Ta podstata věci tkví v tom, že v místě kde je ta koule, je průměr toho paprsku právě totožný s průměrem té koule, na které se ten úzký paprsek "rozběhne" do stran, což už potom není paprsek 0,14st, ale izotropní zářič. Proto je také v dalším příkladě uveden vysílač s nulovým ziskem antény o výkonu odpovídajícímu impulsnímu výkonu vysílače radaru. Ono by bylo lepší to řešit graficky, bylo by to snazší na pochopení. Kdo se ale ve věci vyzná, tak ale dobře ví o čem je tu řeč.
Zkusim za autora. V tomto problem nevidim. Hustota zariveho toku je v clanku pocitana z FTRP, coz je stredni vykon vyzareny do hlavniho smeru vyzarovani (214 GW) a tedy jiz v sobe zahrnuje zisk anteny 61 dB, ktery odpovida paprsku 0.14 stupne.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).