Vlákno názorů k článku Apple odškodní rodiče dětí, které utratily stovky dolarů za virtuální rybičky od JKL - Jelikož těžko může mít dítě nějak manipulovat s...
-
JKL (neregistrovaný)
Jelikož těžko může mít dítě nějak manipulovat s účtem rodičů bez jejich vědomí, tak by těm rodičům patřilo NALISKAT a né odškodnění!
Jasně, že jim ty rodiče museli dát svoji kreditku, sdělit hesla nebo umožnit přístup jinak...
Nechápu proč mají firmy a třetí strany nést zodpovědnost za to, že má doma někdo nevycválaného fakana, který si dělá, co je mu libo!
A když dítě doma rodičům ukrade výplatu, tak taky bude mít zaměstnavatel povinost ji vyplatit znovu?
Jestli chtějí nějaké odškodnění za slabé zabezpečení, tak prosím, pak ale ať jsou jejich děti normálně souzeny nebo předány úřadům pro mladistvé jako zloději.
Ale opravdu není možné, aby někdo vědomě čerpal prachy (a je jedno, že za blbost jako je virtuální rybička, v příštím soudu to už bude něco hmotného) a nemusel to nikdo z té rodiny platit a ani za to nikdo neměl žádný postih a jediným postiženým byl obchodník.
Co třeba kdyby dítě těch 1000 USD vybralo z bankomatu na kartu rodiče? Tak to jako zaplatí banka nebo co??
-
Lemra lina (neregistrovaný)
Pro tydýty typu "světáka" JKL: "Do roku 2011 totiž systém při nákupu virtuálního zboží vyžadoval opětovné zadání hesla až po 15 minutách a nikoliv při zadávání každé jednotlivé transakce."
Jelikož je mi jasné, že to nepochopíš, tak ještě vysvětlení pro ty extrémně pomalé: Rodič koupí hru, dítě hraje a nakupuje. Nic nekrade a žádné heslo ani číslo kreditky to nechce.
-
Pak je blbý ten rodič. Musel vědět, že toto pravidlo 15 minut existuje. Já o něm vím. Stačilo jen počkat 15 minut a pak předat tablet děcku.
O to víc je mi divný, jak mohlo dítě za 15 minut utratit stovky dolarů a to jen v jedné hře. V jiném čase už je heslo vyžadováno. Takže se pak naskýtá otázka, zda potomek to heslo zná. Pak mohl klidně utrácet jak se mu chtělo. V tomto případě je pak žaloba k ničemu, protože šlo o vědomý a souhlasný nákup. Že nakupovalo dítě není podstatné. -
Jak utratit stovky dolarů? Podívejte se třeba na nejprodávanější věci ve Smurf Village. Spoustа rodičů tu hru děckám nainstalovala, aniž by si všimli, že tam in-app nákupy vůbec jsou.
https://itunes.apple.com/en/app/smurfs-village/id399648212?mt=8
-
Lemra lina (neregistrovaný)
OMG. Viděls někdy tu hru? Do začátku dostaneš prázdné akvárko a pár drobných na nákup. K tomu "shop" se spoustou věcí od rybiček přes rostliny po vzduchování v podobě kdejakého nesmyslu. No a hádej co - ty nejhezčí rybičky stojí spooooustu peněz. Copak asi dítě udělá.
P.S. O tom, jak kulové víš svědčí to, že těch 15 minut už víc jak rok neplatí. Tak zas přijď zamudrovat.
-
No tak nevím no. A co jako. Tón a styl, jakým zde píšeš, svědčí spíše o tom, že mudruješ spíše ty. Tak klídek. Jak to tedy jako dnes je? Když jsem teď stáhl dvě free appky, tak heslo to po mě chtělo jen u toho prvního. A když k tomu koupím jednu placenou appku, také to po mě také nechtělo heslo. Jaký je tedy dnes limit?
A když už, tak jsem to psal v rámci té doby, kdy ten 15 minutový limit existoval. V té době mohli vědět, že existuje doba, kdy lze bez hesla kupovat.
Když už tu hru rodiče stahovali, tak si mohli všimnout, že to má v sobě in-app nákupy. Jasně jedná se o bezpečnostní chybu ze strany Apple, ale zároveň se jedná i o hloupost těch rodičů co žalovali, že si toho nevšimli. Jak se říká "neznalost zákona neomlouvá", tak to lze aplikovat i zde. Neznalost aplikace/hry neomlouvá, že přišli o prachy.
-
Lemra lina (neregistrovaný)
Jasně, každej rodič si povinně zagamesí aspoň hodinu, co kdyby náhodou. Nebo radši dva dny, co kdyby se ty in-app nákupy zpřístupnily až při x-tém levelu. Kdo nezná aplikaci, má smůlu, ať mu vycucnou třeba celé bankovní konto. Apple nic, to sou jen muzikanti, a sou na tom chudáci tak hrozně špatně, že je ta náhrada škody asi zruinuje. Možná bysme se na ně měli složit, ne, když jim ten zlý soud tak ubližuje :-P
-
Rdm (neregistrovaný)
Neznám tu hru, ale je evidentní, že je určena pro malé děti, řekněme tak do deseti let. Z toho vyplývá,že taková hra by neměla vůbec placené nákupy obsahovat, protože je jasné, že takové dítě nemá kreditku. Mi to spíše připadá jako podvod, kdy tvůrce té hry využil právě 15 minutového limitu, kdy není potřeba zadávat heslo a vylákal ty peníze prostřednictvím dětí, které logicky nemají představu o tom, že utrácejí peníze rodičů.
Rodiče si pak nemuseli vůbec všimnout in-app nákupů, pokud to třeba nebylo nikde uvedeno a dozvěděl jste se o tom až při prvním nákupu "života" a je jasné, že většina rodičů nebude trávit nad každou hrou pro dítě X hodin, aby prověřila jestli náhodou neobsahuje nějaké svinstvo.A jen tak mimochodem "neznalost zákona neomlouvá" se nedá aplikovat na nic jiného než na zákon a to nikdy a v žádném případě.
-
S tím souhlasím. Také mi to přijde, že se jednalo o určitý podvod, kdy tvůrci využili díru k vydělání peněz. Jen nechápu, proč zrovna museli žalovat Apple a ne tvůrce, který si takto od uživatelů ždímal peníze. Apple se provinil akorát tím, že měl nedokonalé zabezpečení. Ale pokud tohle všechno bylo v podmínkách (že existoval 15minutový limit), tak o tom uživatele věděli a souhlasili. Tudíž Apple je v suchu a žalovat měli tvůrce hry. Ze strany Apple je to tedy pouze gesto, že chce odškodnit poškozené.
Tu neznalost jsem nemyslel doslovně, ale přeneseně. Že neznám podmínky užití nebo obsah smlouvy, kterou jsem podepsal nebo odsouhlasil, je pouze moje chyba. Tak to mohlo být i zde. Pokud ten limit byl uveden v podmínkách užití iTunes a oni o této podmínce nevěděli, tak je to pouze jejich hloupost. V podmínce to bylo uvedeno a oni s tím souhlasili. Tak si nemůžou na nic stěžovat. Stěžovat si mohou pouze na tvůrce té hry, který je takto oškubal.
-
Rdm (neregistrovaný)
Jedna věc jsou podmínky iTunes o kterých třeba věděli a jedna hra třetí strany, kde se o žádných nákupech třeba nikde nepsalo. Apple je pak v tomhle na ráně jednak proto, že aplikace kontroluje a toto imho měl v případě hry pro "nejmenší" zachytit a jednak proto, že tvůrce nemusí být vůbec američan, takže se jde logicky po prodejci.
-
Ondřej Bouda (neregistrovaný)
Když někomu svěřím data o své kreditce a vinou jeho nízkého zabezpečení ta data pak někdo zneužije a vysosne mi účet, tak mi bude celkem jedno, kdo byl ten "zloděj". Já budu chtít odškodnění po tom, komu jsem kreditku svěřil a kdo ji nedokázal pořádně uhlídat. Se zlodějem ať si to pak vyřídí on sám jak chce.
A mimochodem: polovina populace má podprůměrné IQ. Je to něco, s čím se narodili a co nemohou nijak změnit. Není fér je kvůli tomu znevýhodňovat - naopak, dobrý poskytovatel služeb/zboží by s tím měl počítat a snažit se je před vlastní blbostí ochránit. Mně osobně v tomhle ohledu přijde americký přístup naprosto správný.
Ono to má totiž dva praktické dopady:
(1) Do normálního života se bez problémů začlení a dokáže samostatně žít řáda lidí s mentálním postižením - kteří by jinak museli žít v drahé ústavní péči (pro společnost je to nakonec levnější).
(2) Spotřebitel nemusí jako u nás zkoumat každou smlouvu lupou, kde se ho kdo zase bude snažit oholit. Sakra, to by byla příjemná změna, kdyby to dorazilo i k nám - mně už ta nutná podezřívavost vůči všemu a všem opravdu nebaví. -
Já myslím, že pořád nechápete ten problém, i když se to omlelo v diskuzi už několikrát.
Modelová situace:
0 min: dítě přijde – prosím tuhle hru zdarma
1 min: klikáte na Install, zadávate heslo
2 min: hra je nainstalovaná, dáváte zařízení dítěti
3 min: dítě – jé, co to je, to chci, kliká na koupit rybičku
-"-
-"-
-"-
-"-
-"-
15 min: akvárium plné placených rybiček, žrádla, atp.
16 min: Dítě: "Tatí, ono to chce heslo..."
17 min: "Kolik jsi toho koupil/a? Já tě přetrhnu jak hada!"
ČLÁNKY DO MAILU