Před pár dny jsem poslal dotaz na podatelnu ministerstva vnitra, jak se z této blbosti odhlásit. Proč by měl CZ NIC nebo jakákoli banka (které jsem dal pouze právo převádět mnou sveřené peníze získat pravomoc) či kdokoli další, tvrdit že jedná mým jménem při komunikaci se státem. Kde lze udělat o dost zásadnější změny.
Nehledě na to, jak bude daný subjekt potvrzovat vůči státu , že má s daným človekem smlouvu. O mě například na internetu najdete mou adresu i rodné číslo (živnost, plátce DPH).
Na reakci čekám. Jsem zvědav co napíší.
Tak DS nemá každý. A ne každý ji chce, protože stát pak navalí na uživatele DS další povinosti.
A kromě DS se dnes dá přihlásit přes eOP či si udělat účet na CzechPointu. A tam lidé musí dojít na poštu/úřad a vystát frontu.
Bankovní identita umožní se přihlásit velkému počtu lidí bez jakéhokoliv zařizování, pouze přes internet. A to je cílem.
Ten právní konstrukt, kdy se bankám přihrál trh se soukromoprávní eIdentitou je nešťastný. Vnitro jako žába na prameni brání použití ekvivalentu "státem vydávané" elektronické identity v soukromoprávním užití pod záminkami zodpovědnosti za škodu.
eIDAS sice v článku 11 specifikuje odpovědnost za škodu ale pouze pro přeshraniční transakce. Zajimavé je, že pokud by v jiné státu EU bylo možné použít notifikované systémy pro soukromoprávní užití, je český stát tak jako tak zodpovědný podle článku 11. Neexistuje žádný rozumný důvod, proč by stát nemohl definovat takové podmínky, které by byly z hlediska zodpovědnosti pro stát rozumě bezpečné.
Nedostupnost důvěryhodné státem vydané elektronické identity tedy dopadá pouze na tuzemské subjekty a brání jim rozvíjet odpovídající služby.
Všechny propagační materiálny EU na téma eIDAS jsou plné popisu benefitů, které má eIdentita přinášet businessu (např. https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/eidas-toolkit-smes-en). V Česku benefity z eIdentity neexistují.
Jaké záruky dnes stát dává soukromoprávním subjektům, pokud pro ztotožnění použijí kartičku OP? Nemyslím si, že by chtěl někdo požadovat vyšší míru záruky pro případný elektronický ekvivalent ukázání občanky. Stát by takovou službu měl zpřístupnit soukromníkům v rámci fair usage zdarma pro extenzivní využívání pak za poplatek. S přesně popsanými podmínkami včetně definice "nezodpovědnosti" a provozu v režimu best effort. Na případných soukromoprávních konzumentech takové identity by bylo, jskou míru důvěry do ní vloží.
No mě by dávalo smysl, aby toto bylo konfigurovatelné v profilu eidentity.
Již tam nějaké nastavení je a nově by tam mohlo být volitelné jakými prostředky chci povolit přihlašování.
Třeba eOP by šla vždy, protože tam jste při vydání ověřen a navíc se přihlašování musí explicitně aktivovat.
Zbytek by měl být nastavitelný.
Já pořád nerozumím k čemu to bude dobré. Nyní mohu identitu vůči státu prokázat pomocí datové schránky. K čemu bude dobrý to abych mohl prokazovat identitu pomocí své banky, když to půjde opět použít jen vůči státu? Je nějaká jistota, že se někomu nepodaří založit účet s cizí nebo falešnou občankou nebo jiným dokladem?
Je banka vždy schopna ověřit třeba pas z nějaké země na druhém konci světa, který nikdy neviděla?
Když se chcete registrovat v knihovně, chtějí pro jistotu dva různé doklady. Jsou stejné důsledné všechny banky?
Je tedy jediná výhoda v tom, aby si lidé nemuseli zřizovat datovou schránku?
Mám opět pocit, že je to zase jen velká díra na finance a velké IT zakázky.
12. 1. 2021, 12:00 editováno autorem komentáře
Pěkný článek. Jen asi upřesním, protože to může být trochu matoucí.
Jak se jsem to pochopil, tak ČS oveřuje všechny své klienty co mají IB, protože bankovní identitu aktivovala všem. Cože je cca kole 2 milonů klientů.
U ČSOB je to asi 80 tisíc, protože to jsou pouze klienti co si explicitně aktivovali bankovní idetitu.
Takže hlavní brzda je tu ČS.