Hlavní navigace

Buď sbohem, paušále!

18. 11. 2002
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Po pátečním jednání technické části Fóra pro dial-up se zdá, že na komutované připojení k Internetu s paušálním zpoplatněním ve špičce či po celých 24 hodin můžeme zapomenout. Český Telecom sice má moderní telefonní síť - ale tvrdí, že kromě večerních a svátečních hodin by zvýšený nápor zájemců o Internet neunesla.

Minulý týden pokračovalo jednání technické části (resp. technické komise) v rámci Fóra pro vytáčený přístup k síti Internet, na půdě Asociace provozovatelů veřejných telefonních sítí (APVTS). Předmětem jednání byla odpověď Českého Telecomu na dotazy vznesené o tři dny dříve zástupci alternativních operátorů a ISP, a také zástupci zákaznické veřejnosti, kteří se na činnosti Fóra podílí. Vzhledem ke krátkému časovému termínu Český Telecom nestihl odpovědi vypracovat a formálně předat, nicméně jeho zástupci měli připravené podklady a byli schopni v diskusi reagovat na hlavní otázky.

Jak je to s paušálem?

Hned první otázka, která se řešila, se týkala možnosti paušálního zpoplatnění u jednotlivých variant technického řešení, které Český Telecom v rámci Fóra nabídnul. Zde je asi vhodné zmínit, že dotaz na možnost paušálního zpoplatnění vzešel od zástupců občanských sdružení Občané proti zdražování telefonu a Internet pro všechny, ke kterým se připojilo i sdružení BMI (Březen – měsíc Internetu) a Sdružení obrany spotřebitelů České republiky. Tyto čtyři subjekty se dohodly na koordinovaném postupu a vypracovaly společné požadavky na dostupnost následujících modelů přístupu k Internetu:

  1. Přístup k Internetu s minutovou tarifikací.
  2. Paušální připojení v období mimo špičku v pracovní dny a celý den mimo pracovní dny, doplněné o připojení s minutovou tarifikací mimo tuto dobu.
  3. Paušální připojení na celý den (24 hodin).
  4. Vysokorychlostní připojení k Internetu prostřednictvím technologií xDSL (24 hodin).
  5. Zvýhodněné modely pro zdravotně postižené občany.

Plné znění společného memoranda najdete zde.

Odpověď zástupců Českého Telecomu na otázku dostupnosti paušálu byla následující: po technické stránce je to možné, z provozních důvodů ale plošný (24hodinový) paušál nepřipadá v úvahu. Žádné z nabízených technických řešení prý není stavěno na 24hodinový paušál, který by umožňoval uživatelům „viset“ na Internetu delší dobu bez odpojení. Bavit se prý lze pouze o paušálu v době minimálního vytížení sítě (v nočních hodinách, o víkendech a svátcích).

Pokud by měl být (24hodinový) paušál zaveden, muselo by prý dojít buď:

  • k redimenzování (tj. kapacitnímu posílení) stávající sítě, nebo
  • k odbočení internetového provozu co nejdříve pryč z hlasové sítě a jeho převod do datové podoby (protokolu IP).

Argumenty, o které se toto stanovisko Českého Telecomu opírá, si rozhodně zaslouží podrobnějšího rozvedení.

Proč by to vadilo?

Zástupci Českého Telecomu zcela logicky konstatovali, že způsob zpoplatnění (paušálně, po minutách či jakkoli jinak) je jedna věc, která se týká billingu, obchodních aspektů atd., zatímco technické řešení je věc druhá. Billingový systém Českého Telecomu by samozřejmě zvládnul účtovat zákazníkům paušální částky i za hovorné, a konkrétní technický způsob, jakým jsou hovory vedeny skrze síť a „dopravovány“ k zákazníkovi, tomu nebrání.

Jiná věc je ovšem, podle argumentace zástupců Českého Telecomu, dimenzování jejich sítě. To má být uzpůsobeno typickému chování hlasových uživatelů, zpoplatňovaných po minutách, zatímco předpokládané chování internetových uživatelů, zpoplatňovaných paušálně, by prý síti vadilo – až katastrofálně, jak v diskusi také zaznělo. Celá síť prý vykazuje dvě špičky, a to dopolední (cca v devět hodin), tvořenou prakticky výlučně hlasovým provozem, a dále podvečerní, mezi 18 a 19 hodinou, kdy je špička tvořena jak hlasovým, tak i internetovým provozem. Podle těchto špiček pak musí být celá síť dimenzována. Problémem je prý hlavně druhá špička, kde by zvýšení internetového provozu narazilo na kapacitní omezení sítě, resp. vynutilo si kapacitní posílení celé sítě.

Argument o nedostatečné dimenzovanosti telefonní sítě vůči internetovým hovorům není nelogický – a také nezaznívá poprvé. Objevil se například v nedávné argumentaci Českého Telecomu, když tento zdůvodňoval svůj nový internetový koncept a zejména nový tarif Internet Plus. Jeho podstatou bylo odvedení internetového provozu na úrovni místní ústředny, tak aby tento nezatížil vnitřní části sítě, zejména tranzitní ústředny, dimenzované na tradiční hlasové hovory. Vzpomínáte si ještě, jak Český Telecom uváděl, že právě Internet Plus otevírá prostor pro zavedení paušálu, a sám se jej také chystal nabídnout jako nadstavbový program i-víkend, byť pouze v nočních hodinách a o víkendech a svátcích, a pouze v rámci Internet Plus?

Na pátečním Fóru však Český Telecom vytáhl další, dosud nepoužitý argument, který je dle mého názoru poněkud ve sporu s jeho předchozí argumentací. V zásadě totiž říká, že ani odbočení internetového provozu přímo na místní ústředně (připojením ISP k místní ústředně typu HOST, resp. LE, a odebírání provozu z této ústředny) zavedení paušálu neumožňuje. Proč?

RSU (Remote Subscriber Unit)

Příčinou, kterou Český Telecom nyní začal argumentovat, je existence jednotek RSU (Remote Subscriber Unit), v češtině označovaných jako „vzdálená účastnická jednotka“, někdy též: „vysunutý blok“ či dokonce „satelitní ústředna“. Podstatu ukazuje následující obrázek:

764

Telefonní síť principiálně vypadá tak, že každý účastník má svůj vlastní „kus drátu“ (místní smyčku, resp. tzv. účastnické vedení), vedoucí od něj až do nejbližší místní telefonní ústředny. V praxi ale toto řešení nemusí být nejvýhodnější, a proto se zřizují ony jednotky RSU, předsazené v určité vzdálenosti před samotnou ústřednu. Jednotlivé místní smyčky pak jsou paprskovitě vedeny k těmto jednotkách RSU, které fungují jako koncentrátory a „svádějí“ větší počet místních smyček do jednoho „silnějšího“ spoje, kterým jsou propojeny se samotnou ústřednou.

Jak v pátek zaznělo, jednotky RSU jsou schopny pojmout až 980 přípojek (místních smyček, resp. účastnických vedení), neboli může na ně být napojeno až 980 účastníků. Z druhé strany je pak jednotka RSU připojena k ústředně dvěma trakty PRI, které jsou schopné pojmout dohromady až 60 současně vedených hovorů. Jádrem problému pak je poměr koncentrace 980:60, předpokládáme-li plné osazení RSU. Tento poměr je prý stanoven s ohledem na běžný hlasový provoz, ale při zavedení paušálu by se právě on stal problematickým úzkým hrdlem. Pokud by totiž určitý počet uživatelů stejné RSU z oněch až 980 zůstal na Internetu „viset“ delší dobu, výrazně by tím omezoval dostupnost sítě, tj. přístup k ústředně skrze 60 kanálů pro ostatní účastníky připojené na stejnou RSU. Jak lze snadno nahlédnout, pokud by takovýchto uživatelů bylo nad 60, ostatní by neměli z principu šanci se dovolat. Právě toho se Český Telecom bojí a uvádí to jako jeden z důvodů, proč z provozních důvodů odmítá uvažovat o zavedení (24hodinového) paušálu. Tvrdí také, že propojení mezi RSU a ústřednami HOST/LE nejde nijak posilovat, a místo toho by bylo nutné zřizovat zcela nové RSU.

Když jsem se explicitně zeptal na to, zda se řešení s jednotkami RSU vyskytuje všude, na všech ústřednách, nebo jen někde, odpověď zněla tak, že všude. Bohužel mi v tu chvíli nedošlo, že se musím zeptat jinak: zda se všichni uživatelé připojují přes jednotky RSU, nebo někteří přímo. Ostatně, pokud Český Telecom vykazuje, že má na 2.500 jednotek RSU a celkem na 140 ústředen HOST/LE, pak při plném osazení by tyto jednotky RSU pojmuly pouze 2.500×980, neboli 2,45 milionu účastníků. Český Telecom jich ale dnes má kolem 3,5 milionu, takže někteří nutně musí být připojeni přímo na místní ústředny. To se ostatně potvrdilo v jednom z pracovních nákresů, na kterém zástupci Českého Telecomu vysvětlovali podstatu celé věci.

Pro odborněji laděné čtenáře: Český Telecom uvedl, že vychází z předpokladu, že typický účastník generuje v době špičky hlasový provoz o velikosti 0,1 Erlangu (což je obvyklý předpoklad, pro městské uživatele). Při propojení RSU-HOST pomocí 60 kanálů pak dle Engsetovy formule vychází obvyklá pravděpodobnost blokování hovoru (blocking rate) 0,01 při obsazení RSU cca 470 účastníky. Při 980 účastnících na RSU však blocking rate dosahuje podle mne neúnosných 0,402.

Celkově mi právě z existence jednotek RSU a jejich „poměru koncentrace“ 980:60 vychází, že Český Telecom popírá svůj vlastní argument o tom, že pro zavedení paušálu je nutné a stačí odbočení internetového provozu na místní ústředně (ústředně HOST, resp. LE) – jak to Český Telecom tvrdil při prosazování nedávného Internetu Plus. I místní ústředna se totiž nachází až za jednotkami RSU, a tudíž již za „úzkým hrdlem“, které tyto jednotky vytváří svým poměrem koncentrace 980:60. Podle stejné logiky, že by „dlouho visicí“ uživatelé blokovali přístup ostatním, by bylo nutné odbočení ještě dříve, tedy již na úrovni jednotek RSU. Při jejich počtu 2.500 po celé České republice by to ale bylo neúměrně nákladné.

Minutová tarifikace jako odrazující faktor?

Hlavním problémem v souvislosti s paušály je tedy pro Český Telecom nebezpečí, že by uživatelé zůstávali dlouhodobě „viset“ na Internetu a přitom blokovali zdroje hlasové sítě – což by způsobovalo problémy jak uvnitř sítě, tak i na jednotkách RSU, a mohlo by způsobovat zhoršení celkové propustnosti sítě a tím i kvality jejích služeb. Proto se Český Telecom snaží uživatele motivovat k tomu, aby se takto nechovali. Jinými slovy, snaží se jim bránit v takovémto způsobu chování. Nástrojem, který k tomu má k dispozici, je právě cenotvorba – především minutová sazba. Zpoplatnění po minutách bylo na pátečním jednání skutečně prezentováno jako nástroj, který má uživatele odradit od trvalého „visení“ na Internetu. V souvislosti s úvahami o paušálu pak v diskusi zaznělo, že tento by musel být postaven tak vysoko, aby měl stejnou funkci – aby uživatele odrazoval od trvalého připojení k Internetu a naopak je motivoval k použití jiných variant připojení, například pronajatého okruhu.

Co s tím?

Vyvracet věcné argumenty Českého Telecomu bez dostatečných znalostí o struktuře jeho sítě a o chování uživatelů je velmi obtížné. Zbývá proto obecný argument, který na pátečním jednání také padl, ze strany zástupců zákaznické veřejnosti: když v jiných zemích paušál jde (je nabízen, používán ve stále větší míře a sítě operátorů nekolabují), proč to nejde v České republice? Je snad síť Českého Telecomu, kterou se dominantní operátor pyšní jako jednou z nejmodernějších široko daleko, naopak tak slabá a poddimenzovaná, že na rozdíl od zahraničních sítí v ní paušál opravdu nejde zavést? Nebo je natolik odlišné chování našich uživatelů?

CIF24

Jistou logiku spatřuji ve druhém možném vysvětlení. Pokud totiž v zahraničí mají uživatelé jiné možnosti cenově dostupného a navíc výrazně rychlejšího připojení trvalého charakteru, a zde mám na mysli hlavně ADSL, pak asi skutečně nemají v tak velké míře potřebu využívat dial-upový paušál k dlouhodobějšímu „visení“ na Internetu.

V České republice ale přistupujeme k řešení problému jinak: alternativní možnosti, zejména ADSL, jsou zablokovány, a celé Fórum (pro vytáčený přístup k síti Internet) má již ve svém názvu, že k problému dostupnosti Internetu bude přistupovat nikoli komplexně, ale izolovaně, pouze z pohledu dial-upu. Je tedy docela dobře možné, že se celé Fórum soustředí na složité a dost možná i hodně drahé řešení problému, který by vůbec nemusel nastat, resp. mohl se snáze vyřešit jiným způsobem. To – se obávám – je velkou chybou.

Měl by se problém řešit spíše prosazením alternativních možností?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).