Hlavní navigace

Budoucnost (podle) Contactelu zahrnuje i dial-up a paušál

Jiří Peterka

Dánský TDC se rozhodl uplatnit svou opci na odkoupení podílu ČRa v Contactelu. Realizace této transakce nyní probíhá. Samotný Contactel mezitím dále bojuje na telekomunikačním trhu - o přeprodej paušálů, o propojení na ADSL či o paušální zpoplatnění dial-upu. Právě oblast dial-upu přitom rozhodně nepovažuje za odepsanou.

V jednom z předchozích TeleMIXů jsem zde na Lupě psal o vývoji kolem Contactelu, jehož vlastníci navýšili základní jmění firmy o 803 miliony korun na 4,2 miliardy korun, ale celkový efekt tohoto úkonu nebyl příliš jasný. Došlo tím ke změně dosavadních vlastnických poměrů? Jde již o využití opce na odkoupení podílu ČRa v Contactelu, která měla být termínovaná do 2. května, nebo jen o jeden z přípravných kroků směřujících k využití opce? Či je to nějaké alternativní řešení? Bude vůbec TDC přebírat „celou vládu“ nad Contactelem, nebo jej naopak přenechá druhému dosavadnímu spoluvlastníkovi, tedy Českým radiokomunikacím?

Ve středu se situace konečně vyjasnila, když Contactel uspořádal setkání s novináři a vše uvedl na pravou míru. Základní fakta vypadají takto:

  • Dánský TDC se rozhodl využít své opce na odkup zbývajícího podílu ČRa v Contactelu.
  • Navýšení základního jmění, které proběhlo 30. dubna na valné hromadě Contactelu, bylo pouze jednostranné. O částku cca 803 milionů korun zvýšil základní jmění Contactelu pouze dánský TDC. Tím došlo ke změně výše majetkových podílů: podíl dánského TDC stoupnul na 59,61 procenta, zatímco podíl ČRa klesl na 40,39 procenta. Ke změně hlasovacích práv, vycházejících z původního rozložení majetkových podílů, s navýšením základního jmění nedošlo.
  • V současné době probíhá „proces využití opce na odkup 40,39 procenta podílu ČRa“.

Žádné další podrobnosti však zveřejněny nebyly – například ani o časovém horizontu „využití opce“. Přítomní zástupci dánského TDC moc sdílní nebyli a oficiální tisková zpráva obsahuje jen obecná vyjádření generálního ředitele Michala Čupy:

Upřímně řečeno, nejsme zcela překvapeni tím, že společnost TDC vyjádřila zájem o získání většinového podílu v Contactelu, protože tato společnost již v minulosti opakovaně deklarovala, že hodlá rozvíjet své aktivity na českém trhu přednostně prostřednictvím Contactelu.

a

Tento krok určitě otevře Contactelu nové komerční možnosti působení na českém trhu a potvrzuje stabilitu Contactelu.

Jaký je stav českého dial-upu?

Podstatně konkrétnější byla ta část tiskové konference, na které Contactel prezentoval své hodnocení současného stavu internetového trhu a své vize o jeho dalším rozvoji, zejména pokud jde o dial-up. To nejpodstatnější si dovolím shrnout takto:

  • Penetrace Internetu v domácnostech je v České republice výrazně nižší než v zemích EU (2,5 až 3×).
  • ADSL není schopné masově nahradit vytáčený (dial-up) přístup k Internetu.
  • Dial-up (vytáčený přístup) rozhodně není „mrtvý“, ale v České republice stagnuje a jeho rozvoj potřebuje výrazný impuls.
  • Tímto impulsem by mohlo být hlavně paušální zpoplatnění vytáčeného připojení.

Čím ale Contactel dokládá tato svá tvrzení? Porovnání s penetrací Internetu v domácnostech se opírá o výsledky Osmé zprávy Evropské komise o implementaci regulačních opatření, která dospívá k závěru, že penetrace je v zemích EU (kromě Řecka) mezi 30 a 65 procenty, v poměru vyšší než 45 procent. Nejrychleji, cca o sedm až osm procent, roste v zemích jako je Španělsko a Portugalsko (na obrázku zakroužkováno).

Penetrace Internetu v domácnostech, 2001–2002 (Osmá zpráva EK, z prosince 2002)

Naproti tomu v České republice by podle Druhé zprávy o stavu kandidátských zemí (připravenou pro Evropskou komisi v prosinci 2002) měla být průměrná penetrace na úrovni 17 procent. I podle obrázku to sice v kontextu kandidátských zemí není zase až tak špatné (zřejmě díky fenoménu Internetu zdarma), ale i tak jsme na tom hůře než třeba Kypr, Malta či Estonsko. Ovšem srovnání s průměrnou penetrací 45 procent v EU moc lichotivé není.

Penetrace Internetu do domácností v kandidátských zemí

Názoru, že vytáčené (dial-up) připojení je dnes už „na odpis“, Contactel kontruje následujícím obrázkem. Ten pochází od Oftelu a ukazuje, jak jsou připojeny malé a střední firmy ve Velké Británii. Přes 80 procent jich je připojeno právě přes dial-up, buď klasický analogový nebo v provedení ISDN, viz následující obrázek (stav by měl být k srpnu 2002). Světlejší jsou malé firmy, tmavší firmy střední:

V České republice je situace mezi firmami odlišná. Jak ukazuje následující obrázek (podle výsledků AISA – panel T/Audit, z února 2003), dial-up je i u českých malých a středních firem stále ještě nejpoužívanější způsob přístupu k Internetu. Přesto je využití dial-upu mezi nimi výrazně nižší než ve Velké Británii. Proč?

Podle názoru Contactelu jsou důvody následující:

  • V České republice neexistuje vhodný model zpoplatnění dial-upu pro menší firmy.
  • Naproti tomu ve Velké Británii je vytáčený přístup k Internetu předmětem soutěže, na trhu je široké portfolio nabídek a modelů zpoplatnění od různých poskytovatelů služeb.

Situaci ve Velké Británii dokresluje následující obrázek, který ukazuje jaké způsoby zpoplatnění britské firmy využívají: drtivě tam převažuje neměřené zpoplatnění (unmetered), alias čistý paušál:

V České republice však žádný takový neměřený paušál nemáme a firmy využívající dial-up jsou stále zpoplatňovány po minutách. Navíc hlavně v pracovní době, tj. v době špičky, kdy je náš dial-up jeden z nejdražších široko daleko.

Jistě, na trhu existuje již řada alternativ, určených právě malým a středním firmám. Ne pro všechny firmy jsou ale výhodné. Jak ukazuje zkušenost z Velké Británie, mnoha firmám by dial-up stačil (a jejich počet by oproti současnému stavu mohl dokonce ještě růst), kdyby i v České republice existovalo „rozumné“ zpoplatnění a „rozumné“ ceny, motivující firmy k využívání dial-upu (a ne k hledání jiných variant). Podobně pro ostatní zákazníky, včetně rezidenčních (domácností).

Právě zde je podle Contactelu klíčový moment: český trh dial-upu stagnuje a potřebuje nový impuls. Celkovou stagnaci trhu s dial-upem Contactel dokládá následujícím obrázkem, který pochází od Českého Telecomu a ukazuje celkový počet „provolaných“ minut do Internetu. Tento počet přestal růst někdy počátkem roku 2002 a ani podle současných dat vůbec neroste.

Ani širokopásmové připojení k Internetu (zahrnující hlavně ADSL a kabel) přitom nemusí být „masovou“ alternativou. Jak ukazuje následující obrázek, vycházející ze závěrů Osmé zprávy Evropské komise o implementaci regulačních opatření (z prosince 2002), celková penetrace broadbandu je i v zemích EU zatím relativně nízká. Podle obrázku má jen několik málo procent obyvatel EU přístup k širokopásmovému připojení k Internetu – nejvíce v Dánsku, kde jde o osm procent (modře je na obrázku absolutní počet přípojek, žluté body představují relativní pohled – počty procent obyvatel se širokopásmovým přístupem).

Závěr, který z toho všeho Contactel odvozuje, je následující:

  • ADSL ani jiné druhy broadbandu nejsou schopné masově nahradit vytáčený Internet.
  • Vytáčený přístup k Internetu zůstává nejvyužívanějším přístupem připojení i po zavedení služeb ADSL.
  • Rozvoj vytáčeného přístupu v České republice stagnuje, k jeho růstu v oblasti firem i rezidenčních zákazníků by byl zapotřebí nový impuls.

Jak to změnit?

Hlavní příčiny současné stagnace dial-upu v České republice vidí Contactel v následujících skutečnostech:

  • Vysoký poměr ceny v době špičky a mimo špičku (3:1 až 4:1). To jednak způsobuje, že český dial-up je právě v době špičky mezi nejdražšími v porovnání s ostatními evropskými zeměmi. To následně nepřiměřeně omezuje koncové uživatele právě v době špičky.
  • Rozdílná (vyšší) cena prvních deset minut, na úrovni hlasového tarifu – to ovlivňuje uživatele směrem k tomu, aby se neodpojovali příliš brzy.
  • Dosud neexistují variantní nabídky pro různé typy zákazníků a různé potřeby (například intervalový a neměřený paušál).

Řešení vidí Contactel právě v zavedení různých způsobů zpoplatnění, ve struktuře jakou v rámci dosud stále probíhajícího jednání Fóra pro dial-up navrhli zástupci uživatelů (platforma ZUI):

  • Časová tarifikace (dosavadní zpoplatnění po minutách).
  • Časový kredit (zákazník si dopředu zaplatí určitý objem minut / hodin, které pak může následně čerpat).
  • Intervalový paušál (v určitém časovém intervalu, například o víkendech či v době mimo špičku, se zákazník připojuje bez minutového zpoplatnění, mimo tento interval platí za své připojení po minutách).
  • Neměřený paušál (zákazník platí jen fixní částku a žádné minutové sazby).

V současné době jsou k dispozici první dvě možnosti (časová tarifikace a časový kredit). Český Telecom v rámci jednání Fóra již předběžně připustil možnost zavedení dvou druhů intervalového paušálu: v době víkendů (v zásadě jde o obdobu dřívějšího i-víkendu kolem Internetu Plus), a dále intervalového paušálu v době špičky, od 14 do 18 hodin v pracovní dny (pouze pro soukromé osoby, nikoli pro firmy). O neměřeném paušálu se však Český Telecom na půdě Fóra stále odmítá bavit.

CIF17_Smuclerova_L

Jak jsem ale již zde na Lupě také psal, platformě ZUI (Zástupci uživatelů Internetu) se nedávno podařilo prosadit na půdě Fóra základní předpoklad pro zavedení paušálních tarifů pro koncové zákazníky – paušální zpoplatnění na rozhraní mezi operátory. Konkrétně zavedení modelu FRIACO (Flat Rate Internet Access Call Origination) neboli toho, že jeden operátor (alternativní) platí druhému (dominantnímu) za vzájemné propojení a za „úvodní“ část hovorů nikoli po minutách, ale také paušálně, podle celkové kapacity vzájemného propojení. Na takovémto „paušálním základě“ pak mohou alternativní operátoři dále budovat a koncovým zákazníkům nabízet také paušální zpoplatnění jejich dial-upu. Tím se otevře prostor pro konkurenci a vzájemné soupeření operátorů i v oblasti paušálů.

Řídící výbor Fóra pro dial-up na svém zasedání 30. dubna rozhodl o přijetí požadavku na zavedení „modelu paušálního zpoplatnění originace internetových hovorů na rozhraní mezi operátory – tzv. FRIACO – nejpozději k 1.10.2003“. Contactel toto rozhodnutí uvítal, chápe jej jako krok správným směrem, po kterém ale musí následovat další kroky. Musí být například dopracována metodika stanovení cen za FRIACO, musí být podepsány propojovací smlouvy na FRIACO mezi operátory – a teprve pak budou moci alternativní operátoři přijít na trh s konkrétními nabídkami paušálních tarifů pro koncové zákazníky. Podle odhadu Contactelu by se to mohlo stihnout do konce roku, případně začátkem roku příštího. Koncovou cenu za neměřený (tj. 24hodinový) paušál odhaduje Contactel do 1000 korun.

Anketa

Má podle vás dial-up budoucnost?

Našli jste v článku chybu?