Hlavní navigace

Názory k článku Český eGovernment v roce 2018: Významný milník i příchod elektronických občanek

Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.

  • 2. 1. 2019 12:28

    Tomas3

    Zajimave, 6772 domen druhe urovne, jiste s rocnimi poplatky za bratru cca 1M. Pritom by si stat vystacil s jedinou gov.cz za 150CZK, jenze na te neumi zprovoznit ani DNSSEC. Datove schranky jsou spise parodii na elektronickou komunikaci, navic jeste s placenym archivem na zpravy. ICT unie neco sepsala, a aby neschopni partajnici meli pocin v elektronizaci, tak se jich samozrejme nekolik spolupodepsalo. Vrcholem trapnost je pak nova obcanka, ktera nema (zatim) poradne vyuziti ale hlavne ani verejne API. Takze statni sprava ani v roce 2018 nepochopila pozitiva skutecneho otevreni systemu, a to ani u nove spoustenych komponent.

    Pan Peterka ma navic smysl pro ironii, kdyz se domniva, ze "co se nedarilo leta" zmeni v Cesku nejaky zakon. Co kdyby radsi na CTU zkontrolovali, jestli nahodou nemame draha mobilni data v porovnani s evropskymi staty podobne velikosti a ekonomicke sily?

  • 2. 1. 2019 17:52

    fd (neregistrovaný) 2a01:8d00:4000:----:----:----:----:----

    Dovolil bych si podoknouti, ze ta obcanka nikdy zadne rozumne vyuziti mit nebude, protoze nemuze. Tak je totiz navrzena. Ovsem zcela jiste vam stat neopomene nejakym zakonem naridit nejake uzasne elektronicke komunikace pouzivati. Protoze dobrovolne by neco tak zhuverileho nikdo nepouzival.

  • 5. 1. 2019 8:36

    PKI (neregistrovaný) 37.58.5.---

    Re: Nicméně nyní navrhované řešení je ale přeci jen v něčem jiné: umožňovalo by, aby „výchozí“ elektronický podpis, který má být úředně ověřen, mohl být jakýkoli. Aby na něm vlastně vůbec nemuselo záležet, stejně jako na něm vlastně nezáleží ani při ověřování podpisu na listinném dokumentu – kde se můžete podepsat jakýmkoli nečitelným klikyhákem, či dokonce uznat cizí podpis za vlastní. Podstatné je, že někdo dostatečně důvěryhodný (ověřující osoba) zjistí a potvrdí, že jste to skutečně vy, kdo projevuje svou vůli.

    Mimochodem, byl by to konečně nějaký smysluplný příklad využití tzv. prostého elektronického podpisu, kterým může být úplně cokoli (v elektronické podobě). Třeba jen nějaký obrázek, smajlík, kus textu nebo jen písmenko či jen jeden jediný bit. Protože na takovémto prostém elektronickém podpisu by při ověřování vůbec nezáleželo. Podstatné by bylo až dobrozdání ověřující osoby (vyjádřené v ověřující doložce) ohledně toho, kdo takovýto prostý podpis považuje (či přijímá) za svůj.

    Ono ale na podpise zalezi. Pred notarom alebo na obci osoba, ktora pospisuje pri legalozacii nanesie svoju biometricku stopu -podpis na hmotny substrat -papier (listina+ separatna osvedcovacia kniha). Ke teda moznost znalecky overit tuto biometricku stopu aj z listiny aj z osvedcovacej listiny. Preto na tejto biometrickej stope zalezi. Dolozka notara/obce sluzi iba na to, aby prislusny urad mal predbezne vyriesenu otazku platnosti podpisu pri sprisnenom ukone. To vsak neznamena, ze aj takyto ukon sa neda spochybnit, nakolko aj takyto podpis moze byt falsovany. A na to sluzi forezne znalecke skumanie. Ak by bolo preukazane ze podpis je falsovany, mal by problem notar aj osoba ktora sa podpisujuceho vydavala.

    Pri elektronickom podpise toto neexistuje. Treba si uvedomit, ze legalizacia - overenie pravosto podpisu sa vyzaduje pri sprisneych ukonoch napr. Pri prevode nehnutelnosti. Ani v estonsku nehnutelnost neprevediete elektronicky.
    Pri sprisnenych ukonoch zalezi na biometrickej stope ktoru na hmotny substrat nanasame. Pri sprisnenych ukononoch musi byt biometricka stopa zachovana.