Kvantovky v Česku
První kvantový počítač v České republice, VLQ, přešel do ostrého provozu v ostravském superpočítačovém centru IT4Innovations a je nyní dostupný výzkumníkům z Česka i dalších evropských zemí. Stroj dodaný finskou společností IQM (ta teď vstoupila na americkou burzu) disponuje 24 supravodivými qubity a byl pořízen v rámci evropského konsorcia LUMI‑Q za přibližně 125 milionů korun. Přístup k systému lze získat prostřednictvím grantových výzev IT4Innovations, partnerů konsorcia LUMI‑Q nebo programu EuroHPC, přičemž už nyní bylo podpořeno 16 výzkumných projektů zaměřených zejména na materiálový výzkum a informatiku.
MPO zahájilo přípravu aktualizace Národní strategie pro kvantové technologie 2026+ (ano, ta, která se ještě ani nerozjela) a svolalo první pracovní setkání zástupců státní správy, akademické sféry a průmyslu. Hlavní novinkou je přesun koordinace české kvantové agendy z Úřadu vlády pod Ministerstvo průmyslu a obchodu, které chce aktualizovat strategii schválenou v říjnu 2025 tak, aby lépe odpovídala vývoji českého kvantového ekosystému i novým evropským iniciativám. Revize se má zaměřit zejména na jasnější rozdělení odpovědností mezi jednotlivé resorty, efektivnější řízení, konkrétnější opatření a silnější propojení výzkumu s průmyslem. Diskutovala se také podpora vzniku Centra aplikovaného výzkumu a inovací pro kvantové technologie v programu TAČR SIGMA DC5 a nové aktivity v rámci EuroHPC, pod které byly letos zařazeny také kvantové technologie.
Kvantové počítače
Google vypsal v rámci programu Academic Research Awards grantovou výzvu zaměřenou na dvě oblasti: algoritmy pro rané fault‑tolerantní kvantové počítače a bezpečnost kvantových výpočetních systémů. Firma hledá návrhy, které by dokázaly přinést praktický užitek na první generaci fault‑tolerantního hardware s omezeným počtem logických qubitů, přičemž důraz klade na minimalizaci požadavků na logické qubity, hloubku obvodů a overhead kvantové korekce chyb. Současně se zaměřuje na dosud málo prozkoumanou oblast zabezpečení samotných kvantových počítačů – například ověřování správnosti řídících signálů, ochranu proti side‑channel útokům, izolaci uživatelů ve sdílených cloudových kvantových systémech nebo zabezpečení klasických řídicích komponent. Granty jsou určeny univerzitním výzkumníkům po celém světě a obvykle dosahují až 100 tisíc dolarů. Oznámení je zajímavé tím, že Google zde neřeší vzdálené milionové kvantové počítače, ale soustředí se na otázku, jak získat reálnou hodnotu z prvních fault‑tolerantních systémů a jak je bezpečně provozovat v praxi.
Společnost EeroQ publikovala recenzované výsledky potvrzující, že dokáže pomocí běžné elektroniky CMOS selektivně přesouvat elektrony po vrstvě supertekutého helia a směrovat je mezi různými oblastmi čipu bez detekovatelné ztráty. Jde o důležitý krok pro její architekturu založenou na elektronových spinových qubitech „plovoucích“ nad povrchem helia, kde se propojení mezi qubity neřeší složitou sítí pevných vazeb, ale fyzickým přesunem samotných elektronů. V experimentech byly elektrony transportovány ve 128 nezávisle adresovatelných kanálech řízených pouhými 14 řídicími vodiči a ani po miliardě opakovaných přesunů nebyla pozorována ztráta náboje. Díky atomárně hladkému povrchu superfluidního helia se navíc eliminují defekty a zachytávací centra, která běžně komplikují transport elektronů v polovodičích. Hlavní význam výsledku nespočívá v demonstraci nového qubitu, ale v potvrzení škálovatelného mechanismu pro all‑to‑all konektivitu, tedy schopnost spojit libovolný qubit s libovolným jiným bez dramatického nárůstu počtu vodičů a řídicích obvodů. Pokud se podaří zachovat koherenci spinů i během takového transportu, mohla by tato architektura nabídnout jednu z cest k velmi rozsáhlým kvantovým procesorům vyráběným standardními CMOS procesy.
Kvantový čip s elektrony pohybující se na supertekutém heliu
Nizozemská společnost QuiX Quantum představila systém Carina, který označuje za první univerzální fotonickou kvantovou architekturu navrženou přímo pro nasazení v datových centrech zákazníků. Na rozdíl od většiny dnešních kvantových počítačů nevyžaduje kryogenní chlazení, pracuje při pokojové teplotě a využívá jednofotonové qubity v architektuře založené na measurement-based quantum computing (MBQC), kde se výpočet provádí pomocí měření na předem připravených provázaných stavech. Carina vznikla v rámci programu DLR Quantum Computing Initiative a byla již fyzicky dodána do německého DLR k integraci a validaci.
Fotonický kvantový počítač Carina
Čínská společnost Logical Qubit Technology představila cloudovou platformu AGate, která zpřístupňuje supravodivé kvantové procesory přes cloud a současně zveřejnila víceletou roadmapu směřující k fault‑tolerantním systémům do konce dekády. Platforma v první fázi poskytuje přístup k čipům AGate‑30 a AGate‑100 a míří na univerzity, výzkumné organizace i průmyslové uživatele v oblastech jako chemie, materiály, energetika, AI nebo finance. Firma zároveň prezentovala technické parametry své architektury, včetně jednoqubitových hradel s fidelitou až 99,97 %, dvouqubitových hradel s fidelitou až 99,8 % a paralelního řízení více než 100 qubitů bez významného nárůstu latence. Součástí roadmapy je také čip AGate‑165 zaměřený na kvantovou korekci chyb s rychlým čtením a podporou jednoduchých error‑correction kódů.
ESA nainstalovala kvantový počítač Bell‑1 společnosti Equal1 do svého centra ESRIN ve Frascati, kde bude sloužit pro výzkum hybridních kvantově‑klasických metod zpracování dat z pozorování Země. Systém je založen na křemíkových spinových qubitech a byl integrován do iniciativy Quantum Computing for Earth Observation (QC4EO). ESA zdůrazňuje, že cílem není nahradit stávající superpočítače, ale ověřit, zda mohou kvantové algoritmy v kombinaci s HPC přinést výhody při zpracování satelitních dat, klimatickém modelování, monitoringu katastrof nebo plánování satelitních misí. Bell‑1 je navržen jako kompaktní rackový systém s integrovaným chlazením, což umožňuje jeho nasazení přímo v datacentrovém prostředí.
Kvantový software a algoritmy
Google zveřejnil výsledky výzkumu, ve kterém kvantový počítač během výpočtu průběžně využívá vlastní data z kvantové korekce chyb k automatickému dolaďování svého nastavení pomocí reinforcement learningu. Místo tradičního přístupu, kdy je potřeba výpočet přerušovat a procesor pravidelně rekalibrovat, systém běžící na procesoru Willow nepřetržitě analyzuje detekované chyby a upravuje více než tisíc řídicích parametrů, jako jsou frekvence, amplitudy pulzů nebo vazby mezi qubity. V experimentech tato metoda snížila logickou chybovost přibližně o 20 % oproti konvenčně kalibrovanému systému a při uměle vyvolaném driftu hardware zlepšila stabilitu až 3,5×. Hlavní význam práce nespočívá v novém kvantovém algoritmu, ale v řešení praktického problému budoucích fault‑tolerantních kvantových počítačů: jak udržet systém správně naladěný během výpočtů, které mohou trvat dny nebo měsíce. Výsledky naznačují, že budoucí kvantové počítače budou stále více autonomní a část dnes manuálního provozu převezmou algoritmy strojového učení běžící souběžně s kvantovou korekcí chyb.
Nvidia představila open source architekturu Ising Decoder, která využívá neuronové sítě pro kvantovou korekci chyb a podle zveřejněných benchmarků výrazně zlepšuje dekódování takzvaných color codes, jedné z alternativ k dnes dominantním surface codes. Konkrétně model Ising Decoder ColorCode 1 Fast, postavený na sedmnáctivrstvé 3D konvoluční neuronové síti, funguje jako „předdekodér“, který nejprve lokálně analyzuje syndromy chyb a teprve poté předává zjednodušený problém klasickému dekodéru. V testech na color code s kódovou vzdáleností 31 a fyzickou chybovostí 0,3 % dosáhl 347,7× nižší logické chybovosti a zároveň 7,3× rychlejšího běhu než dosavadní referenční dekodér Chromobius. Význam výsledku není jen ve zlepšení konkrétního algoritmu, ale v tom, že znovu otevírá debatu o praktickém využití color codes, které byly dlouhodobě považovány za teoreticky atraktivní, ale příliš obtížné na dekódování v reálném čase. Nvidia navíc zveřejnila modely, váhy, trénovací pipeline i nástroje pro generování dat, aby si výrobci kvantových procesorů mohli dekodéry přizpůsobit vlastním hardwarovým architekturám a profilům šumu. Opět tak jde o další příklad trendu, kdy se AI začíná stávat důležitou součástí kvantové korekce chyb a potenciálně i jedním z klíčových faktorů na cestě k fault‑tolerantním kvantovým počítačům.
Kvantová bezpečnost
IETF publikovalo standard RFC 9980, který přináší postkvantovou kryptografii do OpenPGP a definuje použití algoritmů ML‑KEM pro šifrování a ML‑DSA či SLH‑DSA pro digitální podpisy. Standard záměrně používá hybridní konstrukce, kde jsou nové postkvantové algoritmy kombinovány s klasickými křivkami (například ML‑KEM‑768 + X25519 nebo ML‑DSA‑65 + Ed25519), takže bezpečnost závisí na současném prolomení obou mechanismů. To je zvlášť důležité pro OpenPGP, protože šifrované archivy nebo zálohy často zůstávají uložené desítky let a patří mezi nejohroženější scénáře typu „harvest now, decrypt later“. Je zde i praktický problém: ekosystém OpenPGP je rozdělen mezi implementace sledující standard RFC 9980 (například Proton či Sequoia) a tábor kolem GnuPG, který se vydal cestou specifikace LibrePGP. V praxi tak vzniká riziko, že dvě organizace budou používat „postkvantové PGP“, ale přitom nebudou vzájemně kompatibilní.
Algoritmus Classic McEliece dosáhl významného milníku, když byl v červnu 2026 začleněn do mezinárodního standardu ISO/IEC 18033–2, čímž se stal jedním z prvních široce uznávaných postkvantových šifrovacích mechanismů schválených na úrovni ISO. Na rozdíl od novějších postkvantových schémat založených na mřížkách vychází z kódové kryptografie a navazuje na původní McElieceův systém z roku 1978, který prošel téměř padesáti lety kryptografické analýzy bez zásadního prolomení. Jeho hlavní nevýhodou jsou velmi velké veřejné klíče, naopak výhodou malé šifrované zprávy a mimořádně dlouhá historie bezpečnostního prověřování. Z pohledu trhu jde o zajímavou protiváhu k NISTem standardizovaným algoritmům ML‑KEM a ML‑DSA: zatímco většina současných migrací směřuje k mřížkové kryptografii, ISO fakticky potvrzuje, že kódová kryptografie zůstává důležitou alternativou pro systémy, kde je prioritou maximální důvěra v dlouhodobou bezpečnost.
Kvantový byznys, investice a politika
Arq je nový startup ze Španělska, který získal pre-seed investici 1,4 milionu eur na vývoj kvantových opakovačů pro kvantový internet.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
