Vlákno názorů k článku Čeští operátoři začali testovat „neviditelný“ optický kabel od Huawei. Může nahradit Wi-Fi a mesh od A. S. Pergill - Pan Mareš se na těch aktivitách podílí, minimálně...
-
Pan Mareš se na těch aktivitách podílí, minimálně průzkumy archivů apod., i zveřejňováním výsledků.
S tím souhlas a doplněk, že pak se tam vyhubí stromy a tetřevi vychcípají sami (viz Šumava).
Takové příklady ze svého okolí znám také. Někdy to ale může být i nejasnými majetkovými poměry, třeba v případě nějakého léta se táhnoucího dědického řízení. Čili, než soudruzi soudci rozhodnou, kdo barák zdědí, barák spadne. I o takových případech jsem slyšel.
Karlštejn, ale i pražský hrad obalíme polystyrénem ...
Protože mám jakési kontakty na památkáře, restaurátory apod., tak vím, že nějaké dva tři roky před covidem kdosi v této obci rozšířil hoax, že se bude povinně (MŽP a EU) zateplovat polystyrénem chrám sv. Víta. Přestože to bylo datováno 1. 4., mnoho lidí to vzalo vážně, což je IMHO důkaz, že jakási negativní očekávání v obci odborníků, alespoň v latentní podobě, jsou.
A když jsme u toho zateplování, tak jen konstatuji, že mě tchán (stavební inženýr) a tchýně (architektka, specializovaná na starší a historické budovy) důtklivě varovali před zateplováním našeho domu (dostavěn 30. léta minulého století), protože po zateplení začnou zavlhávat a uhnívat konce trámů v nosných zdech, a nakonec spadnou stropy. Takže když domy, postavené zhruba mezi léty 1850 - 1950 zateplovat, tak jedině vyklidit, vybourat stropy, trámy nahradit ocelovými "íčky", na to dát hurdisky atd., prostě všechny horizontální konstrukce dát nové, se zateplením kompatibilní. Nebo alespoň velmi důkladně upravit stávající konstrukce, aby nebyly závislé na té opoře v nosné zdi. A "dotace na zateplení" tohle prostě nepokryjí. -
Badatele.net ty pruzkumy nedelaji, oni to jen nataceji.
Jinak je to jako se vsim, lidem se treba zakaze nekam vstup, aby nerusili tetreva .... a ti co to zakazali tam pak poradaji mejdany.
S pamatkari se to resi tak, ze se budova necha spadnout, pripadne se necha dojit do stavu, kdy se na ni vystavi demolicni vymer protoze ohrozuje okoli. Znam ze sveho blizkeho okoli v desitkach pripadu.
A pak znam pripady, kdy budova pamatkove chranena neni(nastesti) a majitel ji udrzuje v uzasnem stavu. A klidne v ni i sviti petrolejkou nebo louci, protoze se mu to tak libi. Jen se obavam, ze mu to brzo nejaky ten ekologista zakaze.
BTW: Sem zvedav japa se soudruzi popasuji s legislativou, ktera narizuje, ze vsechny budovy bez ohledu na stari musi byt izolovane a mit na strese solary ... oblozime karlstejn polystyrenem a na strechu dame panely.
-
Ty staré budovy jsou relativně odolné, mají vysokou tepelnou setrvačnost, a některé další výhody. Památkáři budou ječet prakticky jen, když se poleze do nějaké staré zdi, nějaké příčky z 20. století by je měly nechat v klidu, nicméně hlupáci se najdou i mezi nimi.
Paradoxně mohou být ty budovy (když jsou tam tlusté kamenné zdi a klenuté stropy, ne trámové) i odolnější proti požáru než novostavby.
Lagricem z moderních stavebních materiálů projedete na trojkolce, když budete dost šlapat. Pamatuji, jak jeden profesor, když se stěhoval do pracovny v novém kampusu MU, tak prorazil nohou od židle zeď a komentoval to údajně (na vědecké radě) slovy: "ani poctivý sádrokarton to není".
Někdy je to dáno i nenápaditostí lidí, co to vedení instalují, protože by mohli jít klidně podél kanalizace a vodovodních trubek, kde bývají dostatečné škvíry. Nebo využít díry po telefonech či rozhlase po drátě.
A když se podíváte na badatele.net a jejich průzkumy historických budov, tak tam jim památkáři povolili i vrty, kterými šla protáhnout minikamera nebo optika od ní (např. průzkum Rožmberské hrobky). -
Ale tie baráky chátrajú z veľkej časti práve kvôli tomu, že sa s nimi nesmie hýbať, aj keď nevyhovujú. Keď človek ide na prehliadku nejakého hradu, tak tam typicky počuje niečo na štýl: "v 14 storočí tu X.Y. postavil kamenný donjon, okolo ktorého boli drevené hospodárske budovy. V r. 1465 polovica budov vyhorela, kúpil to A.B. a pristaval dve krídla. V 16. storočí tam C.D. dostaval hradby a tamto krídlo prestaval v takom a makom štýle. Vtedy a vtedy tam E.F. zbúral starý donjon, lebo už nevyhovoval a pristaval tam to či ono. A v 18. storočí tam hento a tamto prerobili na rekreačné sídlo...".
Iba pamiatkový úrad má dojem, že všetko treba zakonzervovať najlepšie v stave k dátumu keď úrad vznikol. Tragikomické prípady ako že trebárs vedú spor krajskí a okresní pamiatkári, či nejaký skoro bezcenný dom treba zrekonštruovať do stavu podľa fotky z r. 1936 alebo podľa kresby z r. 1913, alebo že trvajú na pôvodnej, dnes komerčne nevyužiteľnej dispozícii hotela (sprchy a záchody na chodbe), sú už len čerešničkou na torte...
-
Kostely nebo hrady opravdu nepotřebují počítačové sítě pro práci s utajovanými informacemi. Pražský hrad by byl mnohem užitečnější jako turistická památka s tím, že by část prostor možná byla vyhrazená pro reprezentační účely. Ale úřad prezidenta by měl sídlit jinde, i proto, aby prezident přestal být vnímán jako „něco jako král, akorát se to neříká“.
-
A kde jinde by mely sidlit? Spousta tech objektu historicky explicitne vznikla prave za timto ucelem. Ono jedna vec je postavit novy baraky model ala Babis v Letnanech a mit slunickove krasny novy barak... ale pak prichazi druha cast problemu - co pak s prostory, ktere se takto uvolni. Uz ted je dost baraku, se kterymi se dnes moc nevi, co s nimi - jsou prazdne a bez vyuziti chatraji... tak proc ten problem nezvetsit a nepridat hromadu dalsichh budov, ze? ;-)
Sdelovaci rozvody tam v tech objektech jsou taky. Takze ono tezi "s pamatkari" jde uplatnit defacto stejne jako u te elektriky. A jestli do zdi zasekate nove SYKFY, STP nebo optiku pamatkar resit fakt nebude, protoze ani zvenku nepozna rozdil. Ostatne pro priklad nemusime behat daleko - budova Narodniho muzea je po rekonstrukci optikama vcelku slusne protkana :-)
-
Takový drobný detail je v tom, že ty elektrické rozvody už tam jsou, takže k těm se památkáři nevyjadřují; zatímco počítačová síť tam ještě není, takže k její instalaci se památkáři vyjadřují – a nebudou se jim líbit ani lišty ani zasekávání a nejspíš ani frézování drážek.
Pro mne je spíš otázka, zda opravdu instituce, která potřebuje utajované systémy s takto vysokou mírou ochrany, opravdu musí sídlit v chráněných historických budovách. Protože tam musí být problém se vším – s protipožárními systémy, s bezpečnostními rámy, s ochranou proti sledování nebo odposlouchávání, s ochranou proti vodě (ať už z vyšších pater nebo z povodně/záplavy).
21. 5. 2024, 08:46 editováno autorem komentáře
