Berte to prostě procentuálně - jistěže spousta lidí platit nechce vůbec, další budou platit jen za něco a jen část je natolik poctivá, že bude platit všechno. I při skeptickém pohledu se dá čekat, že polovina lidí něco z toho, co čte zaplatí a možná až čtvrtina toho zaplatí spíš většinu.
No a pak je zásadní celkový počet - pokud elektronicky pravidelně četlo pár tisíc exotů, tak těch "možná platících" reálně byly třeba jen dva tisíce, což je prostě na nějaký byznys málo. Pokud ale bude uživatelů čteček třeba zde zmíněných 150 tisíc, tak tu najednou máte reálně i přes 50 tisíc lidí, kteří by aspoň občas něco platili a to už tak málo není...
Otázkou je ovšem (u toho nelegálního) jeho kvalita... Že je při OCR tu a tam blbě nějaké písmenko člověk snese snadno (aspoň většinou), už jsem ale potkal hezkých pár knih, kde byly pomíchané řádky z protilehlých stránek a kniha tak byla místy defakto nečitelná :-(
Zdrojem je (pro tvrzení o ČR) dotazníkový průzkum provedený v polovině letošního roku naší redakcí na statistické množině cca 300 responentů. Pro tvrzení o zahraničních trzích jsou to průzkumy provedené naposledy Forresterem.
S problemy ala OCR jsem se setkal minimalne, zato ty pomichane radky jsou castejsi. Vyresil jsem to prevodem (freeware Calibre) do jineho formatu, zatim to vzdy zabralo. Prevede i uzamcene soubory.
Neplaceneho obsahu je tolik, ze ho nejde precist za x zivotu...
"Existuje tedy široká cílová skupina, která je navíc za obsah ochotna platit."
Fakt by mě zajímal zdroj té informace, že majitelé čteček jsou ochotni za obsah platit. Prosím, třeba to tak je, ale fakt by mě zajímal zdroj, který to tvrdí. Já bych z existence faktu A (v ČR je spousta čteček) a faktu B (nedá se tu koupit obsah) spíš vyvozoval závěr, že dostupnost placeného obsahu je pro koupi čtečky nepodstatná a tudíž pravděpodobně hraje roli hlavně nabídka obsahu neplaceného (většinou zřejmě nelegálně nabízeného).