Tak mi vysvětli, jak je možné, že na oběžné dráze létají tak výkonné teleskopy a kamery, že dokáží z té výšky nasnímat minci pohozenou na silinci a přečíst její hodnotu.
A na Mars pošlou takový šrot, který rozlišením a ostrostí zadupe do země i ten pitomý a nenáviděný iphone. Vlastně, pokud by na curiosity přilepili iphone duct tapem, tak by mohli ostré a kvalitní fotky s videem postovat rovnou na fejsbúk.
Tak nějak. Světlo tam letí něco kolem deseti minut, takže ten komunikační protokol asi taky musí vypadat trochu jinak, než TCP/IP. Navíc fotky jsou pro veřejnost asi fajn (ostatně veřejnost to platí), ale věřím, že je potřeba přenášet i mnohem užitečnější data, než jenom fotky. A když, tak tam má i foťák na focení detailů. Takže si úplně nemyslím, že by to měli nakonfigurovaný nesmyslně. Ostatně není jim patnáct, aby posuzovali kvalitu přístroje podle megapixelů. :)
Tohle problem neni, to je zpozdeni, ale neovlivnuje to kapacitu spoje. Satelitni net ma taky zpozdeni (technicky, nikoli fyzikalni) trebas 24 hodin ... a kapacitu v radu desitek ale i stovek Mbit.
Problem muze byt s viditelnosti (nevim v jakym postaveni se aktualne Mars vuci Zemi nachazi). Da se totiz pouzivat radio, coz bude fungovat vzdy, ale pomalu, nebo laser, ktery bude kapacitne radove lepsi, ale potrebuje viditelnost.
Jinak "uber ostre" fotky se prevazne vyrabi jako sedvic poskladany z nekolika "horsich" fotek, coz eliminuje ruzne vlivy atmosfery, denni doby ...
Tohle by mě právě docela zajímalo, jak jsou ty přenosy řešený. Úmyslně jsem nepsal nic o kapacitě (i když si myslím, že to s tím taky souvisí), ale hlavně o protokolu. Nedovedu si představit, že se tam TCPčkem posílají nějaké potvrzovací byty po každém packetu, když to trvá takovou dobu. Ale na tu dálku tam asi taky nějaký ztráty jsou. I když je to přímá viditelnost. Zvlášť když si slunce sem tam trochu divočeji promíchá plasmu. Spíše bych to tipoval na nějaký hodně redundantní samoopravný kód. Už si právě nevzpomínám, kde jsem to četl, ale kapacita spojení je prý pro ně jedno z hlavních omezení. Tak nevím, co na tom bylo pravdy. Jinak ono je taky potřeba myslet na to, že to nezačali navrhovat před půl rokem. Takže se koukáme na technologie, které byly špičkou někdy před X lety, kdy začali celý ten modul navrhovat. A testy komunikace jim asi taky chvíli trvaly. Určitě měsíce, možná i roky. Podcenit se to nemůže. Servicepack, který opravuje přijímání servispacků, by se pak posílal špatně.
Jsou to prostě samooopravný kódy:
http://descanso.jpl.nasa.gov/DPSummary/Descanso14_MSL_Telecom.pdf
Samo se pouzivaji samoopravny kody, on ten signal bude dost zarusenej, zasumenej ... tusim sem onehda nekde cet, ze to zvladne ztraty az 70%. Jinak to kvuli zpozdeni funguje tak, ze se samozrejme nic nepotvrzuje, ale na druhy strane lze zjistit, zda data dorazila OK. Pokud ne, lze si vyzadat opakovani. (rekneme, ze na IP vrstve by to spis odpovidalo UDP = ztraty si resi aplikace)
Taky se prenaseji jen informace, ktere ten stroj sam vyhodnoti jako zajimave - coz jsou promile z toho, co ve skutecnosti zaznamena.
On ten technologickej vyvoj v tomhle oboru neni nijak uzasnej, vubec nejspolehlivejsi by bylo poslat elektronky, ale to by byl ponekud problem s hmotnosti. Takze pokud vim, se sice pouzivaji IO, ale na "zastaralych", ovsem z hlediska ruseni kosmickym zarenim daleko odolnejsich technologiich.
Nevim jak maj reseny spojeni zrovna s timhle vozitkem, ale obecne je problem spojeni s Marsem hlavne vykon vysilace - ten je velmi omezenej, protoze jednoduse neni kde brat energii. Nekdy vysila primo sonda, nekdy se jeste pouziva retranslace pres satelit.
BTW: Kazdej rozumnej kus HW ma firmware rozdelenej na nejakej zavadec, kterej umozni prave jen zakladni komunikaci a aktualizaci zbytku SW a ten zbytek, pricemz zavadec aktualizovat nelze.
Našel jsem zajímavý článek, zrovna na toto je dobrá citace:
microprocessor built into the rover's redundant flight computers has one enormous advantage: It was engineered to be virtually impervious to high-energy cosmic rays that would quickly cripple an iPhone or laptop computer.
http://www.spaceflightnow.com/mars/msl/120810computer/
Před 43 lety udělal při výstupu z Apolla 11 Neil Armstrong malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.
Ale...
O několik let později Neil Armstrong odmítá přísahat na bibli, že by po měsíci chodil - reportér nabízí věnování 5 tisíc dolarů na charitu, pokud odpřísáhne na bibli, že opravdu byl na měsíci, ale on odmítne. Opravdu zvláštní.
Mno, nebyl bych tak skeptický :-)
Na druhou stranu, NASA bojuje o svou existenci, když už nemají čím létat ani na oběžnou dráhu, a tak by se takový fake mohl hodit ;-)
http://www.spdi.eu/misi-nasa-hanya-20-orang-boleh-kendalikan-curiosity-menjelajah-mars/