Problematika podpory Internetu a broadbandu z veřejných prostředků je téma, na které určitě budou ještě dlouho existovat různé názory a kolem kterého se bude odehrávat řada vášnivých diskusí. Není divu, protože zde jde o hledání velmi jemné hranice mezi tím, kam až může zajít veřejný sektor se svou podporou, aby pomohl občanům, a přitom ještě nenarušil působení komerčních subjektů na „stejném hřišti“. A je určitě lépe, když se o těchto věcech mluví veřejně, než když se řeší někde pod pokličkou a v tajnosti.
Už i Praha 8
Dnes bych rád do celé diskuse přispěl informací o novém projektu Prahy 8, která už také chce nabízet svým občanům přístup k Internetu zdarma. Hlavní obrysy jejího projektu, jak vyplývají z tiskové zprávy MČ Prahy 8 a dalších dostupných zdrojů, vypadají následovně:
- do konce roku bude probíhat zkušební provoz, plánováno je pět hotspotů,
- použitou technologií bude WiFi,
- připojení bude nabízeno pouze zdarma, s poskytováním služeb za úplatu se nepočítá,
- rychlost připojení bude pouze 64 kbit/s,
- povolen bude pouze web a e-mail (http, https, pop3, smtp),
- dostupný bude obecně celý Internet (nikoli např. pouze stránky MČ Praha 8),
- přístup bude vyžadovat registraci (aby provozovatel měl přehled o počtech uživatelů), trvalé bydliště v Praze 8 ale nebude podmínkou.
Pokud jde o řádný provoz, ten by měl být zahájen v prvním čtvrtletí příštího roku. Jak mi k tomu řekl radní Prahy 8 Michal Kindl,
parametry ostrého provozu budou dány po vyhodnocení zkušebního provozu. Vyhodnocovat se bude nejen technická stránka, ale i ohlas a zájem u tuto službu. Mnoho obyvatel je u nás soustředěno do panelových domů, kde je dostupný relativně levný a kvalitní Internet.
Pokud jde o financování celého projektu, to by mělo využívat jak vlastní prostředky, tak i dotace a granty. Ale výsledkem by prý měla být víceúčelová síť:
Vznikající infrastruktura by neměla být jednoúčelová pouze pro Internet, ale musí být použitelná i pro jiné potřeby úřadu, takže i tím chceme ‚čisté‘ náklady na Internet minimalizovat."
V době zkušebního provozu by se mělo jednat o rozložené náklady max. 60 tis. korun měsíčně
. Radnice to přitom šikovně poměřuje s náklady na elektronickou podatelnu, kterou musela zřídit ze zákona, a s veškerým vybavením to prý přišlo na statisíce korun. A to vše pro přesně 20 podání elektronickou cestou za celý loňský rok. Takto prý má elektronická komunikace občanů s úřady šanci se více rozvinout a kvůli tomu to také prý dělají:
[Připojení] bude určeno zejména pro návštěvu internetových stránek a vyřizování elektronické pošty," upřesnil [starosta] Josef Nosek.
Co by mohly obnášet zmínky o víceúčelovosti budované sítě, naznačují například následující výroky představitelů Prahy 8:
Starosta uvedl, že by Internet mohl v budoucnosti pomoci k větší bezpečnosti v Praze 8. ‚Například u škol a velkých veřejných parkovišť na sídlištích bychom nainstalovali webové kamery, jejich záznamy budou veřejně přístupné,‘ sdělil.
Jedna věc mi ale na dosud dostupných informacích o celém projektu nesedí. Starosta Prahy 8 se totiž nechal slyšet, že již nynější zkušební provoz bude dostupný pro polovinu všech obyvatel městské části:
„V první fázi toto připojení pokryje téměř padesát procent obyvatel městské části, do budoucna však počítáme s výrazným rozšířením,“ řekl starosta městské části.
Při pouhých pěti hotspotech, které by měly být umisťovány primárně na objekty ve vlastnictví městské části (hlavně školy), mi to přijde jako nereálné. Ale v nynějším období před komunálními volbami větší čísla určitě působí lépe.
Srovnání s jinými projekty
Celkově pak projekt Prahy 8 nezapře (a ani nezapírá) inspiraci obdobným projektem Prahy 5 (Praha5.Net), který má v současné době 16 hotspotů, umístěných výlučně na školách. Není mi ale známo, že by projekt Prahy 5 usiloval také o nějakou víceúčelovost, jako ten v Praze 8.
Zajímavé je také srovnání s projektem celopražského bezdrátového Internetu zdarma, o kterém se tolik hovořilo v souvislosti s rozdělováním peněz z broadbandového fóra. Jen pro připomenutí: magistrát chtěl využít spíše jiné technologie (hovořilo se o WiMAXu) a hlavně nehodlal zůstat jen u základních služeb, poskytovaných zdarma. Chtěl už „jít“ i do placených služeb, které měly být srovnatelné nebo lepší než služby komerčních poskytovatelů – ale současně levnější.
K tomu všemu chtěl pražský magistrát využít právě veřejné prostředky, a z broadbandového fóra žádal plných 100 milionů korun. To tehdy byla celá polovina prostředků ve fondu a po následném „vypůjčení“ 40 milionů pro osvětovou kampaň k digitalizaci to představovalo ještě větší část. Hlavně už to ale hodně zavánělo výrazným zásahem do poměrů na trhu, kam chtěl magistrát vstoupit s placenými službami, které by nutně konkurovaly existujícím providerům. Naštěstí pro to členové broadbandového fóra neměli pochopení a projektu magistrátu prostředky nepřidělili.
To Praha 8 sama říká, že hodlá zůstat jen u služeb zdarma, že nechce být providerem a ani komerčním providerů nějak konkurovat.
Hodnocení?
Můj osobní pohled na nynější projekt Prahy 8 je kladný. Přijde mi totiž, že je stále pod pomyslnou „laťkou“, kde skutečně ještě nezasahuje do aktivit komerčních providerů (když nabízí jen web a e-mail s rychlostí 64 kbit/s) a že může komerčním providerům spíše nahánět nové zákazníky, kteří přijdou na chuť Internetu a rozhodnou se pořídit si plnohodnotné připojení. Stejně se dívám na již běžící projekt Prahy 5, zatímco zde popisovaný projekt pražského magistrátu už byl poměrně vysoko nad mou pomyslnou laťkou.
A jak se na celou věc díváte vy? Vyjádřit se můžete buď v anketě, nebo v názorech k článku.
ČLÁNKY DO MAILU