Hlavní navigace

Vlákno názorů k článku Datové schránky v době nouzového stavu. Jak je zřídit bez cesty na CzechPOINT? od Jiří Peterka - Nerad bych se jako neprávník pouštěl do právních...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 8. 4. 2020 17:58

    Jiří Peterka

    Nerad bych se jako neprávník pouštěl do právních disputací, tak jen krátce: pravdou je, že pojem "podpis" (§ 561 NOZ) není v občanském zákoníku definován (jeho definice ale nebyla ani v předchozím občanském zákoníku). Podle mých informací to ale vždy soudy vykládaly tak, že je to vlastní rukou vypsané jméno a příjmení, popř. jen příjmení, i když třeba není čitelné. Mělo by být napsané až dole pod obsahem jednání (proto "pod-pis").

    Určitě to musí být něco víc, než jsou ty "mechanické prostředky," kterými lze podpis nahradit (ale jen tam, kde je to obvyklé, viz § 561 NOZ). Tou náhradou by mohla být např. vytištěná křivka podpisu, faksimile, razítko apod. Sem bude spadat i jméno vypsané v editoru. No a pak jsou zde ještě tzv. znamení ruky podle § 563 NOZ, což je něco mezi podpisem vlastní rukou a jeho náhradou mechanickými prostředky (pro negramotné či nemocné, co nesvedou vlastnoruční podpis, ale musí k tomu být svědci).

    Právě podpis spojuje konkrétní osobu s obsahem jednání. Je projevem její vůle, ale má i autentizační funkci. Kdyby to nebylo potřebné, nemuseli bychom se s nějakým podepisováním obtěžovat a vše by se dokazovalo jinak (jako obsah ústní smlouvy) a asi bychom nepotřebovali písmoznalce.

  • 9. 4. 2020 20:39

    Jiří Peterka

    Asi se rozcházíme v pohledu na jednu docela důležitu věc: když NOZ (jak říkáte) "deleguje" elektronické podepisování na § 7 zákona č. 297/2016 Sb., podle mne to neznamená, že tím současně zprošťuje elektronické soukromoprávní jednání od všech dalších požadavků, které by na něj mohly být kladeny jakýmkoli právním předpisem. Není to žádný bianco šek či generální pardon, který by říkal, že když jsou na nějaké právní jednání kladeny nějaké požadavky, tak že platí jen pro jednání "na papíře" (písemně v listinné podobě), ale už neplatí pro jednání elektronicky (písemně v elektronické podobě).

    Příklad: když je pro nějaké právní jednání (třeba i soukromoprávní) předepsán úředně ověřený podpis, neznamená to, že "na papíře" skutečně musíte mít úředně ověřený podpis, ale v elektronické podobě díky §7 už nemusíte a postačuje třeba i prostý elektronický podpis. Ono to platí i pro veřejnoprávní jednání a §6, který je koncipován obdobně: také přináší výčet různých druhů elektronických podpisů (jen o něco užší), a stejně jako v případě §7 mezi nimi není žádný, který by měl účinky úředně ověřeného podpisu. Proto se (zatím, do účinnosti §6 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby) nedají úkony vyžadující úředně ověřený podpis v elektronické podobě vůbec dělat. Ani v rámci soukromoprávních vztahů neplatí, že §7 zbavuje požadavku na úředně ověřený podpis. Dvě soukromoprávní strany se nemohou dohodnout, že pro ně nebudou platit požadavky zákona (na úředně ověřený podpis), a že použijí takový druh elektronického podpisu, jaký vyjmenovává §7 (tedy třeba prostý elektronický podpis).

    Stejně tak §7 nezbavuje elektronické právní jednání požadavků, které jsou kladeny na písemnou formu právního jednání. A ta odkazovaná judikatura je o tom, jaké jsou ony požadavky na písemnou formu právního jednání, konkrétně pro jednání v elektronické podobě, a jakým druhem elektronického podpisu je lze splnit. Ne o tom, jaké všechny druhy elektronických podpisů připouští dnešní §7 (či předchozí zákon o elektronickém podpisu) v situaci, kdy se neuplatňují žádné další relevantní požadavky.

  • 8. 4. 2020 9:51

    Jiří Peterka

    Kvalifikovaný elektronický podpis není v § 7 vynechán, ale je zahrnut v uznávaném elektronickém podpisu (viz §6 odst. 2). A v soukromoprávním jednání v elektronické podobě není vynucován elektronický podpis s kvalitou vlastnoručního obecně, resp. všude - existuje řada právních jednání, kde není povinná písemná forma, a tak tam podpis vůbec být nemusí. Nebo může, a pak může být skutečně jakýkoli (jak to umožňuje § 7). Ale tam, kde má právní jednání povinně písemnou formu, tak §561 odst. 1 (věta první) požaduje jako povinnou náležitost podpis. A NOZ tím míní vlastnoruční podpis (u "nižšího" než je vlastnoruční mluví o nahrazení mechanickými prostředky a připouští jeho použití pouze tam, kde je to obvyklé).

    A jen zdravým rozumem, bez ohledu na právní úpravu: když něco nejde v listinné podobě, protože je to příliš "slabé" (například dlužní úpis bez vlastnoručního podpisu, jen se jménem a přijmením, napsanými na stroji či vytištěným na tiskárně), tak by to v elektronické podobě naopak mělo být dostatečné?

  • 8. 4. 2020 0:19

    LRA

    Ke zmínce o §561 odst. 1) občanského zákoníku - když budu brát text občanského zákoníku a text zákona o službách vytvářejících důvěru, nikde tam nevidím onen dovětek o vlastnoručním podpisu.

    Občanský zákoník deleguje definování způsobu elektronického podepisování na zákon o službách vytvářejících důvěru. §7 tohoto zákona pro soukromoprávní použití nijak neupřesňuje, který způsob elektronického podpisu je ten správný, dokonce explicitně vyjmenovává všechny (zaručený, úznávaný a jiný) přičemž ten jediný, který má účinky vlastnoručního podpisu - tedy kvalifikovaný - vynechává, zřejmě právě proto, že je jeho právní účinky jsou zaručeny nařízením EIDAS a není třeba je znovu ukotvovat v zákoně.

    Pokud tedy vycházím čistě z textů zmiňovaných tří norem, tak dostačujícím podpisem pro písemné právní jednání v elektronické formě je i elektronický podpis (prostý) tak, jak jej definuje EIDAS v článku 3 odst. 10. tedy i onen legendární podpis v patičce emailu.

    Mohu tedy poprosit o nasměrování, čím by měl být v soukromoprávním jednání v písemné elektronické formě vynucován elektronický podpis s kvalitou valstnoručního? Zdá se mi, že je zde zachována obdobná volnost volby formy, kterou občanský zákoník umožňuje u právního jednání obecně.

  • 8. 4. 2020 14:49

    LRA

    Stále nikde ve zmiňovaných normách nevidím tu nutnost vlastnoručního podpisu. Když legislativec vyžaduje vlastnoruční podpis nebo jeho ekvivalent v elektronické formě, mívá ve zvyku toto explicitně uvést ustáleným obratem: "...se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu". Taková formulace je v legislativě celkem častá (https://www.zakonyprolidi.cz/hledani?text=s%20%C3%BA%C4%8Dinky%20vlastnoru%C4%8Dn%C3%ADho%20podpisu). V občanském zákoníku takto formulovaná není. Ani v důvodové zprávě se mi o uvedených odstavcích nepodařilo najít vyádření, které by vedlo k nutnosti použití vlastnoručního podpisu.

    Písemná forma má, kromě podpisu, oproti jiným formám jednu zásadní výhodu - zachycuje trvale a objektivně podmínky právního jednání. Podpis pak slouží primárně jako projev vůle. První atribut - uchování znění dohodnutých podmínek - je zachován i bez použití kvalifikovaného podpisu. Jistě tu vznikají další "zádrhele" zajištění neměnnosti elektronické formy, kde kvalifikovaný podpis je jednou zmožných technologií, jak neměnnost zajistit.

    Zdravý rozum hraje roli při posuzování rizika případného domáhání se práv a s tím souvisejícího důkazního břemene. Tam kde jeden vidí řadu problému s možným problematickým budoucím prokazováním, může druhý usoudit, že důkazní břemeno unese na základě jiných důkazů, než je zrovna kvalifikovaný elektronický podpis.

  • 9. 4. 2020 13:35

    Jiří Peterka

    ano, n právníků na to bude mít n+1 názorů. Ale od výkladu zákonů jsou soudy, které nějak rozhodují, mrkněte třeba zde či zde.

  • 9. 4. 2020 15:57

    LRA

    Zmiňovaná rozhodnutí se týkají sporů, které řeší události nastalé před rokem 2016, kdy ještě platil původní zákon o elektronickém podpisu. Žádná novější rozhodnutí se mi nepodařilo dohledat.

  • 9. 4. 2020 9:37

    LRA

    Také nejsem právník, ale už několíkrát jsem právě právníky byl upozorněn na to, že nelze domýšlet to, co v zákoně není řečeno. Ostatně mezi právníky se na toto téma vedou diskuse (viz odkazy níže).

    Myslím si, že informace v článku, která říká: "A i v elektronické podobě, stejně jako v té listinné, by to měl být takový druh podpisu, který má účinky vlastnoručního podpisu." není přesná.

    Musí jít o podpis v souladu se zákony a musí splňovat požadavky zákona. Jakou formou dojdou požadavky naplnění je na dohodě stran účastnících se právního jednání. Požadavkem na "vlastnoručnost" by tato svoboda volby pro elektronickou podobu byla omezena na kvalifikovaný podpis, tedy podpis s privádním klíčem umístěným v QSCD. V ideálním světě ideální řešení. Bohužel svět prozatím není ideální. A proto nastavení legislativy nechává posouzení rizik a jejich eliminace na jednajících stranách.

    A kupříkladu právě poštovní zpráva zvláště v případě, kdy zaškrtnu políčko "Přidat jméno odesílatele" může naplnit všechny požadavky, které jsou na uzavření písemného právního jednání kladeny.

    Reference:

    http://www.bulletin-advokacie.cz/nahradi-elektronicky-podpis-prosty-ten-tradicni-vlastnorucni

    https://www.e-advokacie.cz/cs/clanky/pisemne-pravni-jednani-a-elektronicky-podpis

    https://www.epravo.cz/top/clanky/elektronizace-pravniho-jednani-v-pracovnepravnich-vztazich-110269.html

    https://www.pravniprostor.cz/clanky/obcanske-pravo/nove-smery-v-elektronicke-dokumentaci-pravniho-jednani

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).