Názory k článku Datové schránky v době nouzového stavu. Jak je zřídit bez cesty na CzechPOINT?

Ale dokument co máte na papíře je platný i za pět let a je jedno kam ho uložíte. Datová zpráva je neplatná co vyprší podpis. A autorizovanou konverzí uděláte z datové zprávy ten papír.

Ale to, že důležité dokumenty z datové zprávy si musíte nechat autorizovaně konvertovat (30kč za stránku?) tak trochu popírá účel datových zpráv. Akorát tu práci a náklady přenese na občany.

Čekal bych, že datové úložiště o 500MB co každý občan má, se bude chovat jako datový trezor.

Mě spíš vadí ta nekoncepčnost, kdy vše je tak nějak napůl a nic není dotaženo, aby to opravdu bylo funkční.

Titulek budí přehnané naděje, v podstatě na Czech Point musíte. Počet lidí s aktivovanou e-občankou mezi zájemci o DS bude dost malý. Kdo má aktivovanou e-občanku, asi brzo zjistí, že zatím využití je nevelké, a leckdy stačí právě DS, a tak už DS má.
Mě ke zřízení DS popíchl před víc než rokem kolega a nelituji - DS FO nepodnikající. Zajímavé je, že když hledal informace, jestli DS ano nebo ne, nejvíc toho našel na serveru emimino.cz. Maminky malých dětí jsou celkem překvapivá, i když logická cílová skupina. Představte si, že jdete s batoletem na poštu do fronty si vyzvednout dopis na doručenku.

7. 4. 2020, 07:14 editováno autorem komentáře

Nerad bych se jako neprávník pouštěl do právních disputací, tak jen krátce: pravdou je, že pojem "podpis" (§ 561 NOZ) není v občanském zákoníku definován (jeho definice ale nebyla ani v předchozím občanském zákoníku). Podle mých informací to ale vždy soudy vykládaly tak, že je to vlastní rukou vypsané jméno a příjmení, popř. jen příjmení, i když třeba není čitelné. Mělo by být napsané až dole pod obsahem jednání (proto "pod-pis").

Určitě to musí být něco víc, než jsou ty "mechanické prostředky," kterými lze podpis nahradit (ale jen tam, kde je to obvyklé, viz § 561 NOZ). Tou náhradou by mohla být např. vytištěná křivka podpisu, faksimile, razítko apod. Sem bude spadat i jméno vypsané v editoru. No a pak jsou zde ještě tzv. znamení ruky podle § 563 NOZ, což je něco mezi podpisem vlastní rukou a jeho náhradou mechanickými prostředky (pro negramotné či nemocné, co nesvedou vlastnoruční podpis, ale musí k tomu být svědci).

Právě podpis spojuje konkrétní osobu s obsahem jednání. Je projevem její vůle, ale má i autentizační funkci. Kdyby to nebylo potřebné, nemuseli bychom se s nějakým podepisováním obtěžovat a vše by se dokazovalo jinak (jako obsah ústní smlouvy) a asi bychom nepotřebovali písmoznalce.

Já si zprávy ukládám do cloudu (aspoň ty, co mají význam), ale jako soukromá osoba mám tak akorát nějaké rozhodnutí z úřadu. Zprávu o tom, že mi za dva měsíce končí StK nebo vyúčtování od zdravotní pojišťovny ani ukládat nemusím.
V případě třeba rozsudku bych si asi nechal udělat autorizovanou konverzi.
Aplikaci Datovka mám na tabletu, upozornění mailem včetně předmětu (takže vím hned, o co jde). Když tu úřední korespondenci dostanu na papíře, tak ji taky nezamykám do trezoru napojeného na PCO.
Ale nejsem firma ani Křetínský, tak mi to takto stačí. Kdyby nestačilo, budu si platit archív a budu mít ten trezor.

Máte-li smíšené příjmy (tedy dle §6 i §7), můžete pro potřeby DPFO použít DS FO podnikající i nepodnikající. DS FO podnikající vůbec nepotřebujete, pokud vám nevznikla povinnost ji mít. To mám vyzkoušeno.
Naopak do DS FO podnikající vám nepošlou informace (třeba o blížícím se konci StK, výpis konta řidiče, apod.).
Máte-li jen příjmy dle §7 (OSVČ), nejsem si jistý, při podání se to nijak nekontroluje a odmítnout by to neměli, protože je jisté, že jste podání učinil vy.

7. 4. 2020, 13:56 editováno autorem komentáře

Máte pravdu, ale které dokumenty musíte uchovávat trvale?
Rozhodnutí úřadu práce, že obnovili zastavené řízení o prodloužení průkazu ZTP/P, kde vystupujete jako zmocněnec? Dokonce ani rozhodnutí o přiznání toho průkazu nepotřebujete uchovávat v trezoru nebo konvertované, stačí to PDF mít uložené.
Jo, když se třeba budete rozvádět, tak rozsudek konvertovaný do papírové podoby bude stát za úvahu. Takových dokumentů ale máte obvykle málo. A když ne, tak stojí za to platit si ten trezor.

Tak takovy tweet, jako je tady citovany, je opravdu nebezpecna vec. Kdyz lidem tvrdi, ze je to easy peasy, a "zapomene" se zminit o povinnostech, ktere z toho plynou...

Jinak Datovku mam a pouzivam pro komunikaci s urady, dokonce obcas posilam i placene zpravy na Lesy CR kvuli povoleni vjezdu. Funguje to dobre. Jen u statnich instituci uz jsem se setkal s tim, ze urad pres mesic neodpovidal, tak jsem tam zavolal, a zjistili jsme, ze si pani urednice vytiskla prilohu datovky, ale uz ne jeji obalku, a pak se divila, ze na podani neni zpatecni adresa, kam ma poslat odpoved, tak ji proste nikam neposlala... Takze uz jsem si navykl, ze i dovnitr toho PDF, co prikladam, je nutne napsat neco ve stylu: "Prosim o odpoved do datove schranky abcdefg". A nektere urady, treba hygiena, neumi zjistit, ze datovku mam, a porad mi posilaji obalky s pruhem... Ale postupne se to zlepsuje :)

Asi se rozcházíme v pohledu na jednu docela důležitu věc: když NOZ (jak říkáte) "deleguje" elektronické podepisování na § 7 zákona č. 297/2016 Sb., podle mne to neznamená, že tím současně zprošťuje elektronické soukromoprávní jednání od všech dalších požadavků, které by na něj mohly být kladeny jakýmkoli právním předpisem. Není to žádný bianco šek či generální pardon, který by říkal, že když jsou na nějaké právní jednání kladeny nějaké požadavky, tak že platí jen pro jednání "na papíře" (písemně v listinné podobě), ale už neplatí pro jednání elektronicky (písemně v elektronické podobě).

Příklad: když je pro nějaké právní jednání (třeba i soukromoprávní) předepsán úředně ověřený podpis, neznamená to, že "na papíře" skutečně musíte mít úředně ověřený podpis, ale v elektronické podobě díky §7 už nemusíte a postačuje třeba i prostý elektronický podpis. Ono to platí i pro veřejnoprávní jednání a §6, který je koncipován obdobně: také přináší výčet různých druhů elektronických podpisů (jen o něco užší), a stejně jako v případě §7 mezi nimi není žádný, který by měl účinky úředně ověřeného podpisu. Proto se (zatím, do účinnosti §6 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby) nedají úkony vyžadující úředně ověřený podpis v elektronické podobě vůbec dělat. Ani v rámci soukromoprávních vztahů neplatí, že §7 zbavuje požadavku na úředně ověřený podpis. Dvě soukromoprávní strany se nemohou dohodnout, že pro ně nebudou platit požadavky zákona (na úředně ověřený podpis), a že použijí takový druh elektronického podpisu, jaký vyjmenovává §7 (tedy třeba prostý elektronický podpis).

Stejně tak §7 nezbavuje elektronické právní jednání požadavků, které jsou kladeny na písemnou formu právního jednání. A ta odkazovaná judikatura je o tom, jaké jsou ony požadavky na písemnou formu právního jednání, konkrétně pro jednání v elektronické podobě, a jakým druhem elektronického podpisu je lze splnit. Ne o tom, jaké všechny druhy elektronických podpisů připouští dnešní §7 (či předchozí zákon o elektronickém podpisu) v situaci, kdy se neuplatňují žádné další relevantní požadavky.

Kvalifikovaný elektronický podpis není v § 7 vynechán, ale je zahrnut v uznávaném elektronickém podpisu (viz §6 odst. 2). A v soukromoprávním jednání v elektronické podobě není vynucován elektronický podpis s kvalitou vlastnoručního obecně, resp. všude - existuje řada právních jednání, kde není povinná písemná forma, a tak tam podpis vůbec být nemusí. Nebo může, a pak může být skutečně jakýkoli (jak to umožňuje § 7). Ale tam, kde má právní jednání povinně písemnou formu, tak §561 odst. 1 (věta první) požaduje jako povinnou náležitost podpis. A NOZ tím míní vlastnoruční podpis (u "nižšího" než je vlastnoruční mluví o nahrazení mechanickými prostředky a připouští jeho použití pouze tam, kde je to obvyklé).

A jen zdravým rozumem, bez ohledu na právní úpravu: když něco nejde v listinné podobě, protože je to příliš "slabé" (například dlužní úpis bez vlastnoručního podpisu, jen se jménem a přijmením, napsanými na stroji či vytištěným na tiskárně), tak by to v elektronické podobě naopak mělo být dostatečné?

S tím, že na chcidatovku.cz není zmíněno distanční zřízení DS nesouhlasím. Teď jsem si to projel a zhruba v polovině stránky je “Tip” Víte, že datovou schránku je možné zřídit i online ? ...

Jsem OSVČ "na vedlejšák", když jsem si před lety zařizoval DS tak jsem si nechal udělat obě, když už jsem tam byl.

Na všechno používám tu "osobní", jediná výjimka je že z té "OSVČ" posílám roční přehledy pro ČSSZ. Ale jeden rok jsem to poslal z té "osobní" a taky se nic nestalo.

Ke zmínce o §561 odst. 1) občanského zákoníku - když budu brát text občanského zákoníku a text zákona o službách vytvářejících důvěru, nikde tam nevidím onen dovětek o vlastnoručním podpisu.

Občanský zákoník deleguje definování způsobu elektronického podepisování na zákon o službách vytvářejících důvěru. §7 tohoto zákona pro soukromoprávní použití nijak neupřesňuje, který způsob elektronického podpisu je ten správný, dokonce explicitně vyjmenovává všechny (zaručený, úznávaný a jiný) přičemž ten jediný, který má účinky vlastnoručního podpisu - tedy kvalifikovaný - vynechává, zřejmě právě proto, že je jeho právní účinky jsou zaručeny nařízením EIDAS a není třeba je znovu ukotvovat v zákoně.

Pokud tedy vycházím čistě z textů zmiňovaných tří norem, tak dostačujícím podpisem pro písemné právní jednání v elektronické formě je i elektronický podpis (prostý) tak, jak jej definuje EIDAS v článku 3 odst. 10. tedy i onen legendární podpis v patičce emailu.

Mohu tedy poprosit o nasměrování, čím by měl být v soukromoprávním jednání v písemné elektronické formě vynucován elektronický podpis s kvalitou valstnoručního? Zdá se mi, že je zde zachována obdobná volnost volby formy, kterou občanský zákoník umožňuje u právního jednání obecně.

Mám aktivovanou eObčanku, takže si DS mohu nechat zřídit kdykoliv. Dle dřívějšího článku i bez vlastních přístupových údajů.

Ale jsou tu omezení co mi vadí:
1. zprávy v DS se tuším po 90 dnech mažou
2. zálohu lze dělat do Portálu občana, ale je to jenom úložiště
3. Datovka od nic.cz - aka poštovní klient a umí zprávy pře-podepisovat při končení platnosti, takže je zpráva stále ověřitelná. Něco jako datový trezor. Ale nelze použít eObčanku pro přihlášení z Datovky a stejně si přihlašovací údaje musíte udělat.

Takže tu není varianta příhlašení jen s eObčankou a archivace zpráv.

Zajímalo by mne zkušenosti uživatelů, jak si archivují zprávy. Archivujete nebo děláte konverzi?

Předem se omlouvám za dotaz místo názoru, ale snad někdo kompetentní bude vědět. Jak to je, pokud jsem OSVČ na vedlejšák a zřídím si DS FO nepodnikající. Předpokládám, že mám tedy povinnost podat daňové přiznání elektronicky ale neměl bych použít DS FO podnikající? Co když ji ale nemám?

Díky!

ano, n právníků na to bude mít n+1 názorů. Ale od výkladu zákonů jsou soudy, které nějak rozhodují, mrkněte třeba zde či zde.

Zmiňovaná rozhodnutí se týkají sporů, které řeší události nastalé před rokem 2016, kdy ještě platil původní zákon o elektronickém podpisu. Žádná novější rozhodnutí se mi nepodařilo dohledat.

Stále nikde ve zmiňovaných normách nevidím tu nutnost vlastnoručního podpisu. Když legislativec vyžaduje vlastnoruční podpis nebo jeho ekvivalent v elektronické formě, mívá ve zvyku toto explicitně uvést ustáleným obratem: "...se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu". Taková formulace je v legislativě celkem častá (https://www.zakonyprolidi.cz/hledani?text=s%20%C3%BA%C4%8Dinky%20vlastnoru%C4%8Dn%C3%ADho%20podpisu). V občanském zákoníku takto formulovaná není. Ani v důvodové zprávě se mi o uvedených odstavcích nepodařilo najít vyádření, které by vedlo k nutnosti použití vlastnoručního podpisu.

Písemná forma má, kromě podpisu, oproti jiným formám jednu zásadní výhodu - zachycuje trvale a objektivně podmínky právního jednání. Podpis pak slouží primárně jako projev vůle. První atribut - uchování znění dohodnutých podmínek - je zachován i bez použití kvalifikovaného podpisu. Jistě tu vznikají další "zádrhele" zajištění neměnnosti elektronické formy, kde kvalifikovaný podpis je jednou zmožných technologií, jak neměnnost zajistit.

Zdravý rozum hraje roli při posuzování rizika případného domáhání se práv a s tím souvisejícího důkazního břemene. Tam kde jeden vidí řadu problému s možným problematickým budoucím prokazováním, může druhý usoudit, že důkazní břemeno unese na základě jiných důkazů, než je zrovna kvalifikovaný elektronický podpis.

Také nejsem právník, ale už několíkrát jsem právě právníky byl upozorněn na to, že nelze domýšlet to, co v zákoně není řečeno. Ostatně mezi právníky se na toto téma vedou diskuse (viz odkazy níže).

Myslím si, že informace v článku, která říká: "A i v elektronické podobě, stejně jako v té listinné, by to měl být takový druh podpisu, který má účinky vlastnoručního podpisu." není přesná.

Musí jít o podpis v souladu se zákony a musí splňovat požadavky zákona. Jakou formou dojdou požadavky naplnění je na dohodě stran účastnících se právního jednání. Požadavkem na "vlastnoručnost" by tato svoboda volby pro elektronickou podobu byla omezena na kvalifikovaný podpis, tedy podpis s privádním klíčem umístěným v QSCD. V ideálním světě ideální řešení. Bohužel svět prozatím není ideální. A proto nastavení legislativy nechává posouzení rizik a jejich eliminace na jednajících stranách.

A kupříkladu právě poštovní zpráva zvláště v případě, kdy zaškrtnu políčko "Přidat jméno odesílatele" může naplnit všechny požadavky, které jsou na uzavření písemného právního jednání kladeny.

Reference:

http://www.bulletin-advokacie.cz/nahradi-elektronicky-podpis-prosty-ten-tradicni-vlastnorucni

https://www.e-advokacie.cz/cs/clanky/pisemne-pravni-jednani-a-elektronicky-podpis

https://www.epravo.cz/top/clanky/elektronizace-pravniho-jednani-v-pracovnepravnich-vztazich-110269.html

https://www.pravniprostor.cz/clanky/obcanske-pravo/nove-smery-v-elektronicke-dokumentaci-pravniho-jednani