Hlavní navigace

Názory k článku Datovým schránkám je pět let, jak je správně používat ale dodnes není jasné

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 7. 7. 2014 10:24

    P2010 (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    Dokud to bude pro uzivatele slozitejsi, rizikovejsi a drazsi nez si ulozit orazitkovany papirovy formular do suplete, je to neprijatelne.

    Dodnes nikdo neni schopen zodpovedet, jak budete nejakym archivovanym ZFO souborem prokazovat po deseti letech u soudu, ze jste opravdu podal prehled na CSSZ. Do te doby nejaka "bude lip" strana treba prosadi, ze to musite bych schopen prokazat ne deset let, ale az do konce zivota. Jeste ze nakonec neproslo to povinne elektronicke podani prehledu.

    Zkuste se zeptat jak je mozne, ze v Nemecku lze komunikovat se statni spravou elektronickym podpisem za ktery nemusite nic platit ani jej kazdy rok obnovovat.

  • 7. 7. 2014 11:45

    Tomáš Mikula (neregistrovaný) ---.nmskb.cz

    Celá ta "věc" je zhůvěřilost, která pouze špatně dubluje systém certifikátů (chcete-li elektronického podpisu).

    Jestliže el. podpis řeší podepsání zprávy, šifrování zprávy + možnost podepisování vnořených dokumentů, nechápu proč tento stát vystřelil x miliard korun na mars!

  • 7. 7. 2014 10:49

    Luk (neregistrovaný) ---.tmcz.cz

    Software jako služba je pro daný typ použití téměř vždy velmi nevýhodný. Problém je totiž v tom, že se jedná o jedinečný případ použití (popsaný převážně legislativou a vyskytující se jen ve státní správě) nad rozsáhlými strukturovanými daty. SaaS tu vytvoří velmi silný vendor lock-in, kdy změna dodavatele služby znamená, že nový dodavatel musí vyvinout vše znovu a přenést data od původního dodavatele.

    Ta bariéra počátečních nákladů bývá tak vysoká (a tedy atraktivita pro dodavatele nízká nebo požadovaná cena vysoká), že se pak vyplatí zůstávat u původního dodavatele i přes nevýhodné podmínky. Původní dodavatel si je samozřejmě vědom své výhodné pozice a ceny za jakékoli rozšiřování služeb proto nastavuje tak, aby se nacházely těsně pod tou bariérou.

    Naopak pokud si stát nechá software vyvinout a má k němu vše potřebné (kompletní výkon autorských práv ve smyslu díla na objednávku podle AZ, kompletní dokumentaci atd.), může si pro provoz a vývoj vybírat dodavatele mnohem volněji.

  • 7. 7. 2014 7:29

    Milan (neregistrovaný) 195.228.45.---

    Jenom bych dodal, že už samo "přiklepávání" státních zakázek České poště je poněkud podivné. Připomíná to takový český tunel.

  • 7. 7. 2014 14:03

    uživatel (neregistrovaný) ---.globalcom.cz

    Od určitých odesílatelů se mi nedařilo otevřít PDF soubory a pak jsem přišel na to, že používají "placené sady fontů", ale nevloží je do souboru. Potom se mi zobrazí pokud vůbec něco, tak nic.
    Obvykle to nejde vůbec stáhnout. Konzultoval jsem to s IT specialisty obsluhujícími DS a bylo mi řečeno, že se to v IE občas stává. Tedy mně asi to občas trvá stále.
    A nejen z DS, ale i z jiných "státních portálů".
    Také je sprosté, zasílat "podepsané" soubory ve formátech, které ukládají informace do více souborů (např. XML).
    V podstatě jsou DS úplně k ničemu, protože si stejně musím všechno vytisknout, jen abych o informaci do pár měsíců nepřišel. Je to na ho..no!
    Kdysi nám na škole jeden dobrý člověk říkal: "Měli by pověsit každého, kdo stávající byrokratický systém napasuje na počítač a nehledí na nové možnosti, které výpočetní technika přináší." A tak marně čekám, že i DS se vyvinou k lepšímu.
    Pět let uběhlo a nic se nezlepšilo... Tak jakápak sláva, za takové peníze!!!

  • 7. 7. 2014 11:17

    Vláďa Macek

    Ano, pane Peterko, děkuji za špičkový článek.

    Doufejme společně v lepší. Podobná osvěta je pro zlepšení podmínkou.

  • 7. 7. 2014 9:35

    Petr (neregistrovaný) ---.gov.cz

    Pokud jde o tu nejednoznačnost je to způsobeno hlavně totální personální nestabilitou Ministerstva vnitra a tím, že většina lidí (včetně soudců, úředníků a politiků) je vůbec ráda, že si spustí počítač a napíše něco ve Wordu nebo jiném textovém editoru a vytiskne.
    Jak můžete chtít po soudci co tomu vůbec nerozumí, aby v dané věci rozhodnul??
    Druhým problémem je to, že klasičtí archiváři nemají rádi "digitální věci". Pokud se nemůžou hrabat v zaprášených haldách starých dokumentů tak to není ono.
    Třetím a neméně důležitým problémem je, že ve státní správě a samosprávě neexistuje koncepce práce s dokumenty a každý úřad je nucen si spisový řád a navazující interní postupy navrhovat sám a tím to má každý skoro jinak a navíc špatně.
    Ministerstvo vnitra se staví do jednoduché role, že jediné co se musí splnit je zákon a že od 2009 je ve spisové službě všude bordel tak to je nezajímá.
    Otázkou taky je kolik úřadů nebo větších firem má spisovou službu ve shodě s NSESS? U firem to je mizivé procento a u úřadů 50%?

  • 7. 7. 2014 11:05

    Ray (neregistrovaný) ---.unreal64.net

    Pokud SW je v zásadě dělán na "zakázku" je to jako služba, z principu logiky, nevýhodné. Služba má význam jen tehdy, pokud jednou a tu samou práci můžu přeprodávat více subjektům. Je to stejné jako s uklízením/ostra­hou/.... Pokud mám firmu, kde 1 uklizečku nedokážu vytížit, je to jako služba výborné. Pokud ovšem bych vytížil třeba 3, už mne to jako služba musí přijít dráž, protože vícenáklady, které bych měl, platím někde jinde. Navíc s nemalou marží na aparát. Tož nakonec to je jen o pohodlnosti, když mne peníze nezajímaji. Neznám jedinou firmu, co přešla z vlastní ostrahy na společnosti a v konečném důsledku ušetřila. Pokud šlo o velké firmy, šlo ve sto procentech případlů jen o tunel....

    Jak již tu psal předřečník, nechat si SW vyvinout dle požadavků, to není nic proti ničemu. Ale jako službu, když ta služba zaměstná X lidí na full time úvazek, to nemůže být výhodné.

    A SLA ? Pokud mám vlastní zaměstnance, ja sám si definuji co je pro mne (ne)výhodné. A při těchto rozměrech, kdy se nejedná o 1 rack, o kterej se někdo stará, pozbývá služba smyslu. Teda ne, ona smysl má, pro ty kdo služby poskytují - stačí se podívat jaký typ firem je dostává a i nezasvěcený musí pochopit prečo (o:

    R.

  • 7. 7. 2014 14:18

    Garfield (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    Důvod je velmi jednoduchý a principiálně rozumný. EU zkrátka nechce posílat dotační finance přímou cestou do rukou soukromého subjektu, kde už jsou efektivita využití a další věci zcela mimo jakoukoliv kontrolu. IMHO ve specifických českých podmínkách by to byla poukázka ne na tunel, ale na supertunely.
    Bohužel totéž třeba potkalo Prahu s novou čističkou odpadních vod, na kterou nedostane z EU nic (nebo skoro nic), neb někdejší chytráci něco tak nepostradatelného jako čistička pro milionovou metropoli pronajali nevypověditelnou smlouvou soukromé firmě asi na půl století.

  • 7. 7. 2014 21:50

    x (neregistrovaný) 2001:470:9e70:----:----:----:----:----

    Ty jsou ovsem treba jen proto, ze celej ten system je postaven na zcela nestardardni a nesmyslne technologii.

    Pokud by ten system fungoval jako mail s webovym rozhranim, a pouzival zcela standardni podpisy, tak ten podpis by mohl vydavat(respektive overovat) prakticky kdokoli kdo by si na to poridil nejakou licenci ... trebas banky, ty maji pobocek taky hromady a navic to i umi.

  • 7. 7. 2014 12:09

    Filip Jirsák

    Myslím, že by EU neměla problém podpořit i model software jako služba. Ale má problém, když je provoz té služby bez výběrového řízení přihrán rovnou zákonem jedné firmě.

  • 7. 7. 2014 13:10

    x (neregistrovaný) 2001:470:9e70:----:----:----:----:----

    Pronajmout si Sw ma smysl na jednorazovy akce = napriklad kdyz budu poradat cojavim OH, tak si nebudu veci kupovat, ale na ten mesic si je pronajmu. Pokud ale chci neco provozovat 24/7 dlouhe roky, tak si to koupim.

  • 7. 7. 2014 13:13

    x (neregistrovaný) 2001:470:9e70:----:----:----:----:----

    Mozna proto, ze v tom dojclandu se sice krade ... ale podstatne min. Apropos, pokud se nahodou dozijes duchodu ... tak se ti klidne muze stat, ze budes nucen dokladat veskerou dokumentaci sveho zamestnani/pod­nikani za cely produktivni zivot.

  • 7. 7. 2014 13:42

    MB (neregistrovaný) ---.mepnet.cz

    s panem Peterkou, že "Stejně tak se správce a provozovatel snad již naučili informovat širší uživatelskou veřejnost o technických aspektech (včetně různých ohrožení) a změnách – jako například o nadcházející výměně SSL certifikátu"

    Protože oznámení,"Nové kořenové certifikáty společnosti GeoTrust můžete získat na stránkách
    https://knowledge.geotrust.com/support/knowledgebase/
    index?page=con­tent&actp=CROS­SLINK&id=SO21106"
    je proti pravidlům bezpečného provozu a taky samozřejmě při pokusu o stažení touto cestou prohlížeč hlásí ""Důvěřujete webu geotrust.com?" Já tedy a můj počítač nee. Takže řešit se to takto nedá.

  • 7. 7. 2014 11:33

    Pavel (R)

    Já si pro datovou schránku radši došel přímo na CzechPoint (mám jeden cestou do práce) a mail s údaji pro přihlášení mi v telefonu přistál ještě než jsem odešel od přepážky, v tomhle případě je osobní návštěva asi nejjistější.

  • 5. 1. 2015 9:27

    petrph

    Jenomže ono je to u těch soudců naprosto opačně. Ptáte se "Jak můžete chtít po soudci co tomu vůbec nerozumí, aby v dané věci rozhodnul??", tak odpověď stojí že jeho to vlastně vůbec nemusí zajímat, protože on musí rozhodovat podle platných zákonů. A v nich musí být oprávněnost použití elektronických dokumentů uvedena, i postup jejich právního ověřování - viz např. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, jeho právním jazykem, či v tom není problém.
    Ale - jak je i zde v článku zmíněno, ta chyba se stala patrně mezi politiky a programátory, programátoři dostali neúplné zadání, které právě neobsahovalo důležité právní požadavky podle současných zákonů. Což tedy pak "počítačově-technicky " funguje (zpráva se "někam " doručí, a nějak "technicky" se ověří její elektronický klíč), ale v případě právních sporů to dělá velké problémy. Asi tak podobně jako kdyby s podobnou ledabylostí a bez předepsaných údajů byly vytvářeny dokumenty v papírové formě..

  • 7. 7. 2014 14:32

    Tonda

    Já sem si dvě DS aktivoval loni v Březnu na CzechPointu, přímo tam to byla otázka jednotek minut pro každou DS a do večera jsem je měl funkční.

  • 7. 7. 2014 19:21

    admin.

    Nezastávám se vůbec této konkrétní realizace, ale ISDS není jen webový server datových schránek a úložiště dat. Podstatnou součástí je i síť CzechPointů a zde už o efektivitě provozu ve vlastní režii nelze vůbec hovořit....

  • 16. 12. 2014 17:24

    Pavel (neregistrovaný) ---.vivo.cz

    Z mého pohledu uživatele má datová schránka několik deb.lit:

    -zprávy se odstraní po 90 dnech nebo kolik to je (placený datový trezor je výsměch, to si jako mám zprávu nechat konvertovat na checkpointu a potvrdit, abych to pak někomu mohl dokázat, že to odešlo?)
    -zprávy musí přílohu, jinak jim na druhé straně nic nevzkážu.
    -uživatelské prostředí je úděsné
    -samotné úřady defacto s datovými schránkami neumí nebo nechtějí dělat. Místo aby si zjistili, jestli datovku mám, tak to raději pošlou poštou
    -neustálá aktualizace hesla (sice pěkné, že je to bezpečné, ale když si to pak napíši na monitor, tak to moc bezpečné není)
    -nevím jak teď ale do nedávna to chtělo pořád nějaké aktualizace přes admin správu PC
    -úřady někdy chtějí, aby to bylo navíc podepsáno el. podpisem, nechápu proč. K datovce mám přístup jen já. (pokud to ve firmách funguje jinak, tak to mají označit kdo to poslal a dát tam jiné heslo)

    Jinak je datovka fajn, zvláště, když ji používáte v neofic. verzi např. od https://labs.nic.cz/cs/datovka.html

  • 7. 7. 2014 18:30

    admin.

    netvrdím že to muselo bát x miliard , ale je třeba nějaká infrastruktura, která dodá do systému autoritu kolem odeslání a doručení zprávy

  • 7. 7. 2014 9:39

    SamTingWong (neregistrovaný) ---.klfree.cz

    Před více než měsícem jsem si požádal o DS pro FO. Mělo to být hotové do tří dnů. Doteď schránku nemám a sledování zásilky (doporučeného dopisu s žádostí) hlásí nedostatek údajů. Infolinka pošty pro sledování zásilek je nestále obsazena.
    Tak snad v příštím životě.

  • 8. 7. 2014 13:32

    la (neregistrovaný) 178.143.143.---

    nie tak celkom, ak by bola chyba v nekonzistentnom elektronickom dokumente (napr. preto, lebo bola dodatočne opravená chyba v písaní v už elektronicky popísanom dokumente ), tak sa na dokument neprihliada. Poukazujem na kvalitatívnu stránku. napr. či na nekonzistentný elektronický dokument sa hľadí ako keby ani nebol (absolútna neplatnosť pre formu), myslím, že v praxi sa veľmi konzistentnosťou elektronických dokumentov právnici ani laici nezaoberajú. V zásade vždy hodnotia dokument obsahovo, pretože na to sú z reálneho sveta zvyknutí a o konzistentnosti elektronického dokumentu nepočuli, resp. si ju nevedia predstaviť,

    podľa slovenskej judikatúry, aj obyčajný e-mail poslaný z obvyklej e-mailovej adresy, s uvedením mena a priezviska konajúcej osoby sa považuje za podpísaný a je zachovaná písomná forma úkonu, t.j. napr. je možné odstúpiť od zmluvy, hoci bola dohodnutá písomná forma odstúpenia od zmluvy.

    http://www.otvorenesudy.sk/decrees/807743?q=%22p%C3%ADsomn%C3%A1+forma%22+odst%C3%BApenie+elektronicky+%C5%BEilina#document/1/page/1

    treba povedať, že v jednoduchosti je sila. čím viac veci komplikujeme, tým horšie.

    Rigídnosť ZEP a je ho absolútna binárnosť je jeho výhodou ale aj nevýhodou. Buď je dokument podpísaný alebo nie je. Buď platí alebo neplatí. Nič medzi tým.

    napr. pri obyčajnom emaile je to podobné ako to bolo v minulosti pri telegrafe. Písomná forma bola zachovaná s tým, že subjekt má možnosť vyvrátiť, kedykoľvek že úkon nevykonal.

    Pri ZEPe to neplatí.

  • 7. 7. 2014 9:43

    Martin Ullmann (neregistrovaný) 131.207.242.---

    Zdravím. Jako IT člověk si dovolím nesouhlasit, že model platby za službu je špatný. Nechápu proč EU nedokáže pospořit i model software jako služba.. Nicméně tento model nemůžete porovnávat jen podle peněz. Je zde množství dalších faktorů které je třeba zohlednit. Především zde existuje určitý tlak na dodavatele v rámci nastavení kvality služby (SLA). Pro stát je poté mnohem snadnější si dokázat pohlídat např. každý měsíc různá nastavená kritéria. JInak by ISDS jistě prospěla vetší transparentnost. Maji obrovský potenciál, ale realizace pokulhává. Měly by fungovat v podstatě jako poskytovatel infrastruktury a zabezpečení (model SWIFTu) a umožnit jiným subjektům budovat komerční služby. Banky by mohli nabízet elektronické fakturace, propojení účetnictví, e-archivy apod..Vytvořil by se obchod s certifikovanými aplikacemi a stát by mohl mít nějakou schvalovací autoritu a marži ala apple model.

  • 8. 7. 2014 12:08

    Filip Jirsák

    Ten příklad s chybou v obsahu dokumentu přece vůbec nezávisí na tom, zda je dokument elektronický nebo ne. V obou případech se musí (pokud nejde o zjevnou chybu) vydat nový dokument, ve kterém je napsáno, že tento nový dokument opravuje chybu v tom původním a nahrazuje jej.
    Je dobré dávat si pozor na to nazývat něco „zadarmo“ – jak plyne z pokračování vašeho textu, je to „zadarmo placené z veřejných peněz“.

  • 7. 7. 2014 20:49

    petr_p (neregistrovaný) ---.bayer.uni.cx

    Neměl. Ale když jsem si to kdysi na testovací instanci zkoušel, tak se ukázalo, že systém pouze kontroloval deklaraci verze. O nějaké validaci formátu nemohla být ani řeč.

  • 7. 7. 2014 19:00

    P2010 (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    IE nema nic spolecneho se zobrazovanim PDF. PDF zobrazuje instalovana aplikace, typicky Adobe Reader, jehoz okno (pokud je tak nastaveno) se pouze vlozi do okna prohlizece.

    A je to zase o tech standardech. PDF/A takovou situaci neumoznuje, vsechny fonty musi byt vlozene (a mit k tomu licenci). PDF dokument ktery toto nesplnuje by se do DS nemel vubec dostat.

  • 8. 7. 2014 11:27

    la (neregistrovaný) 178.143.143.---

    Reagujem na cenu elektronického podpisu. Na Slovensku začali koncom minulého roka vydávať nové občianske preukazy s elektronickým podpisom zadarmo. Certifikát pre zaručený podpis je vydávaný na 5 rokov, certifikát na šifrovanie emailov je vydávaný na 10 rokov. Je to platené celé z eurofondov. Na prístup do dátovej schránky sa používa práve nový preukaz s elektronickým podpisom.

    zatiaľ funguje takto iba obchodný register, živnostenský register a daňové úrady a niekoľko ďalších subjektov napr. SK NIC. od budúceho roka má byť elektronická komunikácia pre podnikateľov a štátne úrady povinná.

    Faktom ale je, že neexistuje koncepcia práce s elektronickými dokumentmi. štátne úrady nevedia pracovať s elektronickými dokumentami, iba sa to učia.

    čo sa týka preukazovania, stačí ak subjekt preukáže že elektronický dokument poslal. Ak niečo nesedí, musí štátny úrad preukázať opak.
    napr. ak podám daňové priznanie elektronickým formulárom, tak mi stačí potvrdenie o odoslaní. ak sa obsahovo líši, štátny úrad musí preukázať, že došlo k zmene (ak som pôvodcom dokumentu). Naopak ak je pôvodcom elektronického dokumentu štátny úrad, ak sa líši, preukazujem ja.

    ad absurdum, môžu existovať dva elektronické dokumenty ktorých pôvodom bude štátny úrad s rôznym obsahom. čo sa bude skúmať, bude v prvom rade konzistentnosť elektronického dokumentu, ak budú vyhodnotené ako konzistentné, následne sa bude skúmať časová súslednosť a bude sa zisťovať ktorý je prvopisom.

    napríklad: súd v zápisnici o pojednávaní (zápisu z jednání) rozhodne s chybou v písaní, v jednom písomnom vyhotovení rozhodnutia uviedol chybu, v druhom (kvázi opravenom) by uviedol správne rozhodnutie. obe rozhodnutia by boli podpísané elektronicky.

    prvá vec ktorá by sa mala skúmať pri elektronickom dokumente je vždy konzistentnosť dokumentu a až následne obsah. V zásade by malo platiť. Napr. pri nekonzistentnom dokumente možno predpokladať, že došlo k zásahu do obsahu a preto by mal byť neplatný en blok, ak je napr. chyba v istine namiesto 1000 Kč by bolo uvedené 100 000 Kč.

    ak by boli oba dokumenty konzistentné, tak by sa skúmal obsah a to či ide o formálnu chybu v písaní (možno procesne opraviť kedykoľvek), alebo o materiálnu chybu (zmeniť len na základe opravného prostriedku.).

    Záväzné zjednocujúce stanovisko k elektronickým dokumentom a doručovaniu by mal vydať až najvyšší súd.

    pravdou ale je, že hlavne starší sudcovia nevedia čo je zapuzdrenie elektronického dokumentu. Nikto im zjednodušene nevysvetlil, že ide v podstate analogicky o situáciu z papierového sveta, ako keby sme papierový dokument zalaminovali do fólie s jedinečným identifikačným číslom a časovým údajom, pričom bez tejto fólie alebo v prípade porušenia fólie (obalu alebo) by dokument nebol platný.

    Nič také totiž z praxe nepoznajú. Je to totiž kvalitatívne úplne iná dimenzia ako to, čo niekoľko stoviek rokov platí v papierovom svete.

    Rovnako nie je pochopiteľné, prečo sa menil spôsob doručenia, keď minimálne od Rakúska-Uhorska platí, že podanie na prepravu zachováva lehotu. V dátovej správe teda musia byť dva časové údaje, 1./ čas podania na prepravu, 2./ čas faktického doručenia (kedy sa príjemca prihlásil do dátovej schránky, resp. nastala fikcia doručenia - správne by malo byť uvedené, že sa neprihlásil a preto nastala fikcia vtedy a vtedy). 1./ je časový údaj, ktorý zachováva lehotu na podanie. 2./ údaj je čas faktického doručenia správy adresátovi. Oba časové údaje by mali byť ako adresátovi tak aj odosielateľovi známe.

    čo sa týka doručovania fyzickým osobám alebo právnickým osobám, vždy je dôležitý jedinečný osobitný identifikátor (IČO, rodné číslo), nie rola.

    napr. fyzická osoba Jiří má súkromnú dátovú schránku a druhú ako živnostník tretiu, ako jednateľ spoločnosti. vo všetkých troch prípadoch by malo byť doručenie účinné, podstatnou je totiž osoba, ktorej je listina určená a nie jej aktivita alebo zaradenie.