To jim tedy ale asi není dobře vůbec nikde protože na kroužcích a vlastně celkem kdekoliv je to totéž v bleděmodrém. Navíc fakt nejde o nějakou závislost nebo bezpečnost ale schopnost normálně komunikovat s okolím. On kdo se poslední roky nepohyboval na základní škole, nepochopí, ale ta situace je fakt strašná. Normální komunikativní dítě dostane v páté třídě smartphone a do dvou měsíců je z něj v podstatě zombie. Kdyby to tak bylo u některých ale ono to tak spíš u některých není.
Problem je, ze socialni site maji tymy spickovych psychologu a miliardy na to, aby z lidi vytvarely zavislaky. S tim se fakt blbe bojuje.
Kdyby v páté třídě. Ale už ve školce. Někteří kojenci mají mobil v kočárku a neznají snad ani obličej své matky, která před ním má ještě další telefon. Fakt chudáci děti. Problém je, že kdo na základce nemá šmatlafoun, tak je out, nemají ho na WhatsAppu a nic neví... A někdy to podporují i učitelé, kteří jim sami ty skupiny zakládají nebo jim řeknou, ať si v hodině mobil vytáhnou. Takže mé děti jsou podle svých slov trapní... Ale mají načteno mnoho knih, ovládají hudební nástroje a umí si i hrát s tím, co mají nebo najdou v přírodě.
25. 3. 2026, 09:43 editováno autorem komentáře
Zapomněl dodat že kdysi tráva byla zelenější holky hezčí . A chlapům hrozně chybí základní vojenská služba. Kdyby si ten podcast poslechnout takže opravdu z každého parťáka, nebo i mladšího dítěte se žádná zombie nedostane.
Termínem zombií se dnes velice často označují starší lidé , kteří v dnešní společnosti jak se říká nejsou vidět , nikoho nezajímají a už nemají vliv. Media jsou plná zombie celebrit, které vyprávějí příběhy co tenkrát…. protože mají pocit že stále mají co říct, přitom v rámci kulturního a společenského života, jsou dávno po smrti.
Problém nejsou ani tak sociální sítě jako takové, jako to, jakým způsobem sociální sítě předkládají ke konzumaci obsah - známé skrolování vytváří dost silnou závislost a z dítěte dokáže velmi rychle udělat trosku závislou na okamžitém uspokojování potřeby.
Tohle přeci není problém jen v Česku. Ani toho, jestli ve školách je a nebo není dětem dobře. A vlastně to není ani problém zrovna sociálních sítí. Stejný problém by měla jakákoli aplikace nabízející obsah podobnou formou. Teď to ale dělají právě aplikace, které jsou známé jako sociální sítě.
Socialni site jsou doporucene provozovatelem od urciteho veku typicky 13 let. V CR zakon rika 15+ let bez souhlasu zakonneho zastupce, mladsi se souhlasem. Odebrat tu nizsi moznost a postihovat rodice by bylo jen ku prospechu deti. Rodice maji co delat se svym pohybem na siti a jeste sledovat co tam dela jeho dite neni v kapacite zadneho. Ruzne nastaveni a filtry omezi nezadouci obsah, ale na komunikaci se to nevztahuje. A druhy kamen urazu je ze provozovatel nevaliduje (a prakticky ani nema moznost) validovat "falesne ucty". Validace = registr uzivatelu a to u deti neni dovoleno.
... a proto zákaz aspoň pro děti by byl dobrý.
Ve smyslu, lepší to zakázat, než nedělat nic a nechat to dál škodit.
rychly check AI ohledne toho jeho manevru, ze korelace neznamena kauzalitu a vsechno je individualni:
Přirozené experimenty (Postupné zavádění Facebooku)
Průlomová studie vědců z MIT a Yale (Braghieri, Levy a Makarin) z roku 2022 zkoumala postupné zavádění Facebooku na amerických vysokých školách v letech 2004 až 2006. Vzhledem k tomu, že různé školy získaly přístup k Facebooku v odlišnou dobu, mohli výzkumníci měřit stav duševního zdraví před a po jeho příchodu v konkrétních lokalitách. Objevili přímou příčinnou souvislost: zavedení Facebooku na akademickou půdu způsobilo významný pokles duševního zdraví studentů a zvýšilo míru klinických depresí.
Studie deaktivace
Několik recenzovaných experimentů (např. Hunt et al., 2018 a Allcott et al., 2020) platilo dospělým i mladistvým za to, že si na týdny či měsíce deaktivují své účty na sociálních sítích. Výsledky konzistentně vykazují příčinné zlepšení subjektivního pocitu pohody (well-being) a snížení projevů úzkosti a deprese.
Longitudinální (podélné) studie
Studie, které sledují stejné děti v průběhu času, opakovaně ukazují, že vysoká míra užívání sociálních sítí v čase A předpovídá horší duševní zdraví v čase B. Tento efekt se projevuje i v případech, kdy se vezme v úvahu (odfiltruje) úroveň případné nespokojenosti dítěte již v čase A.
A to ze "zalezi na obsahu" je taky mlzeni - rodice nemuzou rucne prebijet existujici algoritmy, a taky forma obsahu (autoplay, infinit scrolling, nahodne odmenovani) tam bude vzdy. A taky zalezi na tom co socialni media svou navykovosti nahrazují - kontakt bez obrazovek, pohyb. Pan psycholog zamerne zlehcuje, nebo zaspal vědecký konsenzus
Samozřejmě že záleží na obsahu. Nebo jak popíšete škodlivost stránek Wikipedie, Národní Galerie , České Akademie Věd (obsah) na Facebooku(platforma) na Internetu (medium) ?
-
Jinak pokud vezmu jinou Ai tak to co jste napsal je zavádějící výklad prezentovaný jako definitivní pravda. Opírá se o reálné studie, ale jejich závěry rozšiřuje nad rámec toho, co skutečně dokazují, a vytváří dojem uzavřeného vědeckého konsenzu. Ve skutečnosti jde o interpretační spor.
Pozice lidí jako David Šmahel není projevem neznalosti, ale opatrnější práce s daty a jejich limity, zatímco autoři typu Jonathan Haidt akcentují rizika a vykládají stejná data razantněji. Ten obhajující text tedy neposkytuje neutrální shrnutí, ale argumentačně vyhraněnou interpretaci vydávanou za obecně platný závěr.
Otázka je za koho kopete? Já nejsem podporovatel bigtech, ale to neznamená, že budu tleskat v ČR neoludistům, jako ex pracovnici televize podporované spisovatelkou pohádek a propagátorovi Walfdorské školy, které rozhajpovává i jeden mediálně známý odborník na Barokní hudbu z Brna.... a právě tuhle společenskou paniku vystavěnou okolo třeba knihy Úzkostná Generace podporují.
Bohužel velice smutné, že těmhle aktivistům, který bojují za hloupé mobily a stará media i pro dospělé, dělá trenéra a maséra i takový podcast Kanárci v sítí, který by se ale proti nim měl negativně vymezit.