Internetové standardy vznikají na půdě IETF. Jeho pracovní skupiny pracují na bázi ryzí otevřenosti a dobrovolnosti, zapojit se může každý, kdo má zájem. Třikrát ročně se koná setkání, ostatní komunikace probíhá elektronicky.
Model práce poskytuje IETF nezávislost na vládách či komerčních subjektech, na druhé straně ale s sebou nutně nese i určité nevýhody. Tou snad nejvýznamnější je nevymahatelnost práce. Slíbí-li někdo vypracovat či upravit určitý dokument, je čistě věcí jeho svědomí, aby jej dodal v termínu, či dokonce vůbec. Pokud tak neučiní, IETF nemá žádné páky, jak jej k tomu dotlačit.
Na některých oblastech jsou přímo zainteresovány komerční firmy - například výrobci směrovačů mají zájem na vývoji v oblasti směrování a směrovacích protokolů. Proto se jim rentuje platit jednotlivce či celé týmy, aby pracovali na úkolech IETF a postrkovali standardizaci kupředu.
DNS, přestože je pro Internet životně důležité, podobně přímé ekonomické dopady nemá. Valná většina serverů používá svobodný software, a nejsou tu prakticky žádní výrobci komerčních DNS programů, kteří by vývoj v této oblasti finančně podpořili. (Nedávno jsem absolvoval přednášku zhrzeného autora prohlašujícího, že komerční DNS server nemá šanci na úspěch a že on po trpkých zkušenostech otevřel kód svého produktu a dal jej k dispozici volně.)
Přesto má ale DNS značné ekonomické dopady (byť nepřímé). Pomalý vývoj některých jeho složek brzdí nástup dalších služeb. Jedním z nekonečných příběhů je například zabezpečené DNS čili DNSSEC, jehož vývoj se vleče deset let. V potu tváře vznikla specifikace, ale praktické nasazení ukázalo její slabiny a vyvolalo vznik přepracované verze, která ale stále ještě nedospěla do stádia RFC. Psal jsem tu o ní před časem ve dvou článcích, čerstvě se dočkala implementace v BIND verze 9.3 a RFC je prý na nejlepší cestě.
DNS-MODA (DNS Manufacturer's, Operator's & Developer's Association) vznikla, aby tuto situaci napravila. Jejím cílem je vytvořit pevný vývojový tým složený z lidí, kteří se problematice budou věnovat na plný úvazek, a nabídnou tudíž rozumné doby odezvy. Hlavní oblastí jejích zájmů bude další vývoj standardů pro DNS.
Financování DNS-MODA je založeno na členských poplatcích. Jako členové přicházejí v úvahu organizace, které mají zájem na chodu a vývoji DNS - správci domén nejvyšší úrovně, poskytovatelé Internetu, telekomunikační společnosti, výrobci odpovídajícího softwaru či hardwaru a podobně.
Členství je odstupňováno, aby si zájemci mohli vybrat. Pro neziskové organizace připadá v úvahu vstupní (1000 USD ročně) či základní (5000 USD). Komerční subjekty mohou volit mezi bronzovým (10 000 USD), stříbrným (25 000 USD) a zlatým (50 000 USD). Vyšší stupeň pochopitelně znamená větší výhody daného člena.
Zakládajícími členy jsou:
- Netnod - operátor švédského NIXu.
- Internet Systems Consortium - autoři nejpoužívanějšího DNS serveru BIND.
- WIDE - japonský projekt zaměřený na distribuované aplikace a pokročilé síťování.
Činnost DNS-MODA by měla vycházet z potřeb členů. Ti budou určovat, na kterém problému mají její vývojáři pracovat. Veškeré výstupy ale budou veřejné a volně dostupné.
Iniciátoři DNS-MODA se dušují, že v žádném případě nechtějí vytvořit nové standardizační těleso, či dokonce vyšachovat IETF ze standardizace DNS. DNS-MODA by s nimi měla spolupracovat, pomáhat jim, připravovat podklady a vstupy. De facto by měla fungovat jako externě financované vývojové pracoviště řešící potřebné problémy.
Čili model fungování DNS-MODA by měl být zhruba následující:
- Členům chybí definice určité složky či rozšíření DNS.
- Zadají tuto práci DNS-MODA.
- Její inženýři vypracují návrh a pokusí se jej prosadit v rámci IETF či podobného standardizačního tělesa, případně budou spolupracovat na doladění a přijetí návrhů pocházejících z jiných zdrojů.
Tolik krásná slova iniciátorů, ovšem musím přiznat, že jejich praktické naplňování ve mně zatím zanechává rozpačitý dojem. Vznik DNS-MODA ohlásil Jim Reid na květnovém 48. setkání RIPE. Když o pět měsíců později referoval na stejné téma, nabídl vlastně jen dvě novinky: DNS-MODA má logo a web.
Zmiňovaný web je velmi minimalistický a vznikl během září. Budí ve mně silný dojem, že hlavním cílem jeho vzniku bylo, aby Jim Reid při svém vystoupení na 49. RIPE koncem září mohl ohlásit alespoň nějaký posun vpřed.
Členská základna se zatím nezměnila, nicméně podle informací na webu je několik smluv před podpisem. Pro odborný poradní panel se jim ovšem podařilo získat dost zvučná jména, včetně autora DNS Paula Mockapetrise.
Zatím je ještě příliš brzy na odhady, zda DNS-MODA naplní svůj cíl a posune standardizaci DNS kupředu. Její rozjezd ale zatím příliš energicky nevypadá.
Urychlí podle vás DNS-MODA standardizaci DNS?
