Nevím, zda nevidíte nebo vidět nechcete. Příběh v médiích není od toho, aby něco vysvětloval nebo aby něco symbolizoval, ale aby se na něm co nejvíce vydělalo (popularita, emoce, prodaný náklad, inzerenti, velké peníze). Je to velmi nechutné zneužití a podobně "citově pohnutí" to jen podporují.
Přijde mi, že ve virtuálním světě jsme všichni tak trochu ovce a chceme se se prostě ztotožnit s nějakým tím stádem, ať už se hromadně dojímáme, nebo hromadně kydáme špínu, toužíme po tom, abychom vyvolali os obě to nejmorálnější mínění... Zajímalo by mě, kdo z těch co virtuálně zapálil svíčku se sebral a šel osobně vyjádřit soustrast, kdo z těch co virtuálně pláčou nad stovkami obětí živelných katastrof šel bez řečí poslat peníze na charitní účty. Mě osobně je líto každého zmařeného života! Ale ta mediální masáž, která se strhla od zmizení Aničky až po hysterii z radiace (šíření poplašných zpráv z našich médií) je až k smíchu, kdyby to nebylo k pláči. Pokud s tím nemůžu nic udělat, zcela cynicky prohlašuji, že se tomu i zasměju, jinak bych se z toho musela zbláznit! Na světě umírají a trpí stovky a tisíce lidí každý den, to je bezpochyby na mašli. Zeptejte se záchranářů, lékařů bez hranic atp., většina se shodne na tom, že když už to dál nejde, může humor dost podstatně pomoci i když je sebečernější.. S uvedeným článkem tedy rozhodně souhlasím.