Národní koordinační skupina pro digitalizaci má do konce května předat vládě podrobný materiál o chystané informační kampani k přechodu na digitální televizní vysílání. Co v něm bude?
Je to materiál pro informaci, takže jde o trošku podrobnější popis původního zadání. Tedy o obsah, cíle kampaně a to, co bychom v rámci jednotlivých segmentů kampaně chtěli sdělovat. Popíšeme formu spolupráce se všemi partnery. Je to pouze informační materiál. Termín do 31. května je trošku nešťastný, máme relativně málo času po schválení Technického plánu přechodu (TPP). Tento termín vznikl v únoru, kdy byl TPP připraven k vydání, ale lhůta pro přípravu informačního materiálu ke kampani se zkrátila tím, že jsme čekali na schválení TPP. Vládu budeme informovat průběžně dál, jakmile budeme mít zpřesněné informace. Nevím ještě, jakou formu zvolíme, zda-li přes zprávu NKS, ale z toho, že vláda učinila ministra vnitra Ivana Langera a mne odpovědnými za kampaň, je zřejmé, že bude situaci sledovat.
Kdy vypíšete soutěž na realizátora státní informační kampaně?
To je úkol pro další fáze přípravy informační kampaně. Předpokládáme, že v první fázi vybereme projektovou kancelář, abychom zpřesnili zadání soutěže. Upřímně řečeno, není to tak jednoduchá záležitost, psát podrobné přesné zadání, protože je ještě spousta neznámých z hlediska termínů a kombinací, kdo přistoupí k TPP a kdo nikoli, z hlediska termínů a přístupů České televize, a především z hlediska nastavení systému pro specifické skupiny diváků a instituce. Nechceme nic spouštět, dokud nebudeme mít dohodnutý systém distribuce asistence pomoci. Předpokládáme, že budeme dělat spíše segmentové zakázky než jednu velkou globální zakázku na celý balík služeb, protože kampaň bude poměrně dlouhá a proměnlivá. Nedokážu si představit, že bychom teď mohli vytendrovat jednotkové ceny, a pak je používali v různých regionech a různém čase.
Čili nebude jediný vítěz, který připraví celou kampaň?
Určitě ne. Momentálně řešíme právní otázku využití digitálního účtu, kdo bude smluvním partnerem pro dodavatele služeb. Plná kampaň začne až příští rok na jaře. Podle TPP v podobě, jak ho schválila vláda, se nechystá v letošním roce žádné vypínání analogových kmitočtů komerčních televizí, analog bude opouštět pouze ČT. Veřejnoprávní multiplex je ale separátní projekt, a to i po informační stránce. Předpokládám tedy, že k vypsání soutěží bychom měli dospět na podzim.
Takže vypínáním analogové ČT 2 a startem veřejnoprávního multiplexu se státní informační kampaň zabývat nebude?
Budeme na ní spolupracovat s ČT. Teď řešíme, jak sladit modely pro státní informační kampaň s tím, co chystá ČT. Ale tam je stále nejasno o technickém operátorovi veřejnoprávního multiplexu. Projekt informační kampaně k vypínání analogové ČT 2 je už rozpracován na Kavčích horách. Dnes proběhne první společné zasedání informačního týmu ČT se zástupci NKS, abychom sladili postup. Uvědomuji si, že je trošku problém v tom, že u kampaně s vypínáním ČT 2 nastane situace, kdy ČT bude lidem říkat, ať si pořídí set-top-boxy, ale v tom regionu nebudou od počátku všechny programy v digitální podobě, především tedy komerční. Ale velká státní informační kampaň poběží skutečně až od příštího roku.
Znamená to, že ČT letos bude moci čerpat z oněch 100 milionů korun, které na státní informační kampaň schválila vláda?
Je to jedna z možností, ale jednáme o tom, že by ČT řešila tuto kampaň z vlastních zdrojů. Hledáme model, jak použít prostředky na část letošní kampaně, která bude určitou předkampaní pro velkou kampaň v příštím roce.
Za co potom chcete letos utratit těch 100 milionů korun, když kampaň odstartuje až příští rok na jaře? Vláda vám nařídila, že musíte utratit aspoň 30 milionů.
Myslím, že jsme schopni připravit kampaň tak, abychom tyto prostředky letos efektivně využili. Ve vládním rozhodnutí existuje dovětek o určité flexibilitě, jak mezi jednotlivými položkami na kampaň, tak mezi jednotlivými roky. Původně jsme počítali s platností TPP někdy od února nebo od března, teď je polovina května a televize mají devadesát dnů na vyjádření. Tím jsme přišli de facto o půl roku. Nepředpokládáme, že bychom nějak masivně investovali do kampaně v prvních měsících. Máme zkušenost z roku 2006, kdy jsme měli připraveno 80 milionů korun, byli jsme před podpisem smlouvy s realizátorem kampaně, aby těch 80 milionů dva nebo tři měsíce před koncem roku utratil, ale pak by následovalo prázdno. Toho se chceme vyvarovat. Pokud peníze určené na letošní rok nevyčerpáme, což je možné, určitě je využijeme v dalších letech.
TPP vyžaduje od všech analogových televizí, aby tři měsíce před vypnutím hlavního analogového vysílače v každé oblasti zahájili informační kampaň. U ČT je problém, že podle schváleného TPP se má ČT 2 na hlavním jihočeském vysílači Kleť vypínat v červenci, ale to znamená, že by už kampaň k jeho vypnutí měla běžet. Termín vypínání ČT 2 na Kleti se neposunul ani při schvalování TPP na vládě. Co se s tím bude dělat?
Je to otázka jednání mezi Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) a ČT. Signály jsou takové, že termín vypnutí Kletě bude posunut kvůli celkovému opoždění vydání TPP. V každém případě podmínka tříměsíční kampaně před vypnutím hlavního vysílače zůstane. U Kleti se vypnutí ČT 2 posune pravděpodobně až na dobu po olympiádě. Vypnutí před olympiádou by bylo vnímáno negativně, ale pro někoho by to mohl být motiv přechodu na digitální příjem. Záleží na dohodě ČTÚ a ČT.
Termíny v TPP může měnit ČTÚ, nebo vláda? TPP je přeci vládní vyhláška.
ČT je v trošku jiném postavení než komerční televize, takže si myslím, že tu kompetenci má ČTÚ i ČT. Kavčím horám nejde jenom o to zahájit digitální vysílání, ale také opustit analogové kmitočty v daných termínech, aby na nich mohly vzniknout digitální sítě. Samozřejmě existují nějaké alternativy revokace usnesení nebo vydání nového TPP, pokud by došlo k dramatické situaci, kdy by se nepřihlásila žádná z komerčních televizí. Takové scénáře jsou ale předčasné. Je to opravdu krajní řešení, a všechny alternativní varianty ukazují, že opakované rozhodnutí vlády nebude nutné.
NKS také nedávno řešila otázku digitalizace rozhlasového vysílání. Probírali jste návrh komerčních rádií na změnu vysílacího zákona, kterým by si de facto prodloužila licence pro analogové vysílání do roku 2020?
Momentálně digitální rozhlas nepovažujeme za prioritu. Jednoznačnou přednost má přechod na digitální televizní vysílání a informační kampaň. Legislativní řešení pro digitální rozhlas je ale součástí celého procesu digitalizace a už při projednávání diginovely jsme vědomě vynechávali celou část mediálního zákona a zákona o elektronických komunikacích, které se týkají rozhlasu. Řada věcí je již překonána. Budeme to řešit. Dohodli jsme se, že potřebujeme především podklady, protože diskuse začala poněkud překvapivě (iniciativou samotných rádií, pozn. red.). Myslím, že to začalo kvůli jiným aktuálním problémům (regionální odpojování reklamních bloků u celostátních rádií a programové sítě regionálních rádií s celoplošnými reklamními bloky, pozn. red.). Základem pro další diskusi je otázka využití kmitočtového spektra, které dnes využívá rozhlas.
Jednak se musíme dohodnout na uvolnění III. televizního pásma, kde vysílá televize Nova, pro vysílání T-DAB Českého rozhlasu, a pak je to otázka, v jakém kmitočtovém pásmu se přejde na komerční digitální rozhlasové vysílání, a co se zbývajícím pásmem po přechodu z analogového na digitální rozhlasové vysílání. Jde o to rozšířit liberální pravidla z televizního trhu i pro rozhlasové vysílání. Všem současným provozovatelům musíme ponechat určité garance, ale musíme mít zřejmou perspektivu rozvoje digitálního vysílání, nejenom termín, kdy se vypne analog. Musí se vyřešit otázka licencování, aby všichni investoři komerčních rádií i veřejnoprávní rozhlas měli jasnou perspektivu.
Kdy a kde se tedy bude o digitálním rozhlase jednat?
Dohodli jsme se, že některé z příštích jednání NKS budeme věnovat ve větší míře tomuto tématu – především na základě podkladů, které získáme. Nakolik se zdá být digitální rozhlas časově vzdálený, na druhé straně i parlament bude pod určitým tlakem, protože za dva roky vyprší platnost první vlny licencí pro analogová komerční rádia. Situace je na spadnutí a musíme přijmout nějaké řešení. Myslíme si, že je dobré k tomu přistoupit systémově než ad hoc iniciativou poslaneckých nebo jiných návrhů.
Co říkáte na návrh, který předložila komerční rádia na jednání senátní mediální komise?
Příslušná ministerstva tento návrh dostala už dříve. Je to samozřejmě směs aktuálních problémů, které dopadají na komerční rádia a současně na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), která je v tomto smyslu s rádii na jedné lodi. Neexistuje nějaké legislativní řešení pro ty problémy, aniž bychom novelizovali patřičné zákony. Digitální část návrhu komerčních rádií je jakýmsi přílepkem, který je podle mě správným krokem, ale chybí mi tam vlastní popis, jak to bude fungovat, jaké bude licencování digitálních rádií. Návrh končí prodloužením statusu quo stávajících rádií, ale následující kroky nejsou úplně zřejmé.
Chceme vyvolat diskusi, ale v nejbližších týdnech není připravovaná žádná rychlá novela vysílacího zákona nebo zákona o elektronických komunikacích (ZEK). Proto předpokládáme, že novela ZEK, kterou už delší dobu připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu, opravdu projde přes vládu do parlamentu, protože jejím prostřednictvím můžeme řešit systémově tyto doplňkové věci. Určitě by bylo dobré, kdyby to proběhlo cestou vládní iniciativy a pod určitou kontrolou, než aby vznikla nějaká ad hoc iniciativa, která bude nesystémová. Chceme se poučit z vlastních chyb v případě digitálních televizí.