Hlavní navigace

Dvořáka by mohli v Radě České televize kontrolovat Janečkovi lidé

Jan Potůček

Do finále volby pěti členů Rady České televize se probojovali i staří harcovníci, kteří už mají zkušenosti z mediálních regulačních orgánů či dokonce přímo z Rady ČT.

Doba čtení: 5 minut

Janečkův volitel se vrací

Je to paradox: čtyři roky po rezignaci tehdejšího generálního ředitele České televize Jiřího Janečka a krátce poté, co se mandát jeho nástupce Petra Dvořáka přehoupl do druhé poloviny, by mohli Dvořáka přes Radu ČT kontrolovat lidé blízcí Janečkovi. Do finále květnové volby pěti radních ČT se probojovali dva blízcí spolupracovníci Jiřího Janečka: někdejší předseda Rady ČT Jan Mrzena, za jehož šéfování radního Janečka zvolili do funkce generálního ředitele a on se potom Mrzenovi odvděčil pozicí ve svém managementu, a Janečkův analytik Nikolaj Savický, který plnil funkci jakési spojky v Parlamentu. Oba nejsou zcela bez šancí, za oběma stojí kromě oficiálních nominujících organizací parlamentní politické strany.

Jan Mrzena byl předsedou Rady ČT od roku 2001, tedy hned po známé televizní krizi, jež ukončila období „zimních“ ředitelů ČT, a v roce 2003 výrazně pomohl Jiřímu Janečkovi vyhrát výběrové řízení na nového generálního ředitele. V té době za Mrzenou stála ODS, jejíž podpora ale Mrzenovi nestačila na opětovné zvolení do Rady ČT, když mu v roce 2005 vypršel mandát. Strana se o něj ale „postarala“, když jej ministr kultury za ODS Martin Štěpánek v září 2006 jmenoval do funkce dočasného ředitele Národního divadla v Praze. Po roce se Mrzena vrátil zpět na Kavčí hory, kde mu vděčný ředitel Janeček uvolnil post personálního ředitele (od června 2007) a později z něj udělal výkonného ředitele programu ČT 2 (od července 2010).


Foto: archiv České televize

Jan Mrzena vedl Radu ČT, která zvolila ředitelem televize Jiřího Janečka, předchůdce Petra Dvořáka

Politický nominant kamkoli

Šéfování ČT 2 ale Mrzenovi moc dlouho nevydrželo, protože Janeček v červnu následujícího roku oznámil svoji rezignaci ze zdravotních důvodů a ve výběrovém řízení na jeho nástupce neuspěl tehdejší ředitel zpravodajství Roman Bradáč, který sliboval zachovat status quo pro Janečkovy manažery ve vedení ČT. Generálním ředitelem se v říjnu 2012 stal Petr Dvořák, jehož představa o programových prioritách ČT byla poněkud jiná. Mrzena tedy z Kavčích hor odešel a začal se znovu věnovat divadlu, od kterého před lety odešel do Rady ČT (šéfoval Jihočeskému divadlu v Českých Budějovicích). V únoru 2013 oznámila tehdejší ministryně kultury za Starosty (resp. TOP 09) Alena Hanáková, že z Mrzeny udělá svého náměstka pro „živé umění“.

Mrzena, který před lety krátce vedl Národní divadlo a vzbouřily se proti němu prakticky všechny scény, tak měl znovu „pod palcem“ nejen tuto instituci, ale i Českou filharmonii a další příspěvkové organizace. K jeho smůle ale ministryně Hanáková ve funkci dlouho nevydržela, stejně jako tehdejší vláda premiéra Petra Nečase (ODS), která padla v červnu 2013. Jan Mrzena se opět vrátil k divadlu a nyní jej do Rady ČT oficiálně nominuje republikový výbor Odborové asociace divadelníků. U manažera, který měl v minulosti úzké kontakty na silně pravicové strany ODS a TOP 09, je to docela překvapivé. Dalším paradoxem nadcházející volby radních ČT je fakt, že Mrzena není jediným šéfem Rady ČT, který se chce vrátit zpět. Do finále volby se probojoval i současný předseda Rady ČT Jaroslav Dědič (podporovaný ČSSD).

Analytik, který toho ví nebezpečně moc

Nikolaj Savický nikdy v minulosti v Radě ČT nepůsobil, zato se může pyšnit bohatou škálou manažerských funkcí v ČT, a to za mnoha ředitelů počínaje Jakubem Puchalským a konče Jiřím Janečkem. Věnoval se „analytice“, ale vesměs do jeho působnosti patřila mediální legislativa a neformální kontakty s politiky. Podle deníku Referendum nyní Savického ve volbě do Rady ČT podporují komunisté. K těm má blízko i jeho názorový souputník Štěpán Kotrba, jehož přítelkyně Irena Ryšánková působila v Savického týmu analytiků ČT a v době, kdy Savický pracoval na obdobné pozici ve Slovenské televizi (za generálního ředitele Radima Hrehy, který svého času krátce vedl kancelář Jiřího Janečka a později se proslavil vítězstvím v konkurzu na generálního ředitele ČTK, aniž by kdy nastoupil do funkce, protože radní výběrové řízení následně zrušili), pracovala pro ni i Ryšánková.

Savického do Rady ČT navrhla Asociace českých kameramanů, nebylo by ale překvapením, kdyby za jeho kandidaturou stát výše zmíněný Štěpán Kotrba, který se dlouhodobě snaží ovlivňovat tvorbu mediálních zákonů a sám byl krátce členem Rady Českého rozhlasu. Kotrba se netají antipatiemi ke generálnímu řediteli ČT Petru Dvořákovi, což by mohlo konvenovat poslancům za hnutí ANO, kteří silně kritizují ČT. Savický, který dlouhá léta pracoval na Kavčích horách a má tamní situaci dokonale zmapovanou, by se mohl k tomuto plánu dokonale hodit. Při volbě kandidátů do Rady ČT ale dostal nejmenší počet hlasů od členů volebního výboru sněmovny (pouhých sedm), což by mohlo naznačovat, že jeho šance nemusí být zase tak velké.

Content 2018 tip Kajnar

Podle ředitele pro strategický rozvoj Slovenské televize Nikolaje Savického je situace na Slovensku mnohem příznivější než v České republice
Foto: archiv DigiZone.cz

O Nikolaji Savickém se v minulosti tradovalo, že psával Radám ČT jejich výroční zprávy

Ujme se ANO bývalých radních za ODS?

Z patnácti kandidátů na nové radní ČT je jistě zajímavé i jméno Petra Žantovského, někdejšího člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), kterou po prohrané arbitráži s bermudskou společností CME o nedostatečně ochráněnou investici do televize Nova odvolal tehdejší premiér Vladimír Špidla (někteří exradní se poté obrátili na soud a nedávno po letech vyhráli). Žantovský dříve úzce spolupracoval s lobistickým mediálním webem Česká média a stála za ním ODS, stejně jako za další tehdejší redaktorkou Českých médií Danou Jaklovou, která se za ODS stala radní, později místopředsedkyní a mluvčí a nakonec předsedkyní Rady Českého rozhlasu (a minulý týden byla za TOP 09 zvolena do RRTV).

Spolek Múzy dětem, který stojí za Žantovského nominací do Rady ČT, jistě nebude tou hlavní silou, která jej do kontrolního orgánu ČT prosazuje. Žantovský jako starý mediální harcovník ví, jak to v mediálních radách chodí, a může být dobrou spojkou na strany, které si přejí změny v ČT. Tedy především pro hnutí ANO Andreje Babiše, jenž se netají ambicí významně změnit způsob fungování veřejnoprávní televize. Právě ANO momentálně bojuje o větší zastoupení ve všech mediálních radách, včetně „velké“ RRTV, v níž má dosud dva zástupce a možná bude mít třetího (pokud v doplňující volbě zvítězí bývalý šéf Radiožurnálu a nominant ANO Miroslav Konvalina a nikoli současný předseda RRTV za sociální demokracii Ivan Krejčí).

Našli jste v článku chybu?