časově omezená licence - ten systém jako celek mi někdy přijde jako když se někdo střelí do nohy a pak brečí, že on běhat nemůže, že to nejde, že je střelený do nohy a od diváků se čeká, že se za cenu vstupenky na OH místo na závody budou dívat, jak se někdo válí na zemi s prostřelenou nohou, protože ten s dírou v noze přece není schopen nic lepšího předvést.
V rodině kupujeme desítky eknih ročně, tištěné už jen pro děti. Rozhodně teď děláme násobně větší tržby než v době před nákupem Kindlu. Co mi ale vadí na všech prodejcích knih, je jejich web, který vypadá jako z devadesátých let. Manželka má více trpělivosti, ale mě procházení katalogu ereading, palmknihy (atd) vůbec nebaví a poměrně rychle odejdu pryč bez jakéhokoliv nákupu. Nebo jen s knihou v akci, jejíž nabídka přišla mailem.
E-knihy kupuji od prvního okamžiku, kdy byly dostupné. Kupuji není správný výraz - začátky přes Palmknihy byly vlastně zdarma, na vyzkoušení, ale měl jsem hned první dostupnou čtečku, potom 2 typy Kindle, zkoušel jsem čtení na tabletu, 2 x Prestigio a dnes snad poslední lepší typ Cybook Odyssey s podsvětlením. Tu záplavu různých značek jsem průběžně zkoušel, ale každá měla své nedostatky, tablety jsou sice pěkné, ale dlouhodobě do ruky těžké a nejdou pořádně číst na slunci, čtečka je lepší, protože se dá číst s podsvětlením tak, že i v noci a nepotřebujete svítit a tedy nerušíte manželku.
Vždy dávám přednost e-knize před knihou papírovou a to z jednoduchého důvodu. Papírové knihy se nikam nevejdou, mám jich plný barák, v katalogu své domácí knihovny zatím končím na čísle 3400 a prostě - nemám to kam dát. E-knihy mám pořád sebou, když zrovna nemám čtečku, mám vždy sebou mobil a tak využiju každý okamžik volného času, třeba v tramvaji.
Jako nejlepší vidím E-Reading, ať jsem kdekoliv, vždy je najdu i tabletu, jejich katalog by sice potřeboval trochu zlepšit, ale zatím ho považuji za lepší, než katalogy ostatních vydavatelů. Dobrý je Kosmas, Alza, Zlín,zlobí mně Palmknihy, protože tam musím dávat pozor, aby kniha nebyla v DRM, což považuji za absolutní nesmysl, který ztěžuje čtení. Ročně kupuji tak asi 100 knih, něco v KK, ale většinu v podobě E-knih. Vadí mě pozdější vydávání e-knih, než knih tištěných a nedostatek edičních plánů, ale to už jsem v těchto diskuzích psal. Jestli začne Amazon vydávat knihy v češtině stejným způsobem, jako to dělá v jiných jazycích, budu první, který se k němu přihlásí.
Znám; Děti kapitána Granta, (Jules Verne). To, co kdysi vydal J. R. Vilímek vypadá opravdu mnohem lépe. Ještě za socíku Vernovy romány vycházely a byly perfektní jak po řemeslné, tak po překladatelské stránce. Dnes? Mizerný tisk na lepším poloprůsvitném toaleťáku, chyb jak máku, ale ceny fujtajksl. Nikdo a nic mne nedonutí, abych dnes, až na velmi vzácné výjimky, do nějaké literatury investoval, ať už v klasické, nebo elektronické podobě!
přijdu do obchodu, dám čudlík, nahrají mi koupené knížky, vytisknou účet (pro případ reklamace, vč. nečitelnosti čudlíku), zaplatím a jdu - tak nebudou úspěšní. Faktem je, že dosud máme pořád ještě poměrně hustou síť knihkupectví a tento prodej by zvládly i knihovny, jejichž síť je taky hustá (byť se na vesnicích půjčuje třeba jen dva půldny za týden). Alza se tomu modelu blíží - zajdu do Alzy, dám tam peníze na svůj účet, a pak z něho platím, co mě nechají stáhnout.
Druhá věc je - co ještě soudruzi na tom textu dělají, když ho mají kompletně zredigovaný a jazykově korigovaný pro sazbu? To ho ručně přepisují z obtahů nebo hotové knížky a znovu nechávají projet korekturou? A jaká "metadata" kniha potřebuje navíc proti obsahu, případně seznamu obrázků (tabulek, rejstříku atd.), nehledě k tomu, že v shitformátech typu epub nebo mobi se stejně stránky zalamují při každém nastavení čtečky jinak, takže jsou tyto údaje zhola bezcenné?
Prostě e-kniha by neměla stát víc než 30% knihy tištěné
Třetí věc je, že na obchodech s e-knihami se velice často objevuje nápis "vyprodáno", případně tituly z nabídky mizí. Nakladatelé a asi i část autorů dosud nepochopili, že ty e-knihy je možné prodávat libovolně a po v podstatě neomezenou dobu (bude-li e-kniha dobře udělaná a pokud se po propadnutí autorských práv náležitě slevní, budou ji lidé kupovat raději, než aby si stáhli sken prohnaný OCR z nějakého warez serveru).
> Den myslíte pracovních 8 hodin nebo více?
Den myslím jedno odpoledne po práci, to bude tak 3 až 4 hodiny, když to budu přehánět (opravoval jsem i chyby, takže jsem knihu musel skoro celou projet, abych dal šanci spellcheckeru).
> A kolik si řeknete za den práce?
Většinou si říkám o 300 na hodinu.
Tomáš Baránek uvádí, že si po letech udělal zpětnou kontrolu, kolik je publikace e-knihy stojí navíc oproti knize papírové: 5000–15000 za kódování podle složitosti, aby výsledek byl dokonalý, několik hodin na následnou kontrolu, dalších pár hodin na tvorbu metadat pro všechny platformy, rozesílání a upload do míst, kde se kniha prodává, jsou další hodiny práce (nic z toho dnes není „na tlačítko“, je to doprovázeno řadou diskusí, vyjednávání…), poctivá tvorba errat vezme další 2–3 tisíce korun na jednu e-knihu.
To se asi nechaj dobře obírat. Náhodou jsem měl před cca měsícem možnost konvertovat jeden .doc ebook na .epub a byla to práce na cca den se vším všudy. V podstatě šlo jen o to tam přidat kapitoly, metadata a formátování. Z epubu se to potom dá plně automaticky zkonvertovat do fb2, mobi a já nevím čeho všeho ještě. Vždycky když čtu kolik to vydavatele stojí, tak mám pocit, že se nechávají někým vodit za nos.
"Kromě toho e-kniha má navíc (někdy i značně rozsáhlá) metadata"
Muzu poprosit o nejaky priklad? Moc dobre si nedokazu predstavit, co tam je za kvanta metadat. Jmeno autora a nazev knihy? Nebo snad poznamky pod carou a cislovani kapitol? To se musi vest poradne i pri vyrobe klasicke knihy, jinak byses z toho pri korekturach/reedicich pos***. Uz jsem delal par e-booku z TeXovych zdrojaku a nebyla s tim prakticky zadna prace navic a vse fungovalo jak u koupenych e-booku. Jako priznam se, ze do vyroby knih nevidim, ale jestli to tiskari vazne bastli veci jako umisteni poznamek nebo obsah rucne a vse maji ulozene tak, ze to nejde snadno preformatovat, tak neni divu, ze se vydavani ebooku brani a tvrdi jak je to narocne.
tome: pokud jste četl článek důkladně, mluví tam o tom Tomáš Baránek z JanMelvil. Proto, aby ekniha byla kvalitně udělána, prostý export z Indesignu rozhodně nestačí. Takový názor mají bohužel lidé, kteří bohužel netuší :( Zkuste si to jednou udělat, ale pořádně, se všemi potřebnými a nezbytnými kroky a uvidíte, kolik na tom strávíte času.
Víte, tady je podle mě jeden moment, který se přehlíží. Totiž ten, že ty "nejlevnější" knihy jsou v mnoha směrech na čtení nejlepší a ta náročná sazba udělá víc škody než užitku.
Popíšu konkrétně - když stáhnu "pirátskou" knihu, tak nahraju do jakékoli čtečky, nastavím si velikost písma přesně tak, jak sedí mému zraku a čtu. Esteticky to možná není dokonalé, ale praktické na 100%. V této podobě mám ebooky daleko raději než knihy na papíře...
Pokud ale koupím knihu legálně na Palmknihy (což občas dělám, takže příkladů mám dost), tak to na první pohled vypadá krásně. Jenže vzápětí zjistím, že je ebook v podstatě degradován na nedostatky papírové knihy, protože při změně velikosti písma začne všelijak skákat kvůli vnuceným fontům a řadě dalších problémů a ve výsledku se čte neporovnatelně hůře. Prostě vydavatelé tu brečí nad náklady pro konverzi, jenže těmi náklady vyrobí hůře použitelný produkt, než kdyby náklady odbourali :-( Poznámka - ono to obvykle jde řešit úpravou k Calibre či složitějším nastavením čtečky, je ale dost absurdní, když zákazník musí vynaložit úsilí na to, aby likvidoval to, co stálo při konverzi peníze.
Výše uvedené se samozřejmě týká beletrie, u odborné literatury (a třeba poezie) je to trochu složitější, ale upřímně řečeno právě v oblasti beletrie/fiction se točí absolutní většina prodejů. A v beletrii si skutečně myslím,že nejlepší formát je dost minimalistický, tedy ohlídat odstavce, stránkování, atd., ale jinak se s tím "moc nemazat".
Amazon umožňuje darovat knihu výhradně elektronickou cestou - nastavením data a času, kde se obdarovanému pošle e-mail s přáním a návodem na vyzvednutí knihy. E-mail si lze odeslat také na vlastní adresu. Poslední Vánoce byly už třetími, kdy jsem takto daroval knihu.
Nápad s PDF formou, kterou si je možné vytisknout, by byl už jen drobným rozšířením výše uvedeného.
Tak zrovna jednoznakové předložky dnes řeší snad každý sázecí program automaticky. Korektura se s náklady dělí s tištěnou knihou, nebo snad děláte souběžnou korekturu tisku a e-knihy a v obou opravujete stejné chyby? Normální je udělat korekturu tisku, kde se vyskytuje více problémů, a e-kniha z toho vyjde automaticky.
U e-knihy typu beletrie se jedná o předložky, označení kapitol, uvozovky, zvýraznění v textu (tučné, kurzíva...). Většinu udělá InDesign a export do e-pub a zbytek se doladí v Sigilu.
Na rozdíl od tisku si nemusíte hlídat dělení slov, řídké řádky, vdovy a sirotky atd. Kniha se stejně na každém zařízení zobrazí trochu jinak, nehledě již i na nastavení velikosti tisku a ignorování vložených písem.
Tvrzení o složitosti sazby e-knih je prostě směšné. Stačí se podívat na amatérské převody tištěných knih, kde je počet chyb v mnoha případech menší než v tištěných originálech.
Protože jsem ve velkém městě (žije tak většina populace), tak nedostupnost knihkupectví nemusím řešit. Na vesnici zase mohou mít problémy s připojením na net a stahovat přes ně, byť legálně, nějakou knihu může být dost opruz.
Prodej offline knihkupci je věc, která je může zachránit.
nejlevnější až levný??? naposledy když jsem chtěl koupit e-book komiks tak jsem zjistil, že stojí stejně jako doporučená cena tištěné verze (navíc zrovna u komiksu vnímám tištěnou verzi jako zběratelskou relikvii kde elektronická verze je naprosto bezcenná) nakonec jsem koupil tištěnou verzi v e-hopu o 23% levněji :D
Hehe. Obrovská výhoda eknih, je, že se nemusím zvednout ze židle, nemusím čekat do rána a pracovního dne až otevře knihkupectví, nemusím jet/jít do toho města a platit za lidskou obsluhu, ale můžu si číst už za dvě minuty. Účet a možnost opakovaného nahrání knihy mám samozřejmě taky.
Požadovat nahrávání e-knih od offlajnových knihkupců je úplně potrhlý přístup.
Já mám za to, že například na eReading.cz je možné darovat jakoukoli knihu ... viz https://www.ereading.cz/cs/eknihy/7945/cerne-lzi-ruda-krev
Já většinou knihy kupuji. Asi neznám ty správné praktiky a weby, ale nemám čas a nervy na to, abych zkoušel, co je na Uloz.to.
Častěji kupuji audioknihy a u těch je to ještě horší. Pokud si to člověk rovnou nekoupí, tak si to musí někde sehnat, sám otagovat, přidat obrázek....
Pokud je kniha za rozumnou cenu, tak se "shánění z různých zdrojů" ani nevyplatí.
"U nás nakladatelé musí autory nutit a prosit, aby psali" - směl bych vědět, odkud vzal autor podklady pro toto tvrzení? U několika jmen z literární scény si to dovedu i představit, ale obecně jsem se na diskuzích s nakladateli setkal spíše s opačným tvrzením - že nakladatelství jsou zavalena hromadami nevyžádaného nečitelného balastu.
Něco jiného samozřejmě je, že když už se autor zaváže odevzdat dílo do určitého data, musí ho nakladatel nezřídka nutit a prosil, aby psal, aby byl termín dodržen, ale nezdá se mi, že by autor článku měl na mysli toto.
„Muzu poprosit o nejaky priklad? Moc dobre si nedokazu predstavit, co tam je za kvanta metadat. Jmeno autora a nazev knihy? Nebo snad poznamky pod carou a cislovani kapitol?“
Proč si nezkusíte nějakou rozsáhlejší e-knihu udělat.
„Uz jsem delal par e-booku z TeXovych zdrojaku a nebyla s tim prakticky zadna prace navic a vse fungovalo jak u koupenych e-booku.“
A vše bylo správně nastaveno, prolinkováno, …
Momochodem, z TeXu obecně nejde udělat e-kniha (pokud TeX silně nedegradujete na tisícinu jeho sxhopností). Zato s tím jdou velice dobře sázet papírové knihy.
„Jako priznam se, ze do vyroby knih nevidim, ale jestli to tiskari vazne bastli veci jako umisteni poznamek nebo obsah rucne a vse maji ulozene tak, ze to nejde snadno preformatovat, tak neni divu, ze se vydavani ebooku brani a tvrdi jak je to narocne.“
Víte, já jsem programátor, a myslím, že docela zkušený a dost toho umím. Ale knihy nejsou databázová data, ani přesně definovaný vstup.
Ani já, upřímně řečeno, nerozumím výrobě knih, ale hodně jsem si jich vysázel, a to v leččems. Zkoušel jsem Word, TeX, Scribus, Quark, InDesign (postupně jsem je opouštěl, jak jsem viděl nedostatečnost předchozího nástroje). A také jsem pár knih vydal.
E-knihy jsem též zkoušel ve všem možném, ale nejefektivnější a nejrychlejší se mi ukázalo je prostě postavit ručně pomocí HTML a XML metadat. Navíc tyto formáty (HTML a XML) lze docela hezky automatizovaně generovat z připravených dat či textů knihy.
Dodnes jsem třeba hrdý na mou e-knihu třeba českého správního řádu, který je mimo jiné perfektně prolinkovaný mezi sebou odkazy na místa, která se mezi sebou odkazují, mají pěkně udělaný obsah i různé navigační stránky, aby se v tom velmi rychle orientovalo a přeskakovalo ve čtečce. Pro praktické použití velmi praktické. (Mimochodem, jak to chcete vyzkouzlit z předlohy pro tisk?)
Velmi rádi by lidé asi sázeli automatizovaně, ale jaksi to moc nejde.
Ono víte, i v programování existovalo velmi mmoho keců ohledně multiplatformním programování. Ale jaksi programátoři také stále programují jinak pro Android, jinak pro iOS, jinak pro Windows, atd. A pokud je program skutečně multiplatformní, většinou je uživatelsky nepříjemnější, než jednoplatformové šité na míru platformě. Ani tam to moc nefunguje.
> Možná vám to ještě nikdo neřekl, ale papírová kniha má fixní formát, zatímco e-kniha má plovoucí formát. Obé se sází a upravuje jinak, a má to zcela jiná specifika.
No, děkuji za poučení. Vzhledem k tomu, že píšu že s tím mám praktické zkušenosti, tak mi nikdo nic takového říkat nemusel - vlastníma rukama jsem si jednu takovou knihu vysázel.
> Pokud se to dělá pořádně, pak se normální kniha a e-kniha sází dost odlišně, a má-li to být kvalitní, musí se to udělat jinak.
To je hrozná blbost. Elektronická kniha na rozdíl od předlohy pro tisk formát ztrácí a je tam spousta věcí, které na rozdíl od tiskové předlohy nechcete. Je to maximálně jednoduché a člověk si vystačí s pár tagy, když nepočítám soubor obsahu a metadata.
> Jediné, co se dá vydat jako e-kniha okamžitě je fixní formát PDF dělaný jako podklad pro papírovou knihu. Ale úprava do epub/mobi/f8/whatewer formátu je v podstatě zcela nová práce a zcela nová sazba, pokud nestojíte o přežvýkanou napůl nepoužitelnou e-knihu.
K tomu už jsem se vyjadřil a za svým si stojím.
"...nápis "vyprodáno", případně tituly z nabídky mizí. Nakladatelé a asi i část autorů dosud nepochopili, že ty e-knihy je možné prodávat libovolně a po v podstatě neomezenou dobu..."
No tak to je hodne velkej omyl!
;o)
ebook stejne jako kniha je vazana smluvnim kontraktem s autorem - takze ma stejnou licenci na prodej ... vetsinou to je cca 5 let.
Pokud by nakladatel chtel knizku nadale prodavat musi koupit novou licenci od autora... a podle mych informaci to je stejne drahe jako kdyby koupil licenci znovu na celou knihu...
Toz tak... :o) neni to zas tak jednoduche jak jste si nejspis predstavoval.
Pro pana Vlčka i další z jeho oboru - zkuste se zamyslet nad mým komentářem níže dnes z 8:52... Já si totiž skutečně nemohu pomoci, ale podle mě ta vynaložená práce na "sazbu ebooku" výsledku naopak dost škodí a vede k tvorbě jakési "pseudopapírové knihy". Přínos ebooku je ale právě v trochu odlišném přístupu k používání a čtení...
> Některé kupované e-knihy vypadají, že vznikly takovýmto postupem. V komentáři o něco výš patří do té skupiny „nejlevnější“. Mají jednu nevýhodu – vydavatelství a obchodníka, kde něco takového koupím, u mne zařazují do kategorie „tady příště raději nenakupovat“.
Mluvte konkrétně, tohle jsou takové nicneříkající nářky jak je všechno špatně a achich ouvej. Chci slyšet na odborné úrovni co se vám nelíbí, když se pasujete do role odborníka.
Elektronické knihy takto stvořené jsou plně validní, mají všechny styly co mít mají, mají kapitoly, mají metadata a soubory obsahu. Zrovna u beletrie není co dalšího řešit, nejsou tam žádné cross odkazy, nejsou tam reference, prostě nic.
Naprostý souhlas. K tomu ještě zkušenost, že řada souborů formátů epub či mobi apod. se ve čtecím programu buď neotevře, nebo je tam "čínské písmo". S pdf se mi to stalo jednou (a to byl zřejmě strojový převod z e-bookového formátu, bez ruční kontroly), pominu-li blbě zadané heslo u zaheslovaného pdf.
IMHO TeX umožňuje snadnou a čistě strojovou výrobu pdf s různou velikostí písma, vhodných pro celou škálu čtecích zařízení, z jednoho a téhož zdrojového souboru. Od mobilu po monitor. Problémové jsou paradoxně verze pro nejmenší displeje (nebo používané slabozrakými na větších), protože tam může mít TeX problémy se zalamováním moc krátkých řádků a musí se kouzlit s faktory tolerance.
Pan Olšák na svém webu popsal postup, jak dělal v TeXu svou knihu "TeX Book naruby" jako "klikací" pdf / ps, tj s html-like provázanými vnitřními odkazy. Podobně je řešen třeba oficiální manuál k R (ale v čem ti to pdf vytvořili, to nevím). Takže pdf tyto věci umí, je ovšem otázka, budou-li to umět shitprogramy na čtení pdf ve čtečkách. V tabletech většinou bývají oficiální programy od Adobe, které by to měly zvládnout korektně.
Děkuju za článek.
Já si u takových vždy uvědomím, že buď jsem konstrukt eknižního trhu, nebo čtu jiný knihy, než "většina" (tedy lidé píšící takové argumenty, jakože nabídka eknih je nulová). Teď jsem si udělala osobní statistiku, co jsem letos četla a knih, které v Česku vyšly v roce 2014 jsem přečetla 31 a VŠECHNY mají svou everzi! (a z 10 knih vydaných v roce 2013, které jsem letos četla, jsem si pro tištěnou knihu musela jít jen u jedné trilogie).
A protože to už tak bývá, že se subjektivní výběry liší, zkusila jsem obecnější statistiku: teď jsem se jukla na nejnovější žebříček nejprodávanějších knih, schválně těch, co se prodávaj v papíru a z těch DESETI beletristických knih pouze TŘI nemají svou everzi http://www.sckn.cz/index.php?p=ladder .
Celkově nevím, co si o článku myslet, zmiňujete například evýpůjčky a z nich pouze eReading. Jiné platformy pro české eknihy (výpůjčku) neznáte? Jste přece novinář, myslím, že byste zvládnul nalézt prezentace ze seminářů o platformách českých eknih, formy výpůjčky atp. .;-)
Také by mne (a s tím nechci polemizovat, neboť já k tomu podklsdy nemám) zajímalo, jak jste přišel na to, že zahraniční odborné eknihy se rovnají nule:-O
Já u nás na univerzitě odborné zahraniční eknihy nakupuji už tak devět let, v současné době jich máme dostupných asi 100 tisíc...tak já nevím, jde o skutečně mizivý výběr?
ale naši vydavatelé hledají důvody, proč to nejde. Snaží se všemožně zdůvodnit předražování e-knih, a strašně je štve, že jim na jejich "achich-ouvej" kecy veřejnost kašle a - považte! - drze si dál čte na svých čtečkách co se jí zlíbí.
Pamatujete jak dřív vydavatelé zdůvodňovali proč jsou tak drahé hudební nahrávky? A ejhle, rok se s pár dalšími sešel, a hudba je doslova za pakatel. A ono to funguje... jak je totok možné, že?
Za e-book jsme ochotni zaplatit MAX 5-10 korun českých. A to pouze proto, že za víc to prostě nestojí, nedělejte z nás blbce.
Osobně nemám problém vzít jakýkoli text schopný akce ctrl+C/ctrl+V a zkonvertovat jej do čtečky, a to nejsem žádný počítačový mág (například takto čtu volně dostupné texty z netu - stáhnu a přečtu např. při čekání na úřadě).
Text uložím např. jako .txt nebo .rtf; ve volně dostupném prográmku Calibre se mi sám převede např. na formát .mobi - nastavím jen několik jednoduchých údajů; a jedním klikem pošlu přes kablík přímo na můj Kindle. Celá akce zabere asi tak pět minut, včetně nastartování PC.
U jednoduchého textu (a 90% toho co na čtečce čtu nic jiného není) mne naprosto nezajímá zda to má nějaké odstavce, menu, odkazy a další zbytečnosti. Ani jak vypadá celá stránka - stejně z ní přece vidím jen pár řádek! Dokud je text v pořádku gramaticky a má českou interpunkci, je ostatní nepodstatné.
Obrazové a odborné publikace si klidně koupím v papírové podobě, on by se totiž na pidiobrazovce čtečky obrázek dost špatně prohlížel, víme?
Takže, páni inženýři - to je skutečně TAK složité pochopit, co od vás zákazníci požadují, a vymyslet jak to udělat, abyste jim vyhověli (a vydělali)?
"Za e-book jsme ochotni zaplatit MAX 5-10 korun českých. A to pouze proto, že za víc to prostě nestojí, nedělejte z nás blbce."
Průměrný náklad knihy je 2-3 tisíce (tištěné), tak to byste autorovi moc nedopřál, 5 korun za kus, tak to by dostal tak asi deset tisíc. A to ignoruju daně, náklady a marži prodejce a všechnu redakční práci, kterou tady půlka diskutujících popírá.
Takže páni inženýři - já chci rodinný auto za max dvacet tisíc, víc to prostě nestojí, nedělejte z nás blbce, to je tak složitý pochopit, co po vás zákazníci chtějí ????
Jasneze tim TeX degraduju, ale to je tim, ze formaty e-booku jsou oproti TeXu degradovane. To je snad logicke. Ja jen rikam, ze kdyz mam strojove zpracovatelny zdroj te knihy(to znamena, ze je prolinkovana, spravne strukturovana, ze nejsou nezlomitelne mezery delane rucne, ani podobne prasarny), tak vyrobeni e-booku nepredstavuje prakticky zadnou rucni praci navic. Knihy nesazim, ale dost dobre si nedokazu predstavit, ze by to melo platit dnes jinak u papirovych knih. Proc by format pro tisk knih nemel byt prolinkovany? To jako kdyz se pred tiskem rozhodnou vypustit kapitolu, tak edituji rucne obsah a snad i cisla stranek? To snad ne.
Vyjdu-li z onech 3 000ks, a nastrelim odhadovanou stredni cenu nekde kolem 200Kc/ks (papir), tak autor v zadnem pripade nedostane vice nez 10Kc/ks, spise mene.
Jenze za tu desetikorunu by mozna prodal 100 000ks. Kdo by to resil. Znam osobne pomerne dost lidi, kteri DVD v papiru po 30-50Kc koupi klidne cely spindl. Polovinu toho nejspis nikdy neuvidi, ale neresi to.
Zkuste si to predstavim, prijdete na web, mate tam booky rekneme od 100 do 500Kc, vyberete si jeden, dva, mozna tri, a dalsi mozna za 1/2 roku. Pokud by cenove rozpeti bylo 10-50Kc, tak si jich koupite 10, 20, 30, a za tyden mozna dalsi. Ve skutecnosti pak velmi pravdepodobne utratite celkove vice.
Nechtejte mi pak tvrdit, ze naklady na distribuci plastoveho kotoucku (a pochopitelne vyrobu jeho obsahu) jsou nizsi, nez naklady na distribuci nul a jednicek po siti.
Nadto, jaksi existujete v prostredi, kde ja jakozto ctenar mam k dizpozici zcela neomezeny zdroj ctiva a zcela zdarma. Tudiz je na vas, nabidnout neco, co me presvedci, ze se zaplatit vyplati. Pokud si autor do booku vlozi odkaz, rad mu, pokud budu spokojen, neco prihodim, ale stovky nebo tisice to nebudou. Takovou hodnotu jeho vytvor nema.
Úspěšné knihy se dotiskují, případně vycházejí další vydání. V dnešní realitě často nakladatelé nezvládají ani to, aby si někam uložili elektronickou sazbu, a tak to přepisují ručně z archivních exemplářů, nebo mastí přes OCR.
Při současné koncepci autorských práv když dnes napíšete knihu, tak honoráře mohou dostávat ještě vaše děti, případně vnuci. I když to bude třeba pár desítek Kč za titul měsíčně.
Kolega, před deseti lety velice úspěšný autor, měl honorář při deseti tisíci prodaných knih, sto tisíc Kč. Tedy 10 Kč za knihu. U e-knih dnes je to podobné. Uživí se jen "známí" autoři. Ikdyž uživí je velmi silný výraz.
(Cena prodávané e-knihy je 70 Kč - cca 200 stran A5 textu) 15 Kč za kopii z prodané e-knihy autorovi odpovídá při prodeji 150-ti kusů měsíčně (velmi úspěšná e-kniha) 2.250 Kč (před zdaněním) měsíčně. Kolik jich musí autor každý měsíc napsat, aby se uživil? Kniha se prodává cca 2 měsíce. Další podíl na tržbě je již zanedbatelný.
Daleko výnosnější jsou "provize" ze serverů jako Amazon z e-knih v angličtině.
Také je důležité, jaký druh e-knihy posíláte k prodeji u toho, či kterého prodejce. Ze statistik vím, že pokud prodávám humor, tak který prodejce je nejvhodnější. Stejně tak i SCI-FI apod.. Touto diferciací trhu se ještě žádný článek na LUPĚ nezabýval.
Ještě pro "orientaci" z pohledu autora, který píše pro vydavatele.
převzato z pokynů pro autory jednoho velkého vydavatele.
... citace:
Autorský honorář: Autorský honorář je stanoven následovně:
- za jednu normostranu (1 800 úhozů včetně mezer) rukopisu – článku – 200,- Kč,
- za jednu normostranu anotace, informace nebo recenze – 100,- Kč.
... konec citace.
200 stran e-knihy čistého textu tak vyjde vydavatele v autorském poplatku na cca 50.000 Kč. To by se ale muselo prodat minimálně 3.400 kopií. Skutečnost jsou stovky prodaných kopií. Proto se e-knihy bez tištěných nebo reklamy v nich nevyplácí.
:-) Víte že prodejnost e-knih s více jak 380 stránkami je v procentech při přepočtu ceny na stranu výrazně lepší než těch do 200 stran?
Doporucuji k nahlednuti steam, gog a pripadne dalsi kanaly prodeje PC her. Zcela bezne se nektere kousky prodavaji i za mene nez dolar. A zcela bezne se prodavaji kousky i vice nez 15 let stare. Kupodivu se prodavaji prave proto, ze stoji tak malo.
Podotykam, ze novinka muze stat $60 i vice, ale cena prevazne s casem prudce klesa. Naklady na vyvoj se pak pohybuji v milionech az desitkach milionu $.
Pochopitelne, u e-booku jsou naklady mnohonasobne vyssi, a prodavat je za ceny obdobne PC hre neni mozne ...
Co vic, nejakym nepochopitelnym mechanismem muzete dokonce hry, kde vyvoj stal (odhadovane) vice nez 200M$, hrat zcela zdarma (swtor a dalsi samozrejme). Jak oni to jen delaji, to se neda pochopit.
Pro zajimavost: wot, wt, nwno, lotro, swtor, Archage, Age of Conan, sto, a dalsi. Namatkou vybrany seznam veci, ktere jsou gratis. Oh, malem bych zapomel, i to wow jiz lze (castecne) hrat zdarma.
To je slušná demagogie.
Za tyhle ceny se prodávají pouze starší kousky, které už by se jinak neprodaly, protože nové hry jsou graficky někde jinde. U beletrie jsem si takového posunu u starších titulů nevšiml.
Ale hlavní rozdíl je v tom, že se na světovém trhu her prodávají miliony kopií, namátkou takový SC2 - tři miliony kusů za první tři měsíce - u nás to stálo něco přes tisíc. Příjem (pravda bez provizí a daní) něco přes tři miliardy. A to jen za první čtvrt rok. Prodej SC1 stovku už je jen paběrkování, které se na tržbách významně nepodílí.
Můžete zkusit přesvědčit ostatní svět, aby začal číst česky, ale pokud se vám to nepovede, tak počet čtenářů zůstane stejný a asi se nové česky psané knížky až na pár excesů za pětikorunu prodávat nebudou.
e-knihy může prodávat automat, naprogramovaný na nějakém serveru (a slušně naprogramovaný bude mít i vyřešeno spadnutí toho serveru). Jeho náklady (klimatizace boxíku s elektronikou a spotřeba energie) jsou nepatrné,protže ten server bude dělat ještě spoustu dalších věcí a tohle bude pro něj vedlejšák a náklady se budou dělit mezi všechny komerční aktivity na něm běžící. Obchod nebude nikdy zavřený, ani když věřící hovada odhlasují povinné zavření obchodů v neděli a povinnou návštěvu kostela (nebo mešity). A nikdy nebude mít vyprodáno, pokud budou právní vztahy mezi nakladatelem a autorem reflektovat realitu e-booku.
Pokud to bude provozovat knihkupec jako vedlejšák k prodeji papírových knih (nebo knihovník při jejich půjčování), jak navrhuji výše, tak se náklady na něho budou dělit mezi tyto dvě činnosti. Nehledě k tomu, že kvalitní prodavač automaticky provádí poradenskou činnost typu "když vás zajímá A, tak zkuste ještě B a C od stejného autora a v podobném stylu tu máme ještě D, E, F a G".
Ale ty slevy jsou o tom, ze si to koupi lidi, kteri by si to jinak nekoupili. Pri vydani stoji velka hra treba 50 euro, behem pul roku si to koupi vsichni co o to maji velky zajem a pak ji dostanes ve sleve treba za 10 a koupi si to i spousta lidi treba jen ze zvedavosti. Proc by to nemelo fungovat u knih? Kdyby ten bestseller dali po roce od vydani jako e-book za ctvrtinu ceny, tak to podle me musi prinest daleko vic penez. Jisteze her se proedavaji miliony kopii, ale naklady na AAA hru jsou taky o nekolik radu jinde nez u knihy.
Knihy může prodávat přímo vydavatel nebo to může zprostředkovávat jeden či více prodejců. Mohou se prodávat v kamenném knihkupectví, mohou se prodávat přes e-shop. E-knihy může prodávat přímo vydavatel nebo to může zprostředkovávat jeden či více prodejců. Mohou se prodávat v kamenném knihkupectví, mohou se prodávat přes e-shop. Najděte jeden rozdíl.
Může být, že náklady prodejce na prodej knih a na prodej e-knih jsou různé. Pak je ale potřeba rozklíčovat ty rozdílné náklady. Protože když se to všechno shrne pod termín „marže prodejce“, žádný rozdíl v tom vidět není.
Na vesnicích (i malých městech) je pořád segment lidí, kteří raději zajdou jednou dvakrát za týden na prodejní místo, než aby nakupovali (a nedej bože platili) po internetu. Vzhledem k jejcih praktickým dovednostem je to i dobře.
Knihovny často prodávají různé věci (brožury, časopisy, pohlednice), takže principiálně by zvládly i prodej e-booků.
Prosím, rozlišujte 10.500.000 lidí - trh v českém jazyce a cca 400.000.000 lidí - trh v angličtině. A také poměr saturace 0,8% v ČR a 13% v anglicky mluvících zemích.
Srovnáváte jablka a hrušky. Problém je v jazyku, kterým píšeme. Američan si českou e-knihu koupí jen těžko.
Navíc stará kniha už na sebe vydělala.
Vaše představa, že zvýšíte náklady o přípravu e-knihy, a tyto zvýšené náklady rozpočítáte do ceny papírové knihy i e-knihy, je zajímavá, ale nejsem si jist, že s ní budou souhlasit kupující papírových knih – a tím pádem nejspíš ani vydavatelé. Navíc tu pořád popisujete ten úplně nejlevnější způsob výroby e-knih, kde spousta věcí chybí. I takhle připravené e-knihy najdou své kupce, stejně jako zelené salámy s třikrát přepsaným datem spotřeby, které neobsahují žádné maso.
Rovněž je pozoruhodné, jak u e-knih odhadujete mezní náklady, přitom je známé, že počty prodaných kopií e-knih jsou nízké. Váš výpočet ceny za 1MB e-knihu na terabajtovém disku předpokládá, že ten disk bude plný. Tedy že tam těch e-knih bude jeden milion. Který český vydavatel nebo prodejce má na disku milion e-knih?
Von snad ten marxák za komunistů taky k něčemu byl, boga mi, že jsem tomu zatím nevěřil!
Fixní náklady se rozpočítávají na počet prodaných kusů. Fixním nákladem je i příprava označkovaného, zredigovaného a jazykově zkorigovaného textu, který se překlopí buď do papírové sazby nebo do formátu e-booku. A pokud by to nakladatel neuměl z jednoho textu, tak by pořád jako fixní náklad zůstala jazyková a redakční korektura, provedená jednou pro oba formáty a ke každé verzi zvlášť by šlo značkování, tu pro tisk, tu pro e-book. Takže by šly dolů i ceny papírových knih, pokud by se nakladatel nerozhodl tuto část zákaznictva vzít na hool.
Pokud se bavíme o typické beletrii a formátu pro čtečku a pokud při tvorbě akceptuji omezení a specifika čteček a nevymejšlim zběsilosti, tak tam je nejsložitější odprasit vstupní soubor. Ve čtečkovém formátu nejde o zlom na stránku a jeji vizuální podobu, ale o tvorbu strukturovaného dokumentu. Zpracování zprasenýho docu (neexistence stylů, stránkování odřádkováním, podivně vložený obrázky apod) s beletrií na mobi mi nezabrala nikdy víc než půl odpoledne (včetně toc, ncx, metadat). Jak dlouho se z takovýho podkladu v docu dělá tiskové PDF? Ona je to i záležitost workflow. Kdybych neřešil doc,ale tvořil to z nějakého primitivního skoro blbuvzdorného značkového formátu jako používá třeba wiki apod, který bych donutil autory použít, tak se to generuje automaticky nějakým nástrojem.
Nedostal by nic. Minimální cena, při které je ještě rentabilní vůbec nějakou cenu stanovit, je 20 Kč. (poplatky za převody u bank, karty, DRM, provize a další popplatky bank, apod..) Levnější je už z pohledu nákladu na provoz nabízet je zdarma. Za 5 až 10 Kč tedy e-knihu neprodá. Pokud ano, e-knihkupectví cenu dotuje, nebo jde o marketing.
čím to, že na zahraničních obchodech s elektronickým obsahem (třeba google play store, případně na stránkách různých autorů) není problém v přepočtu za dvacku (teda než padl kurz) nakoupit. Spousta lidí mimo ČR nemá problém za 0.99$ prodávat, přitom by to bylo ztrátové už za samotný provoz. Oni to taky dotují?
Jiste. Prave jsem si spustil steam. Pomijim 13 stranek (po 25 polozkach) her zdarma. Nejlevnejsi tituly se prodavaji ... za 0,59 eura tedy za nejakych aktualne 17Kc. Asi to dotuji. Pro zajimavost, nejdrazsi titul v nabidce je za 99Euro.
Zafiltrovano bylo na hry, tudiz v tom nejsou zahrnuty ruzne balicky, software a dalsi. V nabidce je priblizne 4400 polozek.
Jisteze to chci rict. Principialni rozdil je v tom, ze formaty e-booku jsou ve srovnani s jinymi formaty primitivni.
"já bych tedy vzal ten výstup jednoduché přípravy e-knihy, za to bych připojil algoritmus, který se ve čtečce stará o zobrazování, a měl bych hotové tiskové PDF."
Tak ted nevim, jestli si uz opravdu delate legraci. Tohle z toho v zadnem pripade nevyplyva.
Priprava je jednodussi napriklad z toho duvodu, ze se nemusim(ba primo nesmim) starat o to, jak to vychazi na stranky, protoze ve ctecce si to pak stejne kazdy zobrazi s jinym pismem a formatem.
Priprava pro tisk: Strukturovana data -> piplacka v indesignu -> tisk
Priprava pro e-book: Strukturovana data -> automaticky prevod
Vzdyt se to tu omila porad dokola. Tistena kniha ma fixni format, u ktereho se kladou daleko vetsi naroky na vzhled a ridi se jinymi pravidly. Tak napriklad rozlozeni stranky by melo nejak vypadat: http://en.wikipedia.org/wiki/Canons_of_page_construction
Dale se pro ruzne knihy pouzivaji ruzne konvence. Nekde napriklad zacina kapitola vzdy na pravem listu. Nebo zpusob vysazeni poznamek pod carou(v e-booku to je obycejny odkaz s textem), graficka uprava stranky, nadpisu, je potreba rucne umistit ilustrace, kontroluje se treba jestli odstavec nekonci kratkym slovem na novem radku, nebo konec kapitoly jednim slovem na nove strance....
U e-booku tohle odpada zkratka z toho duvodu, ze ctecka si to "vysazi" podle sebe a nastaveni uzivatele. Jisteze existuji i pdf knihy pripravene pro ctecky, ale to pak likviduje vyhody, ktere e-book ma.
Co je jednodušší – zařídit, aby text byl správně zalomen při jednom fixním formátu, nebo aby byl správně zalomen při n různých formátech? A že špatný formát v e-knihách nevadí? Vám možná ne, někomu jinému ano. Já právě e-knihy vysázené způsobem „je to jen e-kniha, co by ještě chtěli, ať jsou rádi, že to elektronicky vůbec vydáme“ řadím po bok zelených salámů bez masa a čínského česneku a snažím se takovým e-knihám a jejich vydavatelům a prodejcům vyhýbat.
To, že kapitola začíná vždy na sudém listu, není věc zuřivého klikání u každé kapitoly, ale nastavení jednoho stylu – stejně jako tu kapitolu řešíte jedním stylem v e-knize. Stejné je to s poznámkami pod čarou, ty je potřeba nějak extra řešit jen u odborných publikací. Grafická úprava strany je specifická pro tiskové PDF, ale u beletrie to nebývá nic složitého, v případě edice je to typicky jedna šablona pro všechny knížky v dané edici. Ilustrace musíte umístit v e-knize taky, navíc je to často složitější, protože místo jedné pozice ve fixním layoutu musíte docílit toho, aby se to nějak rozumně zobrazilo aspoň na nejpoužívanějších zařízeních a konfiguracích. Ono když se čtenář v textu dočte „na následujícím obrázku vidíte“, a ten obrázek je ve skutečnosti o několik obrazovek dřív a mezi ním a textem jsou ještě jiné obrázky, komplikuje mu to čtení, a nebude ho zajímat, že to chtěl vydavatel jenom rychle vylejt do e-knihy a nijak to neřešit. Ještě lepší je varianta „na obrázku na stránce 123 vidíte“, když ta e-kniha nemá číslování stran podle papírové knihy a není na ten obrázek žádný odkaz. To, aby v textu nebyly parchanty nebo sirotky, je opět otázkou nastavení stylu, když to umí spočítat software ve čtečce, není důvod, proč by to nespočítalo desktopové PC. Sazeč řeší nanejvýš to, když ta automatická úprava někde vyjde hodně špatně – a neřekl bych, že se tohle dnes nějak hodně řeší, když se šetří i na podstatnějších věcech, než že někde budou moc natažené mezislovní mezery.
Pokud tohle podle vás umí čtečka řešit sama a u papírové knihy to musí řešit sazeč, jsou jenom tři možnosti:
Kterou variantu jste v předchozím komentáři obhajoval?
Pokud vím, tak už většina nakladatelů přešla z textu pořízeného v T-602 na word. Oni se tomu, pochopitelně, dost bránili, protože převod plaintextu se značkami na něco rozumného je neskonale jednodušší než převod binárního formátu, navíc nestandardně kódovaného. Některá rozumnější nakladateství jsou s to přijmout i zpracovat zdroják v (La)TeXu, případně dokonce nabízejí ke stažení stylové soubory, ale to je okrajová záležitost a spíš pro odborné texty.
SW elektronické čtečky těžko můžete srovnat s výrobou papírové knihy. To je prostě nouzovka, které musí čtenář prominout spoustu věcí. Je tam minimálně rozdíl na úrovni dokument z kancelářského editoru versus dokument z DTP programu (míněny preciznost vykreslení písmen, sesazení písmen do slov, mezislovní mezery, většinou neumí ani slitky).
O spoustu věcí se čtečka nestará. Namátkou sirotci a vdovy, kapitoly začínající na nové stránce, sladění dvoustran, sladění stránek z rubové a lícové strany papíru. Neřeší ani číslování stran a jejich záhlaví a úpatí. A našlo by se toho víc. Proto to může běžet i na relativně slabých procesorech. Navíc je zobrazení stránky statické, takže s jejich zobrazením má méně problémů než kancelářské editory.
Víte co, jednak se to skutečně pomalu lepší, ale skutečně není tak neobvyklé narazit na absenci nějaké knihy v e-podobě i v případě žánrů, které jsou pro ebook optimální.
Třeba scifi sága Honor Harrington není vůbec. Nebo z v článku zmíněného Albatrosu nekoupíte "moderní verneovku" Pán vzduchu. Nebo z "bestsellerů" dlouho neexistovala dostupnost ničeho od Toma Clancyho, v poslední době se něco začalo objevovat, ale pořád omezeně.
To je jen pár věcí, které mě napadly na první zamyšlení o tom, co jsem sám hledal, kdyby to někdo zkoumal systematicky, tak by určitě dokázal seznam velmi dlouhý...
Čtečka nemůže řešit, která písmena jsou nadpis, to musí být ve formátu e-booku nějak vyznačeno. Nemůže ani řešit, kde končí odstavec, i tam musí být v e-bookovém formátu nějaká značka. V některých případech nemusí zvládat, kde začínají a kde končí uvozovky (např text v uvozovkách vložený do textu v uvozovkách). Jinak velikost písma, zalamování stránek a řádků, to skutečně musí udělat sama čtečka podle toho, co nastaví uživatel.
Píšete o různé kvalitě zalomení čtečkou, TeXem a případně InDesignem. Kde je tam ta piplačka? Kolik práce musí sazeč vynaložit, aby s TeXem získal kvalitnější zalomení, než má čtečka? Není ono to ve skutečnosti tak, že čtečka, TeX i InDesign dokážou text zalomit v nějaké kvalitě (každý ve své), a ve všech případech se tomu pak musí věnovat sazeč, pokud chce dosáhnout kvalitu ještě vyšší?
To, že správné umístění obrázku v knize je jiné od správného umístění v e-knize, jsem psal. A také jsem psal, že je to právě jedna z věcí, která se při sazbě e-knihy musí udělat, a musí se to udělat ručně. Jsem rád, že jste to konečně vzal na vědomí, a pochopil jste, že se e-kniha nevyrobí sama, ale je potřeba e-knihu vytvářet podobně, jako se sází kniha.
Čtečky spoustu věcí neumí a neřeší. Zároveň ale spoustu věcí řešit umí, ale je potřeba to řešit samostatně pro e-knihu – nevyrobí vám to žádný automat z podkladů pro tiskové PDF. A pak jsou věci, které umí jenom čtečky, a kterých ty lepší e-knihy využijí.
Ve skutečnosti je to tak, že to ta čtečka neřeší sama od sebe, ale na základě podkladů, které má uložené v e-knize. A tyhle podklady se nevytvoří samy, musí je někdo udělat. Část může být společná s přípravou tiskového PDF, ale část věcí je určená jenom pro tiskové PDF a čtečka je nijak nevyužije, a část věcí je zase určená jenom pro e-knihu a nijak se nevyužijí při tisku.
Já tedy e-knihy nepovažuji za nouzovku, považuju je za plnohodnotný produkt, dnes už dokonce může být hodnotnější, než papírová kniha.
Kerning, rozpal, slitky, sirotci a vdovy, začátky kapitol – to všechno čtečka řešit může, záleží jen na implementovaných algoritmech. A stejně tak při sazbě tiskového PDF to řeší v drtivé většině případů algoritmy sázecího programu. Tyhle věci umí v určité podobě i kancelářské balíky, to opravdu není něco, co by řešil písmeno po písmenu sazeč.
Zkušenosti s InDesignem nemám. V TeXu je to tak, že se to musí ručně projít a u té beletrie je zpravidla problém od A5 směrem k menším formátům. Zpravidla se jedná o dělení slov mimo slovník dělení, což se řeší ručně vložením tagu pro možné dělení daného slova. Nebo jeho vzoru na začátek souboru - do pomocného souboru.
Problém je, že pokud nezalomím stránku natvrdo, jako v pdf, tak si čtečka řádky a odstavce zalamuje sama, sazba se o to nestará.
V podstatě e-knihu z TeXového formátu dostanete tím, že většinu formátovacích tagů vymažete a ten zbytek převedete na tagy, kterým rozumí čtečka. Měl by to zvládnout i relativně blbej skript v perlu nebo něčem podobném. Přičemž pokud z toho samého zdroje vysázíte pdf nebo soubor pro ovladač osvitové jednotky, bude s téměř stoprocentní jistotou v pořádku i soubor pro čtečky. Protože tam se informace jen odmazává a žádná nepřidává.
Proto je lepší vycházet ze zdroje pro tvorbu pdf (už proto, že v samotném pdf se docela blbě opravují překlepy) a ten pak po redakčních úpravách a jazykové korektuře zpracovat buď na pdf nebo na čtečkový formát. Přičemž je dost slušná pravděpodobnost, že pokud bude v pořádku pdf, bude v pořádku i formát pro čtečku.
Nesetkal jsem se s e-bookem, který by to řešil, pokud to nebylo pdf zbastlené pro rozměry obrazovky čtečky. Daleko častěji člověk vidí jedna kniha jeden odstavec a o nějakém kerningu nebo slitcích si může nechat zdát. To by už v sobě čtečka musela mít fonty, co něco podobného umějí.
"Odlišný přístup" znamená vyhození informace těch kategorií, které jsou pro čtečku zbytečné, pokud ne přímo škodlivé. To opravdu může udělat nějaký skript, který si napíše nakladatel s příručkou na kolenou. Navíc proti papíru tam mohou být hyperodkazy, je otázka, nakolik jsou reálně potřebné u beletrie,když čtečka umí vyhledat třeba slovo "Kapitola", nebo fragment jejího názvu.
Dělení slov je dobrý příklad. Při přípravě tiskového PDF máte jeden layout, takže vám vyjde jedno slovo, které program neumí podle slovníku rozdělit, takže doplníte možné místo dělení ručně. Čtečka může shodou okolností formátovat stránku úplně stejně, jako ta sazba pro PDF, takže i pro čtečku doplníte to možné dělení. Jenže ve čtečce to může vyjít o kousek jinak, takže bude lepší slovo rozdělit na jiném místě. Takže doplníte možné dělení i tam. Případně to může vyjít o něco víc jinak, takže bude potřeba dělit jiné slovo v téže větě. A tak dále a tak dále, takže vlastně musíte vyznačit možná dělení slov v celém textu (lepší by bylo vyznačit, jak moc nevhodné je dělit slovo v daném místě, ale to myslím současné formáty e-knih neumí). Nebo-li ten problém, který jste u tiskového PDF musel řešit občas v nějakém odstavci a v tom odstavci v jednom slově, to musíte u e-knihy vyřešit globálně pro celý dokument. Je jasné, co je jednodušší a co složitější.
Máte další příklady toho, co je na přípravě kvalitní e-knihy náročnější, než na přípravě kvalitní papírové knihy?
Sám jste uvedl dva příklady, kdy správné tiskové PDF vůbec neznamená, že e-kniha vytvořená ze stejných podkladů bude dobře udělaná - nejprve obrázky, pak dělení slov. A je toho mnohem víc. Třeba když někdo vytvoří nadpis kapitoly tak, že nastaví správné písmo a vloží před text vynucený konec stránky, v tiskovém PDF to nijak nepoznáte, v e-knize to bude špatně.
Mnoho lidí tady v diskusi (včetně vás) obhajuje, že v případě e-knih přesně takhle pracovat mají. Hlavně co nejrychleji vyfrknout něco, co čtečka dokáže aspoň zobrazit, vždyť čtenář se u e-knihy spokojí s čímkoli a je rád, že to nemusí sám skenovat. Když tvrdím, že e-kniha také má nějak vypadat pořád se divíte, co by se na e-knize mělo upravovat. Tištěná kniha také nevzniká tak, že by se rovnou vytiskl Word, který napsal autor. Autorský text je nutné připravit jako pro tisk, tak pro e-knihu - a pouze některé části jsou společné - přičemž některé rozdíly začínají už při práci redaktora.
Mr jirsak, ze jste hlupak vy a zjevne i vsichni nakladatele, jeste neznamena, ze ty nesmysly ktere zde pisete jsou faktem. Faktem je to, ze jsem si jen tak cvicne prave vyrobil jeden e-pub.
Zdroj - doc, cca 1,5MB. Postup vyroby - rucni. ctrl+a v lo, ctrl+v sigil. F8 - vyplneni nazvu a autora. Kapitoly ocislovany => dalsi postup ctrl+f 1/2/3... oznaceni cisla <hx + ctrl+enter oddeleni dalsi kapitoly do dalsiho xml souboru.
Po rozdeleni na kapitoly spustena nahrada nekterych znaku (... -> … atd). Anglicke uvozovky nahrazeny za ceske. Spustena kontrola dle slovniku a zbezne prohlednuto.
Vsehovsudy priblizne 15 minut. Ocekavam, ze mi nyni nekdo nabidne tech 5-15 000Kc za vytvoreni elektronickeho formatu.
1. Nezažil jsem čtečku, která by uměla dělení slov. On je to docela složitý algoritmus, nebo práce s dosti rozsáhlými slovníky
2. Pochopitelně, mimo pdf soubor vytvořený v něčem, co ta slova dělit umí.
Tag \- je to první, co bych při vytváření čtečkového formátu z TeXového souboru nechal automaticky odmazat.
Jak jsem vám odpověděl výše, dělení slov se v podkladech pro čtečku neřeší, protože si to každý SW řeší sám a odlišně od těch ostatních.
Protože soubor pro čtečku je jedna velmi dlouhá stránka, dají se obrázky spojit s konkrétním místem v textu, což ve stránkovaném dokumentu nelze.
Trošku OT - ještě před dvěma třemi lety neuměly tiskárnové drivery při tisku html zalamovat stránky a tiskly obrázky přeťaté koncem jednoho listu (v tiskárně) a začátkem dalšího. A e-book má blízko k html, proto prasí obrázky stejně (pokud je vůbec zobrazí)
Větší průšvih jsou tabulky v Calc602, pokud to někoho nenapadlo uložit do nějakého textového formátu, tak to může být dnes opravdu průšvih. A rozcházet nějaký soft, co by to uměl, třeba pod DOSBoxem je docela opruz. A pokud si to někdo včas nepřetáhl na CD nebo nějaký záložní HDD, tak už nemusí přečíst orig. diskety.
Dělení slov také nemá řešit čtečka, ale má to být ve zdrojovém souboru. Čtečka nemůže vědět, které slovo může rozdělit a které ne, a někdy ani nemůže vědět, jak slovo rozdělit.
Samozřejmě můžete vymýšlet, jak tu e-knihu co nejvíc ošidit, ale pak se zase nemůžete divit, že se toho moc neprodá – bodejť by se prodalo, když z toho uděláte formát jen pro skalní odpůrce papíru, kteří překousnou, že se to vlastně nedá pořádně číst,
Souhlasím s tím, že pokud si na to někdo nedá pozor, může mít problém. Ale většinou se situace vyřeší sama:
Mám novou čtečku s novým super formátem. Nepodporuje formát, který jsem dříve používal. Co udělám? Zahodím investici do knih? Asi ne. Najdu způsob, jak provést konverzi a číst to v novém formátu (a většinou mi ho nabídne přímo výrobce).
Obecně se jedná o problém o dvou dimenzích - HW a SW. Málokdy nastane situace, kdy při příchodu nové technologie nemám možnost na tuto novinku přejít se svými starými daty. Míval jsem věci na disketách, pak jsem to nahrnul na CD, potom jsem přešel na DVD a dnes mám většinu na HDD (+ zálohy na DVD). Přirozený postupný vývoj. Žádná tragédie.
Problematičtější to může být u SW dimenze. Stalo se, že jsem měl jednotky filmů v AVI kódované nějakou obskurní variantou MPEG4 a časem už kodek přestal být na nějaké verzi WIndows podporovaný. V tomto případě jsem dané soubory prostě odepsal, nejednalo se o osobní data, jinak bych se asi více snažil a udělal si alespoň méně kvalitní kopii v podporovaném kodeku (protože ztrátový formát).
Existují zjednodušené algoritmy dělení slov, které uměla už T-602 na několika stovkách kB. Ty se do čtečkového SW vejdou bez problémů a beletrii v podstatě vyřeší, nebude-li tam mnoho neobvyklých slov a neologismů. MMCH nedávno jsem v nějaké e-knize viděl dělit slova s "ch" mezi c a h a taky to šlo.
Chci-li mít nad knihou stoprocentní kontrolu, jako její tvůrce, tak nemohu použít "čtečkové" formáty, ale použiji pdf.
Algoritmické dělení slov uměla už T-602 dokonce na "euroPC" se dvěma disketovýni jednotkami (po 720 kB, případně jedna 360 druhá 720), bez pevného disku, na jedné disketě DOS, na druhé programy a data. Prostě ta čtečka udělá to samé (na o mnoho řádů výkonnějším HW) a slova, která jí nejdou "napasovat" na algoritmus a nemá je ve slovníku, jednoduše nedělí.
Nad pdf mám téměř stejnou kontrolu, jako kdybych to uživateli předal "co stránka to jpg".
Mimochodem, na stránkách vládních organizací jsou takto presentovány úřední vyhlášky a zákony (série obrázků, asi skeny v jpg, vložených do pdf a jako pdf vystavené). Důvodem je údajně to, že je zaručena stoprocentní shoda s originálem. Textová pdf, v nichž je možno vyhledávat, jsou přístupná jen za peníze.
Čtečka samozřejmě může e-knihu kazit algoritmickým dělením, což pak ale pro tvorbu e-knihy opět znamená víc práce, protože je nejprve nutné automatické dělení vypnout, a pak ho případně někde extra povolovat.
Čtečky často umí reflow PDF, takže to s JPG opravdu srovnávat nejde. Pokud z toho tedy neuděláte to obrázkové PDF.
Naprostá většina čtečkových SW používá nějaké algoritmické dělení, jaké používala nebožka T-602. Nejsem si vědom, že by xml vůbec mělo nějaké tagy, vyznačující dělení slova (jak má TeX).
Reflow pdf je spíš prasečina, která text pomrví hůř, než kdyby se to četlo rovnou z doc nebo něčeho podobného.
Čtečky lámou stránky "jak pánbu dá". Vůbec se na nich nedá pracovat s plovoucími objekty. Obrázek se naváže na příslušné místo textu a dál si s tím SW čtečky musí nějak poradit (a každý si s tím poradí jinak). Nicméně hlavní problém je ten, že některé SW vůbec neumějí obrázky vykreslit.
Při tvorbě pdf se obrázek řeší odkazem na plovoucí objekt, obrázek může být přímo za tím odkazem, ale sázecí systém ho přesune podle rozdělení textu nam stránky. V html (xml apod) je informace o obrázku vložena přesně tam, kde v předchozím případě, akorát s ním nic nešíbuje, protože to SW neumí a není to ve formátu nijak podpořeno (html i ebook ve formátech pro čtečky je v podstatě jediná velmi dlouhá stránka). Takže stačí pouze smazat makro pro plovoucí objekt, respektive ho mechanicky předělat (nějakým programem) na odkaz na obrázek. Pochopitelně, pokud SW vůbec umí nějaké obrázky zobrazit.
Vy jste asi provoz jakéhokoliv e-shopu v životě neviděl ze strany prodejce, že? Jinak by jste takové nesmysly nevypustil z klávesnice.
Když nějaký e-shop jen naplníte produkty z nějakého feedu a necháte jej být, tak můžete čekat, tak jednu objednávku za 14 dní. Díky tomu, že je téměř v jakémkoliv sortimentu velká konkurence, tak je nutné se o shop nepřetržitě starat.
Nové zboží musí někdo vložit do systému a zamyslet se nad cenou, někdo by měl sepsat popis každé položky v e-shopu a zamyslet se na SEO. Pokud máte pod produkty diskuzi, někdo tam musí odpovídat, diskuzi moderovat, případně i mazat spamové příspěvky a či off-topic, flamewar a haterské příspěvky. Někdo musí odpovídat i na dotazy z kontaktních formulářů, e-mailů a telefonické dotazy. Někdo se musí starat o firemní FB, někdo musí vymýšlet, plánovat a vyhodnocovat ppc kampaně, bannerovou a jinou reklamu. Někdo musí hlídat feedy do srovnávačů a technické problémy a ty pak řešit. Někdo se musí starat o případný technický rozvoj e-shopu (například přidání nových způsobů platby) a dohlédnout na technickou realizaci novinek. Někdo musí jednat s vydavatelstvími a dodavateli dalších služeb. Někdo musí vést agendu, daně...
U nás máme plný byt papírových knih, takže jsme přešli na výpůjčky z knihovny a teď to doplnil Kindle.
Nové knihy (papírové) ze 100% kupujeme pouze jako dárky.
To si u eknih ale nedovedu představit, že zabalím eknihu třeba pod stromeček (co tam dám? pálené CD, USB dongle, kus papírku s nějakým kódem ke stažení?)
"Tomáš Baránek uvádí, že si po letech udělal zpětnou kontrolu, kolik je publikace e-knihy stojí navíc oproti knize papírové: 5000–15000 za kódování podle složitosti, aby výsledek byl dokonalý, několik hodin na následnou kontrolu, dalších pár hodin na tvorbu metadat pro všechny platformy, rozesílání a upload do míst, kde se kniha prodává, jsou další hodiny práce (nic z toho dnes není „na tlačítko“, je to doprovázeno řadou diskusí, vyjednávání…), poctivá tvorba errat vezme další 2–3 tisíce korun na jednu e-knihu. "
Jinak receno, papirova kniha se vyda s chybami, ktere nikdo nekontroluje, a podklad pro vytrvoreni e-booku dostanou na rucne psanem napire.
V opacnem pripade je to blabol, protoze z podkladu, ktery dnes ve 100% pripadu bude nejaka forma textoveho souboru, lze libovolny ebook vygenerovat zcela automaticky a zcela funkcni.
Par hodin na tvorbu metadat? Za par hodin zvladne prumerny prevadec scan, vcetne rucniho prevodu, kontroly a vytvoreni lehce zabugovane elektronicke verze. Ale pravda, radne ve zdroji oznacit nadpisy, aby se z nich nasledne zcela automaticky vygeneroval seznam kapitol, to je na nejmene nekolik dnu prace.
A abychom se bavili konkretne:
"Mezkař byl Angličan žijící v kraji už dvacet let. Pronajímal mezky cestujícím a dělaljim průvodce při různých cestách přes Kordillery. Pak je odevzdával do rukouněkterého „baqueana“ , argentinského průvodce, který znal cesty v argentinskýchpampách. Angličan nezapomněl ve společnosti mezků a Indiánů svůj mateřskýjazyk, a tak se mohl s našimi cestovateli bavit. Snadno mu vysvětlili svá přánía rozkazy a Glenarvan toho pilně využíval, poněvadž Jacques Paganel se stále ještěnemohl se svou španělštinou dorozumět."
Toto je jeden odstavec nezkorigovaneho a velmi spatne provedeneho scanu. Kniha ma nejakych 70 kapitol. Opravit jednu je tak na 1/2 hodiny. Predpokladam, ze zdroj od autora i v nekorigovane verzi vypada podstatne lepe.
„směl bych vědět, odkud vzal autor podklady pro toto tvrzení?“
Snadno. Stačí si spočítat hodinový plat takové spisovatelské práce – a 99,999 % lidí v tu chvíli jakékoli psaní přestane zajímat.
Navíc s klesající tendencí, kterou si spisovatel snadno spočítá, když si třeba přečte tuto diskusi pod tímto článkem, a je vidět, že všichni by to nejraději zdarma. Všichni najednou vědí, kolik stojí knihy a kolik stojí práce udělat e-knihu, tedy hubou to vědí.
Nikdo jim nebrání nabídnout nakladatelům své služby a udělat jim to za zlomek ceny, co mají nakladatelé. Pokud zaručí vysokou kvalitu, nevěřím, že budou odmítnuti, nakladatelé by byli hloupí, kdyby to nevzali.
Ale velmi rychle zjistí, kde je pravda, a že kecání snese všechno, ale realita je jinde.
Mně ty náklady připadají docela reálné. Protože jsem si to mnohokrát vyzkoušel. U beletrie by to bylo to dolní uvedené rozmezí.
Za předpokladu, že dostanu jako vstup ostylovaný hotový text, je třeba fixní formát (knihu, pdf) udělat samostatně a zcela samostatně plovoucí formát (epub/mobi).
S tím, že ta e-kniha je daleko nezáživnější práce, daleko náročnější na soustředění, a navíc na přemýšlení. Zatímco u papírové knihy vidíte, jak to bude vypadat, u e-knihy to může být v jakékoli velikosti stránky, písma, roztažení, atd. Kromě toho e-kniha má navíc (někdy i značně rozsáhlá) metadata, která musíte stvořit, pokud se má ta e-kniha rozumně používat. Jinak řečeno, na e-knihu potřebuje důkladnější lidi, větší puntičkáře, a kvalitnější (tedy dražší) lidi.
Až někdo z vás stvoříte kvalitní e-knihu, dejte mi vědět. Epub formát je jen zipovaná kupa souborů. Pošlete mi jí, a já vám pošlu dlouhý seznam, co jste na tom zmrvili. Protože jsme od českého autora neviděl kvalitně udělanou e-knihu, dělám si je proto sám, nebo známým.
Nemusíte tolik řešit místní dostupnost knihkupectví - ale i tak, než dojedete do centra kolikrát to z okraje většího města trvá třeba hodinu, a hlavně pořád trvá omezení prodejní doby. E-kniha má jen pár KB, takže na to stačí i velmi slabé připojení. A máte e-knihu okamžitě.
Podle mně prodej e-knih v kamenné prodejně je spojení nevýhod obojí technologie dohromady - nedostupnosti offline prodejny a zvýšení ceny e-knihy díky nutnosti lidské obsluhy v knihkupectví a stejně nemáte hmotný výrobek.
Proto to také knihkupci nenabízejí a kromě vás po tom nikdo nevolá.
Jiste, on si k te papirove knize sedne sazec, a zacne sazet olovene litery pekne do matrice pro tisk. A ja zil v predstave, ze se uz par desitek let o sazbu postara sazeci SW. "Tvurce", tak maximalne urci format na ktery to vysazet chce. Uplne stejne pak funguje ctecka, kdy si majitel rekne jak velke pismo a ona mu to nejak vysazi.
Podotykam, ze se tu o beletrii bavime predevsim. A bavime se prave o z 90% ciste textovem formatu, o ktery se nijak pecovat nemusi, ba prave naopak, jakakoli snaha vynucovat nejaky vzhled je v naprostem rozporu s tim, jak to hodlaji zakaznici pouzivat.
PDF neni, nikdy nebyl a nikdy nebude e-book format a je zcela a naprosto nepouzitelny.
Tudiz si s naprostym klidem dovolim tvrdit, ze pokud tu nekdo vubec netusi, co e-book je, jste to prave Vy.
Dotycny zcela zjevne prepisuje e-book z vytisteneho papiru, nacez nasledne prepisuje extra seznam kapitol, a pokud by potreboval vytahnout z kazde kapitoly prvni odstavec, bude jej prepisovat opet rucne. Pak musi byt naklady na e-book pochopitelne nikoli v tisicich, ale v desitkach tisic minimalne. Nebot po tom prepisu je nutne to jeste minimalne 5x prekontrolovat a opravit stovky chyb a preklepu.
A pochopitelne, pokud chce do e-booku vlozit rekneme ceske uvozovky, tak jich par tisic az desitek tisic nahrazuje rucne, jednu po druhe.
Prijde vam takovy postup padly na hlavu? Me nikoli. Vidim obdobne dnes a denne. Vite k cemu je dobry excel? Abyste si mohl pekne pod sebe napsat radu cisel, a pak je na stolni kalkulacce pohodlne secist.
Jeste se existuji stovky tisic lidi, kteri si ten e-book vytvori sami ve volnem case a pak se o nej po internetu podeli.
Mimochodem, Sigil, zda se, zase ponekud ozil.
+1, mám podobné zkušenosti.
Dělal jsem to stylem zkopíruji kapitolu z docu, pastnu do nového XHTML souboru v Sigilu, přidám styly a pohlídám, jestli to správně poznalo a obalilo tagy odstavce, uložím a opakuji do doby, než je doc prázdný.
To vše bez předchozích zkušeností a výsledkem byl imho kvalitní epub s obrázkem, obsahem a metadaty, který se dá krásně číst na čtečkách. Na celém procesu není nic komplikovaného a dokáži si představit, že naučit to brigádníka, co má jen základy povědomí o HTML je práce tak na hodinu, pak může jet a bouchat jednu knihu za druhou.
A jaká tedy? Rád se nechám poučit.
Kolik % z ceny knihy (pro zjednodušení bez DPH) padá na jaké náklady?
Pokud můžete, zkuste to prosím rozepsat. V ideálním případě "obyčejnou knihu" v češtině, pak knihu "české hvězdy", "obyčejnou překladovou" a "překladový hit".
Bude to rozhodně užitečnější než vkládat do diskusí povýšené nicneříkající příspěvky.
Děkuji.
Už vám tu odpověděli: Takže méně expresívně - ty smlouvy na 5 let jsou jen důkazem hlubokého nepochopení jak nakladatelů, tak i části autorů možností e-booku. Je to stejné, jako když první výrobci aut koncipovali své výtvory jako "kočár bez koní" a pak přišel Ford a převálcoval je.
Prostě si nakladatelé říkají neustále o to, aby je někdo zcela nový převálcoval jako Baťa ševce. A i ti ševci od středověku zakládali cechy a podobné organizace (včetně prosazování ochranářské legislativy), které především měly zabránit něčemu podobnému. A ten Baťa přišel, až tyhle organizace padly.
Ano, když vydám nějakou e-knihu a pošlu ji v dohodnutém formátu e-mailem k rukám slečny - asistentky vydavatele (neplatí pro eReading, tam je muž) Potom se delší dobu nic neděje a pak se jich v sekci objeví docela mnoho, takže novinka zmizí v davu e-knih. Markantní je to ve dnech nějaké knižní výstavy, kdy jsou všichni na stánku.
Ikdyž e-knihy vydávám od roku 2011, stále se jich prodává do desítek kusů ročně. Z toho nemůže žít ani student OSVČ. Vypůjčky jsou řádově jedna až dvě za měsíc. Malé vydavatelství v případě prodeje e-knih ale nemá na vybranou. Český trh je velice rozmělněn mezi silnou čtyřku (e-shopy od Wooky počítám jako jednu) a mnoho malinkých e-knihkupectví.
A mimochodem: daleko efektivnější je vydávat internetové knihy ve formě www stránek s PPC inzercí. Takto lze vydělat více. I mnohonásobně.
To je ale blbost nakladatelů, že takto formulovanou smlouvu s autorem uzavřou. E-book se dá skladovat za haléřové ceny, na rozdíl od papíru, a prodávat po desítky let. A až po 70 letech od autorovy smrti propadnou autorská práva, tak se dá prodávat buď za symbolickou cenu, nebo jeho vystavením ke stažení zdarma zvýšit atraktivitu svého prodejního webu. DRM je idiocie.
Pokud by nakladatelé uměli užívat TeX, tak by se dalo dát "sociální DRM" do každého staženého kusu. Uměl by to vygenerovat i automat, jednoduše editací nějakého pomocného souboru, kam by se uložily zákazníkovy nacionále (a ty předchozí buď smazaly nebo zakomentovaly), minimálně e-mailová adresa, kam to automat po doručení platby pošle. Operace, mimo bohatě ilustrované knihy, na zlomek sekundy. Měl by to umět zvládnout nějaký skript v perlu nebo pythonu na straně serveru.
Zrovna o vikendu jsem si rikal, jak utracim za knizky, od te doby, co ctu elektronicky. Driv jsem chodil do knihovny za 60kc za rok a papirovou knizku koupil temer vyhradne jako darek.
Dnes koupim papirovou knizku jen jako darek, protoze doma uz na ne nemam prostor a protoze papirove uz cist nechci a misto chozeni do knihovny ctu elektronicky a loni jsem za elektronicke knizky utratil vic nez 2000.
Takze to mame 60 kc za knihovnu vs. 2000 pro prodejce e-knih. Tak nevim, jestli je trh e-booky tak neperspektivni.
To je technika, odpovídající pravěku (normostrana = stránka z psacího stroje při řádkování 2 a zárazu po 60 úhozech na řádku). Právě archaické uvažování nakladatelů, kteří pořád mají na autě vpředu voj a za ní místo koně velmi slabý motor, brzdí prodej e-knih.
Bude nutné přejít na model a tolik Kč za koupený e-book.
Až na tento článek a kometáře narazí nějaký historik za 50 let, bude se popadat za břicho, nebo kroutit hlavou a nechápat, e-kniha vydávaná za skoro stejné náklady jako tištěná bichle :)
Asi jako když vznikaly "pekelné" parní stroje na začátku 19 století. Ten pán co napsal článke je velký znalec a vizonář....
Ano, nejlevnější až levný. Jednoduše porovnávat cenu tištěné a elektronické knihy je nesmysl, protože některé náklady ušetříte a některé jsou navíc. Různé jsou také počty prodejů, tedy fixní náklady rozpočítáváte na jiné množství prodaných kusů. Odpovídající cena e-knihy tedy může být kdekoli na škále od výrazně lebvější než papírová kniha po výrazně dražší než papírová kniha.
Pokud bude nakladova cena korektora kolem 50 000 (=se vsim vsudy, tzna cca prumerna mzda), tak to vychazi na nejakych 250Kc/hod.
Tudiz 5 000Kc === 20 hodin prace. Zacinajici pisarka da (bez chyb) nejakych 200 uhozu za minutu. Tzn, jednu stranku prepise za rekneme (pro jednoduchost) 10 minut. Za hodinu to mame tudiz nejakych 6 stran, za 20 hodin 120 normostran. To je s prehledem cela stredne rozsahla kniha.
Takze jediny duvod proc by vyroba e-booku mela stat 5-15 000Kc je ten, ze to nekdo prepisuje na 5x, protoze je slepy. Podotykam, ze svetovy rekord je nekde kolem 1 000 uhozu/min. Tedy dotycna by za onech 20 hodin popsala 600 stran textu.
Ale uvadene naklady prepisu odpovidaji, nedovedu si predstavit jiny postup.
Podotykam, ze jsem osobne z ruznych zdroju konvertoval vice nez 100 e-booku do epub. Pokud pominu korekturu, ktera muze trvat hodiny (a ktera preci jiz byla provedena pro tisk) tak vytvoreni 10 ruznych e-pub formatu, vcetne rucniho vyplneni meta, je tak maximalne na hodinu prace. A to pokud se to dela vicemene rucne. Pokud je zvolen vhodny vychozi format, lze libovolny dalsi generovat zcela automaticky (a klidne az na zadost kupce primo na webu).
Představujete si to jako Hurvínek válku.
Možná vám to ještě nikdo neřekl, ale papírová kniha má fixní formát, zatímco e-kniha má plovoucí formát. Obé se sází a upravuje jinak, a má to zcela jiná specifika.
Pokud se to dělá pořádně, pak se normální kniha a e-kniha sází dost odlišně, a má-li to být kvalitní, musí se to udělat jinak.
Chtěl bych kvalitu toho „plně automaticky“ vidět. Je jasné, že u beletrie, kde jsou jen nadpisy a pak odstavce textu, jinak nic, ani obrázky, ani různé styly v textu, to fungovat může.
Podotýkám, nemám s nakladatelstvími nic společného, a obojí jsem zkusil sázet – jak papírové věci, tak e-knihy. Obojí se musí dělat jinak, pokud to nemá mít kvalitu tajwanského smetí. Udělal jsem toho zdarma a ze zájmu spousty, mimo jiné jsem sázel i knihy známých, co je vydávali. Stejně tak jsem vydával různé vlastní i známých e-knihy.
Jediné, co se dá vydat jako e-kniha okamžitě je fixní formát PDF dělaný jako podklad pro papírovou knihu. Ale úprava do epub/mobi/f8/whatewer formátu je v podstatě zcela nová práce a zcela nová sazba, pokud nestojíte o přežvýkanou napůl nepoužitelnou e-knihu.
To ale poněkud přeháníte. Zrovna Děti kapitána Granta vycházely za socíku poměrně pravidelně a hlavně ve velkých nákladech - vydání z r. 1971 v Albatrosu: 50000 výtisků.
http://www.databazeknih.cz/dalsi-vydani/deti-kapitana-granta-300
Je sice hezké, že vychází týdně "několik desítek knížek", ale to není omluvou pro mizerné kvality překladu, neopravené gramatické chyby a podobná vylepšení. Nikdo by nikdy neměl zkoušet omlouvat svou mizernou práci tím, že "toho má moc".
Nejlepší je rozporovat něco, co není pravda. Namátkou:
offline doporučená cena Nesbo - Přízrak 399/internetová cena tištěné knihy 320/ cena e-knihy 240.
Ludvík Souček Případ Jantarové komnaty 260/230/99
Jsou určitě i nakladatelé s jinou politikou, ale já vidím, že e-knihy se prodávají výrazně levněji.
Zalomení - jsou různé kvality zalomení a čtečka zalamuje na úrovni kancelářských editorů, tedy o několik levelů hůř než TeX, proto to umí v reálném čase spočítat.
Řada čteček a čtecích programů umožňuje čtenáři styly měnit. Proto je zbytečné se s nimi nějak patlat.
Posun obrázků atd. svědčí o nepochopení čtečkového a knižního formátu. V knize má umístění obrázku na straně přednost před vztahem k textu, proto jsou to plovoucí objekty, které usazuje program, tvořící stránky. Ve čtečce může obrázek bezprostředně následovat za avízem. Pokud ne, je to vina špatně provedené konverze na e-book. Některé čtečkové formáty umožňují i přeskok na obrázek kliknutím. Navíc řada čteček a čtecích programů obrázky ve formátech epub, mobi apod. stejně ignoruje a nezobrazuje. Chcete-li mít něco s obrázky, je daleko spolehlivější pdf.
Čtečky skutečně spoustu věcí neumí a spoustu naopak z principu neřeší. Už tu říkali jiní, že pokud je do čtečkového formátu vnuceno řešení něčeho, co řešit nemají, tak je nejlepší to kompletně předělat. V zásadě by se dal udělat převodní program tex2epub, který by významnou část formátovací informace zcela ignoroval a v podstatě nechal jen nadpisy různých řádů, zvýrazněný text, uvozovky a konce odstavců. Pokud ovšem už takový program neleží někde na netu.
lol fixní náklady rozpočítané na množství prodaných kusů vám s prodejem e-verze klesají protože to jsou ks, které se prodají NaVÍC... ale je tu jedna věc kterou u e-booku musíte udělat navíc - u správně připravené knihy v indesignu kromně tiskového pdf vyexportujete e-book ve formatu, který potřebujete... schválně poučte mne jaké hrozné další náklady u ebooku jsou co překonají cenu za papír,tisk, dopravu, distribuci, tisk na sklad(toho co se nikdy neprodá) atd.?
toto je podnikatelský alibismus. Jakýkoli výstup z firmy musí spolu financovat fixní náklady od nájmu, recepce, uklízečky, tepla až po telefon, židli, software, mzdy, auta atd.
Pokud budu vyrábět cokoli jen "navíc" a nerozpočítám spotřebovávané zdroje, tak si jednoduše lžu do své kapsy o nákladovosti produkce firmy.
PS: pokud byste měl nakladatelství vydávající jen e-knihy, počítal byste to jak ?
V diskuzi se opět vyskytují lidé, kteří si okopírovali text z pdf a převedli to do e-knihy. Teď už by si díky tomu mohli otevřít vydavatelství.
Díky za pobavení.
Ne, vydavatelství nemám, e-knihy mne neživí, ale možná by nebylo od věci, aby si tito odborníci z netu zkusili vydat, alespoň by zjistili co je to třeba taková jednoznaková předložka, kolik času zabere korektura nebo co je potřeba si ohlídat, aby daná e-kniha měla potřebnou kvalitu. Ne, nestačí vzít text a "na hovado" ho zkopírovat do souboru a nechat automaticky vytvořit rejstřík. Je za tím spousta další práce, kterou snad všichni ocení.
Pokud někomu ale stačí úprava "na prase" bez kontroly a doladění, ok, za sebe říkám ne.
Mimochodem - také bych se rád poučil, jak z Indesignu z hotových podkladů pro tisk vyrobím "velice jednoduše" ebook.
Myslím si, že většinu ceny papírové knihy tvoří výrobní a distribuční náklady.
Tzn. samotný tisk (ta troška papíru a tiskařské černi), rozřezání, vazba, občas papírový přebal, občas plastový obal, naložení a doprava do velkoskladu, složení ve velkoskladu, místo v tom velkoskladu, skladovací podmínky, domluva s koncovými prodejci, rozvoz prodejcům, skladování na prodejně, kde se z každé prodané knihy musí platit náklady na pronájem prodejny, její provoz, prodavače a tak dále.
To všechno jsou strašlivé položky.
A to všechno u e-booku odpadá, ale výsledné ceny podle toho většinou nevypadají.
A ještě něco k technickým titulům a kuchařkám.
Když projektuji v CAD, tak je daleko jednodužší pracovat s tištěnou knihou, než se čtečkou. Vzorce a detaily dohledávám podle obrázků během rychlého prolistování o "hranu" listu. Toto je u čtečky nemožné provést. Práce s papírem je výrazně efektivnější. Proto se technické tituly nebudou nikdy jako e-knihy dobře prodávat. A pokud řešíte komplexnější problém (z více dílčích témat), jste úplně mimo.
Kuchařky dtto. Otevřete knihu s receptem a položíte na stůl. Oči si už sami jednoduše najdou příslušný text postupu vaření dle odstavce. Tohle z nějakého, asi psychologického důvodu, u čteček nejde. Neustále v ni hledáte, kde jste skončil. Ikdyž víte, že to máte na očích.
Pro autora článku: Zkusil jste se někdy naučit stejný text z e-knihy a z papírové knihy? Schválně, ze které si toho zapamatujete více?
Tisk
U e-booků zcela odpadá. Řekněme, že blbý nakladatel má s přípravnou fází stejné náklady u papíru a e-booku. Kvalitní nakladatel připraví unicerzální text, který automaticky překlopí buď do papírové sazby nebo formátu pro e-book a rozpočítá je na odhad prodaných kusů obojího.
Doprava:
Knihy musíte naložit na nákladní auto, fyzicky někam dovézt, tam to složit, autem se vrátit zpět. Využití profesionálních dovozců to moc neovlivní (a v konkrétních případech prodraží).
Celý náklad 1 titulu pošlete e-mailem jako přílohu. Náklady jsou minimální, protože většina institucí platí paušál a ne za přenesená data.
Skladování:
Palety se stovkami knih, platíte metry čtvereční skladovacích prostor, jejich temperování apod. Z toho důvodu se papírové knihy často po poklesu prodeje fyzicky (za peníze) likvidují. Nebo se prodávají pod cenou.
Kolik asi stojí 1MB na terabytovém disku za tři tisíce Kč maloobchodní ceny? I v případě, že to bude jištěno na dalších dvou? Bude to celá koruna? A prodávat se to může desítky let prakticky bez vícenákladů, pouze s běžnou údržbou a výměnou HW a SW, prováděnou i z mnoha jiných důvodů.
Prodej
e-book po netu s téměř nulovými náklady, obávám se, že i v kamenném obchodě přijde levněji než papír.
Náklady na dotisky nebo naopak ztratné za neprodejné kusy
U papíru tyto náklady a rizikové koeficienty tvoří často přes deset procent ceny knihy, u e-booku nula.
Jestli vás chápu správně, snažíte se nějak zaobalit, že cena e-knihy může být nižší, protože ji vydavatel může dotovat z prodeje papírových knih. Jako zákazník kupující e-knihy si samozřejmě můžete myslet, že by vám to někdo mohl zadotovat, ale vydavatelé ani čtenáři papírových knih by s vámi asi nesouhlasili.
Tak holt budou muset nakladatelé používat program, který bude umět výstup jednak do knižní sazby, jednak do e-booku. Když si kupuji cihly, tak mě nezajímá, zda je někdo plácá ručně a vypaluje je na ohni ze sušeného trusu, nebo zda mu jede velkokapacitní linka a tunelová pec. Rozhodující je pro mě cena a kvalita - ne námaha výrobce.
Chcete tím říct, že příprava do výstupního souboru (PDF pro tiskárnu nebo některý z formátů pro čtečky) je v případě e-knihy výrazně jednodušší a levnější, než v případě tiskového PDF? Můžete popsat, v čem je ten principiální rozdíl? Když tu pořád čtu, jak je ta příprava pro e-knihu strašně jednoduchá a čtečka pak ten výstup jednoduché přípravy správně zobrazí – já bych tedy vzal ten výstup jednoduché přípravy e-knihy, za to bych připojil algoritmus, který se ve čtečce stará o zobrazování, a měl bych hotové tiskové PDF. Respektive měl bych automat, který takhle sám převede jakoukoli další e-knihu. Tedy pokud bych věřil pohádkám o tom, jak příprava souboru pro čtečky je nesrovnatelně jednodušší, než příprava tiskového PDF.
Eh, tu knihu nikdo přepisovat přece nemusí! I kdyby nebylo k dispozici nic než fotky, tak se to dá prohnat OCR, které z toho vyrobí text, který pak stačí jen opravit.
U nově vycházejících knih se prostě ze zdrojového souboru, ze kterého se dělá předloha pro tisk, vyrobí ebook (epub třeba, pomocí calibre ebook-convert). Pak se k němu přidají metadata (to je asi 10 položek se jménem autora, isbn atd), styly (definice odstavců, tučný, kurziva, správné uvozovky, pokud nejsou) a kapitoly. I člověk, který tohle nic nedělal a má jen základní ponětí o formátování textu je schopný tuto práci vykonávat relativně hodně rychle, navíc všechny nástroje jsou opensource a práci se vám snaží maximálně usnadnit.
Pokud je zdroj knihy v něčem méně postiženém, než v docu (TeX, html/xml, rst), tak se dá celý proces provést naprosto automaticky. Dokonce i z docu se to dá konvertovat automaticky, jen výsledky nejsou zaručeny a chce to trochu práce po stránce korekce stylů, které z toho někdy lezou hodně divoké.
Zítra si jdu do antikvariátu pro Městečko pod Skalkou od Jana Šťastného. Silně pochybuji, že to někdy vyjde v E-formátu. Čtu rád, ale nad papírovou knihu, pokud je dobře udělaná, (naštěstí mám velkou knihovnu a dost věcí jsem ještě v ruce neměl, protože jsem je vyženil), prostě není. Je to něco podobného, jako rozdíl mezi vinylem a MP 3 v akustické hudbě.
Pár knih jsem dělal a jsou k dispozici třeba na Trance. Převážně se jedná o knihy ze třicátých let převáděných pomocí OCR a pak s ruční korekturou. Na trance ale najdete i sekci kvalitních MOBI knížek pro Kindle a to včetně metadat, odkazů a rejstříku.
A já s DTP začínal v devadesátých letech na XT s 20MB diskem a programem Ventura Publisher 3.0. S tím, jak má vypadat kniha jsem tak velmi dobře obeznámen. To, že ID nemá výstup podle puritánů mě v nejmenším nezajímá, protože se hodnotí výsledek po úpravě třeba v Sigilu na obrazovce čtečky. A jestli vnitřnosti e-pubu obsahují třeba nadbytečné tagy a soubor je tím větší o pár kB, to čtenáře v nejmenším nezajímá.
A ještě pro ukázku, jak složité je udělat e-knihu. Palm Knihy pro některé své publikace používají program "Atlantis Word Processor". Hračku, která nemá ani schopnosti Wordu. Kupodivu to stačí a knihy obsahují obálku, kapitoly, obsah i metadata. Ale oni asi také vydávají nekvalitní knihy, když do toho necpou desetitisíce za sazbu.
Vy pořád nechcete pochopit, že jediný rozdíl mezi ebooky a papírovými knihami je v tom tisku a papíru a to je vlastně skoro zadarmo, jinak bychom neměli plné schránky reklam. Prostě to tak je. My laici si to neuvědomujeme, ale třeba ty neprodané kopie ebooků (všechny prodávané kopie jsou samostatně předgenerované a jen se do nich doplňuje DRM, fakt) po vypršení licence k prodeji se nemohou jen tak šoupnout do levných knih nebo do sběru (a tak na tom trhnout aspoň nějakou kačku), ale musí se odborně smazat ve všech svých výskytech (třeba zálohy apod), což není tak úplně triviální a levná záležitost.
Podnikavý prodejce vám umožní koupit e-knihu jako dárek, vytvoří vám k tomu PDF s nějakým dárkovým certifikátem, na kterém bude kód, který umožní stažení e-knihy (případně zadání údajů pro sociální DRM) a zařazení do knihovničky adresáta dárku. Případně vám za malý poplatek ten certifikát i vytiskne a zašle poštou.
Jenže v ČR se zatím myslím všichni prodejci e-knih pohybují v oblasti nejlevnější až levný, takže asi takovéhle „základní“ doplňkové služby neposkytují.