Vlákno názorů k článku E-booky v roce 2014: dvojnásobné tržby a bída v nabídce od HaryFotr - U nás máme plný byt papírových knih, takže...

"- u správně připravené knihy v indesignu kromně tiskového pdf vyexportujete e-book ve formatu, který potřebujete.."

Tak si to zkuste, ehm... :D

Hod sem nejakou knihu v indesignu a predvedu.

U beletrie je to v dnešní době skutečně jednoduché. Vždyť kolik knih obsahuje nějaké obrázky, vyjma obálky. Stačí tedy v InDesignu správně přiřadit styly, vyexportovat a doladit v Sigilu.

A tvrdé konce řádků si pak čtenář vymaže v celé knize svépomocí?

toto je podnikatelský alibismus. Jakýkoli výstup z firmy musí spolu financovat fixní náklady od nájmu, recepce, uklízečky, tepla až po telefon, židli, software, mzdy, auta atd.

Pokud budu vyrábět cokoli jen "navíc" a nerozpočítám spotřebovávané zdroje, tak si jednoduše lžu do své kapsy o nákladovosti produkce firmy.

PS: pokud byste měl nakladatelství vydávající jen e-knihy, počítal byste to jak ?

ehm samozřejmě že fixní náklady na jeden ks my klesají čím víc prodám ks = cena ks klesa

tak pokud se od začátku kniha připravuje s tím, že půjde vydat i jako e-book jsou to porát jedny fixní náklady, které reálně stoupnou tak max. o 1%. A právě o tom to je, je rok 2015 a rozumný vydavatel si připraví knihu jako e-book s tím, že ji i vytiskne....

Pokud se cena přípravy textu rozpočítá mezi odhadovaný prodej papíru a jedniček a nul, tak klesne u obojího. Problém je, že u papíru to bude několik málo procent, zatímco u jedniček a nul to mohou být i desítky procent nákladů na výrobek v ruce zákazníka.

tome: pokud jste četl článek důkladně, mluví tam o tom Tomáš Baránek z JanMelvil. Proto, aby ekniha byla kvalitně udělána, prostý export z Indesignu rozhodně nestačí. Takový názor mají bohužel lidé, kteří bohužel netuší :( Zkuste si to jednou udělat, ale pořádně, se všemi potřebnými a nezbytnými kroky a uvidíte, kolik na tom strávíte času.

Tak holt budou muset nakladatelé používat program, který bude umět výstup jednak do knižní sazby, jednak do e-booku. Když si kupuji cihly, tak mě nezajímá, zda je někdo plácá ručně a vypaluje je na ohni ze sušeného trusu, nebo zda mu jede velkokapacitní linka a tunelová pec. Rozhodující je pro mě cena a kvalita - ne námaha výrobce.

Jak kradou? Oni vám něco vzali? Tak to nahlaste na policii.

Ne, skutecnost opravdu jina neni. 1/3 je marze knihkupce, 1/3 jsou naklady na distribuci, skladovani, remitendu, a o zbyvajici tretinu se deli tisk, nakladatel a autor. Tzn e-book vyjde nakladove na maximalne 1/5. Pri naprosto stejne "peci", ktera se dostane tistene knize.

On ebook prodava knihkupec a musi kvuli tomu topit, svitit, platit najmy a prodavace?

e-knihy může prodávat automat, naprogramovaný na nějakém serveru (a slušně naprogramovaný bude mít i vyřešeno spadnutí toho serveru). Jeho náklady (klimatizace boxíku s elektronikou a spotřeba energie) jsou nepatrné,protže ten server bude dělat ještě spoustu dalších věcí a tohle bude pro něj vedlejšák a náklady se budou dělit mezi všechny komerční aktivity na něm běžící. Obchod nebude nikdy zavřený, ani když věřící hovada odhlasují povinné zavření obchodů v neděli a povinnou návštěvu kostela (nebo mešity). A nikdy nebude mít vyprodáno, pokud budou právní vztahy mezi nakladatelem a autorem reflektovat realitu e-booku.
Pokud to bude provozovat knihkupec jako vedlejšák k prodeji papírových knih (nebo knihovník při jejich půjčování), jak navrhuji výše, tak se náklady na něho budou dělit mezi tyto dvě činnosti. Nehledě k tomu, že kvalitní prodavač automaticky provádí poradenskou činnost typu "když vás zajímá A, tak zkuste ještě B a C od stejného autora a v podobném stylu tu máme ještě D, E, F a G".

Tisk
U e-booků zcela odpadá. Řekněme, že blbý nakladatel má s přípravnou fází stejné náklady u papíru a e-booku. Kvalitní nakladatel připraví unicerzální text, který automaticky překlopí buď do papírové sazby nebo formátu pro e-book a rozpočítá je na odhad prodaných kusů obojího.

Doprava:
Knihy musíte naložit na nákladní auto, fyzicky někam dovézt, tam to složit, autem se vrátit zpět. Využití profesionálních dovozců to moc neovlivní (a v konkrétních případech prodraží).
Celý náklad 1 titulu pošlete e-mailem jako přílohu. Náklady jsou minimální, protože většina institucí platí paušál a ne za přenesená data.

Skladování:
Palety se stovkami knih, platíte metry čtvereční skladovacích prostor, jejich temperování apod. Z toho důvodu se papírové knihy často po poklesu prodeje fyzicky (za peníze) likvidují. Nebo se prodávají pod cenou.
Kolik asi stojí 1MB na terabytovém disku za tři tisíce Kč maloobchodní ceny? I v případě, že to bude jištěno na dalších dvou? Bude to celá koruna? A prodávat se to může desítky let prakticky bez vícenákladů, pouze s běžnou údržbou a výměnou HW a SW, prováděnou i z mnoha jiných důvodů.

Prodej
e-book po netu s téměř nulovými náklady, obávám se, že i v kamenném obchodě přijde levněji než papír.

Náklady na dotisky nebo naopak ztratné za neprodejné kusy
U papíru tyto náklady a rizikové koeficienty tvoří často přes deset procent ceny knihy, u e-booku nula.

Vy pořád nechcete pochopit, že jediný rozdíl mezi ebooky a papírovými knihami je v tom tisku a papíru a to je vlastně skoro zadarmo, jinak bychom neměli plné schránky reklam. Prostě to tak je. My laici si to neuvědomujeme, ale třeba ty neprodané kopie ebooků (všechny prodávané kopie jsou samostatně předgenerované a jen se do nich doplňuje DRM, fakt) po vypršení licence k prodeji se nemohou jen tak šoupnout do levných knih nebo do sběru (a tak na tom trhnout aspoň nějakou kačku), ale musí se odborně smazat ve všech svých výskytech (třeba zálohy apod), což není tak úplně triviální a levná záležitost.

To ale neni principialni problem, to je jenom hloupa realizace.

Pokud se bavíme o typické beletrii a formátu pro čtečku a pokud při tvorbě akceptuji omezení a specifika čteček a nevymejšlim zběsilosti, tak tam je nejsložitější odprasit vstupní soubor. Ve čtečkovém formátu nejde o zlom na stránku a jeji vizuální podobu, ale o tvorbu strukturovaného dokumentu. Zpracování zprasenýho docu (neexistence stylů, stránkování odřádkováním, podivně vložený obrázky apod) s beletrií na mobi mi nezabrala nikdy víc než půl odpoledne (včetně toc, ncx, metadat). Jak dlouho se z takovýho podkladu v docu dělá tiskové PDF? Ona je to i záležitost workflow. Kdybych neřešil doc,ale tvořil to z nějakého primitivního skoro blbuvzdorného značkového formátu jako používá třeba wiki apod, který bych donutil autory použít, tak se to generuje automaticky nějakým nástrojem.

ptal jsem se, za jak dlouho se z toho docu udělá tiskové pdf.

Docela by mě zajímalo v jakém formátu autoři texty předávají, zda jsou nějaké formáty vynucovány a v jakých formátech se zpracovávají předtím než dojde k vlastní tvorbě tiskových podkladů

Pokud vím, tak už většina nakladatelů přešla z textu pořízeného v T-602 na word. Oni se tomu, pochopitelně, dost bránili, protože převod plaintextu se značkami na něco rozumného je neskonale jednodušší než převod binárního formátu, navíc nestandardně kódovaného. Některá rozumnější nakladateství jsou s to přijmout i zpracovat zdroják v (La)TeXu, případně dokonce nabízejí ke stažení stylové soubory, ale to je okrajová záležitost a spíš pro odborné texty.

Jisteze to chci rict. Principialni rozdil je v tom, ze formaty e-booku jsou ve srovnani s jinymi formaty primitivni.
"já bych tedy vzal ten výstup jednoduché přípravy e-knihy, za to bych připojil algoritmus, který se ve čtečce stará o zobrazování, a měl bych hotové tiskové PDF."
Tak ted nevim, jestli si uz opravdu delate legraci. Tohle z toho v zadnem pripade nevyplyva.
Priprava je jednodussi napriklad z toho duvodu, ze se nemusim(ba primo nesmim) starat o to, jak to vychazi na stranky, protoze ve ctecce si to pak stejne kazdy zobrazi s jinym pismem a formatem.
Priprava pro tisk: Strukturovana data -> piplacka v indesignu -> tisk
Priprava pro e-book: Strukturovana data -> automaticky prevod

tak cokoliv jinýho než open, save as což by zvládla i sekterářka je z pohledu nároků na lidskou práci oproti automatickému zpracování čtečkou piplačkou.

Vzdyt se to tu omila porad dokola. Tistena kniha ma fixni format, u ktereho se kladou daleko vetsi naroky na vzhled a ridi se jinymi pravidly. Tak napriklad rozlozeni stranky by melo nejak vypadat: http://en.wikipedia.org/wiki/Canons_of_page_construction
Dale se pro ruzne knihy pouzivaji ruzne konvence. Nekde napriklad zacina kapitola vzdy na pravem listu. Nebo zpusob vysazeni poznamek pod carou(v e-booku to je obycejny odkaz s textem), graficka uprava stranky, nadpisu, je potreba rucne umistit ilustrace, kontroluje se treba jestli odstavec nekonci kratkym slovem na novem radku, nebo konec kapitoly jednim slovem na nove strance....
U e-booku tohle odpada zkratka z toho duvodu, ze ctecka si to "vysazi" podle sebe a nastaveni uzivatele. Jisteze existuji i pdf knihy pripravene pro ctecky, ale to pak likviduje vyhody, ktere e-book ma.

tak teď v tom mám guláš. Sazba do tiskových podkladů se teda nedělá (nebo je to jednoduchá automatická konverze) nebo dělá (a pak to zabere reálně kolik času)?

Zalomení - jsou různé kvality zalomení a čtečka zalamuje na úrovni kancelářských editorů, tedy o několik levelů hůř než TeX, proto to umí v reálném čase spočítat.
Řada čteček a čtecích programů umožňuje čtenáři styly měnit. Proto je zbytečné se s nimi nějak patlat.
Posun obrázků atd. svědčí o nepochopení čtečkového a knižního formátu. V knize má umístění obrázku na straně přednost před vztahem k textu, proto jsou to plovoucí objekty, které usazuje program, tvořící stránky. Ve čtečce může obrázek bezprostředně následovat za avízem. Pokud ne, je to vina špatně provedené konverze na e-book. Některé čtečkové formáty umožňují i přeskok na obrázek kliknutím. Navíc řada čteček a čtecích programů obrázky ve formátech epub, mobi apod. stejně ignoruje a nezobrazuje. Chcete-li mít něco s obrázky, je daleko spolehlivější pdf.
Čtečky skutečně spoustu věcí neumí a spoustu naopak z principu neřeší. Už tu říkali jiní, že pokud je do čtečkového formátu vnuceno řešení něčeho, co řešit nemají, tak je nejlepší to kompletně předělat. V zásadě by se dal udělat převodní program tex2epub, který by významnou část formátovací informace zcela ignoroval a v podstatě nechal jen nadpisy různých řádů, zvýrazněný text, uvozovky a konce odstavců. Pokud ovšem už takový program neleží někde na netu.

Zkušenosti s InDesignem nemám. V TeXu je to tak, že se to musí ručně projít a u té beletrie je zpravidla problém od A5 směrem k menším formátům. Zpravidla se jedná o dělení slov mimo slovník dělení, což se řeší ručně vložením tagu pro možné dělení daného slova. Nebo jeho vzoru na začátek souboru - do pomocného souboru.
Problém je, že pokud nezalomím stránku natvrdo, jako v pdf, tak si čtečka řádky a odstavce zalamuje sama, sazba se o to nestará.
V podstatě e-knihu z TeXového formátu dostanete tím, že většinu formátovacích tagů vymažete a ten zbytek převedete na tagy, kterým rozumí čtečka. Měl by to zvládnout i relativně blbej skript v perlu nebo něčem podobném. Přičemž pokud z toho samého zdroje vysázíte pdf nebo soubor pro ovladač osvitové jednotky, bude s téměř stoprocentní jistotou v pořádku i soubor pro čtečky. Protože tam se informace jen odmazává a žádná nepřidává.

Jen by mě zajímalo - na vašich webových stránkách také vyznačujete dělení všech slov?

Tušíte aspoň trochu, jak se v reálu řeší dělení slov ve čtečkách, když to považujete za složitější?

tak proč o tom píšete ty nesmysly?

1. Nezažil jsem čtečku, která by uměla dělení slov. On je to docela složitý algoritmus, nebo práce s dosti rozsáhlými slovníky
2. Pochopitelně, mimo pdf soubor vytvořený v něčem, co ta slova dělit umí.
Tag \- je to první, co bych při vytváření čtečkového formátu z TeXového souboru nechal automaticky odmazat.

Existují zjednodušené algoritmy dělení slov, které uměla už T-602 na několika stovkách kB. Ty se do čtečkového SW vejdou bez problémů a beletrii v podstatě vyřeší, nebude-li tam mnoho neobvyklých slov a neologismů. MMCH nedávno jsem v nějaké e-knize viděl dělit slova s "ch" mezi c a h a taky to šlo.
Chci-li mít nad knihou stoprocentní kontrolu, jako její tvůrce, tak nemohu použít "čtečkové" formáty, ale použiji pdf.

Algoritmické dělení slov uměla už T-602 dokonce na "euroPC" se dvěma disketovýni jednotkami (po 720 kB, případně jedna 360 druhá 720), bez pevného disku, na jedné disketě DOS, na druhé programy a data. Prostě ta čtečka udělá to samé (na o mnoho řádů výkonnějším HW) a slova, která jí nejdou "napasovat" na algoritmus a nemá je ve slovníku, jednoduše nedělí.

Nad pdf mám téměř stejnou kontrolu, jako kdybych to uživateli předal "co stránka to jpg".
Mimochodem, na stránkách vládních organizací jsou takto presentovány úřední vyhlášky a zákony (série obrázků, asi skeny v jpg, vložených do pdf a jako pdf vystavené). Důvodem je údajně to, že je zaručena stoprocentní shoda s originálem. Textová pdf, v nichž je možno vyhledávat, jsou přístupná jen za peníze.

Naprostá většina čtečkových SW používá nějaké algoritmické dělení, jaké používala nebožka T-602. Nejsem si vědom, že by xml vůbec mělo nějaké tagy, vyznačující dělení slova (jak má TeX).
Reflow pdf je spíš prasečina, která text pomrví hůř, než kdyby se to četlo rovnou z doc nebo něčeho podobného.

Jste vazne tak natvrdlej? Kazda ctecka to resi sama primo pri zobrazeni, protoze uzivatel si muze parametry pisma a stranek. Ten kdo knihu vydava to resit nemuze, protoze u kazdeho uzivatele se to zobrazi jinak. Proto to musi byt co nejjednodussi.

Čtečka nemůže řešit, která písmena jsou nadpis, to musí být ve formátu e-booku nějak vyznačeno. Nemůže ani řešit, kde končí odstavec, i tam musí být v e-bookovém formátu nějaká značka. V některých případech nemusí zvládat, kde začínají a kde končí uvozovky (např text v uvozovkách vložený do textu v uvozovkách). Jinak velikost písma, zalamování stránek a řádků, to skutečně musí udělat sama čtečka podle toho, co nastaví uživatel.

Nadpis a odstavce jsou ale vyznacene vzdy a vsude. Proc by se to muselo delat pro ctecku extra?

Musejí se vyznačit, aby tomu čtečka rozuměla.

??? Jiste, on nekdo veme 500 strankovy text, ten zjevne dostal jako jeden dlouhy radek, a zacne do toho entrovat odstavce ... aby mohl vyrobit e-book.

Proto je lepší vycházet ze zdroje pro tvorbu pdf (už proto, že v samotném pdf se docela blbě opravují překlepy) a ten pak po redakčních úpravách a jazykové korektuře zpracovat buď na pdf nebo na čtečkový formát. Přičemž je dost slušná pravděpodobnost, že pokud bude v pořádku pdf, bude v pořádku i formát pro čtečku.

"Třeba když někdo vytvoří nadpis kapitoly tak, že nastaví správné písmo a vloží před text vynucený konec stránky"
Jestli nakladatele pracuji timto zpusobem, tak uz je mi jasne proc tak rvou.

Mr jirsak, ze jste hlupak vy a zjevne i vsichni nakladatele, jeste neznamena, ze ty nesmysly ktere zde pisete jsou faktem. Faktem je to, ze jsem si jen tak cvicne prave vyrobil jeden e-pub.

Zdroj - doc, cca 1,5MB. Postup vyroby - rucni. ctrl+a v lo, ctrl+v sigil. F8 - vyplneni nazvu a autora. Kapitoly ocislovany => dalsi postup ctrl+f 1/2/3... oznaceni cisla <hx + ctrl+enter oddeleni dalsi kapitoly do dalsiho xml souboru.

Po rozdeleni na kapitoly spustena nahrada nekterych znaku (... -> … atd). Anglicke uvozovky nahrazeny za ceske. Spustena kontrola dle slovniku a zbezne prohlednuto.

Vsehovsudy priblizne 15 minut. Ocekavam, ze mi nyni nekdo nabidne tech 5-15 000Kc za vytvoreni elektronickeho formatu.

Jak jsem vám odpověděl výše, dělení slov se v podkladech pro čtečku neřeší, protože si to každý SW řeší sám a odlišně od těch ostatních.

Protože soubor pro čtečku je jedna velmi dlouhá stránka, dají se obrázky spojit s konkrétním místem v textu, což ve stránkovaném dokumentu nelze.
Trošku OT - ještě před dvěma třemi lety neuměly tiskárnové drivery při tisku html zalamovat stránky a tiskly obrázky přeťaté koncem jednoho listu (v tiskárně) a začátkem dalšího. A e-book má blízko k html, proto prasí obrázky stejně (pokud je vůbec zobrazí)

Nemusí se přiípravovat jinak, stačí, když se vypustí informace specifické pro knihu (především o stránkování). A to může udělat mechanicky nějaký program.

Nemusí se připravovat zvlášť. Jen se z originálního textu, podkladu pro tisk i e-book, vypustí jiné informace (značky) a bude jich podstatně víc.

Čtečky lámou stránky "jak pánbu dá". Vůbec se na nich nedá pracovat s plovoucími objekty. Obrázek se naváže na příslušné místo textu a dál si s tím SW čtečky musí nějak poradit (a každý si s tím poradí jinak). Nicméně hlavní problém je ten, že některé SW vůbec neumějí obrázky vykreslit.

Při tvorbě pdf se obrázek řeší odkazem na plovoucí objekt, obrázek může být přímo za tím odkazem, ale sázecí systém ho přesune podle rozdělení textu nam stránky. V html (xml apod) je informace o obrázku vložena přesně tam, kde v předchozím případě, akorát s ním nic nešíbuje, protože to SW neumí a není to ve formátu nijak podpořeno (html i ebook ve formátech pro čtečky je v podstatě jediná velmi dlouhá stránka). Takže stačí pouze smazat makro pro plovoucí objekt, respektive ho mechanicky předělat (nějakým programem) na odkaz na obrázek. Pochopitelně, pokud SW vůbec umí nějaké obrázky zobrazit.

Pochopitelně tam nějaký odkaz někde musí být, jinak ho program generující pdf do toho souboru vůbec nevloží. I když to bude třeba na samém začátku nebo konci. Nicméně většina ilustrací nějakou vazbu na text má a většinou má stanovené i pořadí.

SW elektronické čtečky těžko můžete srovnat s výrobou papírové knihy. To je prostě nouzovka, které musí čtenář prominout spoustu věcí. Je tam minimálně rozdíl na úrovni dokument z kancelářského editoru versus dokument z DTP programu (míněny preciznost vykreslení písmen, sesazení písmen do slov, mezislovní mezery, většinou neumí ani slitky).
O spoustu věcí se čtečka nestará. Namátkou sirotci a vdovy, kapitoly začínající na nové stránce, sladění dvoustran, sladění stránek z rubové a lícové strany papíru. Neřeší ani číslování stran a jejich záhlaví a úpatí. A našlo by se toho víc. Proto to může běžet i na relativně slabých procesorech. Navíc je zobrazení stránky statické, takže s jejich zobrazením má méně problémů než kancelářské editory.

Nesetkal jsem se s e-bookem, který by to řešil, pokud to nebylo pdf zbastlené pro rozměry obrazovky čtečky. Daleko častěji člověk vidí jedna kniha jeden odstavec a o nějakém kerningu nebo slitcích si může nechat zdát. To by už v sobě čtečka musela mít fonty, co něco podobného umějí.

Ovšem ve vstupu do SW čtečky toto musí být vyznačeno.

To je ale blbost nakladatelů, že takto formulovanou smlouvu s autorem uzavřou. E-book se dá skladovat za haléřové ceny, na rozdíl od papíru, a prodávat po desítky let. A až po 70 letech od autorovy smrti propadnou autorská práva, tak se dá prodávat buď za symbolickou cenu, nebo jeho vystavením ke stažení zdarma zvýšit atraktivitu svého prodejního webu. DRM je idiocie.
Pokud by nakladatelé uměli užívat TeX, tak by se dalo dát "sociální DRM" do každého staženého kusu. Uměl by to vygenerovat i automat, jednoduše editací nějakého pomocného souboru, kam by se uložily zákazníkovy nacionále (a ty předchozí buď smazaly nebo zakomentovaly), minimálně e-mailová adresa, kam to automat po doručení platby pošle. Operace, mimo bohatě ilustrované knihy, na zlomek sekundy. Měl by to umět zvládnout nějaký skript v perlu nebo pythonu na straně serveru.

> Vy pořád nechcete pochopit, že jediný rozdíl mezi ebooky a papírovými knihami je v tom tisku a papíru a to je vlastně skoro zadarmo, jinak bychom neměli plné schránky reklam.

Amazon vám to vysvětlí, až zde půlku lokalního trhu zabije, jako to udělal jinde ve světě.

A udělali prodejci něco proto, aby byly využity možnosti elektronické distribuce a ty počty prodaných e-knih nízké nebyly?

Von snad ten marxák za komunistů taky k něčemu byl, boga mi, že jsem tomu zatím nevěřil!
Fixní náklady se rozpočítávají na počet prodaných kusů. Fixním nákladem je i příprava označkovaného, zredigovaného a jazykově zkorigovaného textu, který se překlopí buď do papírové sazby nebo do formátu e-booku. A pokud by to nakladatel neuměl z jednoho textu, tak by pořád jako fixní náklad zůstala jazyková a redakční korektura, provedená jednou pro oba formáty a ke každé verzi zvlášť by šlo značkování, tu pro tisk, tu pro e-book. Takže by šly dolů i ceny papírových knih, pokud by se nakladatel nerozhodl tuto část zákaznictva vzít na hool.

Vy jste asi provoz jakéhokoliv e-shopu v životě neviděl ze strany prodejce, že? Jinak by jste takové nesmysly nevypustil z klávesnice.

Když nějaký e-shop jen naplníte produkty z nějakého feedu a necháte jej být, tak můžete čekat, tak jednu objednávku za 14 dní. Díky tomu, že je téměř v jakémkoliv sortimentu velká konkurence, tak je nutné se o shop nepřetržitě starat.

Nové zboží musí někdo vložit do systému a zamyslet se nad cenou, někdo by měl sepsat popis každé položky v e-shopu a zamyslet se na SEO. Pokud máte pod produkty diskuzi, někdo tam musí odpovídat, diskuzi moderovat, případně i mazat spamové příspěvky a či off-topic, flamewar a haterské příspěvky. Někdo musí odpovídat i na dotazy z kontaktních formulářů, e-mailů a telefonické dotazy. Někdo se musí starat o firemní FB, někdo musí vymýšlet, plánovat a vyhodnocovat ppc kampaně, bannerovou a jinou reklamu. Někdo musí hlídat feedy do srovnávačů a technické problémy a ty pak řešit. Někdo se musí starat o případný technický rozvoj e-shopu (například přidání nových způsobů platby) a dohlédnout na technickou realizaci novinek. Někdo musí jednat s vydavatelstvími a dodavateli dalších služeb. Někdo musí vést agendu, daně...

rikejme mu... pilif kasrij

aby bylo jasne ze je to opak filipa jirsaka

A jaká tedy? Rád se nechám poučit.
Kolik % z ceny knihy (pro zjednodušení bez DPH) padá na jaké náklady?
Pokud můžete, zkuste to prosím rozepsat. V ideálním případě "obyčejnou knihu" v češtině, pak knihu "české hvězdy", "obyčejnou překladovou" a "překladový hit".
Bude to rozhodně užitečnější než vkládat do diskusí povýšené nicneříkající příspěvky.
Děkuji.

Omlouvám se, příspěvek samozřejmě patří "vedle".