jestli s těmi dětskými knihami něco neudělá předvánoční období roku.
Druhá věc je, že to signalizuje fakt, o němž bjí na poplach odborníci už delší dobu: vyrůstá generace, která v podstatě nečte a vypadá to, že (patrně v důsledku toho) nezvládne ani audioknihu.
Jistěže je to do jisté míry ovlivněné poněkud atypickou situací převážně anglofonního trhu (zajímavé by bylo možná srovnání silně atypické angličtiny s jinými jazyky), ale podobné trndy budou, obávám se, i jinde.
Nejsem si také jist, zda "pohyblivé obrázky" jsou s to nahradit knihu v oblasti rozvoje chápání jazyka v celé jeho šíři. Konec konců i tč. populární zfilmované tolkienovky používaly do jisté míry jazyk simplifikovaný v porovnání s předlohou.
O te generaci, co necte, se mluvilo uz za me, kdy internet jeste nebyl dostupny. Proste cte a cist bude jen mensina populace. Vsak se skolstvi snazi sec muze to lidem zhnusit uz v mladem veku. Mimochodem, patrim k tem, co ctou. Ovsem az od te doby, co jsem si mohl vybirat sam, co me bavi a co jsem schopen pobrat, ne nejake letite hnusy povinne cetby neodpovidajici veku.
Přesně tak. Každá starší a odcházející generace tvrdí, že se nečte, nemyslí, neumí, nepočítá, nemluví, prakticky jsme měli být už dávno zpátky v protopolévce :) ... většinou na to řeč přijde tehdy, když se ukáže, že někdo nečetl Babičku.
Ono se čte, ale něco jiného. Každá doba má své hrdiny a bestsellery a Babička už dnes zajímá jenom literární historiky.
Sice máte pravdu v to, že nadávání ve stylu "za našich mladých let bylo lépe" je obecné, nicméně propad četby se zlehčovat nedá.
Mě čtení bavilo velmi nadprůměrně vždycky a trochu jsem mezi vrstevníky vybočoval. Nicméně jen těžko bych mezi nimi hledal někoho, kdo opravdu prakticky nic nečetl (byť by šlo o nějakou "brakovou literaturu").
U dnešní mládeže tohle ale až tak neobvyklé není a i mezi na pohled slušně situovanými najdete celkem běžně dítě, které četbu v oblasti zábavy naprosto vynechává a žije jen filmy a televizí. Jaký to má skutečný dopad je jistě na velmi dlouhou debatu, ale popřít vlastní jev mi přijde nemožné.
Čtení (normálním písmem a se zvukovou hodnotou) probíhá v jiných partiích mozku než vyhodnocování obrázků (od obrázkového písma, jako Japonci nebo Číňané přes ikonky na počítači, dopravní značky až třeba po panáčka nebo panenku na dveřích WC). Ty se díky tomu rozvíjejí a obecně myšlení probíhá jinak.
Slabikovatelné písmo je obrovskou výhodou pro rozvoj mozku (protože v našich podmínkách, viz třeba dopravní značení apod. část mozku, co zpracovává obrázky, nezakrní).
Právně rozvoj mozku nad slabikovatelným písmem patrně stojí za rozvinutím technologické civilizace v Evropě (byť formálně měla třeba Čína Evropu dávno strčit do kapsy).
mě by zajímalo nakolik statistiky ovlivní např elektronické půjčování eknih. http://www.moneycrashers.com/rent-borrow-ebooks-online/
Jinak audio knihy jsou mnohem pohodlnější např na mobilu a existují streamovaci služby jako audible.com které jejich používání usnadňují, za měsíční předplatné máte audiočtiva dostattek - nemám to nějak podložené ale tipnul bych si že část čtenářů odešla sem.