Tentokrát se v pravidelném příspěvku do normalizační rubriky nebudu věnovat konkrétním RFC ani síťovým specifikacím, ale nahlédnu pod pokličku otázkám vlivu elektromagnetického záření na člověka. Podíváme se na doporučení týkající se bezpečnosti a zdraví v této oblasti, která se následně odrážejí v jednotlivých standardech rádiových spojů (viz HIPERLAN, obdobně 802.11a).
V této souvislosti se mluví zejména o mobilních telefonech. Střídají se zprávy extrémně negativního a extrémně pozitivního zaměření: od uklidňování až po varování. Žádné seriózní výzkumy však zatím zcela jednoznačně neprokázaly, jaká skutečná nebezpečí hrozí. Různé projekty, zaměřené na jednotlivé aspekty související s vlivem elektromagnetických vln na živé organizmy, však pokračují.
Přestože dosavadní bádání zatím příčinnou souvislost závažných onemocnění a intenzivního působení elektromagnetického záření neprokázalo, nepodařilo se mu současné obavy ani rozptýlit. Proto je třeba počítat s tím, že vystavení se elektromagnetickým polím (ElectroMagnetic Fields, EMF) způsobovat poruchy zdraví – jako rakovinu, změny v chování, ztrátu paměti nebo Parkinsonovu či Alzheimerovu chorobu – může.
Povolené úrovně elektromagnetického vyzařování
Každá země je zodpovědná za stanovení svých povolených úrovní působení elektromagnetických polí na občany. Většina národních norem vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace (World Health Organization, WHO). WHO je založila na vědeckých hodnoceních provedených ICNIRP (International Commission on Non-Ionising Radiation Protection). WHO a ICNIRP od roku 1996 vedou vědecký program pod názvem International EMF Project.
Normy WHO/ICNIRP
Doporučené hodnoty ICNIRP (podle Guidelines for Limiting to Time-Varying Electric, Magnetic, and Electromagnetic Fields (up to 300 GHz)) uvedené v následující tabulce, udávají limity pro běžnou veřejnost, i pro pracovníky v rizikovém prostředí. Prahové úrovně jsou postaveny na principu opatrnosti: při jejich překročení (zejména dočasném) nehrozí nevyhnutelně zdravotní nebezpečí. Spíše varují před vstupem do oblasti, kdy může nějaké potenciální riziko být reálné.
| Evropská síť | Mobilní základnové stanice | Mikrovlnná trouba | |||
| Elektrické pole (V/m) | Magnetické pole (uT) | Výkonová hustota (W/m2) | Výkonová hustota (W/m2) | Výkonová hustota (W/m2) | |
| Kmitočet | 50 Hz | 50 Hz | 900 Hz | 1,8 GHz | 2,45 GHz |
| Limit pro vystavení veřejnosti | 5.000 | 100 | 5,5 | 9 | 10 |
| Limit pro vystavení v pracovním procesu | 10.000 | 500 | 22,5 | 45 | - |
Běžné průměrné hodnoty, jimž je dnes vystaven člověk z nejrůznějších zdrojů doma a mimo domov, jsou přehledově zpracovány zde.
Ve skutečnosti jsou přijatá maxima podle WHO pro Evropu podstatně nižší:
| Typické maximální vystavení veřejnosti (W/m2) | |
| Televize a rozhlasové přijímače | 0,1 |
| Základnové stanice mobilní sítě | 0,1 |
| Radar | 0,2 |
| Mikrovlnná trouba | 0,5 |
Specific Absorption Rate (SAR)
Pro specifický případ mobilních telefonů definovala ICNIRP standard známý jako Specific energy Absorption Rate (SAR). Ten indikuje nebezpečí z tepelných vlivů, kterým je horní část těla vystavena. SAR nemá překročit 0,08 W na kilogram v závislosti na použitém kmitočtu, materiálech, jimiž vlny procházejí, výkonu a způsobu práce a pozici základnové stanice.
V roce 1999 tuto normu přijala Rada Evropské unie jako základ pro omezení působení elektromagnetických vlivů v pásmu 0–300 GHz na veřejnost. Některé členské země mají limity ještě nižší, než stanoví celoevropská norma.
Koncem loňského roku revidoval stanovené hodnoty výbor CSTEE (Scientific Committee on Toxicity, Ecotoxicity and the Environment) a došel k závěru, že na základě současných znalostí je není třeba měnit. Přiznaly se sice možné subjektivní negativní symptomy, ale pouze v souvislosti s individuální citlivostí. Výbor se nevyjádřil k otázce možného spojení dětské zhoubné leukémie s vlivem elektromagnetických polí.
Vliv elektromagnetického záření na člověka
Elektrosmog, v němž v současné době žijeme, nemá co dočinění jen s mobilními telefonními sítěmi a jejich využíváním. K vyzařování přispívají televize, mikrovlnné trouby, elektrické holicí strojky, počítače a další elektrická zařízení (více o EMF). Avšak teprve v souvislosti s bezdrátovou komunikací se začala veřejnost o tento fenomén, který na nás působí již od doby, kdy se začala využívat elektřina, více zajímat.
Stále se stupňující intenzita těchto vlivů sice vzbuzuje obavy, ale experti tvrdí, že je na zvýšení teploty orgánů lidského těla velmi nízká. Nicméně zařízení mobilní komunikace tvoří elektromagnetické pole v bezprostřední blízkosti našeho ucha a mozku.
Původní strach z možných karcinogenních účinků byl vyvrácen. Avšak pokračuje se ve zkoumání dalších možných dopadů záření, aby se dosáhlo jistoty. Některé symptomy – jako problémy s pamětí nebo pozorností, únava, bolesti hlavy, poruchy sluchu – se zdají u některých zkoumaných jedinců být reakcí na elektromagnetickou přecitlivělost. A ta potenciálně může pramenit právě z intenzivního používání mobilního telefonu nebo z pobytu v blízkosti vysílačů základnových stanic.
Nové výzkumy se netýkají pouze termálních vlivů elektromagnetických polí, ale pulzní radiace vyzařované na ultra nízkých kmitočtech, a to jak mobilními zařízeními, tak např. televizí. Tato radiace může mít eventuelně vliv na mozkovou činnost nebo neuroendokrinní systém, protože vědci se dohadují, zda tyto vlny náhodou nemohou ovlivňovat elektromagnetické pole našeho vlastního těla způsobené pohybem vápníku, hořčíku nebo dalších iontů.
Výzkumy
COST (European Co-operation in the Field of Scientific and Technical Research), který v Evropě koordinuje národní výzkumy v této oblasti, vydal již o současných znalostech nebezpečí spojených s vlivy elektromagnetických polí zprávu: Biomedical Effects of Electromagnetic Fields. Prozatímní závěr je, že neexistuje žádný důkaz nežádoucích dopadů na lidské zdraví. Nicméně identifikovaly se další oblasti pro podrobnější zkoumání.
Program COST Potential Health Implications from Mobile Communication Systems, Action 281 v rámci domény Telecommunication Information Science and Technology vloni zahájil pětileté zkoumání (2001–2006) vlivů EMF spojených s UMTS (Universal Mobile Telephone System). Bluetooth (osobní bezdrátové síti) se věnuje článek Osobní sítě – Bluetooth a IEEE 802.15 a WLAN (bezdrátové lokální síti) se věnuje článek Bezdrátové lokální sítě WLAN podle IEEE a Bezdrátové lokální sítě WLAN podle IEEE II). Program navazuje na COST Action 244bis Biological Effects of Electromagnetic Fields.
Na novém programu, na nějž je zatím vyčleněno 95 milionů eur, se účastní přes 50 expertů z 18 zemí nejen z Evropské unie, ale i Bulharska, Chorvatska, Polska a Maďarska; spolupráce je vedena i s Japonskem, Koreou, USA a mezinárodními organizacemi WHO, ICNIRP a EBEA (European BioElectromagnetics Association). Průběh projektu a různé celosvětové akce lze sledovat zde (včetně dokumentů z pracovních setkání a informačního letáku z února 2002).
Mezi další probíhající výzkumy (spolu)financované Evropskou unií v této oblasti patří:
- Interphone (čtyři miliony eur) – epidemiologický výzkum pokrývající 13 zemí, zahájený v roce 2000 Lyonským centrem CIRC (Centre international de recherche sur le cancer); zkoumá korelaci mezi používáním mobilních telefonů a výskytem mozkových a dalších tumorů (výsledky se očekávají v roce 2004);
- Perform-A – zkoumá karcinogenní dopady rádiových vln (konkrétně GSM 900 a 1800) na zvířata; laboratorní výzkumy se provádějí ve švýcarském institutu Federal Institute of Technology a německém Fraunhofer ITA a v laboratořích ve Vídni a Turínu;
- Reflex – v 11 evropských laboratořích se konají experimenty in vitro dokumentující vliv mikrovln na buněčné procesy;
- Ramp 2001 – italský výzkum University of Genoa netermálních biologických dopadů mikrovln (GSM a UMTS) na nervové buňky;
- Guard – italský výzkum (National Council for Scientific Research) důsledků používání mobilních telefonů na sluch a související kognitivní funkce jak u člověka, tak u zvířat.
ČLÁNKY DO MAILU