Hlavní navigace

Názory k článku eWorkshop: Zásady budoucích sociálních systémů

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 27. 2. 2006 13:54

    Vojtěch Kment
    Inu, když se nikdo k diskuzi nemá, vznesl bych zde trochu jinou otázku - totiž zda skutečně stojí za to na složitou realitu vždycky roubovat nějaký zjednodušený (intelektuální) model, který sice je počítačově realizovatelný, ale podle nějž se nakonec stejně nikdo nechová.

    Jako příklad sporné aplikace bych vzal tzv. elektronická tržiště - přinesly státní správě skutečně nějakou úsporu? Jsou jejich uživatelé spokojení? (ostatně vztah odběratel - dodavatel je též určitou formou "přátelství").

    Totiž systém formalizovaných trhů se dle mého názoru hodí jen na komodizované oblasti. Kde není striktní komodita, ale součástí jsou již lidské služby (kvalitu Franty znám, o Pepovi nevím nic), tam formalistní hodnocení (zde nabídek) selhávají. Burzy absolutně nevznikají samy sebou, ale jen někdy a někde.

    Např. si jsem celkem jist, že koncept "nejlepší nabídky" zabíjí iniciativu zvenku, tj. stranu nabídky, která je v tržním hospodářství hlavním zdrojem inovací. Přijdete s ideou na zlepšení organizace nějakého úřadu/instituce za pomocí IT. Ta vypíše výběrové řízení (ať již formou nad 2MKč dle zákona nebo na e-tržišti) a vaší myšlenky se snadno chopí někdo jiný. Důsledkem je buďto to, že rezignujete předem, nebo se pokusíte svůj projekt prosadit ne zcela standardními způsoby (např projekt IZIP) s omezením nežádoucí konkurence.
  • 27. 2. 2006 14:38

    Jiří Donát (neregistrovaný)
    Díky za provedení slavnostního výkopu, ale je to trochu off-topic. Elektronická tržiště jsou z technického pohledu opravdu o vytváření strukturovaného obsahu a možnosti prohledávání v něm. Stejným způsobem na to jdou i dnešní sociální sítě. Ale souhlasím s Vámi, že lidé nejsou škatulky, a že je tedy nelze specifikovat pomocí pouhých několika atributů z číselníku. A právě proto se pokusme najít jinou, nečíselníkovou metodu.
    Dovoluji si tedy tvrdit, že model, na který chceme přijít, není intelektuální, ale ryze praktický.