Počítejte se mnou: za 12 999 Kč dostanete satelitní tuner (DVB-S/S2), který přes dodávaný prográmek snadno a velice rychle naladíte pro Skylink a dvě družice. Nechybí nahrávání ze všech tunerů na externí médium připojitelné přes USB, TimeShift, tedy přehrávání s časovým posunem, a tradiční podpora DVB-T/C i ve verzi HD (MPEG-4). Ovládání je povětšinou velice dobré, dálkový ovladač pomalu ukázkový a Finlux se chlubí i solidní podporou multimédií. A výsledek?
Parádní kombinace cena/výkon, která potěší zvláště, když návdavkem dostane solidní obraz a více než odpovídající zvuk. Smířit se nicméně musíte s nenatáčitelným podstavcem, bočními rozhraními, která jsou hodně utopená (skoro 130 mm) a pro někoho nemusí být výhodou antény vyvedené dozadu. Ale to platí i o bočních vývodech. V každém případě je ale na to třeba myslet při montáži na stěnu.
Design nijak okouzlující, ale kvůli stylovosti si tenhle televizor kupovat nebudete.
Instalace, včetně třídění
V jednom zátahu naladíte pouze tuner jednoho principu. Začal jsem s DVB-T, kde je instalace rychlá a vstřícná a na závěr se objeví seznam ve kterém můžete rovnou kanály i setřídit. Instalace satelitu je pak o něco složitější, ale není to nic náročného a nejspíše se obejdete bez odborníka. Pokud jste navíc u Skylinku, díky dodávanému souboru, který si nahrajete ze stránek Finluxu, je naladění Astry 1 a 3 dílem okamžiku a kanály také máte v základu seřazeny (jdou následně i upravit).
Instalace satelitu ovšem nezačíná v menu Instalace, nýbrž v menu Nastavení a Nastavení satelitu. Tady musíte vybrat položku Instalace antény a následně zvolit mezi druhem satelitní instalace (u mě DiSEqC) a vybrat si z počtu družic, které chcete naladit (u mě čtyři). Následně se objeví nabídka, zda si přejete nahrát předpřipravený seznam pocházející ovšem od Finluxu, takže je třeba ho ignorovat. Navíc si zjevně nekontroluje, jakou zemi jste si nastavili. Pokud ale v instalaci satelitu zvolíte SatcoDX, Stáhnout SatcoDX a do USB zasunete flashku se staženým souborem, všechno proběhne bezproblémově a ušetří vám to (v mém případě) i hodinu času.
Kanály vždy jednoduše setřídíte, přepnutí mezi jednotlivými tunery obstarávají teletextová tlačítka v režimu seznamu kanálů do kterého se dostanete po zmáčknutí OK. A ještě poznámka: pokud máte vložen CI modul, televizor se vždy chvíli po zapnutí jakoby reinicializuje. Obraz se trochu zatmí, zvuk na okamžik vypne a objeví se hlášení, že byl vložen modul společného rozhraní.
Dálkový ovladač je výborný. Rozložení ukázkové, tlačítka dobře čitelná a ovladač také velice dobře padne do ruky. K řízení multimédií je určen samostatný blok zcela naspodu, ke kterému se občas přidává i kurzorový kříž.
Ovládání povětšinou příjemné
Na televizoru je na levém boku a utopeno více než deset centimetrů až u rozhraní. Tvoří ho kombinovaný ovladač (tři pozice, včetně OK), což také nemusí každému vyhovovat. V každém případě je evidentní, že je pouze nouzové, což zde platí více než kde jinde.
Ovládání obstarává na první úrovni vodorovné grafické menu, na druhé pak menu textové, vše provedeno v příjemně zlatavé barvě, stejně jako tuším i minulý rok. V nabídkách na všech úrovních se dá kolovat, což zjednodušuje ovládání. Návrat k továrním hodnotám je však možný pouze u obrazu, u zvuku nikoli.
Řízení multimédií obstarává vyhrazený blok na spodní straně dálkového ovladače, kde najdete i změnu poměru stran, titulků a jazyka. OK však nedělá nic, pouze šipková tlačítka vpravo a vlevo skáčí po skladbách, resp. po jednotlivých videích. Celkově vzato je dálkový ovladač výborný, má rozměrná a dobře čitelná tlačítka a je také přehledný s jasným rozložením. Rozhodně patří, a to včetně záběru, k těm nejlepším.
V kontextovém menu (Q.Menu) nastavíte eko volby, k čemuž se ještě dostanu, dále pak obrazové a zvukové režimy, oblíbené kanály a je tu také časovač automatického vypnutí.
Ovládání je velice dobré, ale někdy má potíž v tom, že parametry měníte přímo v řádku. Většinou to nevadí (přehled je pochopitelně horší), ale například u změny eko režimu to vysloveně komplikuje situaci, protože pokud volbu měníte na jednu stranu, nabídne se vypnutí obrazovky, pokud na druhou, hned se přepne a zároveň se obrazový režim změní na Dynamický, takže následně musíte měnit několik voleb.
Jak vidíte, EPG je bez obrazového náhledu. A také bez zvuku. Vynikající jsou možnosti vyhledávání či filtrování pořadů. Náhled, tedy výpis včetně úvodních informací k pořadu, změníte tlačítkem „i“.
Devítidenní EPG bez obrazu a zvuku
Programová nabídka je zajímavá už jenom tím, že nabíhá postupně pro všechny multiplexy, aniž byste na ně přešli. Alespoň v mém případě a na dané verzi firmwaru, tomu tak – většinou – bylo. Někdy ale tato funkce trochu stávkovala.
I když dovozce, společnost Mascom, udává, že jde o sedmidenní programovou nabídku, ve skutečnosti máte k dispozici dnů devět plus předchozí den, který ovšem české stanice nabízejí málokdy, i když by to byla velice užitečná funkce.
EPG je přehledné a příjemně čitelné, což ostatně platí o všech částech menu televizoru. Bohužel je ale bez obrazu a zvuku. Na výšku ukáže buď deset stanic, pokud zmáčknete „i“, pak jich bude šest plus bližší informace o pořadu. Televizor si režim pamatuje. Nabízí se ale také možnost hledat pořad, například podle názvu, je tu i filtr a mj. také přímé či programovatelné nahrávání. V případě, že si nastavíte upozornění na pořad, televizor se neprobudí z pohotovostního režimu, což je určitě škoda. Škoda je i to, že dokud vám nenaběhne programová nabídka, nemůžete se z EPG na daný kanál ani přepnout.
Takováto obrazovka se vám nabídne po naladění. Setřídění kanálů je stejné jako u značky Hyundai a také stejně snadné a pohodové, a to jak na DVB-T, tak na DVB-S.
Pohodové nahrávání a dokonce i TimeShift
Nahrávání se vám v EPG nabídne po připojení jakéhokoliv média. Včetně dvougigabajtové paměti či terabajtového disku Freecom Mobile Drive Sq TV se kterým televizory pravidelně testuji. Je dvojí – buď přímé, resp. okamžité, přes tlačítko na dálkovém ovladači, nebo naprogramované právě přes EPG. Vždy ale fungovalo bez problémů.
V menu Nastavení, Konfigurace záznamu můžete ovlivnit základní parametry nahrávání, včetně tolik potřebných funkcí, jako o jakou dobu dříve má záznam začínat a o kdy později má končit. Je to šikovné, protože se tím nemusíte následně zabývat u programování jednotlivých pořadů. Nastavit jde i maximální časový posun, který spustíte jednoduše tlačítkem Pause a ukončíte Play. Standardně je nastaveno 30 minut. TimeShift pracuje s asi dvousekundovým zpožděním, ale taktéž na jakémkoli médiu. U mě fungoval i na 2GB flash paměti.
Během nahrávky živého vysílání jde jako obvykle přetáčet, pokud dojedete nakonec, přejde se automaticky (opět s malým, asi dvou sekundovým výpadkem) do živého vysílání. Dvě sekundy jsem zaregistroval i u nahrávání pořadů. Slova „Okamžitý start nahrávání“, která jsou používána na webových stránkách dovozce, je třeba brát jen jako eufemismus. Ale abych byl spravedlivý – je to věc naprosto obvyklá a není problém to obejít.
Nahrávka se jako obvykle ukládá do souboru s koncovkou TS, velikost za hodinu odpovídá datovému toku vysílání. Příjemné je, že nahrávku není problém přehrát kdekoli jinde, tedy na počítači, který to pochopitelně zvládne. Finlux si – jak vidíte – média neformátuje a ani nepáruje podle svého. Navíc vedle DVB-T můžete nahrávat i ze satelitu!
Pokročilá nastavení obrazu jsou opravdu na úrovni. Až nečekané vzhledem k nízké ceně. Vedle manuálního nastavení úrovně podsvícení, což pokládám za základní parametr, který ovšem u řady přístrojů stále chybí, je i režim pro hračičky – LRGB zesílení“.
Nadstandardní úpravy obrazu
Přednastavených obrazových režimů je pět (hra, kino, sport atd.) a podle toho který zvolíte, můžete následně upravit i některé další parametry. Jde především o důležitou volbu úrovně podsvícení LED panelu, kterou bohužel poměrně často nenajdete ani u mnohem dražších televizorů. K dispozici jsou také obvyklé volby jako jas, kontrast a sytost barev, v pokročilém nastavení pak upravíte teplotu barev, zapnete režim film (standardně vypnut) a jsou tu i položky Barva pleti a Barevný posun (poměr zelené a červené). Vše doplňuje tzv. RGB zesílení, tj. možnost upravit úroveň jednotlivých barevných složek.
Zvukových režimů je šest a při přepínání se zároveň ukazuje nastavení pětipásmového ekvalizéru, který můžete – ve volbě Uživatel – i ovlivnit. Navíc lze zapnout i tzv. Dynamické basy, což někdy může opravdu pomoci. Ostatně při změně volby často slyšíte i výraznou změnu zvuku a podobně je tomu i při zapnutí zvuku virtuálního.
Mezi poměry stran, kterých je sedm, je vedle automatického režimu solidně přepínajícího formát podle příchozího signálu, i volba 14:9 a Titulky u kterých si můžete (výškově) upravit pozici obrazu na panelu. Ani tady údaje webové stránky nesedí.
Eko režim vyvoláte z menu, jako v tomto případě, nebo přes kontextové menu, tedy tlačítko Q.Menu označené rovněž zeleným lístkem.
Měření spotřeby
Televizor jsem znovu nainstaloval. Obraz byl následně nastaven na Přirozený a zvuk na Uživatel. Volba „Úroveň podsvícení“ byla nastavena na automatiku, šetřící režim Eko zapnut. Televizor následně po hodině provozu na televizní stanici (jako obvykle DVB-T a ČT 24) spotřeboval 47 wattů s rozmezím pouhých 45–50 W. Pokud jsem volbu Eko deaktivoval, televizor se automaticky přepnul do režimu Dynamický a spotřeba se zvýšila na i tak solidních (jsme u 102 cm) 57 wattů při minimu a maximu 38 až 65 W. V případě vypnuté obrazovky, kdy běží pouze zvuk, spotřeba poklesla na solidních 21 W.
Eko volby jsou dostupné buď přes menu nebo přes kontextové tlačítko Q.Menu, kde jde obraz i vypnout a ponechat zapnutý pouze zvuk.
A ještě oficiální spotřeba: 63 W, v pohotovostním režimu < 0,15 W (tlačítko úplného vypnutí chybí). Roční spotřeba při sledování 4 hod. denně je 91 kWh a Finlux 40FLSZR160B byl zařazen do energetické třídy A. Celkově vzato, opravdu solidní výsledek.
Nahoře vidíte vstup do multimédií a také do nahraných pořadů a Nastavení. Povšimněte si volby „Všechny“, která se objeví až tehdy, když v Nastavení (obrázek dole) změníte podivně přeloženou volbu „Prohlédnout styl“ na Složka. Jazyk titulků musíte do češtiny přestavit ručně.
Výborná kompatibilita
Multimédia jsou prakticky bezproblémová, načtení terabajtového disku zaplněného z asi 60 % bylo dílem okamžiku. Jen je třeba po vstupu do multimédií v Prohlížeči médií a části Nastavení přepnout náhled na Složka, tedy na adresářové zobrazení, a nenechávat skenovat disk. Tato operace sice také trvá velice krátce, ale televizor vypíše, například při náhledu videa, i systémové nesmysly, takže se divíte, co všechno vlastně na disku máte.
Jakmile zvolíte Složka, souborový manažer se přepne a na úvodní stránce vedle přehrávání videa, hudby, fotografií a nahraných pořadů, zobrazí i volbu Všechny. Titulky zapínat nebylo zapotřebí, pracovaly v perfektní češtině (po ručním přepnutí jazyka) a standardně se spouštěly v okamžiku, kdy byly nalezeny v souboru shodném s názvem videa. Jejich velikost jde ovlivnit v pěti úrovních a je dostatečná i při dané úhlopříčce. Občas se ale stávalo, že se televizor vrátil zpět k „neutrálnímu“ náhledu (viz dále).
Díky rozumné hloubce televizoru (40 mm) mohou být reprosoustavy umístěny zcela naspodu a vyzařovat směrem dolů, což napomáhá výraznějšímu zvuku. Povšimněte si rovněž rozhraní na levém boku pod nimiž je umístěno ovládání (dvoupolohová kolébka s Enter uprostřed).
Televizor bez potíží přehrával filmy v nízkém rozlišení (Xvid) včetně titulků v srt, sub mu však rozhodilo synchronizaci. Nicméně výrobce oficiálně podporuje právě jen formát srt. V případě MKV bylo bez potíží přehráno L4.0, včetně titulků. S L4.1 už ale byly potíže a i když se televizor snažil video přehrát, vypadával zvuk. Není divu, že jsem si začal myslet, že televizor nezvládne náročné či alespoň náročnější HD nahrávky, ale překvapil mě. S WMV HD si vysloveně sedl a přehrál jak rozlišení Full HD, tak HD Ready navíc včetně zvuku v AAC. Skončil až na Full HD nahrávce z profesionální kamery (AVCHD, 1 080p, 25 Mb/s, koncovka M2TS). Jednodušší nahrávky z amatérských kamer v AVCHD, 1 080i, 10 Mb/s (M2TS) zvládal Finlux bez potíží, včetně HD nahrávek z fotoaparátů (MP4, H.264, MOV). Jediné, co se v manažeru vůbec neobjeví, je koncovka MTS. Pokud ale vezmeme v úvahu cenu, je kompatibilita stále na úrovni.
Fotografie byly podávány výtečně i v problematických barvách jakou jsou střední šedá či zelená, Finlux zvládá i formát BMP, spuštění snímku ovšem trvá trochu déle a na JPG je vše podstatně svižnější. Přechod mezi jedním a druhým snímkem se dělá jednoduše šipkovými tlačítky, pokud chcete zapnout prezentaci, stačí zmáčknout tlačítko Play. Jakmile dojde na poslední snímek v adresáři, televizor to oznámí. Pokud jde o 3D fotografie ve formátu MPO, ty se v souborovém manažeru neobjeví.
Muzika pracuje i ve formátu WAV, v MP3 a WMA včetně nejvyšších datových toků. V MP3 jsou podporovány i ID3 tagy.
Z tohoto pohledu nevypadá nijak zle. Pokud vaší manželku zajímá šířka rámečku, na bocích a nahoře je to 16 mm, dole 26 mm, což spolu s velice krátkou nohou podstavce televizor připoutává k zemi. Až jsem měl někdy pocit, že stojím před 107 místo 102 cm.
Velice dobrý obraz
Televizor v průběhu testu několikrát zazlobil v multimédiích. Šlo o občasné samovolné přepínání typu náhledu souborového manažeru. Ten se z nastavení Složka, přepnul na továrního Neutrální, takže se v jednom náhledu vypisovaly všechny soubory, včetně systémových. Zároveň se nastavení jazyka titulků změnilo z češtiny na angličtinu. Během týdne se mi to stalo tuším třikrát i když jsem souvislost nevysledoval. Jinak byl firmware v pořádku. I přes tuto chybku je ale Finlux 40FLSZR160B solidní televizor. To je slovo, které k němu podle mého sedí nejvíce. Neříkám, že by se zejména EPG a ovládání nedalo vylepšit, zvláště změny parametrů v řádku mohou někdy komplikovat život, ale obrazově je nadprůměrný a zvukově také. Zesilovač 2× 10 W a vyzařování směrem dolů je zkrátka znát.
HD bylo podáváno čistě a jasně, a to i z Blu-ray přehrávače Philips BDP8000 se kterým televizory už nějaký čas testuji a výborně se Finlux choval například i při zprávách TV Nova samplovaných z HD do nízkého rozlišení DVB-T. Výborně reagoval i na rychlejší pohyb či švenk kamery, a to ve všech režimech, a překvapivě solidní bylo i resamplování u multimédií, které jde rovněž nad rámec ceny a třídy. A to i v případě špatných nahrávek nebo tradičně nízkého datového toku českého DVB-T.
Jednotlivé obrazové i zvukové režimy jsou nastaveny velice dobře a přepnutí je znát. Někdy se sice objeví přemíra červené, ale to jde snadno upravit. V drtivé většině případů ale vše sedí a televizor v podstatě žádné obrazové úpravy nepotřebuje. V každém případě musím říci, že za 12 999 Kč je to velice příjemné překvapení letošního jara.
pro: poměr cena/výkon, solidní obraz, kvalitní dálkový ovladač, nahrávání na jakékoli médium, klidně i na 2 GB USB flash paměť, funkce TimeShift, nahrávání i z DVB-S, solidní multimédia, ale…
proti: … s občasným samovolným přepnutím nastavení
Balení obsahuje
– dálkový ovladač
– 2× mikrotužkové baterie (AAA)
– nenatáčitelný podstavec
– napájecí kabel (napevno přidělaný, dvoužilový)
– papírová uživatelská příručka
foto: autor a Finlux
Koupili byste si Finlux?
