Vlákno názorů k článku Grabuj.cz míří do ostrého provozu, ale vzbuzuje otázky mezi právníky od fd - Clovece, naucte se cist. Zadne nelegalni stahovani neexistuje....

:) Právě naopak :) Kopie pro osobní potřebu je legální, ledaže se prokáže že její "zdroj je nelegální", ať už je to cokoliv. Na status quo se prakticky nic nezměnilo. Nelegální kopie je to tehdy, pokud je nelegální :)

Mně stačí prokázat, že je pro osobní potřebu a majitel práva musí prokázat, že není z legálního zdroje a tudíž že i když je pro osobní potřebu, jedná se o porušení autorských práv.

Jakýkoliv jiný výklad by vedl k dost zvláštním paradoxům, zejména by popřel tu první část výroku soudu, totiž že majitel práva kopii pro osobní potřebu nemůže obecně zakázat.

:) A můžu se zeptat, čo také si kefalín představujete pod názvem "neoprávněný zdroj"?

Mimochodem, všiml jste si hezké argumentace do kruhu?

..... výjimka pro soukromé rozmnožování sice ZAKAZUJE dovolávat se svého výlučného práva dovolit nebo zakázat rozmnožování vůči osobám, které pořizují soukromé rozmnoženiny, avšak brání tomu, aby toto ustanovení bylo chápáno v tom smyslu, že NAD toto výslovně stanovené omezení ukládá majitelům autorských práv povinnost strpět PORUŠOVÁNÍ svých práv, které může být spojeno s pořizováním soukromých rozmnoženin.

Neboli na právu na soukromou rozmnoženinu se principielně nic nemění.

Protože z principu protiprávní může být jenom jednání, ale nemůže být protiprávní věc (zdroj). Nemůže být protiprávní kopie, může být pouze protiprávně zhotovená nebo protiprávně zpřístupněná kopie :) Ale ta se nijak neliší od legálně zhotovené nebo legálně zpřístupněné kopie.

Takže ano, realita je taková, že pokud se podaří prokázat, že zrovna kopie, ze které jste si udělal vy kopii, byla prokazatelně zhotovena nebo zpřístupněna protiprávně, pak Vaše kopie také není legální. Nicméně pokud se to prokázat nepodaří... což je podle mne prakticky nemožné prokázat, leda že by se dalo jmenovitě zjistit kdo od koho kopíroval ... tak máte právo na ochranu soukromé rozmnoženiny....

Moc smysl to nedává že? :))))))) Takže kopii pro osobní potřebu si udělat můžete, ale nesmí být z prokazatelně neoprávněného zdroje :)))))) Ale co je to neoprávněný zdroj, to bůh suď, já si na tom netroufám :))))

Paragrafu 30 ale předchází paragraf 29, který specifikuje, kdy je možné paragraf 30 použít. V tom, co jste napsal, není nikde uvedeno, že zdroj kopie pro osobní potřebu se považuje za legální, pokud se neprokáže opak. Kopie pro osobní potřebu je jenom jeden z několika způsobů, jak oprávněně užít dílo – a podle zákona buď máte oprávnění, nebo dílo užívat nesmíte. Autorský zákon nezná žádnou možnost „má oprávnění pokud se neprokáže opak“.

„Neoprávněný zdroj“ je zdroj kopie, který vznikl neoprávněně. Ale to je pouze má interpretace, pouze jsem citoval rozsudek ESD, takže pokud chcete vysvětlení přímo od autora toho termínu, ptejte se ESD.

Argumentaci do kruhu tam nevidím.

S prokazováním je to přesně opačně. Výchozí stav je takový, že k autorskému dílu nemáte žádná práva. Abyste práva měl, musíte je nejprve nějak legálně získat. Takže kopii pro osobní potřebu si udělat můžete jedině z oprávněného zdroje. Pokud si uděláte kopii z neoprávněného zdroje, může vás zachránit jedině pokud jste jednal v dobré víře, nevěděl jste a vědět nemohl, že jde o neoprávněný zdroj.

Zřejmě jsem tedy § 30 autorského zákona četl špatně...

(2) Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla.

Možná i ESD špatně četl směrnici, když citoval:

čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 ..... výjimka pro soukromé rozmnožování ... nositelům autorských práv zakazuje dovolávat se svého výlučného práva dovolit nebo zakázat rozmnožování vůči osobám, které pořizují soukromé rozmnoženiny jejich děl

buď je to zakázané..... a nebo je to dovolené :))) tertium non datur :)

Odpověděl jste si sám. Pokud by zákon něco "defakto" zlegalizoval, a ta legalizace by byl problém, je to asi dnes nelegální, ne?

Ostatně v rozsudku ve věci C‑435/12 to soud říká jasně, směrnici nelze vykládat tak, že výjimka z ochrany autorského práva umožňující soukromé kopírování se vztahuje na nedovolené zdroje.

31 Takovýto výklad vyžaduje, aby čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 byl chápán v tom smyslu, že výjimka pro soukromé rozmnožování sice nositelům autorských práv zakazuje dovolávat se svého výlučného práva dovolit nebo zakázat rozmnožování vůči osobám, které pořizují soukromé rozmnoženiny jejich děl, avšak brání tomu, aby toto ustanovení bylo chápáno v tom smyslu, že nad toto výslovně stanovené omezení ukládá majitelům autorských práv povinnost strpět porušování svých práv, které může být spojeno s pořizováním soukromých rozmnoženin.

37 Nelze tak tolerovat vnitrostátní právní předpisy, které nečiní žádný rozdíl mezi soukromými rozmnoženinami pořízenými z oprávněných zdrojů a rozmnoženinami pořízenými z padělaných či nedovolených zdrojů.

41 Z výše uvedených úvah vyplývá, že čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 musí být vykládán v tom smyslu, že se nevztahuje na případ, kdy jsou soukromé rozmnoženiny pořízeny z neoprávněného zdroje.

Váš výklad nemá oporu vůbec v ničem, ani v zákoně, ani v rozhodnutí soudu, ani v logice. Neexistuje žádné obecné právo na kopii pro osobní potřebu, které by následně bylo omezeno, pokud je zdroj nelegální. Existuje pouze soubor podmínek, které když splníte, zákon vám dává možnost vytvořit si kopii. jednou z těch podmínek je, že jde o kopii pro osobní potřebu, další – stejně významná – podmínka je, že musí jít o legální zdroj.