"masa lidí, která se účastnila v 69. pohřbu si Palacha " ano, to se nevylučuje vůbec s tím co jsem napsal, právě to spíše potvrzuje to co jsem napsal.
"Havla nikdo neznal"... ano, to se také nevylučuje, "nikdo" v tomto momentě může být 100, 200, 1000 lidí... Havel byl známý z dob disidentu, ale ne masově.... po masáži davu v 89 roce už to bylo milión, dva milióny lidí co ho znali... a to je to o čem jsem psal... stejně jako u Palacha.
Bez té masáže by ho stále znala jen ta malá "hrstka" lidí.. ;)
o Palachovi bylo už tehdy i u nás na dálném východě známé, že se upálil, že byli i další, že měl pohřeb s obrovskou účastí a že během Palachových týdnů mají policajti velké oči. O Havlovi že to je nějaký dramatik co je pořád v base.
Taková byla alespoň u nás šeptanda, Svobodku jsme moc neposlouchali, spíše Rádio Luxembourg :-). Pražáci k těm informacím měli blíž, stačí posurfovat jaká byla tehdy účast na jeho pohřbu. Z toho museli mít komouši kopřivku ...
Vycházíte z naprosto mylného předpokladu, že Palacha nebo Havla nikdo neznal. Jenže Svobodka se zde běžně poslouchala a ta masa lidí, která se účastnila v 69. pohřbu si Palacha taky pamatovala i bez propagandy.
Upálení jako forma extrémního protestu byla v 60. letech použita několikrát v souvislosti s válkou ve Vietnamu, takže i zde byla známa.
"Palach dokázal svým činem šokovat a prohořet se do našeho povědomí už v hluboké totalitě"... ano, ale díky komu?
"O Havlovi mělo do roku 89 nějaké povědomí možná tak 1% obyvate".. ano, velmi správně... a tak to bylo i u Palacha.
Prostě někdo protestoval po svém, že se zapálil, jenže aby vlezl do povědomí lidí se o to někdo musel postarat. Palach nevyvolal vlnu odporu, ta už tady byla i před jeho upálením. Stal se pouze součástí té vlny. Stejně jako Havel v 89. Oba neznal NIKDO. Byli to zcela anonymní lidé. Stejně tak jako by držel hladovku, nebo něco hlásal na chodníku. O popularitu a zviditelnění se musí a musel někdo postarat. Pak teprve se stane slavným. Kdyby nebyla masa manipulována, nikdo by si na nějakýho Palacha ani nevzpomněl. Ale bojovalo by se dál i bez něj, stejně jako před jeho upálením.
Ale na tom se asi stejně neshodneme.. ;)
a co nemají společného?
Palach dokázal svým činem šokovat a prohořet se do našeho povědomí už v hluboké totalitě, tohle nedokázal režim i když měl všechny žolíky v kapse, ututlat. O Havlovi mělo do roku 89 nějaké povědomí možná tak 1% obyvatel.
Jinank argumentace, že i u člověka nějvyšších mravních zásad v okamžiku obrovské bolesti nebo třeba před hlavní pušky začnou přednostně fungovat sebeochranné mechanizmy (skok do vody, přiznání apod.) přece nesnižuje význam jejich sebeobětování.
Prostě to, že já bych na tohle neměl koule mně ještě nedává právo takový čin zesměšňovat, alespoň takhle to já chápu.
A dodnes nepřemýšlím o Palachovi v souvislostech jako "naivita jednotlivce", ale spíše komplexněji jako o lhostejnosti, pohodlnosti, pasivitě a bázlivosti, hlouposti ... zbytku národa :-(
No, uvedu dva příklady: (myslím si)
1. zcela neznámý student, říkejme mu Jan Palach, se rozhodl pro hrdinský čin. Přišel, zapálil se, v momentě kdy zaškrtl zapalovač - hořel a řval bolestí by dal všechno za to, aby svůj čin mohl vrátit zpět. V duchu prosil o život. Rusko, národ, 68 rok... vše mu bylo v ten moment totálně ukradený, podle mě se snažil zachránit v zoufalství. Nestál tam skálopevně, nehlásal v plamenech aby se národ vzbouřil. Bojoval o život. V momentě kdy hořel málokdo v davu věděl proč to vlastně dělá. Dav nevěděl nic a toho člověka vůbec neznal.
2. 89 rok, kdo z nás znal nějakého Havla? Přesto za pár týdnů ho znal každý v republice.
Co body 1 a 2 mají společného? Známost obou osob způsobila manipulace s davem, využití psychologie davu. Neznámý student se dostal do povědomí díky někomu, kdo zvládne ovládat dav, stejně jako pan Havel. Věřím, že Palach by po svém upálení již raději takovou hloupost neudělal, raději by byl v tom davu na náměstí než se díval na svou rakev, stejně jako Havel v 89 nepočítal s tím, že by mohl být prezident. To co z obou pánů vzniklo dále byl ovládnutý dav. A tak vznikla historie. Či-li ne tím co Palach udělal, ale tím, kdo ho dal do povědomí, kdo využil jeho smrti, ačkoliv pevně věřím, že v momentě, kdy Palach škrtl zapalovačem by udělal vše proto, aby se jeho hrdinství už nekonalo. A o tom jsem prostě přesvědčen. Je hrdinství a "hrdinství", řekněme klukovina. Co se pak dělo dál, za to už nemůže Palach, ale ovládnutý dav, který Palach měl přiživovat. Stalo se, otázkou zůstává, kdyby se Palach upálil a někdo nezačal poté dav manipulovat, byl by stále tím hrdinou? Byl by Havel prezidentem? Dva příklady, o kterých si myslím, že mají společné kořeny vzniku historie. Tím samozřejmě dobu nebagatelizuji jen se zmýšlím, jestli byl opravdu hrdina, nebo zda-li hrdinou nebyl jen uměle vytvořen.
v roce 2013 se to dobře kecá že ten čin ničeho nedosáhl, ale v šedesátých létech v podstatě nebyla možnost jak veřejně s celorepublikovým dosahem vrazit pořádnou facku tomu prolhanému režimu, který se schovával pod fráze že za ním stojí jednolitě celý národ.
Palach si srovnal v hlavě, že za tu možnost (ne jistotu), že jeho čin zburcuje národ mu to stojí. To že to nakonec ten jeho národ nezvládl je už jiná kapitola, ale ten pohřební průvod a pak každoroční manévry kolem výročí, to že jméno Palach znal už před rokem 1989 každý Čech ... to je ti málo? V té době kdy cenzurovali každý prd to bylo něco naprosto výjimečného!
Pokud máte střevní potíže, je dobré zajít k lékaři, a ne to ventilovat v diskusi. Už jsem to napsal níže. Na jednu stranu bojujete za to, že Palach bojoval za svobodu, svobodu názorů a myšlenek, na druhou stranu jste nyní sám ukázal příkladem svobody názorů a myšlenek, tolerance... je mi Vás líto, že do diskusí umíte jen jak píšete "zvracet" a ne se rozumně vyjádřit vlastním rozumem a názorem. I když možná toto bylo vaše maximum svobodné myšlenky... jj, Palach by se za Vás obracel v hrobě to ta jeho smrt opravdu stála za to.
Vidím, že Váš názor je jediný a ten správný. Je vidět že jste sečtělý a hodně vystudovaný. Nemá cenu Vám Váš názor vyvracet, pokud nějaký vlastní názor vůbec máte. Asi ne, jinak byste ho sem napsal a odůvodnil. Ale nevadí. Za to, že máte jiný názor ještě neznamená, že k Vám musím být vulgární. Mohl bych Vám napsat totéž co vy mě, ale vidíte, to že ještě někdo něco napsal v knihách ještě nic neznamená... já taky hodně četl o Leninovi, Stalinovi a ono to bylo taky tak trošku zkreslené... tenkrát taky davy táhli v rámci revoluce svorně... a jak se na to díváme nyní... četl jsem hodně a udělal si vlastní názor. Je vidět, že rudá záře z hlav některých ještě nevypršela. Prostě nesmíme mít jiný názor, než ten všeobecně udávaný. Jo, jo.. kam jsme to dospěli. Je to smutné zjištění a je mi Vás líto. A to mluvíte o tom, že něco Palach vybojoval? Sám jste vlastně tím příkladem svobody názorů a myšlenek, tolerance...
A co se změnilo... asi se rusové se zvedli a odjeli... lid povstal... změnil se režim... nastala demokracie...
...vznikla nová ikona, lid se může začít klanět konkrétnímu jedinci, ale co dál? Za to co se dělo pak, škoda lidského života... mrtvý bojovník je vždy následně k ničemu. I když modla nikdy neublíží, o tom žádná.
Klidně ať jsem vemeno ;), a co, ale nikdo mi nevysvětlil co si vlastně dokázal a co tím vlastně dokázal a čemu tím vlastně pomohl? Změnilo se něco? Krom toho, že jeden mladý člověk mohl žít a bojovat dál za své myšlenky, pokud nějaké měl a pokud to nebyla jen záminka se zabít. Ale asi nechtěl dál žít a bojovat, byla to jeho dobrovolná volba, ale vzít si dobrovolně život není hrdinství. Hrdinství je bojovat a být užitečný. Armáda, která se sama zničí je také k ničemu.
Nestydím, ani náhodou! Duševně zdravý člověk se neupálí. Vy byste to udělal? Z protestu? Copak berete za hrdinství spáchání sebevraždy? Copak je normální spáchat sebevraždu tím, že nesouhlasím s politickou situací? Čemu asi tak nakonec pomohl? Jedině tomu, že se stal nejslavnějším sebevrahem. Ovšem k čemu mu to nakonec je, když je mrtvej. Pomohlo to něčemu? Nevím o ničem, čemu by tím pomohl. Změnilo se něco? Nezměnilo. Podle mě je to špatný vzor a špatný příklad, jak se řeší protest. S výsledkem? Nulovým. Inteligentní a duševně vyrovnaný člověk si na život dobrovolně nešáhne, to mi prostě nevymluvíte.