Podle mého názoru se má dítěti kupovat takové hračky, které přednostně rozvíjejí jeho fysickou zdatnost bez ohledu jsou-li dřevěné nebo plastové - to znamená třeba i takovou "káču".
"Fyzickou"? Proboha proc? Na fyzickou zdatnost staci behani a lezeni po stromech. Hracky odjakziva slouzily hlavne k rozvijeni psychomotorickych a psychickych schopnosti a rovnez k nacviku budoucich cinnosti. Z toho duvodu je dnes namiste detsky pocitac daleko spis nez dreveny konik a kaca s bicem.
Docela by me zajimalo, kolik ma autor teto glosy sam deti. Podle toho stylu bych ale soudil na nulove zkusenosti.
A nevidím jediný důvod, proč dávat dětem do školky mobil, o NB už vůbec nemluvím.
K nácviku: OK, beru, ale co děti které od narození provázel internet, budou si chopny představit, orientovat se, komunikovat v off-line světě, např číst knížky, bavit se s kamarády jinde než na ICQ? Oba moc dobře víme, že odpor dětí (i naší generace) ke čtení roste.
Dítě by mělo IMHO nejdřív vědět jak žít samostatně (off-line), a až poté přicházet postupně po styku s křemíkovým světem.
Ach ta bezbřehá naivita bezdětných rozumbradů... ;-) Děláte, jako by to byly disjunktní věci. Máme dvě malé děti a hrají si cca 10 hodin denně. Jistě, s dřevěnýma kostkama, stavenicí, vláčky, autíčky, denně s nimi čteme několik knížek, malují si, běhají atd. To ale vůbec není na překážku tomu, aby už ve třech letech uměly ovládat počítač, pracovat s klávesnicí a myší, uměly si samy pustit hru, mobil nebo iPod pro ně byly samozřejmosti a zavolat babičce po Skypu normální věcí. Copak se to vylučuje? Pro naše děti je třeba Wii jednou z mnoha hraček, nic výjimečného a normálně se rozhodují, jestli si zahrají karty, postaví vláček nebo zahrají něco na Wiičku. A rozhodně tu konzoli nijak neupřednostňují. Dělat z toho nějakou svátost nebo jim to dokonce zakazovat, by bylo nejhorší, co bychom mohli udělat.
Kdo na tom bude líp - dítě, co umí použít počítač jako běžný nástroj, nebo to, které na něj kouká jako puk, protože ho vidí prvně v životě a technikou netknuté netuší, co s ním? Žijeme snad v 18. století?
Jestli si nějaký Amish myslí, že podpoří zájem dětí o čtení odpíráním přístupu k vymoženostem moderní doby, měl by se urychleně probudit. A pak ho třeba seznámím se svou dvouletou dcerou, kterou třeba televize skoro nezajímá, ale "číst" bylo jedno z jejích prvních slov a opakuje ho do omrzení mnohokrát denně. ;)
