Tím, že daná osoba na síti nemá svou skutečnou identitu jako v reálném světě pak způsobuje, že se ten dotyčný chová tak, jak by se pravděpodobně za normálních podmínek nechoval. Nikdo nezná jeho identitu, nikdo ho nepozoruje a tudíž ze sebe může dělat více (nebo i méně), než ve skutečnosti je.
Otázkou ale je, které chování se dá označit za přirozené. Je to to z reálného světa, kde bychom často někomu nejraději nafackovali, ale z obavy před následky si to nedovolíme? Nebo to z virtuálního světa, kde často jeden druhého uráží jen proto, aby vyzkoušel, jak bude reagovat? Řekl bych, že odpověď bude někde uprostřed.
Flaming - neboli rozohňování - je asi tím důvodem jiných identit na Internetu. Ono jde spíš o to, že když už někdo na síti je, tak nemá zábrany dělat ze sebe něco co není nebo se chovat tak, jak by se za normálních podmínek nechoval. Šéfovi mnohem lépe vynadáte po telefonu než z očí do očí. Flaming - pojem z psychologie osobnosti toto popisuje. Tím, že daná osoba na síti nemá svou skutečnou identitu jako v reálném světě pak způsobuje, že se ten dotyčný chová tak, jak by se pravděpodobně za normálních podmínek nechoval. Nikdo nezná jeho identitu, nikdo ho nepozoruje a tudíž ze sebe může dělat více (nebo i méně), než ve skutečnosti je.
Klasickým případem jsou různé chaty, kde si všichni poněkud přikrášlují své vlastnosti k obrazu svému. Ať už kladně či záporně. Kdyby totiž bylo na Internetu hned zřejmé, kdo je kdo, pak by ke flamingu nedocházelo...a v tom vidím podstatu věci. Dokud nebude identita na Internetu shodná s identitou v reálném světě, bude Internet stále oddělený od zbytku té vnější reality...
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).
