Hlavní navigace

Vlákno názorů k článku Internet třetí generace od student - Preji vsem dobry den, myslim si, ze nektere...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 5. 11. 2003 19:49

    student (neregistrovaný)
    Preji vsem dobry den,

    myslim si, ze nektere reakce na clanek jsou trochu prehnane. Jsem studentem FI MU a konkretne o nasi fakulte si myslim, ze takova sit je naprostou nezbytnosti. Dopredu upozornuji, ze nejsem ubytovan na kolejich a tudiz nestahuji filmy, jak je tady take zmineno a pravda to samozrejme je. Nasel bych pro takovou pripojku urcite uplatneni, ale konkretne nase skola neni ta, ktera by rozdavala pokoje na kolejich na pozadani.
    Kazdopadne se vratme k problemu. Zajimalo by me, jak by se dali delat distribuovane vypocty, ktere jsou pro nektere vedni obory dulezite pro vypocty narocnych uloh. Diky teto siti mohou odbornici z rad chemiku, fyziku a samozrejme informatiku vyuzit vypocetniho vykonu superpocitacu sidlicich v Praze a Plzni. Ale nejen v ramci nasi republiky. Slysel jsem o nejakych aktivitach nasi fakulty, ktere sahaji az za ocean a vse je spojeno s touto siti. Samozrejme, ze vyzkum z teto oblasti se necha uplatnit i ve svete komercnim, ale nejakou chvili to vzdy trva. No a ti lide, kteri neco vymysli a delaji takoveto vyzkumy maji pravo alespon na to, aby mely zarizeni a prostredky s moznosti neco vytvaret, kdyz uz se tolik nehledi na jejich samotne ohodnoceni. Takovych lidi bychom si meli vazit a podporovat je, protoze to nejsou lide, kteri touzi po bohatstvi, ale po tom, aby neco udelali pro budoucnost. Pokud maji jine plany, tak zamiri do sektoru komercniho, kde se venuji vydelavani penez. Budme radi, ze se nekdo venuje vyzkumu a jak jsem uvedl vyse, takovato sit neni vyuzivana pouze informatiky, jak by se na prvni pohled zdalo, ale take jinymi vedci.
    Krome jineho take ale nabizi nam studentum prostredky k ziskani software, jako treba Linux a jine, ktery lze zdarma stahnout a vyuzivat. Nemusime si jej kupovat a nebo krast jiny.
    Bohuzel, lide, kteri nemeli moznost jit studovat na vysokou skolu nemohou asi nikdy zjistit, jake moznosti jsou za tou spoustou penez skryte. Je za tim ale i spousta prace, kterou musel nekdo udelat a jak jiz bylo v diskuzi zmineno, vysoke skoly jsou schopny takovou sit vybudovat a spravovat vicemene sami.
    Nemohu souhlasit s tim, ze by mely penize, ktere jsou na projekt CESNET (nevim kolik to je) jit na podporu ISP a pripojeni k internetu pro domaci uzivatele. Myslim si, ze se penize vyhazuji uplne na jinych projektech a aktivitach nasi vlady (Internet do skol, platy a ostatni vyhody poslancu a jine). Neni proto resenim odebrat penize takovemu projektu, ktery prinasi nove poznatky a produkty pro budouci pouziti, ale obratit se na lidi, kteri penezi plytvaji.

    ogee
  • 5. 11. 2003 23:02

    Jury (neregistrovaný)
    Good point s Indosem, za penize, ktere chtel stat do nej nacpat by mohl podle soucasneho prispevku statu CESNET fungovat zhruba dvacet let ...
    CESNET ma nekolik zdroju financovani velmi podstatny (samozrejme krome prispevku statu) jsou granty EU. Bohuzel bez prispevku statu by nebyly ani penize z EU. Pokud nekdo tvrdi, ze se granty davaji kamaradum a o nic nejde, tak zrejme nevi o cem mluvi. Oponentury projektu EU jsou pekne tvrde.
    Ukolem CESNETu je provozovat akademickou sit a delat na ni vyzkum a vyvoj, to se docela dari, protoze CESNET je dle hodnoceni jednou z nejlepsich siti NREN na svete a navic nejde jen o pocitacovou sit, ale zejmena o sit znalosti a odborniku. To, ze nase komercni firmy neumi vyuzit vysledku CESNETu je do znacne miry jejich problem.
    Nekdo tu navrhoval CESNET zrusit a penize dat komercnim providerum - v tom pripade by doslo casem nejspise ke zvyseni ceny za pripojeni a kvalita by poklesla.
    Jen takovou perlicku v roce 1993 tvrdil Telecom, ze po Brne nelze prenaset data rychleji nez 64Kb/s - v te dobe to umely brnenske VS na rychlosti 10Mb/s - odbornici z komercnich firem tehda zrejme jeste nevedeli o sklenenych vlaknech ...

  • 6. 11. 2003 11:55

    Roman (neregistrovaný)
    Milý pane, procento zátěže v síti pro distribuované výpočty je velmi nízké - 1 až 3%. Síť je skutečně převážně využívána pro nevědecké aktivity. V historii byla akademická síť Cesnet využívána pro komerční aktivity Cesnetu - obě činnosti totiž prováděli stejní administrátoři sítě a Ti když přehodili kabel z komerční linky o nízké kapacitě na akademickou o vysoké kapacitě, tak na to neměl šanci nikdo přijít, i když to bylo všeobecně známo.
    O tom,jak je vytížen pro vědecký program, srovnejte si na http://www.cesnet.cz/provoz/zatizeni/ vytížení linex do NIXu a do GÉANT, o zahraničí ani nemluvě.
    Můžete nám říci o nějakém projektu, který by ospravedlňoval průměrný tok 500 Mbps v Českém Internetu? Vždyť tok Cesnetu tvoří v podstatě 50% či více procent přenesených dat!
  • 6. 11. 2003 14:08

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Dobry den,
    nevim o zadnem pripadu, kdy by byl provoz site CESNET provozovan skrz infrastrukturu site TEN-34 CZ. Naopak vim o nekolika pripadech, kdy byl provoz site TEN-34 CZ smerovan pres sit CESNET, ktera mu delala zalohu. A ze par vypadku okruhu v siti CESNET bylo - coz jiste potvrdi byvali zakaznici site CESNET.

    Statistiky vytizeni okruhu, ktere jsem mel moznost videt, nicemu takovemu, co jste napsal, neodpovidaly. Zkuste rozlisit, kde uz jde o "urban myths".

    Vzhledem k tomu, ze vlastniky CESNET, z.s.p.o. jsou verejne vysoke skoly a Akademie ved, bylo v jejich zajmu, aby nechaly komercni zakazniky na te pomale siti a samy fungovaly te vysokorychlostni.

    Pokud se tyce vytizeni okruhu, jejich zatizeni odpovida prumeru toho, co je obvykle v akademickych sitich v celem svete.

    Pokud se tyce moznych projektu, pak nezapomente, ze naroky na prenosovou kapacitu NEJSOU prumerne, ale jsou SPICKOVE. A napriklad pri spojeni dvou superpocitacu do jednoho metapocitace Vam vypocet sezere tolik pasma, kolik mu date :-).

    Nemam k dispozici datove toky ostatnich ISP, nicmene je pravda, ze v NIX.CZ tvori provoz CESNETu cca 20%. Nezapomente vsak, ze na siti CESNET2 sedi nejakych 160.000 uzivatelu. Navic CESNET nema zadne efektivni nastroje, jak branit provozu. Za charakter provozu jsou odpovedne pripojene organizace.

    Vetsina siti pro vedu a vyzkum na svete plni hned nekolik roli:

    • Vlastni vyzkum a overovani - viz napriklad projekt liberouter a zalezitosti kolem IPv6, GRIDy, opticke sitovani
    • Vytvari prostredi pro spolupraci - viz. napriklad projekty tykajici se videokonferenci nebo VoIP projekt
    • Vytvari prostredi pro lepsi efektivitu prace cele vedecke a akademicke komunity - napriklad i zde GRIDy, projekt Web of Science, zalezitosti kolem distancniho vzdelavani (vcetne mych proudovacich zalezitosti) a mnoho dalsich

    Pokud se tyce kapacity, chtel bych jeste dodat, ze economy of scale funguje v teto oblasti velmi dobre. Napriklad pri zmene nasmlouvani okruhu z digitalni linky na nenasvicene vlakno dostahnete skutecne vyznamnych uspor na provoznich nakladech (lze dosahnout i podobna cena pri zmene kapacity o dve nuly pred desetinnou carkou). Bohuzel nemuzu poslouzit konkretnimi cisly, jsa vazan NDA.

    A nakonec je treba rict, ze nekdo ten vyzkum delat musi. Telekomunikacni spolecnosti to delat nebudou. Koneckoncu cela historie rozvoje Internetu je nesmazatelne provazana s akademickou komunitou.

  • 6. 11. 2003 14:45

    PaJaSoft (neregistrovaný)
    Michale o zdokumentovanych pripadech, kdy skutecne provoz, ktery bezny IT specialista bez problemu oznaci jako komercni, prochazel pres akademickou cast - treba v Brne se vedla diskuse nejen tady na Lupe (zastanci opacneho polu do dnes tvrdi, ze se NEJEDNALO o komercni provoz - muze to fakt pouze vyvolavat silne rozsireny usmev). Sam jsem na nektere mne zname poukazal a horlive diskutoval - v archivu nepochybne naleznes. Proc porad omlevat stale stejnou lez, ze byl striktne oddelen akademicky provoz od komercniho, ktery koupil Contactel, to fakt nechapu. A ze stokrat omlena lez se stava pravdou to jen dokazuje, kolik lidi tomu fakt verilo/veri ci chce verit.

    PS: A to ze CESNET nedostal karny postih ci nebyl priskrcen zdroj penez z duvodu poruseni pravidel fakt neni dukaz o tom, ze to co rikam (a nejen ja) neni pravda. (stejne jako vrah, pokud mu to nedokazeme, neni lidumil)

  • 6. 11. 2003 15:20

    PaJaSoft (neregistrovaný)
    On si clovek rekne, ze je to pakatel - ale co treba komercni zpristupneni Internetu pres akademickou cast pro studenty VSECH brnenskych strednich a vysokych skol (vcetne vsech pochybnych soukromych/komercnich uskupeni) za 20,- Kc/hodina - na CVISu. Vis, ono tech pocitacu bylo asi tak 20, knihovna byla permanentne obsazena, aspon co jsem mel cest videt, takze si udelej jen zakladni vypocet - 20,- Kc * 20 = 400,- Kc/hodina. Otviraci doba rekneme 10 hodin. Beru, ze obvykly pracovni mesic ma 20 dnu (mam pocit, ze bylo otevreno minimalne i v sobotu, ale to zanedbejme). takze to mame 400 * 10 * 20 = 80.000,- Heledme, to je slusny pravidelny KOMERCNIvyvar i pri odecteni mzdovych nakladu (na urovni te doby) na rekneme 2 zamestnance (smenovani po 8-mi hodinach). Tak, co, furt budes tvrdit, ze CESNET neprovozoval NEDOVOLENE komercni aktivity a budes si lhat do vlastniho hnizda?

    PS: O teto moznosti, ktera byla soucasti VUT jsme my jako studenti nebyli nikde a nikdy informovani ackoli kapacita "nasich" uceben byla naprosto nedostatecna - naopak, ja jsem se o tomto dozvedel (a posleze nekolikrat vyuzil) od kolegy, co studoval prvni rocnik jedne soukrome stredni skoly, ktera (jak se nakonec ukazalo) nemela ani akreditaci MSMT a tudiz ji radeji opustil.

  • 7. 11. 2003 15:59

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Musim Te zklamat. Soucasti CESNETu neni a nikdy nebylo pracoviste (ani clovek) s nazvem CVIS. Budes se muset se svym podnetnym podnetem obratit na toto pracoviste.
  • 7. 11. 2003 16:09

    PaJaSoft (neregistrovaný)
    Michale, fakt musis ze sebe delat takoveho hlupaka? Infrastruktura CVISu je soucasti virtualniho computer centra, ktery byl v tom navrhu zminen. Jak je to organizacne rozdelene a jak si to zduvodnis je mi ukradene, nevim ani to nemam chut zkoumat. Stejne jako to, ze se ve smycce bavis o jiny vecech nez o technickych dukazech, ktere si hned muzes patricnym vhodnym diagnostickym nastrojem overit...
  • 7. 11. 2003 16:56

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Ja nejsem policajt. O infrastrukture CVISu nic nevim. CESNET dodava sluzby na hranicni port smerovace prislusne metropolitni site, dal je to vec metropolitni site a VS.

    Mas-li nejake podnety, klidne to posli na policymakery CESNETu - kontakt je na webu :-)

  • 7. 11. 2003 15:37

    Michal Krsek (neregistrovaný)
    Pavle,

    nezbyva mi, nez nazvat tvoje tvrzeni lzi.

    Site CESNET a TEN-34 CZ byly oddelene entity. Pokud nektera skola smerovala provoz sdilenou infrastrukturou, je to otazka pro tu skolu a nikoliv pro sdruzeni CESNET.

  • 7. 11. 2003 15:50

    PaJaSoft (neregistrovaný)
    Veru? Mas pocit, ze by MX zaznam domeny muni.cz lezel v komercni casti? Myslim, ze nazvy serveru jsou dostatecne vymluvne... Muzes mi tedy vysvetli, jak je mozne, ze do dnes je pres tyto uzly smerovan komercni support? Pripadne, jak je na tom prolnuti krajske spravy (pripadne statu - ted nemyslim Akademii ved) a TENu? Co treba zalozni MX zaznam kr-jihomoravsky.cz? Mas pocit, ze by se VUT s prefixem 147.229.0.0/16 zabyvalo ciste komercnimi aktivitami - a tedy bylo mimo TEN? A toto jsou jen veci, ktere existuji do dnes a jsou i dneska (ted hned) dohledatelne v Internetu. Aktivit, ktere treba jiz neexistuji, pripadne se nedaly prokazat je daleko vice... (a ja IMHO vim jen o malicke casti). Prosim, prestan si lhat do vlastniho a priznej aspon jasne dolozene pripady...

    O oddelenych entitach lidskych zdroju mi muzes lhat porad (ac vim, ze zrovna v pripade MUNI je to lez), o oddelenych entitach technickych jsem ti podal dva dukazy - porad trvas na svem?

  • 6. 11. 2003 14:44

    PaJaSoft (neregistrovaný)
    Jako absolvent musim s Vami v mnohem souhlasit. Spise bych si ale polozil jinou otazku (a dle toho at se taky hodnoti kvalita VS) - a sice, jakym zpusobem (tedy hlavne jak snadno, s jakymi obstrukcemi, zda-li vubec, co to obnasi apod.) tyto moznosti jsou k dispozici studentum. Uz v dobe meho studia byl nesrovnatelny rozdil mezi Brnem a Prahou - to by se treba jeste dalo zkousnout, ale proc byl docela zasadni rozdil mezi MUNI a VUT, pripadne i v ramci VUT a ne (!!!) fakult, ale kateder? Ano, jedna odpoved je na snade - je to o lidech, bohuzel kdyz clovek vstupuje na VS plny idealu a myslenek, tak nema sanci toto posoudit a pochopi a pozna to az behem studia...

    A o to plytvani vim sve a to nejen z jedne VS - jak sam pisete, Brno (ale to snad kazda VS) ma nedostatek ubytovaci kapacity pro mimobrnenske studenty. Fakt je mi zahadou, proc v tom pripade musi a) vznikat nove fakulty jak na bezicim pasu (v poslednich letech aspon 3, co ja vim), b) budovat vystavni palace typu Kampus na Antoninske (rektorat VUT), kdyz i po jeho otevreni nema VUT vhodnou aulu pro promoce a vyuziva(la) se aula Pravicke fakulty MUNI...

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).