Hlavní navigace

Internet třetí generace

5. 11. 2003
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

V letošním roce skončí výzkumný záměr sdružení CESNET, v rámci kterého byla vybudována, provozována a rozvíjena vysokorychlostní síť pro vědu, výzkum a vzdělávání České republiky. Projekt byl finančně podporován ministerstvem školství. CESNET podal na tomto ministerstvu návrh dalšího výzkumného záměru pro roky 2004-2008.

Cílem podaného výzkumného záměru „Optická síť národního výzkumu a její nové aplikace“ je navrhnout integrované síťové prostředí vyhovující specifickým požadavkům vědecké, výzkumné a akademické komunity a v provozu ověřit jeho vlastnosti. Zkušenosti s provozem akademických sítí totiž podle Cesnetu ukazují, že dostatek volného přenosového pásma je pouze jedním z požadavků. Pro provozování kvalitní akademické sítě je třeba na síti implementovat další služby. Z tohoto důvodu se řešitelský tým kromě výzkumu v oblasti infrastruktury a síťových protokolů zaměří také na oblast aplikací a oblast síťových služeb.

V oblasti aplikací se CESNET hodlá soustředit především na rozvoj GRIDů jakožto prostředí pro spolupráci distribuovaných entit, ať už jimi jsou lidé, skupiny lidí či stroje. V současnosti se rýsuje několik hlavních typů GRIDových technologii:

  • Výpočetní GRID pro náročné vědecké výpočty se zapojením velkého počtu geograficky distribuovaných počítačů.
  • Úložný GRID, prostředí umožňující distribuované ukládaní dat a vzdálený přístup k nim.
  • Přístupový GRID, standardizované prostředí pro spolupráci za využití videokonferenčních a multimediálních aplikací.
  • Prostředků pro spolupráci nad sdílenými dokumenty.

Podrobnosti o náročných distribuovaných výpočtech lze najít např. v článku Jak zpracovat petabajty dat. Plánované experimenty v astronomii či částicové fyzice, např. virtuální atlasy oblohy, pokusy o detekci gravitačních vln či data produkovaná novými urychlovači částic budou znamenat několik jednotek až desítek petabajtů (peta = 1015) ročně. Budoucí infrastruktura proto musí poskytnout prostředky pro distribuované ukládání, zpřístupnění (včetně tvorby replik) a zpracování těchto dat.

I v rámci České republiky je ale využíváno a rozvíjeno tzv. MetaCentrum, což je distribuovaný výpočetní systém využívající výkonu clusteru více než 300 procesorů firmy Intel (+ dalších procesorů od HP a SGI). MetaCentrum dnes nabízí asi 5 TB online diskové kapacity a páskovou knihovnu pro zálohy a archivace s kapacitou až 24 TB online. Co se týče přenosových rychlostí, dnešní páteřní trasy Cesnetu mají kapacitu 2,5 Gbit/s a nejvýznamnější uzly jsou přístupné alespoň dvěma gigabitovými trasami. Tato infrastruktura je k dispozici celé uživatelské komunitě.

Dalším okruhem zájmu řešitelského týmu CESNETu má být rozvoj IP telefonie, videokonferenčních nástrojů a nástrojů pro streaming multimediálního obsahu. Pozornost má být věnována i problematice distančního vzdělávání. Síťové služby, jako spojující článek mezi infrastrukturou a aplikacemi, v sobě zahrnují:

  • vývoj prostředků pro sledování a vyhodnocování provozu sítě
  • vývoj prostředků pro sledování výkonnostních charakteristik sítě a nástrojů k jejich optimalizaci
  • autentizační a autorizační mechanismy pro přístup k prostředkům na síti

Při návrhu a výstavbě infrastruktury se řešitelé zaměří na využití optických technologií s důrazem na využití pronajatých optických vláken, osazených vlastními aktivními prvky. Díky tomu získají možnost poskytování více nezávislých kanálů na tomtéž vlákně. Předmětem výzkumu má být i možnost budování dálkových meziměstských optických tras bez regenerátorů nasazených podél trasy. Předpokládá se také vývoj a nasazení gigabitového směrovače postaveného na bázi programovatelného hardware. V rámci tohoto výzkumného záměru je plánována migrace sítě na protokol IPv6 včetně zpřístupnění aplikací a služeb (karta Combo6, je přitom kompatibilní s oběma verzemi protokolu IP).

ebf - tip - debata

Předpokládá se, že – podobně jako v případě vlastního Internetu – vyvíjené vysokorychlostní technologie nezůstanou pouze výsadou akademických a výzkumných pracovišť, ale ve finále je bude možné využívat i v komerční sféře. Internet první generace byl charakterizován emailem a webovým prohlížečem jako typickými aplikacemi. V současné době se (v České republice zatím pouze v omezené míře) nacházíme ve fázi širokopásmových sítí, které již umožňují např. videokonference a multimediální přenosy. Plánovaný Internet třetí generace bude mít patrně charakter tzv. customer empowered fiber (infrastruktura, kterou mohou uživatelé využívat podle své potřeby) s důrazem na zajištění požadovaných QoS parametrů po celé délce přenosové trasy až ke koncovým uživatelům.

Článek původně vyšel na Scienceworld.cz.

Bude nový návrh výzkumného záměru schválen?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).