Hlavní navigace

Historie českého Internetu III.

Patrick Zandl

Evropa počátkem devadesátých let počala přikládat Internetu stále větší váhu nejenom ve sféře komerční, ale i v prostředí univerzitním, akademickém. Poté, co USA začaly v roce 1992 s budováním vyhrazené vysokorychlostní páteřní sítě určené pro univerzity a výzkumné ústavy, přišla s dvouletým zpožděním s podobnou myšlenkou i Evropa.

Už v roce 1994 se Česká republika zapojuje do projektu TEN-34 (Trans-European Network Interconnect at 34 Mbit/s), tedy do projektu, jehož cílem je vybudování panevropské páteřní sítě propojující univerzity a výzkumná střediska. Rychlost páteřní sítě měla dosahovat 34 Mbit/s a projekt vznikal pod koordinací neziskové společnosti DANTE (Delivering of Advanced Network To Europe).

V České republice byl projekt TEN-34 CZ schválen ministerstvem školství dne 3. října 1996 a řešitelem projektu se stal CESNET z.s.p.o. (zájmové sdružení právnických osob), zastupující všechny vysoké školy a Akademii věd ČR.

Opět je zvolena hvězdicová topologie a struktura TEN-34 CZ má v podstatě kopírovat stávající strukturu sítě CESNET – jen na novějších technologiích a vyšších rychlostech. Již od počátku byla páteř TEN-34 budována na technologii ATM.

Ještě do konce roku 1996 byl do provozu uveden první radioreléový okruh mezi Prahou a Brnem o rychlosti 34 Mbit/s, dodavatelem byly České Radiokomunikace. Centrální uzly v Praze a v Brně opět sloužily jako přípojné body pro další napojená města. Přes pražský uzel jsou napojena města České Budějovice, Hradec Králové, Liberec, Pardubice a Plzeň, brněnský uzel napojuje Ostravu a Olomouc.

Počátkem roku 1997 je výstavba TEN-34 CZ v tak pokročilém stádiu, že již může dojít k přepojování akademických a univerzitních pracovišť ze sítě CESNET na TEN-34, bylo ovšem potřeba vyřešit problém komerčního provozu. Síť CESNET totiž v té době již připojovala i komerční zákazníky, ale jejich připojení se neslučovalo s řádem TEN-34. Proto bylo rozhodnuto o striktním oddělení nekomerčního provozu do sítě TEN-34, zatímco komerční klienti zůstali na původní síti CESNET. Všechny sítě TEN-34 jsou součástí autonomního systému a mají i vlastní adresní prostor.

Tím došlo ke konečnému rozdělení CESNETu na komerční část pozůstavší coby CESNET a na akademickou část TEN-34. O důležitosti tohoto kroku se podrobně zmíníme již v části věnované komercializaci Internetu.

V únoru roku 1997 jsou uvedeny do provozu zahraniční linky, a to z Prahy do Mnichova a z Prahy do Stockholmu, každá o kapacitě 2 Mbit/s. Linky zajišťují připojení sítě TEN-34 CZ do Internetu skrze uzly EBONE. V srpnu je pak zřízen další mezinárodní datový okruh, tentokráte z Prahy do Frankfurtu, o kapacitě 34 Mbit/s (dodavatelem byl GlobalOne). Tím jest učiněno zadost požadavkům na členství v paneovropském TEN-34 a sdružení CESNET se stává jeho oficiálním členem.

V létě roku 1998 byla k TEN-34 CZ připojena další města. K pražskému uzlu je připojeno Ústí nad Labem, k uzlu v Plzni Cheb a Zlín k uzlu v Brně. Celkem tak TEN-34 CZ propojuje 14 měst. V červenci roku 1998 je rovněž navýšena kapacita linky propojující Prahu a Brno, a to na 155 Mbit/s a následně jsou zřízeny další zahraniční linky – 16 Mbit/s linka z Prahy do Frankfurtu a 16 Mbit/s do New Yorku. V průběhu roku jsou také do sítě TEN34 CZ kromě škol a vědeckých pracovišť připojovány také významnější knihovny a fakultní nemocnice. Celoevropský projekt TEN-34 končí oficiálně dne 30. listopadu 1998, kdy všechny zúčastněné státy disponují odpovídající páteřní sítí pro akademická pracoviště s rychlostí propojení přes 34 Mbit/s. Na tento projekt v podstatě plynule navazuje projekt QUANTUM, jenž si klade za cíl povýšit rychlost evropské akademické síťové infrastruktury nad rychlost fast ethernetu, konkrétně na 155 Mbit/s. Sdružení CESNET se stalo členem projektu QUANTUM v červenci roku 1998.

QUANTUM (TEN-155)

Projekt QUANTUM se stal faktickým pokračovatelem projektu TEN-34. Jeho cílem bylo vybudování nové celoevropské akademické sítě s názvem TEN-155, která zahájila provoz 1. prosince 1998. Vysokorychlos­tní linky TEN-155 jsou tedy určeny i k testování nových protokolů (např. RSVP, IPv6) a nových technologií (např. ATM). Jedná se o nejrozsáhlejší celoevropskou síť, která využívá linky o přenosové rychlosti 155 Mbit/s v osmi evropských zemích (Rakousko, Francie, Německo, Itálie, Nizozemí, Švýcarsko, Velká Británie a Švédsko – zde je zároveň přípojný bod pro regionální síť Nordic). Další země – Belgie, Česká republika, Řecko, Maďarsko, Slovinsko a Španělsko – budou připojeny linkami o kapacitě v rozmezí 34 až 45 Mbit/s. Kromě toho budou linkami o kapacitě 10 Mbit/s připojeny Lucembursko, Portugalsko a v budoucnu také Irsko. Sdružení CESNET se stalo členem evropského konsorcia QUANTUM 30. července 1998. Celková kapacita zahraničních linek postupně vzrostla z 34 Mbit/s na 79 Mbit/s.

CESNET2

Dne 10. února 2000 byl zahájen testovací provoz linky s rychlostí 2,5 Gbit/s na trase Praha – Brno. Okruh byl realizován na technologii SDH STM-16 na nenasvíceném optickém vláknu, jehož dodavatelem se stala společnost MERO. MERO je firma zabývající se primárně přepravou ropy, ale kolem její sítě ropovodů jsou položeny optické kabely, nyní s oblibou využívané pro další rozvoj vysokorychlos­tních sítí.

Tato linka se stala základním kamenem nové páteřní sítě CESNET2 – ta postupně přebírá jednotlivé klienty páteřní sítě TEN-155.

Základ sítě CESNET2 bude pracovat na technologii Packet over SONET s přenosovou rychlostí 2,5 Gbit/s. Tato kapacita umožní provozování pokročilých aplikací s vysokými nároky na přenosové pásmo. V průběhu roku 2001 započalo propojování i dalších uzlů na rychlost 2,5 Gbit/s a jedinou zásadnější změnou ve stávající topologie sítí CESNET i TEN oproti CESNET2 je skutečnost, že Ostrava je napojena v síti CESNET2 nejenom na Brno, ale i na Prahu. Síť se tak stává typicky hvězdicovitou a důležitost uzlu v Brně je významně potlačena. Brno tak vlastně připojuje pouze Olomouc, do budoucna se počítá ale s vytvořením přímé trasy Olomouc – Ostrava. Hlavním důvodem tohoto uspořádání je ale nedostatek cenově příhodných kapacit – budování jiné struktury sítě by bylo podstatně dražší, a proto se v současné době ukazuje zvolená hvězdicová architektura sítě jako nejpříhodnější.

MIF17

GÉANT

Akademický projekt QUANTUM, v jehož rámci byla provozována a financována evropská síť TEN-155, skončil 31. října 2000. Od začátku listopadu na něj navázal nový projekt s názvem GÉANT. Převzal stávající evropskou páteřní síť TEN-155 a během roku 2001 ji nahradil novou sítí GÉANT s jádrem o rychlosti 10 Gbit/s.

V České republice se na projektu GÉANT opět podílí sdružení CESNET a pracuje se na přerodu sítě TEN-155 CZ tak, aby vyhovovala podmínkám projektu GÉANT.

Našli jste v článku chybu?