Hlavní navigace

Názory k článku Já už chci z Internetu něco zpátky, ne jen do něj sázet!

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 5. 3. 2001 11:19

    Jiří Donát (neregistrovaný)
    Článek je zajímavý; obávám se ale, že neexistuje jediný všelék, který mávnutím kouzelného proutku odstraní všechny problémy internetu. Například problémem Napsteru není platební systém, ale smutná skutečnost, že Napster nemá žádný životaschopný obchodní model.

    Re: "S předplatným to zkoušelo mnoho zdrojů, většina od toho musely ustoupit kvůli strmému a trvalému poklesu návštěvnosti. Soudilo se, že placené hudební kanály pomohou něco tržit za hudbu. Ukazuje se, že nikoli."

    Specielně v oblasti distribuce hudby jsem přesvědčen o tom, že její budoucnost spočívá v předplatném. Nejde o nic jiného, než o vyzkoušený model předplatného běžných tištěných periodik, které navíc může být zaplaceno příjmy z reklamy. Pokud poklesnou výrobní náklady novin (například tím, že se nebudou tisknout), může se objevit více titulů zdarma, než jen dnes existující Metro (viz rubrika zpravodajství libovolného internetového vyhledávače). Úplně stejně navíc fungují komerční rozhlasové, a dokonce i televizní stanice.
    Jako příklad uveďme naši nejsledovanější komerční televizi. Ta rozhodně netrpí nedostatky v obchodním modelu - právě naopak: její problém je v tom, že tento model je až moc dobrý -:).

  • 5. 3. 2001 14:41

    Ladislav Zajicek (neregistrovaný)
    Specielně v oblasti distribuce hudby jsem přesvědčen o tom, že její budoucnost spočívá v předplatném.

    O tom byla presvedcena i EMusic.com, ktera diky tomu stoji pred krachem. EMusic.com je prvnim hudebnim placenym kanalem s volnym vyberem hromad skladeb. Prikladam citaci ze sveho clanku:

    "Dokazuje to situace firmy EMusic.com, která jako první přišla s modelem předplatného za přístup k databázi hudebních skladeb, včetně kamenických. Momentálně nabízí 160,000 skladeb 8,500 interpretů. Předplatné činí $14,99 měsíčně u tříměsíčního období, nebo $9,99, když se upíšete na rok. Hospodářské výsledky EMusic za poslední čtvrtletí říkají, že na předplatném získal 1,7 miliónu USD (v předchozím 1,4 miliónu). Z nudlí měl víc - 3 milióny. Ztráty EMusic ale činily 8,7 miliónu USD. EMusic má od investorů ve štrozoku už jen 16 miliónů USD. A tak spěje buď k bankrotu, nebo k odprodeji. Podle daných čísel se dá odhadnout, že EMusic má asi 50,000 abonentů. Model předplatného za přístup k haldám skladeb se u něj ani zdaleka nesetkal s takovou odezvou, jakou předpokládala řada tržních analytiků."

    Srovnavat predplatne z fyzickeho sveta (ani pokud jde o TV kanaly) s Internetem nelze. Ani model uhrady existence nejakeho media z reklamy neplati pro Inet obecne. O pokracujici vlne bankrotu mnoha miliony vyfutrovanych komercnich firem na Inetu ani nemluve.

  • 5. 3. 2001 15:48

    Jiří Donát (neregistrovaný)
    EMusic.com přišla se svojí nabídkou příliš brzy. Ocitla se v prostředí, které není pro tyto služby dosud připravené. Lidé mají dnes doma kvalitní přehrávač CD, nikoliv stejně kvalitní internetovou audiokrabičku; ani kvalita dnes používaného formátu MP3 není s CD srovnatelná. Lidé jsou dnes zvyklí skladby kupovat a dávat do skříně (potřeba skladování platí kupodivu i o uživatelích Napsteru - viz růst prodeje zapisovatelných CD), nikoliv si je pouštět na přání podle chuti.

    Takže dnes tato firma operuje v prostředí, kdy nemůže oslovit své potenciálně nejzajímavější zákazníky, například z oblasti vážné hudby.

    Jakmile se tato infrastruktura změní, změní se i distribuce hudby ve vysílací model. Princip "stáhnout a uložit" se změní na "stáhnout a použít".
  • 6. 3. 2001 7:38

    Ladislav Zajicek (neregistrovaný)
    EMusic.com hori koudel ne proto, ze prisla brzy, ale proto, ze mesicni poplatky za to nikdo platit moc nechce. Netvrdim, ze se predplatne za kanalizovany pristup vubec neobjevi, ale neprevazi. Ma nekolik velkych hacku:

    1) Rozhlasove stanice se poslouchaji bezplatne. Pokud v inetovem radiu budou placene kanaly, lidi se na ne vykaslou a budou poslouchat mnohem vetsi vyber bezplatnych.

    2) At bude placeny kanal nabizet volny tok hudby nebo podle vyberu, nebude mu to moc k nicemu. U volneho toku viz 1), u vyberoveho vadi cas nutny pro vybirani (aneb - at vybiram nebo ne, stejne se to na mne pohrne, tak co se tim zdrzovat?). Lidi jsou lini a jsou radi, kdyz se necim nemuseji zdrzovat. I bezplatne stanice budou mit moznost vyberu.

    3) Rozpocitavani plateb autorum a interpretum bude u placenych kanalu probihat pausalne a dostane se jen na kamenicke hvezdy. Tak je to dnes obecne zavedenym zvykem u plateb z jinych podobnych zdroju. Ostatni tvurci utrou nos.

    3) System mikroplateb za jednotlive skladby nabidne hravost spoluucasti na distribuci (ucast ve hre je vzdy vic nez i ta "nejaktivnejsi pasivita"). U mikroplateb si lidi budou vic jisti, ze platby jdou autorum a interpretum. Nebude se nic sifrovat, ani pouzivat DRM. Uzivatele nebudou v nakladani se skladbami nijak omezovani - to je absolutni prednost.

    4) Mikroplatebni, spoluucastne distribucni sit peer-to-peer ma nekonecne vic moznosti pro hratky s daty nez jakykoli kanal, i kdyby (ten kanal) o sobe hlasal, ze vyuziva principy siti peer-to-peer (uz dnes je to videt na Napsteru).

    Domnivam se, ze placene hudebni kanaly zadny velky uspech slavit nebudou. Mozna se vynori nejaky jeden "ekonomicky silny", tak jako u aukci je dnes v povedomi jedna eBay (a jen malo dalsich). Jenze aukce nemaji alternativu. Placeny hudebni kanal ma velmi silne alternativy, a silnejsi nez je on sam.
  • 6. 3. 2001 9:47

    Mirek Zeman (neregistrovaný)
    Co se tyce prvniho bodu, musim tentokrate pana Zajicka podporit, i kdyz se nase nazory vetsinou diametralne lisi :-) Prakticky totozna situace uz tady totiz v minulosti jednou byla, a to kdyz ve Spojenych statech zacinala era rozhlasu. Majitele rozhlasovych stanic tenkrat zkouseli ruzne modely financovani a jednim z nich byl i jakysi druh predplatneho. Bohuzel se vsak ukazalo, ze lide budou radeji poslouchat podstatne horsi porady zadarmo, nez o nekolik radu kvalitnejsi za penize. Nakonec tedy k oboustranne spokojenosti nastoupila reklama.
  • 6. 3. 2001 18:04

    Jiří Donát (neregistrovaný)
    S předplatným si opravdu nerozumíme, protože už ve svém prvním příspěvku jsem uvedl, že může být zaplaceno z reklamy - stejně jako jsou dnešní rozhlasové stanice. Znamená to, že služba může být v budoucnu zdarma, podobně jako dnešní komerční rozhlasové a televizní vysílání.
    Nevidím v našich názorech rozpor.
  • 7. 3. 2001 0:40

    Ladislav Zajicek (neregistrovaný)
    V nasich nazorech je hodne velky rozpor. Pocet frekvenci vysilacu je omezen, tim je omezen pocet stanic (TV i rozhlasu). Takove omezeni na Inetu neexistuje. Kdyz uz jste psal o webzinech - z nich mnohe vubec neexistuji v papirove podobe. Na Inetu odebiraji kousky z reklamniho kolace i sluzby, pro ktere by se tezko hledala presnejsi analogie ve fyzickem svete. A naopak - projekty, ktere se snazily prevest fyzicky svet do inetove podoby (se soucasnymi komunikacnimi omezenimi webovske komunikace), zkrachovaly.

    Tim chci rict, ze neberete v potaz budouci vyvoj komunikacnich technologii, protokolu, koncepci, architektur Inetu. Ja mluvim o tom a vychazim z toho. Jde o zrod noveho prostredi, ktere si poradi i s financnimi kompenzacemi "samo". Zatimco periodicke papirove publikovani a vysilani s pridelenymi frekvencemi a licencemi je pocetne vyrazne omezeno i celkovym objemem reklamy (kdo ji nedostane, nebude vydavat ani vysilat - s vyjimkou ruznych forem dotaci), na Inetu tohle fungovat nebude (resp. jen v nesrovnatelne mensi mire), protoze potreby Inetu a jeho uzivatelu to ani zdaleka nemuze pokryt.

    Financni kompenzace i jejich toky ve zcela jinem prostredi budou vznikat a probihat podle jinych pravidel. Mezi soucasnymi pravidly fyzickeho sveta je hodne zdegenerovanych (totalizujicich). Co tuhne, konci entropii. Ta zastarala pravidla mela svuj puvab jen nejaky cas po svem vzniku, ale pak se stala cim dal tezsi brzdou vyvoje. Inet nabizi sanci je poslat, kam patri, uvolnit se z jejich sevreni v zajmu dalsiho, o dost barvitejsiho a komplexnejsiho vyvoje (i kdyz zpocatku lehce chaotickeho - ale to je pruvodni znak povstavani noveho z entropie stareho).
  • 8. 3. 2001 7:58

    Petr Klimovic (neregistrovaný)
    Nevim jestli mate prehled o vysi uroku u nasich bank. Na to, abych na urocich vydelal 10 000 mesicne musim do banky ulozit asi 5 milionu korun. 10 litru mi zaplati akorat tak server, jinak budu hlady. Pocet uzivatelu Internetu u nas neni presne znam, ale tipuju, ze na uziveni jedne jednomuzne IPP firmy v cechach, by si musel kazdy uzivatel Internetu ulozit aspon tak petistovku.
  • 8. 3. 2001 12:46

    Robert Pospisil (neregistrovaný)
    Pokud se bavime o predplatnem z pohledu uzivatele, pak predplatne kryte reklamou se samozrejme rovna sluzbe zdarma (z pohledu distributora to je porad predplatne) - to uz zde ale bylo vysvetleno.

    Chci zde ale pokracovat v uvaze, zda prevazi okamzite placeni sluzby nebo predplatne. Zakladni predpoklad je, ze uzivatel minimalizuje naklady. Pokud se mu nabizi sluzba jak za fixni predplatne tak za okamzite platby, pak si vybere tu moznost, pri ktere ve vysledku zaplati mene. Pokud bude pouzivat sluzbu obcasne a nahodne, uprednostni okamzite platby, pokud bude stalym klientem, vyplati se mu predplatne. Pokud by bylo hodne mist, kde by fungovalo predplatne, pak aby uzivatel vyuzival toto predplatne efektivne, musel by pravidelne na kazdem tomto miste sluzbu odebirat.
    Zalezi tedy na tom, zda vetsina uzivatelu bude pouzivat vetsinu sluzeb pravidelne ci nepravidelne. Pokud pravidelne, pak predplatne prevazi. K teto situaci vsak podle meho osobniho nazoru nejspis nedojde - Internet je
    velmi rozmanity a bude na nem tolik zajimavych mist, ze uzivatel, ktery by vyuzival pouze predplacene sluzby, by
    se ochuzoval. Jinymi slovy, myslim si, ze u vetsiny uzivatelu prevazi vyuzivani vetsiny placenych sluzeb okamzitymi platbami. A sice pres ruzne IPP.

    Ad nove sluzby - souhlasim s panem Zajickem, ze Internet jako nove medium umozni vznik vselijakych rozlicnych novych sluzeb, a to hlavne diky spojeni jeho vlastnosti a novych moznosti placeni na nem. Pripojim k tomu moji oblibenou tezi o vzniku derivatu kamennych sluzeb a vzniku dalsich derivatu techto derivatu ;)