Hlavní navigace

Názory k článku Jak fungují satelity II.: Kosmodromy a nosné rakety

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 16. 10. 2008 11:16

    RaStr
    Rad bych nektera fakta uvedena v clanku trosku upresnil, je zjevne, ze obsah je ovlivnen zajmy autora, tj. vypoustenim satelitu spol. ASTRA. Ve skutecnosti si myslim, ze urcite neni celosvetove nejznamejsi kosmodrom Bajkonur (ten je znamy tak mozna v zemich byvaleho vychodniho bloku) a uz vubec ne Kourou ve Fr. Guyane, ale KSC (Kennedyho vesmirne stredisko) na Floride, odkud startuji americke raketoplany, starovala Apolla k Mesici a jinam a take samozrejme startovaly desitky a mozna stovky vojenskych i civilnich satelitu, popr. vedeckych misi. Dale bych trochu presneji popsal navedeni satelitu na GEO (geostacionarni obeznou drahu). Prakticky vzdy nosic navadi satelit pouze na tzv. GTO (prechodovou drahu k draze geostacionarni) a to z ruznych duvodu (predevsim proto, aby posledni stupen nosice nezustaval na GEO, kde by prekazel, ale z GTO muse byt prazdny nosic naopak pripadne naveden na drahu jeste o neco nizssi, kde rel. brzy zanikne v atmosfere). Teprve obvykle vlastni motory satelitu provedou korekci teto drahy na potrebou GEO, zatimco GTO je silne elipticka draha s nejnizsim bodem ve vysce radove dve stovky kilometru a nejvyssim radove 36 tisic km, tak GEO je prakticky presne kruhova draha ve vysi cca 36 000km. Kupodivu je tato korekce rel. nenarocna (tedy ve srovnani s pozadavky na navedeni na GTO). Ovsem pro geostacionarni satelity neni dulezita jen vyska drahy, ale take jeji sklon vuci rovniku, ten musi byt totiz presne nulovy, bohuzel energeticky nejsnazsi je navedeni na drahu se sklonem odpovidajicim zemepisne sirce kosmodromu, coz je v pripade Bajkonuru pomerne znacnych 46°, zatimco pro KSC na Floride je to jiz jen cca 28° a pro Kourou dokonce jen 5°. Korekce sklonu drahy je palivove rel. velmi narocny manevr, uvadi se, ze stejny nosic startujici z Kourou by mel az o 60% vyssi nosnost na rovnikovou drahu (GTO) nez v pripade startu z Bajkonuru, proto se take prave letos dokoncila vystavba startovaci rampy pro Ruske nosice Sojuz v ramci komplexu v Kourou. A kdyz uz jsme u toho kosmickeho smeti, nevim, jestli bude mit clanek jeste dalsi pokracovani ale pro zajimavost bych zminil, ze po planovanem ukonceni funkce satelitu na GEO by bylo rel. velmi nakladne jej dopravit pet na zemi (resp. nechat shoret v atmosfere) a proto se dnes vetsinou takove satelity pred definitivnim vypnutim odklizeji navedenim na drahu o neco malo vyssi nez je GEO, kde diky minimalnimu poklesu drahy v dusledku nevyhnutelneho treni o zbytky atmosfery a pripadny slunecni vitr, mohou zustat i nekolik set let, aniz by ohrozovali srazkou fungujici vybaveni na nizsich drahach.
  • 16. 10. 2008 17:06

    RaStr
    Ono je to slozitejsi: USA maji k dispozici kosmodromy dva, jeden pro starty primarne smerem na zapad (pouzivany pro lety na GEO, resp. GTO) a druhy pro starty na polarni drahy (nebo obecneji drahy s vysokym sklonem k rovniku), ten se nachazi v Kalifornii na vojenske zakladne Vandenberg. Polarni drahy se pouzivaji predevsim pro satelity urcene k dalkovemu pruzkumu Zeme a protoze prvni takove byly vojenske spionazni druzice, tak proto se to nachazi na vojenske zakladne. Dnes jsou oba kosmodromy vyuzivany jak k civilnim (a komercnim) startum tak k vojenskym. Dokonce z VDB mel puvodne startovat i raketoplan, a to v pripadech, kdy by plnil vojenske mise, protoze se k tomuto ucelu ale zahy prestal vyuzivat leta dnes vyhradne z KSC (i kdyz na VDB stale jeste muze nouzove pristavat). Z pohledu vykonnosti nosicu nejsou tyto kosmodromy sice idealni, ale vyhodou je snadna logistika. Kosmodrom v Kourou patri Francii a je provozovan fr. kosmickou agenturou, ta jej vsak v ramci spoluprace s ESA pronajima spol. Arianespace. Sovetsky svaz byl historicky vazan na sve uzemi, ktere neni nikde pro starty na GTO optimalni, proto byl postaven kosmodrom na nejjiznejsim dostupnem uzemi (Bajkonur) ale po rozpadu SSSR se dnes nachazi mimo uzemi Ruska. Dalsi kosmodrom Rusko provozuje v Plesecku, ten je ale kvuli velmi severni poloze pouzivan predevsim (a mozna i vyhradne) pro starty na drahy s velkym sklonem. No a konecne v poslednich letech vznikly nove, ciste komercni subjekty, ktere vyviji a vypousti vlastni nosice, a ty vyuzivaji i nove kosmodromy. Napr. spol. SpaceX vyuziva momentalne vlastni kosmodrom na ostruvku Kwajalein (v ramci souostrovi Marshallovych ostrovu), coz je v Pacifiku, take kolem 5° s. sirky a nebo spol. Sea Launch (ktera je vlastnena spol. Boeing + Energija + dalsi) pouziva pro starty prebudovanou ropnou tezebni plosinu. Tak standardne kotvi v Kalifornii a pro potreby startu odplouva do na rovnik v oblasti Pacifiku. Pokud by nekoho zajimalo, proc toho o kosmodromech tolik vim, tak na VDB, KSC a Kourou jsem pri startu byl, na Bajkonur se chystam pristi rok :-).
  • 16. 10. 2008 18:44

    bez přezdívky
    V aplikaci Google Earth je možno na pozici 45°55´10,2´´SŠ a 63°18´36,4´´VD nalézt na kosmodromu umístěný raketoplán Buran. Jinak je celý kosmodrom v poměrně slušném rozlišení, je možno porovnat s kosmodromem na Floridě.
  • 16. 10. 2008 17:17

    sef
    Pletete si dvě věci a to telekomunikační geostacionární družice a pak družice systému Iridium. Ten s nimi nemá nic společné, je určen pro telefonování za pomocí přenosných termínálů. Družice jsou na rozíl od GEO vzdáleny od země jen 780km (tzv. LEO neboli nízké orbitě). Jejich záblesky jsou způsobeny odrazem od slunečnéch panelů. Když se vrátím ke geostacionárním družicím, tak ty byste triedrem nebo dalekohledem hledal těžko. Jsou velmi malé z úhového hlediska a je možné je dohledat jen většími dalekohledy.
  • 17. 10. 2008 16:29

    Martin Gembec
    Ne ne, Iridia pozoruji a fotografuji pravidelně.. opravdu si nerozumíme, neboť já hovořím o možnosti vidět satelit na GEO dráze pouhým okem :) Ano je to možné, záblesky nastávají pro naše zeměpisné šířky kolem rovnodennosti, resp. na jaře je to před 20. březnem a na podzim po 20. září. Jediné co k tomu potřebujete je štěstí. Předpovědi zatím nejsou, jako u Iridií, možné. Nicméně logicky nastávají kolem půlnoci a mně se jeden takový, s jasností asi 2,5 mag podařilo pozorovat. Vím to určitě, vypadalo to jako rel. jasná hvězda tam, kde žádná taková nepatří, která po pár minutách zmizela. Poloha přesně seděla na jeden z GEO satelitů a bylo to přesně v době, kdy byly záblesky předpovídány. Prostě oni se potvory dokážou zjasnit i víc, než se asi doteď tušilo.
  • 16. 10. 2008 13:48

    Uživatel zvolil pěknou přezdívku
    Tomu je opravdu příspěvek, děkuji. Doufám, že lze v podobných technických článcích pokračovat. Rozhodně zajímavější jak rozbor sledovanosti Novy. A klidně to může být na objednávku Astry nebo chryzantémy nebo jiné kopretiny, jen když se člověk něco zajímavého dozví.
  • 16. 10. 2008 15:29

    Martin Gembec
    Pěkný příspěvek. Měl jsem za to, že právě díky poloze se nejvíce na GEO vypouští z Kourou raketou Ariane 5, ale asi je to pro USA a Rusko problém, takže si to vypouštěj po svým. Geostacionární družice jsou pěkně velké mrchy s obřími solárními panely nezřídka přes 20 metrů, dokonce dokáží vrhat záblesky tak jasné, že jsou pak vidět i pouhým okem, ačkoli normálně je obtížné je vidět něčím menším jak 40 cm dalekohledem. Měl jsem osobně to štěstí vidět družici na GEO letos na jaře. Vypadala jako nová hvězda, která za pár minut zmizela.