Nedával bych logiku do souvislosti s pravicovou/levicovou orientací - to je spíš otázka sociálního nastavení/cítění, empatie a životních zkušeností. Osobně bych od logicky uvažujících čekal spíše levicovou orientaci - protože, logicky, můj ekonomický ne/úspěch je dán třemi faktory: tím jak se snažím, jaké mám nadání a jaké mám štěstí/smůlu. Přičemž ovlivnit můžu jen to, jak se snažím - a nepřijde mi fér, aby člověk jen kvůli souhře těch zbývajících dvou faktorů skončil hladovějící pod mostem (zvlášť v dnešní společnosti, kdy -objektivně vzato- je zdrojů nadbytek).
Mimochodem - ona je otázka i to, zda/nakolik dokáže člověk ovlivnit tu svou snahu. Syn má ADHD - poruchu pozornosti. Do školy má medikaci, která pozornost zlepšuje - a je vidět nebetyčný rozdíl v tom, když si léky vezme a když zapomene (ne že by to s těmi léky bylo kdovíjak dobré, ale bez nich neudrží kontext dvou jednoduchých vět, protože mu pozornost samovolně přeskakuje jinam - což je pro logiku naprosto smrtící). Na tom, jak velké rozdíly u něj dělá mít/nemít svůj lék, jsem si uvědomil, že moje ceněná schopnost analyzovat a řešit složité problémy je dost možná jenom důsledek toho, že moje tělo/mozek dokáže produkovat ten správný chemický mix... takže můj úspěch při řešení problémů nakonec není výsledkem mé vůlí vyvolané snahy - spíš je to klika, že jsem chytil extra dobrý genetický základ, který mi umožňuje udržet v hlavě ten správný kontext a správně zaměřovat pozornost, a to všechno po dost dlouhou dobu. Dává mi snad tahle moje klika právo říkat těm, co ten genetický základ chytli hůř, že mají hladovět pod mostem?
- - - - -
Co se týče "právní logiky", ta je v mnoha případech skutečně odlišná než by laik čekal - rozdíl ale není v logice, nýbrž v neznalosti kontextu (terminologií počínaje, související legislativou pokračuje a judikaturou konče). Spousta věcí je také dána tradicí (takové ty průpovídky jako "právo patří bdělým" apod.), a v neposlední řadě jde i o zvyklosti, jak co vyjádřit - např. laik obtížně rozeznává mezi výčtem úplným a neúplným.
Pro laika je proto obtížné a někdy nemožné používat logiku v právu správně.
Ono to memorování má smysl, protože odborník, zejména VŠ, nemůže dost dobře sedět u počítače a neustále během práce žhavit pana Googla nebo Wikipedii (nebo něco podobného).
Nehledě k tomu, že je prokázáno, že lidé s namemorovanými základními znalostmi mají jednak vyšší úspěšnost hledání (třeba na tom Googlu), jednak i lepší schopnost rozlišit věrohodné informace od fake.
To ale není pravda. Vy jste se nikdy nesetkal s výzkumnou činností například přírodovědných oborů. Si myslíte že na výpočty statistik, různého šíření druhů a poddruhů používají Word?
A dovedu si představit že podobné problémy řeší i na humanitních oborech. Takže programování a logika je potřeba všude, ne jen tam kde si myslíte že to tak je...
Ale vždyť je to právě naopak, viz zaznívající kritika v diskuzi na lidi se společenskovědním a humanitním vzděláním, kteří mnohdy příliš logicky neuvažují. Právě takovým je potřeba umožnit již v mládí pochopit, jak počítače a programy fungují a na konkrétních ověřených výukových postupech (jako jsou moderní dětské programovací jazyky) logické uvažování rozvíjet. Absolvent ČVUT se s tím na střední a následně vysoké škole jistě setká, protože to patří k jeho specializaci.
Informatické myšlení, jak se v současné době tento fenomén označuje, je prostředek rozvoje myšlení dětí, nikoli výukový cíl. Primárním cílem tedy není "úzkoprofilová produkce programátorů".¨
ON
Strategie digitálního vzdělávání, MŠMT
Měrnou tepelnou kapacitu vody (zcela namátkově) můžete např. použít pro odhad, jestli váš tepelný zdroj (třeba turistický vařič) bude stačit na ohřátí vody v desetilitrovém hrnci k varu.
Jestliže nějakého "humanitně vzdělaného odborníka" nachytáte při neznalosti těch dějepisných nebo uměleckých fakt, tak víte, že pravděpodobně i to ostatní, co uvádí, je blábol. Zažil jsem takové, u nichž nyní vím, že neznají pořádně ani svůj obor v širších souvislostech a jen plácají nesmysly.
V poslední době jsem nad tím docela přemýšlel.
A k čemu jsem došel?
Učivo na základní a střední je vědomostní základ. Nikdo ovšem nepočítá, že si to budou lidi všechno podrobně pamatovat. O to taky vůbec nejde.
Jde o to, vytvořit z těch útržků jakousi základní kostru a ve chvíli, kdy potřebuju něco složitějšího vedět, tak mám na čem stavět a vím, co potřebuju hledat.
Takže prvním cílem je ten základ pro člověka.
A druhý cíl je pro nás pro všechny. On se totiž (skoro) každý školák později stane voličem. A člověk, který nemá žádné znalosti vhlavě, je jednoduše manipulovatelný a pak volí jen podvodníky s pěknými pohádkami.
Což je pak problém, který škodí nám všem. A pokud s tím něco pořádného neuděláme, tak se nikdy západní Evropě nepřiblížíme.
Zvlášť, když v poslední době děláme všecno proto, aby nám ještě víc unikala.
Škola (ani maturita) není o tom naučit se "matematiku" a pak ji v životě používat. Ani o tom naučit se "dějepis" a pak ho v životě používat. Ani "tělocvik" není na to ho pak v životě používat. Škola je primárně o tom, o čem byl článek - naučit se řešit problémy, které nastávají v životě, bez toho, že bych na ně byl předem konkrétně cvičený. A některé problémy se prostě řeší líp, když k tomu má člověk kromě logiky a přístupu ještě všeobecný rozhled [=namemorováno mraky blbostí, které nikdy nebude potřebovat].
Nejvyšší hora Afriky je Kilimandžáro. Trepka velká patří mezi nálevníky. Jan Lucemburský padl roku 1346 v bitvě u Kresčaku. Svatopluk Čech patřil mezi ruchovce. Metonymie je přenesení významu na základě vnitřní podobnosti. Autorem opery V studni je Vilém Blodek. Grafit krystalizuje v šesterečné soustavě. Alkeny jsou acyklické uhlovodíky s dvojnou vazbou. Měrná tepelná kapacita vody je 4,18 kilojoulů na kilogram a stupeň Celsia.
To jsou náhodné útržky informací, jež si s sebou nesu od dob školní docházky, už se těším, až mi pomůžou "řešit problémy, které nastávají v životě, bez toho, že bych na ně byl předem konkrétně cvičený", zatím dvacet let a nic... Upřímně, když si vzpomenu, jak důležitě se tvářili ti, již mi tyto informace prozradili, a jak trvali na tom, abych si je zapamatoval, musím přiznat, že se cítím podvedený.
Podobně, ale navíc se hodil i ten grafit.
Btw, ona se i definice pH jako logaritmu z poměru disociovaných iontů vodíku v roztoku dá použít, třeba při výpočtu, jak si upravit vodu v bazénu... List papíru vyjde levněj, než metoda pokus-omyl.
S trojčlenkou a i/y musím jenom souhlasit, ale z matiky je základ
- trojčlenka
- procenta (ve vztahu k úrokům, daním apod.)
- plocha a obvod 2D objektů (výpočet plochy pozemku, délky plotu, kolik pracovní desky padne na linku,...)
- objemy těles (Kolik vody narvu do sudu pod okapem? Opravdu do kanystru 15x20x30cm prodejce naleje 12l?)
- základy statistiky (protože na její neznalosti profitují populističtí politici). Nepotřebují směrodatnou odchylku, ale princip, rozdíl mezi průměrem a mediánem, vědět, co je statistický vzorek,...
A pak něco málo z fyziky - kladka, páka, teplota,...
Fascinuje mě ona vžitá představa programátora jako divného nerda, kterému nikdo nerozumí. Podle mých zkušeností je za tím jen stereotyp, aktivně přiživovaný těmi, kteří podvědomě tuší, že jde o činnost, kterou oni sami nemohou chápat a proto je to podezřelé :-)
Asi to taky znáte - většina z těch, kteří se nám smáli jsou dnes méně spokojeni než my a mnohdy ani nemají funkční rodinné zázemí, ačkoliv v době, kdy my jsme trávili noci s assemblerem oni "běhali za holkama." :-)
To jsou holt ty paradoxy.
Na druhou stranu - povinnou výuku programování na nižších stupních škol považuju za blbost. Je třeba aktivně hledat talenty, ne hrách na stěnu házet...
Především je třeba říci, že programování je aplikovaná matematika. A jednou z nejdůležitějších disciplín matematiky je logika. A logika učí činit správné závěry ze správných i nesprávných tvrzení.
Zakopaný pes je ve výuce matematiky na základních a středních školách. Způsob, jakým je výuka prováděna je dlouhodobě špatný a důsledkem je alibistické zrušení povinné maturity z matematiky - ti, co nedokáží matematiku naučit, plédují za volnost a nepovinnost.
Sám preferuji výuku (a nejen matematiky) příkladem - ať už jde o řady z kaštanů a kamínků nebo komín vrhající stín. Na takových příkladech pochopí zákonitosti matematiky a logiky většina dětí. Nebudou-li děti cvičeny v logice, skončí jako JUDr. Buzková, neblahé paměti ministrině školství, která devastaci školských učebních metod započala i svým "proslulým" tvrzením o nepotřebnosti matematiky. Pak se nemůžeme divit, když advokátovi namítnete, že logický výklad zákonu je jiný než on tvrdí a on odpoví, že v právu platí jiná logika. Logika je jen jedna už od starého Řecka!
Jsem pro to, aby se ve škole neučily počty jako za Rakouska-Uherska ale především logické myšlení - ty počty přijdou samy jako důsledk znalosti logiky. Ovšem se obávám, že logické myšlení je právě to, co současné vládnoucí levicové garnituře vadí (aby i ti co dnes nechápou pochopili, co se tu vlastně děje) a nejen proto, že jí samotné se logického myšlení nedostává.
Autor je matematik, programátor, absolvent MFF UK (nyní již mimo službu :-) ).
Nie je mi celkom jasné, čo myslíte pod pojmom "moderní EU školství". Školstvo je oblasť, ktoré je silne v kompetencii členských štátov a EU má len poradnú a koordinačnú funkciu (programy typu Erasmus a pod).
Ale možno mi niečo uniklo a otvoríte mi svojim vysvetlením nové obzory.
S názorem, že programování je pro běžný život bez přínosu si dovolím nesouhlasit. Algoritmizací v obecném slova smyslu se zabývá v životě většina lidí, protože věci se nedějí samy od sebe a to jak se od stavu A dostanu ke stavu B se řeší pořád:
- vaření
- řemeslná výroba
- doprava, cestování MHD
- styk s úřady
- výrobní postup
- střední management týmů
- metodika práce
Všechno to vyžaduje vymyslet kroky, které vedou od stavu A do stavu B. Kdyby se někteří z těch, co ty postupy vymýšlejí pro nás pro všechny učili programovat, nevymýšleli by takové kraviny.
Z názorů typu "vždyť on nikdy programovat nebude" nebo "nikdy to k ničemu potřebovat nebude" se mi kroutí nehty do kornoutů.
Napadlo hlasatele těchto odmítavých žvástů vůbec, že první dva problémy které člověk v životě řeší, jsou z oblasti automatizace a analýzy a zpracování dat? Konkrétně mám na mysli zvládnutí vlastního pohybu a ovládnutí jazyka. Ve skutečnosti jsou to dost možná ty úplně nejkomplikovanější a nejobtížnější úkoly, které drtivá většina lidí musí řešit za celý svůj život!
Podle mě je ten deklarovaný přínos programování pro běžný život přinejmenším diskutabilní. Ono se to už několik let všude opakuje, protože to zní dobře a především sami programátoři si tím rádi potvrzují, že nejsou jen divní nerdi, kterým nikdo nerozumí. Bere se to jako samozřejmost, konkrétní příklady využití získaných dovedností v každodenním životě se ale hledají dost těžko. Rozhodně tím nechci říct, že by se děti neměly učit programovat. Každý tréning myšlení je prospěšný. Není ale důvod stavět zrovna programování nad ostatní možnosti rozvoje logického uvažování a prezentovat ho jako jakýsi všelék, který nám ve společnosti chyběl a udělá z nás lepší občany. A to píšu jako člověk, který se programováním živí.
Ano, taky to tak vidím. Je třeba si přiznat, že naše školství k rozvoji logického uvažování moc nepřispívá. Spíše vůbec. Jediným předmětem s tímto potenciálem je matematika, s tím, že je to na příliš teoretické bázi a pomůže to jen talentovaným a nadprůměrným. Ostatním spíše ne, logické postupy v ní neobjeví.
Snad každý z nás potkal vysoko vystudované absolventy našeho školství, kteří s logickým řešením problémů mají problém. A také jiné absolventy, třeba jen se střední školou, kteří se díky talentu prosadili v činnostech s potřebou logických schopností. Z toho mi vychází, že to naše školství moc neumí ty talentované rozlišit a pomoci jim v rozvoji.
Takže mimoškolní kroužky programování určitě ano! A také jsme zaregistrovali několik posledních výzkumů, že inteligenci a rozvoj mozku rozvíjí kupodivu pestrá fyzická činnost, nejlépe jemná motorika. Doporučuje se i pro seniory, je to prý lepší než křížovky. Takže to je ta oblast pro zbylou část populace.
Ad adresář kroužků programování: Už jsem nad tím přemýšlel, ale není to tak jednoduché jak to vypadá. Jednak by to měla být věc katalogů stránek, ale to už všechny zabalily (Seznam dávno, DMOZ nedávno). Druhá věc je, že pod "kroužkem programování" se skrývá mnohé (i kurz youtubování). Takže to chce osobní znalost organizátora. Protože na tom jak spokojené budou děti, se až tak moc stavět nedá. Další věc je, že se jedná o stav přechodný. Jak bylo v článku naznačeno, je to podobné jako v roce 1990 s angličtinou. Dobrých učitelů je pomálu, mnozí jsou jen o lekci napřed před žáky. Ale to se za pár let změní. A tak jako nikdo teď nevolá po adresáři jazykových škol nebude ani nikdo za chvíli volat po adresáři kroužků programování.
Výuky povinné matematiky se musím také zastat. Svého času jsem na VŠ u čil několik studentů práv počítání se zlomky. Na přednáškách probírali dědické právo a velmi mnoho z nich neumělo správně spočítat dědické podíly.
Je ovšem otázkou, zda-li musejí všichni maturanti umět např. kvadratické rovnice ...
S mozkem je to stejné jako se svalama: když ho používáte, zlepšuje se; když ho nepoužíváte, atrofuje. Smysl memorování je tedy i v tréninku paměti: čím víc trénuju paměť, tím víc a tím snáz si toho dokážu zapamatovat.
A to říkám jako člověk, který všechno tohle memorování ve škole upřímně nenáviděl :)
Titul? O really? Ony jsou firmy v pozici že by si toto mohly diktovat? Kdy jsi naposledy sháněl lidi? Za komaru?
On titul zaručuje znalosti? Podívej v momentě kdy je cech 3x levnější tak berou progrose I se zakladkou.
Nebo juniora co je ochoten se zaucit.
To za mne nebylo. Brali jen Ing. na pozici šroubovák pocitacu/oprasovac. A lidi co nakradli na školeních PVT a v akademické sfere.
Dneska by mi jako absolventovi utrhli ruce. Tehdy si firmy mysleli že si mohou poroucet a mezi tím jim lidi utekli za hranice.
Na bod 2 potřebujete rétoriku, slovní manipulaci atd. Logika a reálie vám nepomůžou. Jak dotyčný začne tvrdit věci typu "náš nejbližší příbuzný je šimpanz a to je bíložravec", tak je logika nahraná. Je pak na "dalšími lidmi", aby oni sami věděli, že šimpanz je všežravec a je velmi dobrý například v tom, jak ve skupinkách lovit opice a zabíjet je tím, že je shodí ze stromů. Tedy aby oni sami měli dost informací na bod 1.
Jé, statistika. Tu politickou nezvládají ani vysokoškoláci co studovali matematiku. Jak o ní totiž začne mluvit politik, tak lidem nějak vypne myšlení.
Početní příklad:
1. Mám množinu hodnot 100, 200, 300, 400 a 500.
a) Kolik je průměrná hodnota?
b) Kolik prvků množiny má hodnotu stejnou nebo vyšší, než je průmerná hodnota?
2. Zvýším nejnižší hodnotu o 50%, takže množina bude teď 150, 200, 300, 400 a 500.
a) Kolik je průměrná hodnota?
b) Kolik prvků množiny má hodnotu stejnou nebo vyšší, než je průmerná hodnota?
Lidé zblblí politiky a jejich kecy o zvyšování minimální mzdy z nějakého důvodu předpokládají, že odpovědí na 2b bude stejné nebo vyšší číslo, než na otázku 1b. Přestože výsledek je přesně opačný. Matematika jasně říká: "když přidám lidem, kteří mají nejmenší mzdu, tak počet lidí s podprůměrnou mzdou vzroste"
Ano, s tím lze souhlasit.
Matemati, tak jak je dnes vyučována, je příliš obsáhlá. Parametrické rovnice, kvadratické rovnice, vyšetrování průběhu funkcí, limity, logaritmy ... málo kdo tyto znalosti aktivně využil v dalším životě.
Já jsem za ně byl za to rád, protože jsem pokračoval na VŠ a tyto znalosti byly povinné minimum, na kterém se pak stavělo dále.
Ale pak mi přijde naprosto tristní, když dospělý člověk nedokáže počítat se zlomky nebo procenty. To zas beru jako poměrně důležitou znalost. Např. i ve vztahu k finanční gramotnosti ... spočítat si, jestli je ta sleva opravdu výhodná. Jak se počítají úroky z úvěru (netvrdím, že je nutné znát složené úrokování zpaměti), aby pochopil úročení půjčených peněz.
Logikou ke lhaní těžko dojdeš.
Jejich "lhaní" vychází z nedostatku informací, z uzavřenosti jejich vědomostního prostoru a z i z nedostatku logického myšlení.
Oni tomu zkrátka uvěřili.
To mi připomíná nedávno schálený zákon proti hazardu.
Normálně logicky uvažující člověk viděl, že to k ničemu není.
Po půl roce se ukázalo, že změna opravdu žádná. Tedy mimo to, že se najednou všude objevili reklamy na sázkové společnosti :-)
No a co udělají úředníci na ministerstvu? Vypracují studii, která dokazuje, že to nebyla jejich chyba, ale že za tím stál "lobbing" sázkovek.
Ale bylo to přeci tomu HROZNÉMU hazardu, tak je většina lidí naprosto spokojena, že naprosto zbytečný a přitom lidi víc omezující zákon, vznikl a platí.
A nejspíš bude i zpřísněn.
To je těžké. Znám člověka, u nějž je matematika až tak špatná, že si dokáže koupit dvě půllitrové lahve s kolou, protože jedna litrovka je těžší a on nechce mít těžký batoh. Jestli selhala výuka matematiky (2 * 0,5 = 1) nebo výuka fyziky (hmotnost je přímo úměrná objemu), to těžko soudit. Vysokoškolsky vzdělaný státní úředník prosím.
To, co popisuješ, není tím, že by se učilo příliš mnoho matematiky, ale že se učí příliš málo programování a věcí okolo _nejen_ pro informatiky. Nejsem programátor ani informatik, ale stejně nejvíc času v práci strávím programováním. Jenže mě to žádná škola, kterými jsem prošel, nenaučila dělat správně (ani se o to nepokoušela), takže se vše učím za pochodu, a nakonec i k těm správným paradigmatům a rozumnému workflow dospívám sám s přibývající praxi. (Když se dnes podívám na svůj dva roky starý kód, jímá mě děs a většinou stejně dojdu k závěru, že to celé musím přepsat, a zabere mi to zlomek času.)
A není úplně pravda, že „tam, kde matematika je trochu třeba, stejně neděláš věci od píky, ale máš po ruce knihovny a expertní matematiky“. Věci od píky sice neděláš, ale abys mohl z dostupných částí stavět, velice často jim musíš od píky rozumět. Příklad z praxe: potřebuji převést rozklad vektorových vln do sferické base mezi různými počátky. Reálně mám dvě možnosti: zkusit přiohnout veřejně dostupný FORTRANovský (jak tohle může ještě v roce 2017 někdo používat?!) kód psaný někým, koho nejspíš učili programovat tak, jak se to dělalo v 60. letech, nebo použít, co se dá, třeba z GNU GSL a z toho si to nějak poskládat. První možnost je naprostý masochismus a na druhou možnost stejně nesmíš být debil a musíš umět třeba spočítat limitu, protože v daném kontextu není sin(0)/0 == nan úplně žádoucí výsledek.
A tvrzení o „expertních matematicích po ruce“ je úplně mimo realitu.
Ježkovy zraky, ale pravice/levice přece vůbec není otázka sociální! Je to pouze otázka toho, zda více či méně státu. Levice se to snaží nelogicky (sic!) obhajovat skrze pomoc sociálně slabším, ale realita je úplně jiná. Celá levicovost je zoufale nelogický konstrukt, nucené transfery prostředků od "úspěšných" k "méně úspěšným" nemohou dlouhodobě fungovat, protože berete motivaci těm úspěšným se snažit. Naopak pokud úspěšní mají možnost prosperovat, vede to následně k prosperitě i ostatních, protože menšina úspěšných táhne zbytek společnosti nahoru. Funguje to všude - v pracovních kolektivech, ve škole... Veškerá pomoc funguje jedině na čistě dobrovolné bázi, dotyčný sám musí chtít pomáhat, navíc ví komu pomáhá. Podívejte se do historie, které společnosti a v jakém časovém období prosperovaly. Podívejte se na historii úspěšných států, kdy dosáhly úspěchu a proč. Levicové uspořádání to nikdy nebylo. Naopak to naprosto vždy byla doba, kdy měli občan více svobody a méně státu. Jedině v takové době lidé v daném státu bohatli, a to i ti nejméně úspěšní, protože bohatství úspěšných znamenalo, že mnohem častěji získávali práci, více fungovala dobročinnost a další aspekty.
Ten zbytek vašeho příspěvku je silně manipulativní s cílem vyvolat falešné dilema a hraje na emoce, nikoli na rozum a logiku. To je totální fail. Neexistují jen dvě možnosti. V současné době navíc ani není důvod, aby kdokoli pod mostem končil (ve fungujícím státě) - i kdyby neexistoval státem řízený sociální systém, existuje celá řada charit, nadací, ale i dobrovolníků. Bohužel zde máte lidi, kteří mimo společnost žijí zcela úmyslně (např. bezdomovec, co bydlí pod mostem u Vltavské v Praze, onen muž z popela co nedávno zemřel a další), případně tam končí proto, že ve společnosti z různých důvodů žít nedokážou (drogy, kriminalita apod.). Není možné pomoct všem a hlavně není možné pomáhat proti vůli těm lidí.
Jinak konkrétně naše společnost je ve světovém měřítku extrémně rovnostářská (a nemyslím to zle), neexistují žádné kasty, lidé jsou zde velmi tolerantní (a to jak k různým vzhledovým, tak i osobnostním odlišnostem - homosexualita, barva kůže, vyznání...). V poslední době se sice společnost polarizuje, ale je to jen reakce na tlak "musíme být solidárnější, otevřenější" apod. Máme zde reálně naprosté minimum skutečně chudých (bacha, nezaměňovat se statistikami, které za chudé berou rodiny, které mají příjem pod 60 % mediánu!), žije zde víceméně v klidu spousta národnostních menšin (Cikáni, Slováci, Vietnamci, Ukrajinci, Rusové, Bulhaři, Němci, Maďaři, já nevím kdo všechno...), zdravotnictví máme na vysoce nadstandardní úrovni (i když jsme si zvykli na něj věčně remcat - mimochodem, mám syna s Aspergerovým syndromem a sám moc dobře vím, jaký to je boj s institucemi, přesto české zdravotnictví vnímám pozitivně)...
Zcela namátkově jste vybral to, co je asi nesnazší (přiznávám, že jsem docela dlouho přemýšlel, jaký elementární fakt z fyziky si vybavím a zároveň mi je bezpečně k ničemu), ale budiž.
Potíž vidím v tom "můžete", ano, opravdu bych mohl, jenže ač jsem se na VŠ nachodil něco puťáků a na nich vařil, přičemž mi společnost dělali převážně matematici a fyzici, tak jsme to nikdy neměli potřebu počítat, otázku "Na ohřátí kolika ešusů stačí malá bomba?" řešil expertní odhad zkušenějších kamarádů - turistů, úplně stejně jako související otázky "Z kolika pytlíků rýže se nají čtyři lidi po dni stoupání na hřeben?" či "K dochucení kolika večeří vystačí štangle lovečáku?".
A to druhé může být ošemetné, budu-li posuzovat něčí odbornost tím, nakolik dává základy, zároveň říkám, že umím posoudit, jaké základy by měl ovládat, aby byl kompetentní vyřešit onen konkrétní problém, který řeší/vyjadřuje se k němu. Na to jsem už potkal příliš mnoho "totálních mimoňů", kteří však byli v úzké oblasti skutečně dobří, abych tuto heuristiku mohl přijmout.
A pak je tu otázka kontextu, když zjistíte, že vím, že "Jan Lucemburský padl roku 1346 v bitvě u Kresčaku.", co Vám to vlastně řekne? Poznáte z toho, zda vím, kdo byl Jan Lucemburský, na čí straně a proč byl, kdo tam vlastně proti sobě bojoval, kde je Kresčak, jaké důsledky měla Janova smrt pro české země?
„Osobně neznám neziskovku, která by byla činná v sektoru logiky, matematiky, programování , pokud chceme zůstat věrní původnímu tématu článku.“
Argumentovat vlastní neznalostí tě taky naučili ve státní instituci? Takové neziskovky samozřejmě existují a pro člověka umějícího používat internetový vyhledávač není problém příklady najít.
Neobviňoval bych "školství" z toho, že studentům unikají souvislosti. Buď je to v učitelích, kteří souvislosti nepodají dostatečně záživně (zapamatovatelně) a nebo v lenosti studentů. V životě jsem potkal jak ty lepší, tak ty horší učitele ... a někdy se mi chtělo a někdy ne. Přesto je jen velmi málo věcí, které jsem v životě nevyužil a nebo mi jejich znalosti nechyběly a já je pak musel dohánět v dospělosti. Naopak shledávám, že nás toho učili příliš málo.
Náš mladší syn k Javůrkům chodí a je nadšený. Starší syn chodí na podobné kroužky už třetím rokem do DDM v Horních Počernicích. Když jsem pro něj podobně zaměřený kroužek před třemi lety sháněl, všude v okolí byly jen kroužky tanečků, keramiky a pískání na flétny. Bylo utrpení sehnat něco co by ho vedlo v IT někam dál, než je hraní her. Pak přišli manželé Javůrkovi se svým kroužkem a já jim za to moc děkuji. Prý tento národ staví své bohatství na technických oborech, tak proč je všude tolik kroužků jako je keramika, nebo tanečky? Protože lidí kteří by děti učili techniku je málo a musí o svém oboru něco vědět. Velké díky všem, kteří se dětem v tomto směru věnují!
No. Matematika člověka nenaučí psát přehledný a srozumitelný kód. Nenaučí ho použít vhodné kombinace technologii. Nenaučí ho paradigmata a jejich uziti. Nenaučí ho co jeho kód dělá s trpaslíky v pocitaci.
O tom co za programátorské zvratky produkuje pražský matfyz mi vždy u piva referuji kolegové co tam učí v rámci postgradualu. Jeden člověk že studijního kroužku je použitelný.
Ona matematika je u většiny lopatoznich progrosu na nic. Pokud neresis termodynamiku,spalovani nebo otáčení družic, tak si vystacis se zakladkou. A I tam kde matematika je trochu třeba stejně nedelas věci od píky, ale máš po ruce knihovny a expertní matematiky. Zapomeň že třeba šifrovací knihovnu budeš dělat sam.
Nebudeš. Možná tak v příštím zivote.
Jak jsi jiz nepřímo natuknul, matematika by měla mít v pedagogické procesu vazby na praktické příklady. Ideálně bych při tom děcka soupnul ať naprgaji řešení ulohy. V tom ale selhavalo školství už za nás, kdy kantoři popirali existenci kalkulacek či počítačů.
Otázka v kolika případech to ten jedinec může ovlivnit a v kolika se musí jen řídit tím co vymyslí jiný.
Základ je totiž si určit metodiku a názvosloví . Protože ...programování je pro běžný život bez přínosu... nezahrnuje jednu skupinu obyvatel ani jeden archetyp člověka. Pak ...programování je pro běžný život... se stává tím čím nezávislé umění , u kterého také některé skupiny tvrdí že potřebují "všichni".
Chápu tu motivaci a pointu , ale pokud se budeme držet jen nadpisu některé věci se naučit nedají, ale jen rozvíjet.
V současné post době je jeden z trendů\vizí budoucnosti doufat v jakousi transcendenci obyvatelstva.
Kdy ztrátu práce lidí, která přijde v nedaleké budoucnosti (1,5-3generace) si racionalizujeme tím, že se z nich stanou programátoři, umělci no prostě lepší kreativní lidé, kteří budou kulturní, uvědomělý chytří( logika).
Ano hezký sen... ...jenže už mnohokrát se potvrdilo že povahové rysy člověka a jeho nadání jsou vrozené a člověka "nevyšlechtíte"
Jakou uzasnou debatu tu spustila reklama na programovaci krouzek. :D Od logiky, pres matematiku, politiku, az po boha. :D Jen par lidi resi puvodni clanek. Jinak Hospoda, jak vysita. A to se vetsina povazuje za inteligenty. Jeste, ze to nectou ty deti, tedy skupina lidi, kterych se to nejvice tyka.
IMHO by stačilo, aby se naučili logickému myšlení a schopnosti řešit problémy ti co školství řídí. Reforma stíhá reformu
(to taky není špatné. Když žáci během školní docházky ve zdraví přežijí dvě nebo tři reformy školství, pochopí, že život není peříčko:-D
a furt to není to pravé.
Počítače do škol a inkluze? Asi si zřídím ešop s provazy a lany.
Memorování, čili ukládání si nových poznatků do paměti bylo smyslem procesu učení odjakživa pokud vůbec pojmy učení a memorování se významově většinově nepřekrývají.
Problém je ten, že česká, potažmo celá lidská společnost si v tom za celé období své existence neudělala jasno jak to s efektivitou učení je.
To souvisí primárně s tím, že lékaři-vědci do dnešního dne neudělali jasno v tom, jak zpracování informací v mozku funguje.
Teď jsem si například nedávno prohlédnul v internetu letošní rozhovor významného neurofyziologa S. a nabyl jsem dojmu, že ten pán neříká principiálně nic jiného než co ví učitelka základní školy. Čili pan profesor nejspíše buď A/ v životě toho mnoho nenamemoroval nebo B/ z toho co namemoroval, nic kloudného nebyl schopen vymyslet.
Já myslím, že diskuze tohoto typu souvisejí s celkovým úpadkem společnosti po skončení studené války. Když si například otevřu stránky fyziologického ústavu Albertov, dozvím se ihned, že je to jeden z nejstarších, ale když otevřu oddíl tamní neurolaboratoře, tak na mne kouká bílá stránka. Ano, nějaká věta či odstavec obecného typu tam je, ale, čím se zabývají a co konkrétně dělají, to se nedozvím. Mám ten dojem, že i moskevská Lomonosova univerzita má dnes lepší prezentaci.
Je to nedostatečným memorováním nebo absencí myšlení nebo ještě něčím jiným?
Komenský říkal škola hrou, ale když umožníte všem si hrát, nebude to ve společnosti fungovat.
Jezuité oproti tomu používali rákosku, což leckdy pomáhá, ale například u malých dětí s psychicky neodolným CNS vede k stresovému poškození v dospělosti. A viděl jsem i dospělé studenty medicíny, kteří v důsledku memorování začali kouřit (návykové chování).
Lenin zase před sto lety říkal učit se, učit se a učit se! Vzdálili jsme se té zásadě?
Budou se stroje za nás učit lépe?
Čili jak je to doopravdy? Já myslím, že je to o absenci inteligence ve společnosti celkově, kdy se v médiích záměrně vyjadřují (resp. je jim umožněno se vyjadřovat) experti o umělé inteligenci jako je pan Rosa, zatímco ministr přes vědu Bělobrádek se k problémům české vědy a vzdělanosti odmítá vyjadřovat a když už (pokud se zrovna nemodlí na Velehradě), tak prozradí, že když o umělé inteligenci a inteligentních robotech slyšel poprvé, tak se tomu musel smát.
To jeho kolega přes českou kulturu Hermann je pragmatičtější, ten prosazuje zásadu, že rozvoji nových progresivních technologií musí předcházet rozvoj etiky. Čímž se dostávám do Brna, kde rozvoj etiky a podobných pseudověd byl na tamní mladé univerzitě vždy na výši.
Mnozí se domnívají, že bude-li prezidentem akademik Drahoš, situace se k dobrému obrátí. Já jsem ale realista. Pomineme-li ten fakt, že Drahoš je loutka řízená odjinud (takový český "makrounek"), tak již od dob Karla IV přes Josefa II až po Josefa Stalina platí zásada, že státnost (kam patří i vzdělanost) se primárně dělá mečem. Pan Drahoš možná toho má v hlavě namemorováno hodně (neumím posoudit neboť jsem o jeho zásluhách nic neslyšel), ale s tím mečem si ho v čele země neumím představit. Což je nejspíše i důvod proč česká akademie věd stále vypadá tak jak vypadá...
Jen doplním odkaz na aktuální článek o vzdělávání dětí v dnešní době:
http://www.lidovky.cz/ucitel-neni-podstatny-je-nahraditelny-strojem-rika-prukopnik-moderni-vyuky-sugata-mitra-gvb-/zpravy-svet.aspx?c=A170720_090359_ln_zahranici_pev .
Ona je to blbost na vsech stupnich skostvi. Protoze 99% lidi programovat nikdy nebude. Co ale zcela jiste budou, tak se pohybovat po internetu a vyuzivat vsemozne sluzby. A presne timto smerem by vyuka mela jit - ucit veci bezpecne a s rozumem pouzivat, upozornovat na rizika a ucit jak rizika eliminovat nebo alespon minimalizovat.
Jenze to bychom chteli aby na ministerstvech byl nekdo pouzivajici mozek, coz je nejen v nasich koncinach mene pravdepodobne, nez ze zitra pristanou zeleni muzici a budou si svami chtit potrast chapadlem.
Mě stačilo jak prof. Drahoš sklapl kufry, když se feministickým nevládkářkám nelíbila z ideologických důvodů výstava aktů v knihovně ČAV.
Přitom tam šlo o to, že to byly fotografie vytvořené zrekonstruovaným mokrým kolodiovým procesem a ženský akt je z mnoha důvodů (mj. i fyziologie vidění) prubířským kamenem kvality podání polotónů (a tedy zvládnutí kvality procesu).
Měl je prostě poslat do háje s tím, že o takové věci může rozhodnout jen nezávislý soud (alespoň pro demokratické státy to takto platí). Neudělal to, tudíž je rizikem pro demokracii, možná větším, než kdyby se na ten post dostal třeba Vandas nebo M. Sládek.
Nase skolstvi ale neni o mysleni, a to na libovolnem stupni. Je vyhradne o memorovani. Vcetne VS. Proto to vypada jak vypada.
Myslite si snad, ze u vyuky programovani nekdo oceni originalni postup? Kdepak, on ten "ucitel" jednak programovat neumi, a zadruhe tomu kodu nerozumi, takze jedine co umi zhodnotit, jestli je to pismenko po pismenku tak, jak to je v ucebnici/scriptech/...
Již nyní se firmy musí přehrabovat mezi mnoho špatnými programátory, podobné aktivity akorát způsobí že se budou přehrabovat v ještě větším množstvým marastu.
Jakmile bude poté člověk chtít sehnat práci, bude muset mít kvalitní titul z prestižní univerzity a vlastní porfolio.
Ve výsledku budou stávající pracovníci v IT mít ještě méně času pro sebe a rodinu. Stačí se kouknout na dnešní situaci, plno firem přestalo nabírat programátory bez titulu prostě proto že nemají kapacity hledat jehlu v kupce sena tvořeného všemi absolventy středních technických škol. Nevím jestli si to zde kdokoli z vás uvědomuje, ale do kontaktu s kodem se dostane v dnešní době úplně každý bez humanitního vzdělání.
problém je, že "osmašedesátníci" (kteří v době u nás probíhajícího boje za "zlidštění" socialismu, bojovali ve starých zemích EU za nastolení režimu stalinského typu (říznutého trockismem a maoismem), zahájili po své porážce "pochod institucemi" a nyní mají důležité slovo v tamních vládách apod. vč. školství. Na Idnes je blog slečny, která se v rámci Erasmu setkala s hov@dy, plně srovnatelnými s druhdy u nás lektory z kateder marxismu - leninismu.
Pokud je někomu u toho žanka lucemburskýho zcela neznámá doba, v níž žil a bojoval, tak bude blábolit nesmysly. Pokud je to někdo z "humanitních studií", tak by tyhle znalosti ml mít. A pokud je nemá, je to kastrovaný savec tura domácího a jeho řeči nemá smysl brát vůbec na vědomí
Ale problém není v levici nebo pravici, problém je, jestli v klidu fláká dluhy, nebo ne.
Klidně tu může 20 let vladnout levice, když bude držet vyrovnaný rozpočet krátkodobě i dlouhodobě.
To se opravdu nevylučuje.
To jen u nás zavedeno korupčním systémem soc.dem., který slibuje skupinám lidí víc peněz od státu, aby je volili.
Což úspěšně zavedl Zeman v 90, letech.
K té "logice" jsem nedávno napsal článek na svém blogu:
upergilla.blogspot.com/2017/07/matematika-logika.html
a tamtéž je k nalezení i série článků o SŠ výuce matematiky (začíná 28. 10. 2014 článkem:
upergilla.blogspot.com/2014/10/matematika-u-maturit-1.html
)
Jinak v současnosti (a už delší dobu) se skutečně matematika vyučuje jako typický "paměťový předmět"; měl jsem spolužačku, která byla v matematice úspěšná díky tomu, že se dokázala našprtat všechny příklady z učebnice a ze sbírky maturitních příkladů nazpaměť i s řešením, aniž by věděla, co vlastně dělá.
Hlavní problém je jistě v tom, že středoškolská matematika je považována za přípravku na MATFYZ a podobné VŠ pro cca 5% extrémně nadaných studentů a zbylých 95% je matematiky považováno za "odpad", a tak je s nimi i zacházeno.
A obávám se, že změny koncepce nedosáhneme povinnou maturitou z matematiky, ta jen zafixuje stávající špatný stav.
Navíc existuje řada exaktních oborů (třeba medicína), které se bez středoškolské látky z matematiky docela dobře obejdou. Kvůli čemuž také nevidím důvod, proč by měla být maturita z matematiky (v její stávající podobě) povinná.
Clem moderního EU školství vedeného různými pokrokáři není naučit lidi pochopit zadání, rozložit ůlohu na kroky, které už umím vyřešit, výsledek zkontrolovat jestli má smysl a případně posoudit v širším kontextu.
Takoví lidé by totiž začali přemýšlet i o tom, jestli jim pečovatelský stát za jejich daně poskytuje odpovídající hodnotu. To by totiž mohli začít volit skutečnou pravici.
Jinak pro rozvoj myšlení je jedno, jestli se děti budou věnovat fyzikálním, chemickým, biologickým experimentům nebo se začnou učit programovat. Existují obory, kde se základní nevědomosti a neschopnosti nedají okecat. A děti, kterým přemýšleni nejde, se mohou věnovat rukodělným pracem, kde se naučí, že je nejdřív potřeba prkénka nařezat a až potom z nich postavit skříňku a ne obráceně.
Jsou i předměty, které je potřeba memorovat, jako jsou dějiny, ale ty by se měly učit v souvislostech jednotlivých událostí a ne jen jako seznam po sobě jdoucích letopočtů.
Dejte alespon jediny priklad nejakeho problemu, pro ktery je treba memorovani. Rekneme ze pro lepsi predstavivost, vezmemez skladnika (amazon a spol). A nasledne vezmemez lekare - chirurga.
A ted jmenujte vedomosti na urovni zakladni/stredni nebo i vysoke skoly, ktere k vykonu sveho povolani potrebuji.
Potrebuje snad nekdo z nich vedet, ze Babicku napsala nejaka Nemcova? Potrebuje snad nekdo z nich umet na slepe mape nakreslit kudy tece Vltava? Nebo potrebuji vyjmenovat letopocty od Velke moravy a k nim prirazovat udalosti? Pripadne potrebuje nekdo z nich kvadratickou rovnici? O vyssi matematice nemluve?
Nase skolstvi naprosto presne opisuje slavna veta „i skladník ve šroubárně si může přečísti Vergilia v originále“.
A v dobách neomarxismu, který se do Česka valí ze Západu, nebude logicky uvažující člověk znevýhodněn, nebude výuka programování u dětí znamenat, že nakonec budou nešťastné, protože se stanou vyvrheli v neomarxisticky uvažující společnosti, zaměřené jen na zábavu a odmítání reality takové jaká je?