Vlákno názorů k článku Jak naučit děti logickému myšlení a schopnosti řešit problémy? Jde to! od A.S. Pergill - Mě stačilo jak prof. Drahoš sklapl kufry, když...

Mě stačilo jak prof. Drahoš sklapl kufry, když se feministickým nevládkářkám nelíbila z ideologických důvodů výstava aktů v knihovně ČAV.
Přitom tam šlo o to, že to byly fotografie vytvořené zrekonstruovaným mokrým kolodiovým procesem a ženský akt je z mnoha důvodů (mj. i fyziologie vidění) prubířským kamenem kvality podání polotónů (a tedy zvládnutí kvality procesu).
Měl je prostě poslat do háje s tím, že o takové věci může rozhodnout jen nezávislý soud (alespoň pro demokratické státy to takto platí). Neudělal to, tudíž je rizikem pro demokracii, možná větším, než kdyby se na ten post dostal třeba Vandas nebo M. Sládek.

Memorování, čili ukládání si nových poznatků do paměti bylo smyslem procesu učení odjakživa pokud vůbec pojmy učení a memorování se významově většinově nepřekrývají.
Problém je ten, že česká, potažmo celá lidská společnost si v tom za celé období své existence neudělala jasno jak to s efektivitou učení je.
To souvisí primárně s tím, že lékaři-vědci do dnešního dne neudělali jasno v tom, jak zpracování informací v mozku funguje.
Teď jsem si například nedávno prohlédnul v internetu letošní rozhovor významného neurofyziologa S. a nabyl jsem dojmu, že ten pán neříká principiálně nic jiného než co ví učitelka základní školy. Čili pan profesor nejspíše buď A/ v životě toho mnoho nenamemoroval nebo B/ z toho co namemoroval, nic kloudného nebyl schopen vymyslet.

Já myslím, že diskuze tohoto typu souvisejí s celkovým úpadkem společnosti po skončení studené války. Když si například otevřu stránky fyziologického ústavu Albertov, dozvím se ihned, že je to jeden z nejstarších, ale když otevřu oddíl tamní neurolaboratoře, tak na mne kouká bílá stránka. Ano, nějaká věta či odstavec obecného typu tam je, ale, čím se zabývají a co konkrétně dělají, to se nedozvím. Mám ten dojem, že i moskevská Lomonosova univerzita má dnes lepší prezentaci.
Je to nedostatečným memorováním nebo absencí myšlení nebo ještě něčím jiným?

Komenský říkal škola hrou, ale když umožníte všem si hrát, nebude to ve společnosti fungovat.
Jezuité oproti tomu používali rákosku, což leckdy pomáhá, ale například u malých dětí s psychicky neodolným CNS vede k stresovému poškození v dospělosti. A viděl jsem i dospělé studenty medicíny, kteří v důsledku memorování začali kouřit (návykové chování).
Lenin zase před sto lety říkal učit se, učit se a učit se! Vzdálili jsme se té zásadě?
Budou se stroje za nás učit lépe?

Čili jak je to doopravdy? Já myslím, že je to o absenci inteligence ve společnosti celkově, kdy se v médiích záměrně vyjadřují (resp. je jim umožněno se vyjadřovat) experti o umělé inteligenci jako je pan Rosa, zatímco ministr přes vědu Bělobrádek se k problémům české vědy a vzdělanosti odmítá vyjadřovat a když už (pokud se zrovna nemodlí na Velehradě), tak prozradí, že když o umělé inteligenci a inteligentních robotech slyšel poprvé, tak se tomu musel smát.
To jeho kolega přes českou kulturu Hermann je pragmatičtější, ten prosazuje zásadu, že rozvoji nových progresivních technologií musí předcházet rozvoj etiky. Čímž se dostávám do Brna, kde rozvoj etiky a podobných pseudověd byl na tamní mladé univerzitě vždy na výši.

Mnozí se domnívají, že bude-li prezidentem akademik Drahoš, situace se k dobrému obrátí. Já jsem ale realista. Pomineme-li ten fakt, že Drahoš je loutka řízená odjinud (takový český "makrounek"), tak již od dob Karla IV přes Josefa II až po Josefa Stalina platí zásada, že státnost (kam patří i vzdělanost) se primárně dělá mečem. Pan Drahoš možná toho má v hlavě namemorováno hodně (neumím posoudit neboť jsem o jeho zásluhách nic neslyšel), ale s tím mečem si ho v čele země neumím představit. Což je nejspíše i důvod proč česká akademie věd stále vypadá tak jak vypadá...

V poslední době jsem nad tím docela přemýšlel.
A k čemu jsem došel?

Učivo na základní a střední je vědomostní základ. Nikdo ovšem nepočítá, že si to budou lidi všechno podrobně pamatovat. O to taky vůbec nejde.
Jde o to, vytvořit z těch útržků jakousi základní kostru a ve chvíli, kdy potřebuju něco složitějšího vedět, tak mám na čem stavět a vím, co potřebuju hledat.

Takže prvním cílem je ten základ pro člověka.

A druhý cíl je pro nás pro všechny. On se totiž (skoro) každý školák později stane voličem. A člověk, který nemá žádné znalosti vhlavě, je jednoduše manipulovatelný a pak volí jen podvodníky s pěknými pohádkami.

Což je pak problém, který škodí nám všem. A pokud s tím něco pořádného neuděláme, tak se nikdy západní Evropě nepřiblížíme.

Zvlášť, když v poslední době děláme všecno proto, aby nám ještě víc unikala.

Jinými slovy, vaším ideálem je naprostý fachidiot, který mimo svou profesi (a to ještě v rámci úzké specializace) nezná naprosto nic.
Problém vidím v tom, že takoví lidé jsou velice jednoduše manipulovatelní a skončí na pozici otroků.

S mozkem je to stejné jako se svalama: když ho používáte, zlepšuje se; když ho nepoužíváte, atrofuje. Smysl memorování je tedy i v tréninku paměti: čím víc trénuju paměť, tím víc a tím snáz si toho dokážu zapamatovat.
A to říkám jako člověk, který všechno tohle memorování ve škole upřímně nenáviděl :)

Ja jsem zacal s latinou asi v 35 letech a tim nemyslim "in vino veritas" :-) Je fajn rozumet slavnym citatum. To co bylo pravdou pred tisici lety je pravdou temer vzdy i dnes.

Dejte alespon jediny priklad nejakeho problemu, pro ktery je treba memorovani. Rekneme ze pro lepsi predstavivost, vezmemez skladnika (amazon a spol). A nasledne vezmemez lekare - chirurga.

A ted jmenujte vedomosti na urovni zakladni/stredni nebo i vysoke skoly, ktere k vykonu sveho povolani potrebuji.

Potrebuje snad nekdo z nich vedet, ze Babicku napsala nejaka Nemcova? Potrebuje snad nekdo z nich umet na slepe mape nakreslit kudy tece Vltava? Nebo potrebuji vyjmenovat letopocty od Velke moravy a k nim prirazovat udalosti? Pripadne potrebuje nekdo z nich kvadratickou rovnici? O vyssi matematice nemluve?

Nase skolstvi naprosto presne opisuje slavna veta „i skladník ve šroubárně si může přečísti Vergilia v originále“.

jenze hodne tech namemorovanych informaci (dobrym prikladem je dejepis) je fake

S názorem, že programování je pro běžný život bez přínosu si dovolím nesouhlasit. Algoritmizací v obecném slova smyslu se zabývá v životě většina lidí, protože věci se nedějí samy od sebe a to jak se od stavu A dostanu ke stavu B se řeší pořád:
- vaření
- řemeslná výroba
- doprava, cestování MHD
- styk s úřady
- výrobní postup
- střední management týmů
- metodika práce

Všechno to vyžaduje vymyslet kroky, které vedou od stavu A do stavu B. Kdyby se někteří z těch, co ty postupy vymýšlejí pro nás pro všechny učili programovat, nevymýšleli by takové kraviny.

Ono to memorování má smysl, protože odborník, zejména VŠ, nemůže dost dobře sedět u počítače a neustále během práce žhavit pana Googla nebo Wikipedii (nebo něco podobného).
Nehledě k tomu, že je prokázáno, že lidé s namemorovanými základními znalostmi mají jednak vyšší úspěšnost hledání (třeba na tom Googlu), jednak i lepší schopnost rozlišit věrohodné informace od fake.

Nase skolstvi ale neni o mysleni, a to na libovolnem stupni. Je vyhradne o memorovani. Vcetne VS. Proto to vypada jak vypada.

Myslite si snad, ze u vyuky programovani nekdo oceni originalni postup? Kdepak, on ten "ucitel" jednak programovat neumi, a zadruhe tomu kodu nerozumi, takze jedine co umi zhodnotit, jestli je to pismenko po pismenku tak, jak to je v ucebnici/scrip­tech/...

Ano, taky to tak vidím. Je třeba si přiznat, že naše školství k rozvoji logického uvažování moc nepřispívá. Spíše vůbec. Jediným předmětem s tímto potenciálem je matematika, s tím, že je to na příliš teoretické bázi a pomůže to jen talentovaným a nadprůměrným. Ostatním spíše ne, logické postupy v ní neobjeví.
Snad každý z nás potkal vysoko vystudované absolventy našeho školství, kteří s logickým řešením problémů mají problém. A také jiné absolventy, třeba jen se střední školou, kteří se díky talentu prosadili v činnostech s potřebou logických schopností. Z toho mi vychází, že to naše školství moc neumí ty talentované rozlišit a pomoci jim v rozvoji.
Takže mimoškolní kroužky programování určitě ano! A také jsme zaregistrovali několik posledních výzkumů, že inteligenci a rozvoj mozku rozvíjí kupodivu pestrá fyzická činnost, nejlépe jemná motorika. Doporučuje se i pro seniory, je to prý lepší než křížovky. Takže to je ta oblast pro zbylou část populace.

Podle mě je ten deklarovaný přínos programování pro běžný život přinejmenším diskutabilní. Ono se to už několik let všude opakuje, protože to zní dobře a především sami programátoři si tím rádi potvrzují, že nejsou jen divní nerdi, kterým nikdo nerozumí. Bere se to jako samozřejmost, konkrétní příklady využití získaných dovedností v každodenním životě se ale hledají dost těžko. Rozhodně tím nechci říct, že by se děti neměly učit programovat. Každý tréning myšlení je prospěšný. Není ale důvod stavět zrovna programování nad ostatní možnosti rozvoje logického uvažování a prezentovat ho jako jakýsi všelék, který nám ve společnosti chyběl a udělá z nás lepší občany. A to píšu jako člověk, který se programováním živí.