Názory k článku Jak nevyhazovat peníze za digitalizaci? Stát musí vědět, co přesně potřebuje
-
... 18 % agendových služeb státu stálo 50 miliard ...
U NKÚ to indikuje zjevné nepochopení toho, o co v digitalizovaných službách státu primárně jde. Tohle byla zpočátku mantra i naší slavné DIA (než pochopili to co píšu dále). Není totiž služba jako služba. Jsou plně digitalizované služby, které využije několik milionů lidí ročně. A jsou jiné takové služby, které využije 0 lidí ročně. A takové nemá smysl digitalizovat za každou cenu. Prostě se porovnávají jablka s hruškami. Smyslem by mělo být digitalizovat služby, které jsou využívány ve velkém počtu a ne ty, které odkazují často zapomenuté ustanovení zákona, které OVM něco nařizuje a co se během roku možná někdy využije. -
Především by se měla ta digitalizace zdvojkolejnit:
1.- digitalizovatvnitřní služby
(back office
) státu, tedy agandy, které ouřady zpracovávají,
2.- digitalizovat rozhraní služeb, tedy interface mezi státem a občany.
Zatím je zřejmě obvyklá metodazavedeme nový, digitální postup tak, aby to šetřilo práci úřadům, ale necháme dobíhat papírovou agendu (takže to vše bude - dočasně - dvojmo), a občané se budou muset na vlastní náklady přizpůsobit; zároveň dáme povinnost to dělat digitálně, aby se mohla ta papírová část brzy odstavit
.
Výsledkem je, že občané jsou zákonem nuceni používat nedodělaný a neodladěný produkt, protože nastal nějaký zákonem daný termín, ale projekt má (jako všechny IT projekty!!!) zpoždění.4. 8. 2026, 17:44 editováno autorem komentáře
-
Pokud si stát stanovil cíl digitalizovat většinu "služeb vhodných k digitalizaci" do února 2025, tak není mimo zjišťovat, kolik z toho je opravdu digitalizovaných (ne tedy digitalizace stylem žadatel vyplní elektronický formulář, který si úředník vytiskne a jede postaru). A ano, těch 18 % (1 621) je opravdu ze "služeb vhodných k digitalizaci" (8 916), nikoliv tedy ze všech (9 552). Služby co "využije 0 lidí ročně" tedy nejsou zařezeny do služeb vhodných k digitalizaci.
ČLÁNKY DO MAILU