V jednom ze svých předchozích příspěvků jsem Vám slíbil článek o svých dojmech z práce na iMacovi a vzhledem k tomu, že jsem typický NT-čkár tak myslím, že mé postřehy Vás mohou zajímat, místy pobavit, ale zejména si budete moci udělat obrázek, co Vám ten okouzlující bobeček může přinést. Hlavním mým cílem bylo ovšem srovnat možnosti iMacu, coby internetové konzole, s podobně vybaveným PC.
Než začnu, musím vyjádřit svůj dík firmě MACRON, za zapůjčení jednoho kusu tohoto zajímavého počítače a hlavně se omluvit všem příznivcům Applů a varovat je, že následující řádky jim ne vždy mohou připadat zajímavé, ale spíš tragické.
iMaca jsem si vyzvedl v úterý v dopoledních hodinách. Tenhle zelený bobek je zabalen v jediné krabici, která je ovšem trochu větší a zejména těžší, než byste čekali. Až do večera, kdy jsem se vyčerpán dostavil domů, pobýval v kufru mého vozu a já se jen těšil, až ho večer vybalím a zasednu.
Někdy po sedmé večer jsem onu oranžovobílou krabici otevřel vyndal manuály, kabely a CD (vše úhledně zabaleno) a sundal horní polystyrénový kryt pod kterým se blyštěl sám iMac. Ten je v krabici umístěn tak, že se Vám přímo nabízí uchopit jej za neobvyklý držák a rychlým pohybem ho umístit na pracovní desce svého stolu. (Samozřejmě, že tohle si člověk nedovolí; i když po dalších zkušenostech musím konstatovat, že by to určitě přežil).
Když jsem tedy iMaca opatrně vyndal, zapojil klávesnici a myš, připojil k el. síti, zastrčil telefonní kabel byl čas na první zhodnocení:
IMac je opravdu velmi zdařilý výrobek. Technologicky do všech detailů perfektně zpracovaný, ale přesto Vás něco rychle trkne. Na všech fotografiích, obrázcích a reklamních prospektech jsou jeho bílé části vyobrazeny opravdovou bělobou, zatímco ve skutečnosti je to průhledně šedý plast. Co Vás dále okamžitě upoutá je myš. Tu dávají k bobku zřejmě za trest. Je sice naprosto průhledná, ladí k barvě celého šasi, ale je naprosto neovladatelná a v ruce nesedí – ale každému co jeho jest. Zde je třeba podotknout, že myš, stejně tak klávesnice, je propojena přes USB, takže jsem neměl možnost nahradit ji okamžitě svou oblíbenou Geniuskou. Klávesnice je již o něco přijatelnější, ale stále je zde patrná snaha podřídit ergonomii estetické stránce věci. Všechny ty, kteří umí psát všemi devíti, musím varovat – mezi levým shiftem a Z je podobně jako u jiných klávesnic značkových PC vložen backspace, což poměrně komplikuje život při rychlohmatu na levý shift. No nic.
Jinak iMac působí skvělým dojem. Má oblíbená zelená ladí se šedí plastu, reproduktory jsou malé a decentní, CD_ROM je nenápadná a celé je to hezké a zaoblené.
To by pro dnešek stačilo, zítra vám povím co TO udělá, když se TO zapne, jak funguje MS Office 98 a sdělím Vám své první pocity, z nějaké vážnější práce na „svém“ miláčkovi.
Starší, související články:
