Verejnou IP adresu povazuji za dobrou a prirozenou vec (pokud ji nekdo nechce, jeho problem, nemusi ji prece vyuzivat, stejne jako kdyz koupite rohlik, nikdo Vam nebrani zuzitkovat pouze spicky) pri pripojeni do Internetu. To ze jich je malo neni vubec pravda - o IPv6 jste zrejme jiz slysel, IPv6 je realita, jenze hodne firem by rado maximum vytriskalo ze soucasne infrastruktury bez investic (mne je kulovy po tom, ze manager, ktery tomu vubec nerozumi rozhodl o nakupu zarizeni, ktere neumi oba rezimy ci je to technologicky nevhodna investice) a tim brzdi a dusi rozvoj opravdoveho Internetu.
Vite, ono mi to trochu pripomina situaci se spamem - vemte si, pres koho se siri velke mnozstvi spamu a kdo ho siril nedavno. Ano byly to ruzne free sluzby, sluzby s anonymnim pristupem. Dneska jsou casto historii, casto se s nimi moc serveru nebavi nebo sami provozovatele techto sluzeb biji na poplach a jsou zahlceni - DOBRE JIM TAK, zasvinily Internet, vychovaly si uzivatele, tak at si ted tu spinu odnesnou a sezerou i s chlupama.
Stejne je to s IPv6 - udajne ho nikdo nechce, ackoli ho potrebuje daleko vice subjektu - nekteri k tomuto poznani jeste nedospeli. Udajne je malo adres - skutecne? Adres je dost, jen ochota je pouzivat chybi. A kdo place, ze nejsou adresy? PRAVE ZE TI, kdo by meli byt prvni na rade v nasazovani IPv6 - mobilni operatori totiz z IPv6 ziskaji daleko vetsi profit nez bezni ISP, bohuzel jak se zda, k tomuto poznani nedospeli nebo jim to nikdo nerekl - a kdo jiny jim to muze sdelit, nez nespokojena zakaznicka obec?
Jisteze je realizovatelne ledacos, ale pokud do tohoz apojime penize, stojime furt pred stejnym problemem. Tj. naklady na transakci jsou prilis velke (takze bud zadarmo nebo vubec). Technicky to samozrejme neni problem a je to technologie, ktera se bezne pouziva :-)
Eurotel ma adres jako slupek - ma cely /16 a rozhodne si nemyslim, ze by spotreboval byt jen polovinu. A pokud RIPE prokaze, ze jeho adresni prostor se blizi naplneni, urcite dostane dalsi adresy bez zbytecneho odkladu.
Spis mam dojem, ze se mu v siti pomnozily zavirovane pocitace uzivatelu a pri tak nizkych kapacitach posledni mile je mu kazde opatreni dobre k tomu, aby komunikace byla pouze uzivatelska :-)
IPv4 adres je opravdu velmi mnoho. V utery jsem cetl clanek Geoffa Hustona (lide znali Internetu vedi, ze to neni zadnej blabolic), ktery predikuje, ze IPv4 adresni prostor dojde pri soucasnem tempu spotreby nekdy mezi lety 2030 a 2040 :-)
Sit nemuze byt chaoticka, sit musi respektovat nejakou autoritu, ktera ji prideluje unikatni zdroje (napriklad adresy).
Pokud se tyce schopnosti nasadit konkretni smerovaci protokoly na obecne podminky, byl bych velmi opatrny. Kazdy protokol ma sve nevyhody a jejich neuvazena aplikace muze zpusobit problemy (napriklad pri rozvoji site).
Nejsem si jisty, nakolik by BGP fungovalo s desitkami tisic (mozna i vic) "sitkami" po celem svete.
To se dnes deje :-) Tot realita Internetu. BGP je jedno, jak je velka dotycna sit. Jedno z mala omezeni BGP spociva v poctu cislel ASu (~65K), ktere BGP pouziva pro rozliseni jednotlivych zon.
Myslim, ze se mylite. Globalni smerovaci tabulky sleduje na Internetu nejmene desitky lidi (respektive maji pro tento ucel vyrobene nastroje, ktere to sleduji za ne). Pristup na looking glass servery ma dnes prakticky kazdy a hodne z nich nabizi i pristup ke globalnim tabulkam.
Paradoxne je obvykle jednodussi dostat se ke globalnim smerovacim tabulkam nez k nejake smerovaci tabulce v konkretnim propojovacim bode.
To je zásadní rozdíl v koncepci CZFree oproti České podobě komerčního Internetu: ISP spolu typicky peerují v jediném místě (NIX) a mají nějaký centrální router s těmi tabulkami. Jinde než na půdě NIXu, nebo spojem propojujícím jejich centrální routery spolu až na výjimky schopni peerovat nejsou.
Nejsem si jist, jestli spravne chapete fungovani Internet Service Providera. ISP maji svoje smerovace tam, kde je to pro ne zajimave (obvykle hlavne ekonomicky). ISP jsou schopni propojeni kdekoliv, kde je to zajimave. Nicmene to obvykle neni v koncovych lokalitach, protoze tam neni mozne efektivne vymenovat prakticky zadny provoz. Pokud by ti tri zakaznici v dane lokalite meli zajem spolu nejak usilovne komunikovat, udelaji to tak, ze si koupi konektivitu od stejneho ISP. Vymena provozu, ktery neni v dane lokalite zacat ci ukoncen, neni v zajmu ISP ani tech zakazniku. Posledni mile je totiz to nejdrazsi, co ISP leze do nakladu. Proto ISP peeruji v mistech, kde je mozne diky agregaci dat (a konkurenci poskytovatelu dratu a okruhu) stlacit cenu na jednotku mnozstvi. To samozrejme nevylucuje propojeni v jinych mistech v pripadne vyhodnosti. Napriklad Inway ma kolem sidla CESNETu vedenou svoji optiku, takze spolu peeruji primo na sale CESNETu. Svoji roli take hraji administrativni naklady, pokud budete mit 50 hranicnich smerovacu, budete mit skutecne problem uridit celou sit. Pokud mate 2-4, je to mozne udrzet v jednom clovekovi.
Jeste bych dodal, ze spojeni "centralni smerovace" neni presne. Mnohem lepsi je "hranicni smerovace". Dnes je velmi tezke rict, co je "centralni smerovac". Sit je planovana ve vrstvach - mate "jadro site" ci "pater site", "pristupovou vrstvu site" a potom zakaznicke smerovace (CPE). Existuji na to ruzne varianty, napriklad skutecne velke site provozuji jeste "superjadro site", pripadne se muzeme pobavit o tom, kam patri P a PE smerovace v pripade, ze provozujete MPLS.
Toto je právě bod, ve kterém koumunitní sítě přinášejí do telekomunikací zcela nové paradigma: nejde o to co nejvíc vydělat, ale o to co nejlépe propojit každého s každým a vybudovat nejefektivnější end-to-end spojení.
Ja se obavam, ze vytvorit maximalni mnozstvi neriditelnych spoju neni nejefektivnejsi. Nezapominejme, ze napriklad konvergence smerovacich protokolu nema nulovou latenci a krome hrube propustnosti site se k pozadovanym vlastnostem radi take symetricnost smerovani nebo jitter (rozptyl zpozdeni). A tyhle veci je proste slozite uhlidat.
Jinak se domnivam, ze komunitni site v podobe, jake prezentuje CZFree nepredstavuji zadny pokrok vpred na urovni IP. Je to jenom paradigma Internetu prevedene do mirne jineho ekonomickeho prostredi.
Domnivam se, ze zajimavy pokrok bude mozny az s prichodem mesh siti.
Ja samozrejme nevim, kolik jste jiz polozil kabelu, pripadne do kolika rozpoctu jste nahledl. Nicmene moje zkusenost rika, ze polozit kilometr optickeho kabelu cini mezi 500K-1M Kc. Podotykam, ze jde o oficialni rozpocty.
Jinak samozrejme mate pravdu, ze vymena globalnich smerovacich tabulek je v Internetu zalezitosti pouze jednotek smerovacu v konkretni siti (pokud nejste velky tranzitni operator).
Ale dovolil bych si zpochybnit informaci, ze vsichni admini hranicnich smerovacu CLOUDu v CZF redistribuuji vsechny prefixy dovnitr CLOUDu. Je jich (prefixu) sice malo, ale o tom to neni. Pokud redistribuujete vsechno bez jakychkoliv omezeni, muze se Vam ty tabulky nekdo pekne otravit :-)
Pokud se tyka moznosti veset kabely do vzduchu, situace na vesnicich je obvykle slozitejsi nez ve mestech (mene husta zastavba). Nezapomente take na to, ze bud musite postavit (a starat se o) stozary nebo se musite na vsi dohodnout v majiteli nemovitosti (a to muze byt skutecne problem).
A za Internet budete muset platit svemu ISP. Pokud vite, kolik cini dnesni rozpocty stredne velke obce, bude Vam rychle jasne, ze to obec ze sveho rozpoctu dotovat nebude.
A pokud to bude nejaka technologie (ethernet?), kdo bude nakup a provoz teto technologie financovat (kdyz pominu velmi naivni predstavu, ze to ucini obec)?
A mam celkem jasny dojem, ze provozovani sitove infrastruktury je neco _hodne_ jineho nez zapnuti mediakonvertory :-)
Bryskni postreh. Jaksi se Vam snazim naznacit, ze Internet je neco jineho nez rozvod plynu :-) A to je ten zacatek. Zatimco Vy uz jste dal ...
Predpokladam, ze nam sdelite, jak se Vase paradigma srovnava s faktem, ze zdroj dat za dopravu dat dopravci plati :-)
A pokud se tyce vhodnosti privest do obce stejnym zpusobem internet jako vodu nebo plyn, pak myslim, ze to neni dobra vec. Jednak utuzujete monopol a jednak potrebujete hodne velke cestky ze statniho rozpoctu.
Co se podepsat? :-)
Narazim na to, ze aktualne je problem vyresit jeden papir, ktery by metodicky obcim rekl, o cem to WiFi vlastne je. To by bodlo mnohem vic. Do leta je daleko.
Pokud se tyce ideje sitovani, skutecne jsou trosku dal nez tranzitni ethernet ve switchi.