Jak probíhalo schvalování telekomunikačního zákona?

7. 3. 2000
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Část včerejšího odpoledne jsem strávil na serveru Poslanecké sněmovny a probíral jsem se záznamem z pátečního jednání, přehledem pozměňovacích návrhů a výpisy hlasování. Jak se ukazuje, konečná podoba zákona mohla být původně mnohem příznivější - ovšem jen kdyby...

K zákonu o telekomunikacích, který byl v pátek ve sněmovně projednáván ve třetím, tedy posledním čtení, byla podána celá řada pozměňovacích návrhů. Z našeho hlediska jsou nejdůležitější ty, které se týkají horkého paragrafu 78, který by směle snesl označení „o prodloužení monopolu“. Podle původní předlohy ministerstva měly být obě povinnosti, o kterých je řeč (volba operátora a přenositelnost čísla), odloženy až k 31.12.2002, tedy o dva roky.

Několik pozměňovacích návrhů v této věci padlo už při projednávání zákona ve výborech (zejm. ve výboru pro evropskou integraci), s dalšími přišli jednotliví poslanci, změnu konečně navrhl také zpravodaj sněmovny k tomuto zákonu, poslanec Švrček (ODS). Přijat byl však nakonec jen jeden z nich, z mého pohledu bohužel nikoliv optimální.

Poslanci především rozdělili tzv. krátkou volbu operátora při každém hovoru a stálou, implicitní volbu operátora. Rozdíl mezi nimi je jednoduchý: krátkou volbu může každý provést vytočením určité předvolby před každým hovorem. Může si proto vybrat společnost, prostřednictvím které chce vést následující hovor: tato věc se může vyplatit především při rozdílech v cenících jednotlivých společností pro volání do různých lokalit. Naopak stálá volba znamená, že si zákazník – byť má domů zavedenou linku třeba od Telecomu – vybere jiného operátora a až do další změny bude využívat pouze jeho služeb. Jak se tento operátor vyrovná s Telecomem za využívání jeho vedení, je už věcí smlouvy mezi nimi.

Návrh poslance Sehoře tak například počítal se zachováním lhůty pro přenositelnost čísla a stálou volbu, ale pro krátkou volbu navrhoval pouze jednoroční posun, tedy do konce roku 2001. Jeho návrh však neprošel.

Radikální návrh naopak předložil poslanec Vladimír Mlynář, který požadoval zavedení těchto služeb už od 1.1.2001 pouze s tím, že ČTÚ by v případě závažných technických důvodů mohl výjimečně povolit odklad až o jeden rok. Tato varianta se mi osobně zdá rozumná, protože by umožnila kompromisní řešení. Alternativní návrh pro případ, že by tento nebyl schválen, předložil poslanec Michal Lobkowicz: podle něj by k 1.1.2001 měla být dostupná krátká volba, která je technicky nejjednodušší, od 1.7.2001 stálá volba a konečně od 1.1.2002 přeno­sitelnost čísla. To by dalo Telecomu možnost, aby mohl provést příslušné přípravy.

Ani o jednom z těchto návrhů se však nakonec vůbec nehlasovalo, protože ještě před nimi byl projednáván návrh poslance Suchánka (ODS). Tento návrh byl schválen, takže další návrhy, které se týkaly stejného paragrafu, byly automaticky mimo hru. Podle tohoto návrhu tak nakonec zůstala původní lhůta do konce roku 2002, změna se týká jen krátké volby, která má být dostupná již k 30.6.2002. Posun se tedy týká jen jedné služby a navíc jen o poměrně nepodstaného půl roku. Výpis hlasování je zde. Zajímavé je, že názor na tento návrh nebyl ani v řadách ODS a ČSSD jednotný, někteří hlasovali proti. Rozhodně však nelze všechny, kteří hlasovali proti, šmahem označit za „správné hochy“: někteří totiž pro návrh nezvedli růku nikoliv kvůli tomu, že je návrh jen kosmetickou změnou, nýbrž proto, že i onen šestiměsíční posun dopředu považovali za negativní.

Na pořad jednání se tak kromě již zmíněných návrhů nedostal ani návrh zpravodaje sněmovny, poslance Švrčka (rovněž z ODS). Ten by přitom podle mého názoru měl šanci na přijetí a zároveň by zachoval šance na rychlejší liberalizaci. Klíčové postavení by totiž podle něj získal regulátor, tedy ČTÚ, který by mohl v případě, že by to technické důvody umožnily, vlastním rozhodnutím původní dvouletou lhůtu zkrátit. Samozřejmě by záleželo na síle regulátora, zda by si podobnou věc dovolil, ale byla by zde alespoň šance. Přijetím návrh poslance Suchánka je však i tato šance fuč.

Tato skutečnost však zároveň přináší určitou naději. Zákon jde nyní do Senátu a právě tam by se měla napřít naše snaha. Senát totiž může zákon přijmout s připomínkami a vhodným kandidátem na připomínku je právě tento návrh poslance Švrčka. Souhlasím, že není ideální, mnohem lepší by bylo přímé zkrácení lhůty, ale obávám se, že takovou změnu ze strany Senátu by poslanci šmahem ruky smetli ze stolu a přijali původní verzi. Naproti tomu, pokud se senátoři přidrží návrhu zpravodaje sněmovny, navíc člena ODS, existuje podle mne šance, že by poslanci takovou kompromisní verzi mohli podpořit.

Ač se to na první pohled nezdá, Senát často naslouchá názorům veřejnosti více než Poslanecká sněmovna. Osobně se domnívám, že nyní přichází šance pro každého z nás, aby zkusil osud telekomunikací ovlivnit: pište a volejte svým senátorům, zejména z řad ODS a ČSSD. Můžete použít e-mail, dopis, telefon nebo osobní návštěvu, každý hlas proti tomuto zákonu se počítá.

Marek Antoš

Autor článku

Autor je někdejším šéfredaktorem serveru Lupa. V současné době už se psaní věnuje pouze v míře menší než malé, a to zásadně pro radost.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).