Jako sci-fi pro masy hezké, ale technicky nereálné. Vždy bude muset existovat nějaká (velmi drahá) páteřní infrastruktura, použitelnou linku do USA nebo Číny (ale ani z Brna do Prahy) zřetězením stovek a ticíců drobných, byť seberychlejších prostě nikdy neuděláte. minimálně z důvodu spolehlivosti a latence.
To bude super až přes takové nikým nedozorované adhoc sítě (pokud by existoval způsob jak je zrealizovat, očemž pochybuji) budete třeba volat hasiče.
Tydle bláboly tu trol Nový píše už dost dlouho. K řadě protiargumentů co zde zazněly přidávám otázku energetie. Z čeho by ty sítě dobrovolných vysílačů braly energii? Taková síť mobilního operátora má docela spotřebu.
Třeba zde Vodafone píše něco o 60 GWh za rok.
http://www.vodafone.cz/odpovednost/zelenou-cestou/prvni-zelena-sit/
Taková síť bude umět lokálně moderovat elektromagentické pole. Některé prvky budou sloužit k přenosu signálu, jiné k odrušení odrazů vysíláním komplementárního či interferenčního signálu. Připojené věci nemusí být v pohybu, budou tedy znát elektromagentickou mapu svého okolí, a z toho je možno sestavit celkový obraz, například pomocí ACO algoritmu. Věci co se pohybují, mohou získávat informace od těch stacionárních.
Je to jednoduché, hustota věcí, připojených na internet bude taková, že vytvoří přirozené pokrytí, kde jsou lidé, tam jsou i věci, takže pohled na síť se změní, funkce základnových stanic se přesunou do věcí, které budou spolu komunikovat po síti, kterou mezi sebou bez prostředníků vytvoří ad hoc. To bude síť 5G+. S internetem věcí bude instalován i ohromný výpočetní výkon, který nebude zcela využit, protože věci budou komunikovat jen občas a ten výkon může být použit k vytvoření sítě bez operátorů.
Ano, ale dnešní uspořádání sítí je energetický náročné, protože vyzařuje výkon i do oblastí, kde nikdo není. Kdežto toto uspořádání může vyzařovaný výkon měnit podle lokální potřeby. Takto uspořádaná síť bude jen tam, kde je dostatečná hustota nakupení věcí. Nemusí to být univerzální systém propojení. Řídce osídlené oblasti mohou být řešeny jinak.
Kdo bude volat hasiče? Věci z okolí požáru. Hustota propojení bude tak vysoká, že cesta pro spojení se vždy najde.
Udělejte si jednoduchý test a spočítejte si, kolik máte doma různých LCD panelů. Budete sám překvapen, kolik vám jich prodali. Totéž může časem platit v případě technologie internetu věcí. A každá taková věc může přispět k pokrytí.
Není to nereálné ani sci-fi, takhle funguje OLPC Mash nebo mobilní internet třeba v Africe. Spojení jsou nestabilní už teď (Wi-Fi, 3G), síťové protokoly si s tím zatím vždy poradily. Největší problém je spíš v zabezpečení, většina lidí stále spoléhá na single line of defense, kterou u IoT meshe nelze vybudovat.
Trpíte českou chorobou maximalizace, jedno univerzální řešení na vše neexistuje, není se třeba starat o to, aby něco fungovalo pro všechny, stačí jen nalézat řešení, která fungují jen pro někoho.
Klidně operátoři pak mohou díky své páteřní sítí budovat informační studny, nebo brány, které přemostí izolované oblasti. Ale nemusí to dělat operátoři, ale třeba specializované housingové datové farmy.