A jak se měří to, když třeba aktualizace hry z amerických serverů se mi stahuje rychlostí ~1 Mb/s, ale s americkou VPN klidně 30 Mb/s (a přes pracovní přípojku 900 Mb/s)? Normálně mám bez VPN vyšší rychlosti, ale občas mám podezření, že mi někdo po cestě brzdí provoz, třeba, když je na nezvyklém portu nebo na bázi torrentu.
Networking na vyšších řádech sítě je složitá disciplína. Váš příklad potvrzuje, že kvalita internetového připojení od dodavatele nespočívá pouze v parametru "rychlost přípojky", ale důležitá jsou i na první pohled těžko uchopitelná routovací pravidla ve vyšších vrstvách sítě, počet přímých propojů, kvalita nakoupeného mixu, případně existence CDN důležitých služeb v síti poskytovatele.
Proč vám vylepšuje VPN rychlost stahování dat odněkud z USA? Podívejte se třeba na tuhle přednášku Mariana Rychteckého z NIX.cz, příklad Irsko ČR.
https://www.youtube.com/watch?v=K6fKxWsJxB4&t=11s
Takových důvodů může být více. Zeptejte se poskytovatele, on bude vědět, proč se to děje a může navrhnnout řešení. Obvykle se optimalizují podle typu provozu profi přípojky.
Víte Internet není o max. dosažené rychlosti, ale o stabilitě, zabezpečení a kvalitní servisní podpoře zákazníkovi. Osobní vozidlo taky nereklamujete když nepojede max. udávanou rychlostí 200 km/hod. z Brna do Prahy a zpět.
S Internetem je to obdobné, jednak potřebujete hlavně na vysoké rychlostí nad 250 Mbps především kvalitní HW, na kterém to vůbec budete měřít a potom je zásadní jestli máte zakoupenou vyhrazenou synchronní linku a nebo asynchroní sdílenou linku. Ta vyhrazená je o tom, že jen pro Vás je vyhrazený jeden pruh na D1 a máte jistotu, že z Brna do Prahy dorazíte za předem daný čas. Cena pak odpovídá této garanci a je v řádů jednotek až desítek tisíc Kč/měs.
No a potom máte sdílené línky v páteřních linkách, což je obrazně ta D1 a prostě bud máte štěstí a jede méně aut a nebo nemáte a hold chvíli musíte počkat (samozřejmě zde se stále musí jednat v řádu 10 a100 ms a ne hodin jako na D1). No a za takové připojení zaplatíte řádově jednotky stokorun. Mimochodem pevné xDSL nebo bezdrátové Internetové připojení je u nás ve srovnatelné kvalitě daleko levnější než je průměr v EU. V tomto segmentu trhu je opravdu velká konkurence.
Naopak mobilní LTE připojení k Internetu je jedno z nejdražších v EU, protože naopak konkurence neexistuje žádná. Zejména z důvodu neexistence regulace na velkoobchodním mobilním trhu pro virtuální mobilní operátory.
V článku je kapitola „Jak správně měřit rychlost“, reagoval jsem především na ni. Měření provedené v článku pak bylo zaměřené také na změření rychlosti mezi koncovým bodem a sítí poskytovatele.
„Peering“ a „ceny pro velkoodběratele“ nejde moc dohromady. Peering znamená, že se dvě sítě dohodnou na vzájemném propoji. Když se před několika lety řešily problémy s vysíláním hokeje v iVysílání, mluvilo se i o tom, že provozovatel iVysílání měl volnou kapacitu, ale některé sítě nebyly schopné od něj větší tok přijmout. A pak mohou nastat takové případy, že někdo u sebe hostuje významný obsah (třeba komerční TV stanice), a shodou okolností provozuje také komerční peering. No a o výhodách připojení k tomu svému peeringu může přesvědčovat i tak, že některým sítím přes aktuálně nasmlouvaný peering posílá menší objem provozu, než umožňuje nasmlouvaná kapacita – a zbytek pošle tak, aby to příslušnému ISP přišlo tranzitem, k jeho velké radosti. Všechny postavy v tomto příběhu jsou fiktivní a jejich podobnost s reálnými postavami je čistě náhodná.
Asi jsem to špatně pochopil, ale píšete "výsledky jsou pro oba webové indikátory nepoužitelné", když ale koukám na ten graf, tak certifikovaný měřák naměřil v downloadu 880 a Speedtest 800.. Na uploadu naměřil dokonce rychlost na chlup stejnou.. Těch 10% rozptylu je za mě u takto vysoké rychlosti tedy dostatečná přesnost. Že jiné měřáky ukazují blbosti, je ale věc druhá a je to známý fakt. Proto by se žádné Lupy, DSL nebo rychlost.cz fakt neměli provozovat.
Moje měření teď:
Speedtest: 764 Mbitů (odpovídá mojí 60 GHz technologii)
Vodafone.cz: 638 Mbitů
Mojeip.cz: 555 Mbitů
DSL.cz: 409 Mbitů
ADSL.cz: 392 Mbitů
Lupa: 320 Mbitů
opravdu máte pocit, že limity peeringových propojů jsou běžný problém každodenně omezující zákazníky velkých ISP?
Kdybych měl takový pocit, nejspíš bych to napsal. Ale ať hledám, jak hledám, slova „běžný“, „každodenně“, „velkých“ hledám ve svém komentáři marně.
Příklady, kdy to možná způsobovalo problém, jsem uvedl. Přičemž právě měření je docela dobrý způsob, jak ověřit, zda je skutečně problém v tomhle nebo v něčem jiném.
Nejsem ajťák, ale síťař. A konstatuji, že ten článek je sbírkou polopravd. A polopravdy jsou, jak známo, horší než lež. Nepolemizuji s faktem, že "aby to jelo" gigabitem, musí být celý profil spojení volný a mít přenosovou kapacitu gigabitu. Jenž tak tomu obvykle není ani u zdroje dat (tedy na té "druhé straně") jak autor uvádí, ale také všude cestou a na straně zákazníka musí být také stroj, který je opravdu schopen takovou rychlost zvládnout. Samozřejmě, že tomu tak většinou není. Jenže ještě mnohem horší situace je v reálné praxi způsobena tím, že přenosová trasa u poskytovatele připojení má různá úzká místa, z nichž nejhorší je přemrštěná agregace, tedy sdružování datových toků od (nebo směrem k) různým zákazníkům. přenosová trasa o rychlosti 1Gbit/s je vám tedy houbeles platná, pokud na ní je připojeno hafo zákazníků (desítky, ale i stovky), kteří si myslí, že mají (a markeťáci poskytovatele je v tom usilovně utvrzují) gigabitové připojení. Nemají a mít nemůžou. Pláč na špatným chováním měřičů rychlosti je falešný. V každé zákaznické smlouvě s poskytovatelem připojení má být uvedena hodnota "běžně dostupné rychlosti" (je to zákonný požadavek!) a k jejímu zjištění jsou měřiče rychlosti postaveny. To, že vám markeťák prodal takzvané gigabitové připojení, je pouze marketingový trik. Podívejte se do smlouvy a změřte si, zda poskytovatel je schopen vám dodat v 95% případů (během kalendářního dne) připojení o smluvní běžně dostupné rychlosti. Pokud ne, stěžujte si. Pokud ve smlouvě nemáte uvedenu hodnotu běžně dostupné rychlosti, vymáhejte ji. Pokud se provozovatel kroutí a hodnotu běžně dostupné rychlosti vám nechce ve smlouvě uvést a zaručit, stěžujte si na ČTÚ!
19. 8. 2021, 10:59 editováno autorem komentáře
ježiš, tohle editování je děs...
pořádně jsem se zamyslel nad tím co jsem napsal a na co reaguju, totálně jsem příspěvek překopal, ale pak mi to vyhodí, že to editovat už nemůžu... a smazat taky ne
takže už na to prdím, jen kdyžtak adminy poprosím o smazání tohoto a přechozího příspěvku v tomto vláknu
„peering“, „komerční peering“, „ceny pro velkoodběratele“ - jak to jde dohromady jste tam vlastně odpověděl sám...
jasně, když mám nějaký propoj, který mám pravidelně na limitu a nic s tím nedělám, tak to jistě někdo ze zákazníků pocítí a je to problém ISP
pokud s někým peeruju, linka vytížená není a přesto mi druhá strana neposílá tolik kolik má, no tak to je zlovůle druhé strany a tedy těžké na řešení (pokud tedy tomu vydírání nechci podlehnout)
a v těchto sférách smluvně lítají gigabity, nebo spíše desetigigabity nahoru dolu a cenově to imho nejsou zásadní položky
prostě kolem a kolem... opravdu máte pocit, že limity peeringových propojů jsou běžný problém každodenně omezující zákazníky velkých ISP?
Může to být i nastavení/poddimenzovana CDN. Omezovat zahraničí je dost běžná vec. V US nebývají objemové limity za zahraniční v konektivitu v DC zrovna příjemné. Neřkuli pokud to někdo hostuje na AWS - to je taky ekonomická sebevrazda. Tam je treba to hodně dobře dusit .
Stávalo se mi se domácí prenosy ze steamu - pri nastavení na česke servery byly zoufale pomale. U isp O2 a T-Mobile na DSL a místní Franta wifinar. Po poprepinani na okolní země- Viden, Frankfurt, Větrné mlyny byly rychlosti ok. Blbě jelo i Slovensko. Naproti yomu prenosy z Originu nikdo netušil a jelo to prakticky rychlosti přípojky.
11. 8. 2021, 05:19 editováno autorem komentáře
Na druhou stranu porizeni fixniho LTE pripojeni (tedy pripojeni pres LTE v pevnem miste) je jedno z nejlevnejsich.
Protoze takova skutecna fixni pripojka kabelem zas muze vyjit i na nekolik milionu. Dejme tomu v zastavene oblasti je ten 1 milion strop. Obycejni lide vsak vice nez 20-60 tis za pripojku nedaji . A clovek to skutecne nechce davat v mnoha pripadech za obycejnou metalickou pevnou linku.
Jak resite nabidky fixnich LTE vs velkoobchodni nabidka pro male operatory? Afaik mi soucasna situace prijde vuci nim dost nefer.
Chapu ze tohle Eri moc neresi - je na druhem konci retezu. Nicmene je treba poznamenat ze vas nedostupnost fixnich siti dost pripravuje o "ksefty".