Hlavní navigace

Jak správně změřit rychlost internetové přípojky? U vyšších rychlostí na webové měřáky zapomeňte

10. 8. 2021
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Internet je ze své podstaty decentralizovaná síť, jejíž „rychlost“ se jednoduše změřit nedá. Můžeme ale hodnověrně změřit parametry domácí přípojky?

Rychlost odesílání nebo stahování dat je přesně tak vysoká, jak rychlý je nejpomalejší úsek sítě, kterým data protékají. Je tudíž lhostejné, zda máte symetrickou gigabitovou přípojku, pokud server s vaším oblíbeným videoobsahem na druhém konci světa nezvládne odbavit vaše požadavky rychleji než několika MB/s. Jakkoliv rychlejší přípojka vaše stahování v takovém případě neurychlí, a to ani kdybyste se připojili přímo do páteřní konektivity. 

Tím, že je internet decentralizovaná síť, disponuje miliony rozličných datových úložišť. Pokud budete mít doma superrychlou přípojku, vůbec to neznamená, že budete veškerý obsah stahovat vámi nakoupenou rychlostí.

Pravdivě ověřit skutečnou rychlost a kvalitu vaší internetové přípojky přesto lze.

Partner seriálu  /></p><p>Dost možná můžete mít i vy rychlejší internet – ověřte si to během pár vteřin na <a href=

Dost možná můžete mít i vy rychlejší internet – ověřte si to během pár vteřin na www.zrychlujemecesko.cz.

 

Český internet pro vás zrychluje CETIN, vlastník a provozovatel největší pevné sítě u nás. Stabilní rychlý internet už přivedl do více než 3,5 milionu českých domácností. Možná včetně té vaší.

 

Jak správně změřit rychlosti internetové přípojky

Celkem přesně lze měřit rychlost od koncového bodu sítě u vás doma přes přípojnou síť v podobě například rádiového spoje, optiky či metalického kabelu až do datacentra, odkud se váš poskytovatel připojuje na internet.

Celou tuhle trasu má poskytovatel internetového připojení pod kontrolou. Tudíž v ní dokáže garantovat i rychlost poskytované služby. Umí ji také jednoznačně změřit.

Pokud jste technik a máte k dispozici certifikovaný kalibrovaný měřicí přístroj, je měření vcelku jednoduché. Připojíte měřicí sondu nebo jinou protistranu měřicího zařízení k jádru své sítě, ze kterého zajišťujete peering s ostatními poskytovateli (podle metodiky Českého telekomunikačního úřadu pravděpodobně v NIX.cz), a spustíte měření podle standardu ITU nebo RFC na správné síťové vrstvě. 

Abych čtenáře neohromoval technickými výrazy, může přejít na celkem dobře zpracovanou metodiku a popis měření od zkušených kolegů z brněnského pracoviště ČTÚ. Specializovaná zařízení jsou v podstatě výkonné počítače s optimalizovaným síťovým hardwarem, které pomocí jednoúčelové aplikace odesílají přesně definovatelné shluky datagramů s rozdílnou délkou rámce. Dokážou přesně určit, za jakou dobu projde k protistraně (případně i zpět) kolik rámců a ze získaných hodnot vypočítat přenosovou kapacitu přípojky – včetně dalších síťových parametrů.

Webové měření pro spotřebitele vykazuje značné nepřesnosti

Webové stránky nabízejí různé volně dostupné „měřiče“ rychlostí. Většinou jsou založené na webové technologii, využívající nové možnosti HTML5, některé dokonce s použitím (kvůli bezpečnostním opatřením nevhodného) JavaScriptu. Nabízí se různé nástroje, pro vyzkoušení uvedu náhodně: Ookla SpeedTest, na Lupa.cz od DSL.cz, Kvalitni-internet.cz, Internetprovsechny.cz nebo Netmetr.cz, případně další nástroje. Při přípravě tématu jsem si „hrál“ se všemi dostupnými – na vyhrazené přípojce, s odpojeným provozem ostatních zařízení v síti, s nadupaným počítačem s Windows 10 a uspanými všemi aplikacemi, které mohou využívat síťové prostředky.

Nepřesnost měření rychlosti připojení na mé jinak prokazatelně rychlé přípojce byla zarážející. S přijatelnou přesností fungovaly pouze specializované aplikace – Ookla SpeedTest App na Microsoft Store a aplikace pro Netmetr vestavěná v jádru bezpečného routeru Turris Shield od CZ.NIC.

Z pohledu vypovídající hodnoty kvality webového měření je důležité, aby webový měřič prováděl měření na tzv. čtvrté, transportní vrstvě (L4) modelu ISO/OSI. Jednou ze zásadních vad uživatelsky dostupných způsobů měření rychlostí přípojky je nemožnost zjistit, na jaké vrstvě měření probíhá. Abyste se mohli zorientovat v důležitosti rozdílů, na stránkách naší asociace zveřejňujeme orientační tabulku přepočtu rychlostí.

Měřili jsme profesionálně a rozdíly byly značné

Ve světě poskytovatelů připojení k internetu je měření skutečné rychlosti služeb hodně probíraným tématem. Kvůli přání samotných poskytovatelů a aktualizovanému znění podmínek poskytování služeb VO-S/1 mají všechny přípojky poskytované spotřebitelům jednotně definované minimální kvalitativní parametry. Jejich plnění není pro drtivou většinu poskytovatelů žádný problém, opravdovým oříškem jsou problémy v domácích sítích uživatelů.

„Průšvih“ nastane v okamžiku, kdy si masa spotřebitelů začne ověřovat parametry svých přípojek prostřednictvím webových nástrojů s nedostatečnou, pouze orientační přesností. Protože ve své brožuře „Rychlost internetu, její měření a reklamace“ ČTÚ doporučuje užití jednoho z testovaných serverů, rozhodli jsme se udělat s techniky specializujícími se na měření propustnosti sítí z týmu Ing. Jana Broučka, CSc. prubířský test.

Využili jsme síť a datové centrum firmy UVT Internet a připravili přesné testy s referenčním měřením pomocí certifikovaných zařízení. Ověřili jsme tak výkon některých webových měřicích technologií a měřicích aplikací. Zde je namístě uvést, že ČTÚ přislíbil po upozornění na možné zavádějící výsledky při kontrole rychlých linek webovým speedmetrem změnu a postupem času snad přejde na přesnější metodu kontroly parametrů pro spotřebitele.

Měření potvrdilo náš předpoklad, totiž že při rychlostech služby nad 300 Mb/s (včetně) je použití webových „měřáků“ pro indikaci rychlosti služby mírně řečeno nevhodné. U gigabitové rychlosti vykazuje chybovost dokonce kolem 70 %. Technologická omezení webových prohlížečů jsou pro práci se vzorky dat neodstranitelným problémem.

Výsledky měření webových měřičů tak nelze při rychlostech nad 300 Mb/s považovat za použitelné. Věrohodně dokáží spotřebitelé rychlost kontrolovaných přípojek změřit pomocí specializované měřicí aplikace. Naštěstí jsou dostupné i pro osobní počítače, například dříve zmíněná Ookla App Speedtest.

Výsledky měření

Přípojka 1 Gb/s (1000/1000)

Jak můžete z grafu tarifního profilu 1000/1000 vidět, výsledky jsou pro oba webové indikátory nepoužitelné. Musíme si uvědomit, že 1Gb/s rychlost byla ještě nedávno běžná rychlost zapisování dat na lokálním harddisku (HDD) osobních počítačů. V žádném případě jsme nepoužili „levné“ CPE, GPON ONU Huawei EG8145V5 je spolehlivé zařízení střední třídy. Levné konkurenční routery často nepřenesou ani stovky Mb/s bez zpomalení přístupu k síti.


Autor: Jakub Rejzek

Přípojka 500 Mb/s (500/500)

Naměřené rychlosti na symetrické lince 500 Mb/s u webových prohlížečů se blíží šířce pásma, ale jak u NetMetru, tak u Ookla Speedtestu dochází k nepřesnostem, které by mohly vést k reklamaci jinak bezvadné služby.


Autor: Jakub Rejzek

Přípojka 300 Mb/s (300/300)

Přestože je komerční profil 300Mb/s tarifu UVT Internet nastavený na vyšší nežli inzerovanou rychlost, u uploadu dokonce na 350 Mb/s, stále dochází k téměř 40% nepřesnosti měření u jednoho z webových nástrojů. 


Autor: Jakub Rejzek

Přípojka 100 Mb/s (100/100)

Až u nejnižšího optického tarifu můžeme považovat naměřené výsledky za „přiměřeně“ přesné. V případě jednoho z PC, s použitím browseru od Mozilly je u obou sledovaných speedmetrů chyba stále vysoká a může vést ke stížnostem spotřebitele na „nedoručení“ očekávané kvality služby, či dokonce jen pocitu „něčeho horšího“. 

Obecně platí – hledání vhodného webového nástroje pro přesné měření rychlosti v internetu je jako hledání kamene mudrců. Věří v něj „slavní mágové“, ale v reálném životě jaksi chybí. Ideálním řešením je bezesporu specializovaná aplikace, která otestuje systémové prostředky měřícího počítače, srozumitelný průvodce provede uživatele připojením ke koncovému bodu sítě, pomůže mu eliminovat chybové vlivy (například odpojení ostatního provozu v domácnosti, připojení kabelem ke koncovému bodu sítě, průvodce donutí vypnout ostatní aplikace zatěžující procesor měřicího počítače, ověří vhodnost síťového rozhraní). 

Pouze aplikace, která obchází i vadná nastavení prohlížeče nebo jeho chyby, může mít dostatečnou přesnost pro hodnocení kvality služby. Věřím, že takovou aplikaci by si sami podnikatelé umisťovali na stránky. S plněním kvality služby není problém, ještě jednou zdůrazňuji, že spokojenost spotřebitele je pro drtivou většinu poskytovatelů klíč k tržnímu úspěchu. Celý sektor elektronických komunikací je velmi regulovaný, přes to všechno jsme stále technici. Chovejme se podle toho.  


Autor: Jakub Rejzek

Technické detaily měření

Popis měřené lokality: Datové centrum UVT Internet Jesenice, GPON optický terminál (OLT) Huawei, CPE GPON ONU Huawei EG8145V5 s rozhraním 1000BASE-T (Gigabit Ethernet). Kvůli vyloučení vlivu zatížení páteřních a přípojných tras jsme centrální OLT připojili přímo na záložní páteřní konektivitu s rezervou přenosové kapacity v řádech desítek Gb/s do NIX.cz. Navolené rychlostní profily odpovídají běžným zákaznickým tarifům hostujícího poskytovatele, tedy 1000/1000 Mb/s, 500/500 Mb/s, 300/300 a 100/100 Mb/s.

KL22 hlasovani

Použité metody měření:

  • dva měřicí přístroje EXFO NETBLAZER v režimu dual test set. (1 umístěn v peeringovém uzlu NIX.cz, druhý v bodě předání služby uživateli (připojený k ONU Huawei EG8145V5)). Metoda měření je totožná s referenční metodou ČTÚ, liší se pouze délkou měření a počtem sekvencí.
  • Webový indikátor rychlosti www.netmetr.cz. Měřeno ze dvou PC s různými operačními systémy, Windows 10 a Linux. Porovnávali jsme dva prohlížeče, Firefox a Chrome.
  • Webový indikátor rychlosti Ookla Speedtest. Stejná konfigurace jako u předchozího měření.
  • EXFO EX1. Jde o certifikační tester připojení k internetu s měřicí aplikací zabudovanou v operačním systému přístroje. Aplikace od firmy Ookla umí pracovat s jejich běžně rozšířenými sondami a měřicími servery, vybrali jsme protistranu umístěnou v jádru sítě Dial Telecom.

Naměřené hodnoty jsme tedy získali pomocí speedmetrů založených na webové technologii a pomocí dvou specializovaných přístrojů. 

Autor článku

Autor je prezidentem Výboru nezávislého ICT průmyslu, asociace českých telekomunikačních společností. V roce 2020 byl za ODS zvolen do zastupitelstva Středočeského kraje.