Nebýt to tak drahé, taky si to pořídím. Mě by skutečně bavilo zaznamenávat si všechno, co jde kolem. Samozřejmě za předpokladu, že si to zaznamenávám jen já pro svou potřebu, že se to nikam dál samo nešíří. Nějak nevidím rozdíl mezi tím, když si nějakou situaci zapamatuji a když si ji „zapamatuji digitálně“. Až někdo jednoho krásného dne vynalezne způsob, jak z mozku vyčíst celé videosekvence zapamatovaných událostí, to bude teprv prča! :) Zakážou chodit lidem do baru úplně :) (co kdyby? ;)
Čtení zapamatovaných událostí z mozku je zatím čiré sci-fi, zatímco google glass je realita. Tenhle argument působí přinejmenším směšně. Když budete všude chodit s kamerou před obličejem, tak se taky na spoustě míst se zlou potážete a trapné argumenty o čtení myšlenek vám opravdu nepomůžou.
Kameru si muzu poridit dneska tak malou, ze si nikdo ani nevsimne, ze ji mam. A to nemluvim o zadnym vybaveni CIA, ale o tom, co se da bezne za par fufni koupit. Viz trebas kamera v propisce (bylo k dostani na dealextreme). Takze jestli si do kapsy strcim propisku, nebo budu mit na ksichte brejle ... je prast jako uhod.
Presne tento namet zpracovava zaverecny dil miniserie Black Mirror s nazvem "The Entire History of You" (dily serie maji spolecne jen obecne tema, nenavazuji na sebe zadnym zpusobem, takze neni potreba videt predesle dva dily. Velmi doporucuji ke shlednuti (http://www.csfd.cz/film/214772-cerne-zrcadlo-narodni-hymna/).
A kde je problém? Jestli ti jde o zaznamenávání tak nejrůznějších miniaturních kamer jsou na trhu tisíce. Můžeš si pořídit třeba kameru co má objektiv v rámečku normálních brýlí, ve víčku propisky co si zastrčíš do kapsy nebo v kravatě a tak podobně. Pořídíš to za pár dolarů třeba na DX...
Představa, že jednoho krásného dne bude možno z mozku vyčíst videosekvence zapamatovaných událostí, je poněkud úsměvná. Pokud totiž člověk nemá mozek určitým způsobem poškozený, naznačují veškeré výzkumy, že si neukládáme žádné ucelené videozáznamy.
Naopak ukládáme spoustu jednotlivostí, jež jsou mezi sebou velmi spletitě provázány a jsou rozesety napříč jednotlivými oblastmi mozku. Když si "vzpomínáme", nejde o přehrávání uloženého, ale o rekonstrukci, do níž se promítá mnohem více než jen vzpomínky na událost samotnou.
Pokud tedy jednoho krásného dne bude možno z mozku vytáhnou "videozáznam", bude se tento s nejvyšší pravděpodobností dost lišit od toho, co by v tutéž chvíli zaznamenaly třeba Google Glass.
Jistě, je možné, že přímá extrakce s obejitím vědomí a podvědomí přinese pravdě podobnější záznam, než je schopen reprodukovat jedinec samotný, ovšem zůstává tu problém, že se osobnost angažuje už při ukládání dat. A zde je ten zásadní rozdíl mezi ukládáním v mozku a ukládáním na pevný disk.