Na procházku nejdu, na zahradě nedělám, preventivně seřvu rodinu, manželka mi musí nosit lahváče a něco dobrýho na zoubek. Děti mají zákaz mluvit a mohou si celé odpoledne až do večera kreslit. V telce nastavím PIP abych mohl sledovat dva zápasy najednou a další nahrávám. K tomu noťas na sledování dalšího zápasu. No prostě paráda. . . . Ale teď vážně, co se stane, když nějaký zápas neuvidím, hlavně zápas naší kaprligy. ( zářným příkladem byl zápas Slávie-Zlín )
To já raději ten výlet, nicméně je pravda, že hokej sleduji a dokonce chodíme na velkou část domácích zápasů. Musím přiznat, že zdaleka nejsem ten správný sportovní fanouš, poněvadž pokud by se Bílým Tygrům zrovna nedařilo, okamžitě přestávám fandit. Buďto budou dřít a já se budu spokojeně usmívat a volat Libe, nebo končím. Mám jen jedny nervy a na psychinu už si v tomto věku znovu netroufám.