Projekt COLOR DAB+ má za sebou první měsíc existence. Jak úvodní měsíce hodnotíte, čeho se za tu dobu podařilo dosáhnout a co bylo třeba v plánu, ale nestihlo se?
Trochu bych to rozdělil. Samotný projekt nebo plán na vlastní multiplex má za sebou delší existenci, protože nejprve jsme o vlastní síti nějakou dobu uvažovali, následně do toho šli. Úspěšně jsme zkoordinovali vysílací kanál 7C a poté nějakou dobu připravovali techniku a další věci. Do reálného života jsme pak síť COLOR DAB+ uvedli před měsícem, tedy 17. listopadu 2021, kdy jsme spustili testovací vysílání z pražského Strahova. Chtěli jsme mít kompletní techniku, tedy hlavně antény a vysílače, připravenou do zimy, aby se pak nemusely technické práce dělat za horšího počasí. Stejně tak muselo být hotové a funkční srdce sítě, tedy enkodér a multiplexer, a také zprovozněnou datovou linku na druhý, zatím plánovaný vysílač na rozhledně Špulka u Benešova. A do konce roku pak spustit vysílání v Praze a dát o naší síti vědět. To vše se povedlo, takže jsme, dá se říct, stihli všechno.
Kdo za projektem vlastně stojí, kdo je investorem, jaké jsou jeho ekonomické cíle a s jakou návratností vložených prostředků u sítě počítá?
Provozovatelem sítě COLOR DAB+ je společnost JOE Media vlastněná podnikatelem Miroslavem Pýchou, provozovatelem rozhlasových stanic COLOR Music Radio a Radio HEY. Já v projektu vystupuji jako koordinátor, zejména kolem technických věcí, složení multiplexu, parametrů vysílání a podobně, většinově řeším i PR a komunikaci navenek. Dále máme v týmu šikovného programátora, který se stará o správné nastavení potřebných věcí a IT support, i proto se nám velmi rychle podařilo rozjet všechny doplňkové funkce, jako jsou vysílaná loga rádií, informace o právě hraných skladbách u všech námi šířených stanic a podobně. Ekonomická návratnost a další věci související s financemi jsou otázkou na Mirka jako majitele, v tomto nebudu mluvit za něj, ale samozřejmě jde o to, aby se provoz multiplexu vyplatil, to je ostatně cílem jakéhokoliv provozovatele sítě.
Jak hodnotíte zájem komerčních stanic o nový digitální multiplex a o digitální vysílání vůbec? Ozývají se vám stanice samy, nebo je musíte aktivně oslovovat?
Zájem stanic je poměrně velký, pokud vezmu, že jsme v éteru teprve měsíc a beru v úvahu i obecně zdrženlivý postoj českých rádií k DAB+ platformě. Překvapil nás i zájem ze zahraničí, kdy jsme na test zařadili německou oldies stanici Schwarzwaldradio, kterou jsme následně kontaktovali se žádostí o souhlas se šířením, a jejich velmi pozitivní reakce nás potěšila. Zároveň se nám na základě toho ozvala další německá stanice Schlager Radio s tím, že by také měli zájem u nás vysílat. Od ledna pak bude řádným klientem naší sítě pražská regionální stanice Hlas Prahy, kterou si posluchači mohou u nás naladit už nyní. Další jednání teprve probíhají, do řádného vysílání se síť překlopí od začátku roku 2022, a ještě nemáme spuštěný druhý vysílač, takže jsme vlastně na začátku.
Stanice v multiplexu COLOR DAB+
Stanice v multiplexu COLOR DAB+
Jaká je cenová náročnost, pokud bych jako provozovatel rádia chtěl vysílat ve vaší síti?
Se šířením v DAB+ se pojí i další náklady, jako jsou třeba autorské poplatky, nejen samotný poplatek za šíření, který se platí provozovateli multiplexu. Cenová politika je individuální, pokud vím, tak takto postupují i další provozovatelé multiplexů, takže konkrétní cenu vám neřeknu. Ale každé rádio si musí spočítat, zda je pro něj vstup do naší sítě zajímavý, a věřím, že vedle lukrativní pokryté oblasti, což je ekonomicky silný region Prahy a středních Čech, zaujmeme i nabízenou kvalitou, doplňkovým servisem a podobně.
V českém éteru jste už pátým provozovatelem DAB+ multiplexu. Čím se chcete odlišit, případně jaká je „filozofie“ vašeho multiplexu, jakým posluchačům je určen, co by jim měl přinášet? A čím by měl zaujmout vysílatele rádií?
Když jsme do DAB+ šli, tak motivací bylo kromě šíření našich stanic COLOR Music Radio a Radio HEY v digitálním vysílání – a v případě COLOR Music Radia i rozšíření jeho pokrytí – také ukázat, jak kvalitní by DAB+ mohl být. Že by měl standardně přinést doplňkové služby, jako třeba loga a názvy právě hraných skladeb, případně další doplňky, a také kvalitní zvuk. A že tohle všechno dokáže i menší provozovatel.
Lepší kvalitu zvuku ale inzerují všichni, kteří DAB+ propagují. Přesto se na různých fórech objevují i hlasy, že zvuk v digitálním vysílání je naopak horší než u analogového rádia. Kdo má pravdu?
Já jsem dlouhodobě tak trochu kritikem kvality zvuku v českém DAB+ vysílání, protože pokud se tady mluví o tom, že by měl digitální rozhlas nahradit stávající FM vysílání, nebo o tom, že je výrazně lepší, tak kvalita zvuku alespoň srovnatelná s čistým FM příjmem musí být základem, naopak by se dalo očekávat, že bude lepší než u FM. Přechod z AM vysílání na FM stereo také znamenal kvalitativní posun, stejně jako přechod z analogové TV na DVB-T a následně na DVB-T2, kdy tady máme Full HD vysílání, které je s duchy a zrněním v době analogu nesrovnatelné. Ale najednou tady je nějaký nový pokrokový systém, kdy mnozí posluchači říkají, že je to neposlouchatelné nebo výrazně horší než FM rozhlas, který tu máme desítky let. Bohužel tohle platí hlavně pro veřejnoprávní rozhlas, který má ve svém multiplexu velmi nízké datové toky, mnohem nižší, než se používají třeba za hranicemi v Německu, ale zároveň má nejširší pokrytí a nejsilnější signál, většina posluchačů tedy vychází z kvality, kterou má právě Český rozhlas. A pak tam může dojít ke zklamání, že to hraje špatně nebo že je to horší než FM. Že to v autě hraje nějak divně, že je to plechové a podobně. Tohle se často objevuje i na těch fórech, která sleduji. Naopak se tam oceňuje kvalita soukromých sítí, třeba multiplexu RTI, a pozitivní ohlasy na kvalitu zvuku se objevily i ohledně našeho vysílání, což nás těší.
Vysílač COLOR DAB+ na Strahově
A v čem je digitální rozhlas lepší?
DAB+ má nesporné výhody v tom, že nešumí, že i v členitých oblastech, kde je FM příjem zkreslený odrazy, je poslech digitálního rozhlasu stále stejně kvalitní, je to stále stereo a podobně. Nebo v tom, že pro čistý příjem bez šumu stačí menší síla signálu než u FM vysílání, tedy tam, kde dnes hraje FM s šumem a chrčením, případně jen v monu, přinese posluchačům DAB+ čistý stereo příjem. Třeba i v Praze jsou místa, kde mnohé FM stanice chrčí a prskají kvůli tomu, že je to v údolí a vysílače jsou za kopcem, a tam DAB+ může reálně poslech zlepšit. Ale tohle by nemělo být na úkor kvality zvuku, která by pak byla konstantně horší.
Co tedy určuje kvalitu zvuku v DAB+ vysílání? Je to čistě věc provozovatele sítě, nebo záleží i na rádiích, která jsou v multiplexu vysílána?
Tady bude ta odpověď trochu rozsáhlejší. Základním mantinelem kvality je datový tok stanice. Ten určuje nějakou maximální kvalitu, kterou lze docílit. Je to podobné jako u poslechu hudby v MP3 nebo sledování videa. Čím nižší je datový tok, tím je u komprimovaného videa znatelný horší obraz, projevuje se to třeba v dynamických scénách různými „mapami“ a rozostřením, nebo rozpadem do kostek, horším vykreslením barev a podobně. U zvuku je to nejvíce znát na vyšších kmitočtech, které znějí „plechově“, zvuk je takový zastřený, sykavky u mluveného slova znějí nepřirozeně.
Jenže datový tok není všechno, záleží i na kvalitě enkodéru, což je zařízení, které zvuk komprimuje, v případě DAB+ do kodeků z rodiny AAC. Pro vyšší toky dejme tomu od 96 kb/s nahoru se používá AAC-LC, pro toky 64–96 kb/s HE-AAC-v1, kde je doplněk Spectral Band Replication (SBR), a pro ty nejnižší datové toky pod 64 kb/s HE-AAC-v2, kde je vedle SBR i Parametric Stereo (PS). Oba tyto doplňky zasahují celkem invazivně do zvuku, SBR uměle dopočítává ořezané výšky, které pak podle některých kritiků znějí více „uměle“, PS zase omezuje stereoefekt, ale oba tyto doplňky umožňují při nižším datovém toku vyšší subjektivní kvalitu zvuku, než kdyby se využil kodek AAC-LC bez rozšíření. A i mezi enkodéry jsou kvalitativní rozdíly, proto pak může hrát stejný datový tok nějakého provozovatele o něco hůř než třeba identický datový tok ve veřejnoprávní německé síti, kde se používají špičková zařízení.
Zásadním faktorem je předpokládám i zdrojový signál, který jde od vysílaného rádia ze studia…
Tam hraje výraznou roli třeba i to, z jak kvalitních nahrávek se odbavuje, zda je to nekomprimovaný WAV, FLAC, nebo nějak komprimovaný zvuk v MP3 nebo jiných formátech. Velkou roli hraje také zvukový processing, který z velké části určuje dynamiku a kompresi zvuku rádia, kdy navíc mnohdy procesor vytáhne ty horší výšky z nahrávek v MP3. Když tohle následně pustíte do DAB+ s nižším datovým tokem a překóduje se to do kodeků HE-AAC, které pracují s kompresí výšek trochu jinak než MP3, tak mnohdy dojde k tomu, že se ta nekvalita zdroje ještě zvýrazní. Proto pak může hrát jedna stanice ve stejné síti s nižším datovým tokem znatelně lépe než jiná stanice, která má datový tok vyšší, ale zdrojový signál tak kvalitní není.
Jakub Melín je koordinátorem projektu digitální rozhlasové sítě COLOR DAB+. Dlouhodobě se věnuje telekomunikacím, v minulosti byl spolupracovníkem serveru DigiZone.cz. Provozuje servisní a instalační firmu DVB Servis se zaměřením na instalace společných i individuálních antén. Je autorem odborných článků k problematice příjmu televize a rozhlasu, podílí se jako tvůrce autorských pořadů a moderátor na vysílání COLOR Music Radia a Radia HEY.
Jaký by tedy měl být standard v DAB+, aby se zvuk vyrovnal FM nebo aby byl lepší?
Z mého pohledu, a vycházím i ze stavu v Německu, je kvalita subjektivně srovnatelná s FM docílitelná při použití datových toků 80–96 kb/s, případně vyšších. Samozřejmě při podmínce kvalitního enkodéru a zdroje, jak už bylo zmíněno. Ale záleží i na charakteru stanice, třeba pro rádio s vážnou hudbou to chce vyšší tok, pro stanici hrající techno nebo oldies hudbu je přípustný tok nižší. Když se podíváme do Bavorska, kde si vždy na kvalitě zakládali, tak vysílají své veřejnoprávní hudební programy standardně v 96 kb/s HE-AAC-v1, stanice BR Heimat s lidovou hudbou má vyšší tok 128 kb/s a pro BR Klassik, který hraje vážnou hudbu, se pak využívá vysoký datový tok 144 kb/s s kodekem AAC-LC. Tam se dá mluvit i o znatelně vyšší kvalitě, než byla u FM vysílání. Soukromé stanice tam vysílají většinou s tokem 72–80 kb/s HE-AAC-v1, což je taková spodní hranice, která nepotěší vyloženého hifistu, ale většinovému posluchači stačí. Je to vždy trochu subjektivní a je to i otázka toho, kde a jak posloucháte. To, co stačí na přenosném rádiu nebo v autě, nemusí stačit na Hi-Fi poslech doma na kvalitních reproduktorech.
Míří tedy DAB+ vysílání i na posluchače z řad audiofilů?
Nároční posluchači si musí uvědomit, že DAB+ je primárně určen pro poslech právě na těch přenosných rádiích, autorádiích a méně náročný poslech doma. Tu distribuci vysoce kvalitního zvuku rádia dnes spíše přejímá internet, který má už každý doma a kde už stanice nabízejí streamy s vysokým datovým tokem, nebo dokonce nekomprimovaný zvuk ve FLAC. Třeba u nás na COLOR Music Radiu nabízíme na internetu stream v MP3 s 256 kb/s, což je pro kvalitní domácí poslech rádia dostatečné a překonává to analogové FM.
Podle jakých kritérií vybíráte stanice, které do multiplexu zařadíte?
Naší snahou je mít multiplex barevný a rozmanitý, ostatně i proto jsme zvolili název COLOR DAB+. Tedy dostat do něj stanice s různým hudebním výběrem, stanice více žánrů, tak, aby byla nabídka pro posluchače zajímavá, abychom byli jakýsi prémiový multiplex. I proto jsme tam ostatně dali německé oldies Schwarzwaldradio, protože podobná stanice v českém i pražském éteru není. Máme tam i stanici s taneční hudbou, rocková rádia, popové stanice, rádi bychom i další žánry, pokud bude ta možnost.
A kolik rádií tedy celkově plánujete, i s přihlédnutím k datovým tokům, o kterých jsme se bavili?
Počet rádií v síti je daný ještě jedním parametrem, o kterém jsme zatím nemluvili, a to je zabezpečení. Zjednodušeně řečeno je to parametr určující kapacitu sítě, standardem je EEP-3A, kdy lze do sítě dostat celkem 1152 kb/s datového toku, takhle se převážně vysílá v Německu. V ČR se zatím většinově používá vyšší zabezpečení EEP-2A, které sice mírně zlepšuje pokrytí a rádia hrají už při slabším signálu, ale o třetinu snižuje použitelný datový tok. Pak je tu třeba možnost slabšího zabezpečení EEP-2B, kdy lze do sítě dostat stanic více, ale jejich dosah je horší. Tyto parametry lze navíc kombinovat a u každé stanice mít zabezpečení jiné, což děláme i my, třeba naše stanice COLOR a HEY vysíláme ve vyšším zabezpečení, většina ostatních jede ve standardním a máte tam i pozici v zabezpečení horším. Ten praktický rozdíl mezi EEP-2A a 3A je velmi malý, asi 1,3 dB, a když si sám v autě při cestách po Praze a z Prahy dále testuji rozdíl v pokrytí našich stanic COLOR a HEY a dalších rádií, která šíříme ve standardním zabezpečení, tak je ten přínos zanedbatelný i v okrajových oblastech pokrytí. Takže jdeme spíše tou cestou vyššího datového toku a tím lepšího zvuku rádií, protože rozdíl třeba mezi datovým tokem 72 kb/s a 96 kb/s je na zvuku opravdu znát. Při EEP-3A a shodném datovém toku 96 kb/s lze pak do sítě dostat 12 stanic. Aktuálně vysíláme 11 pozic s různým zabezpečením a datovými toky. Dvě pozice jsou testovací.
Co na nich testujete? Mohou si je naladit posluchači a má nějaký smysl, aby je ladili?
Jasně, testy jsou normálně veřejné stejně jako další pozice, posluchači si je mohou pustit. Máme tam dva testy, jedna pozice je označena jako DAB Test HQ a druhá jako DAB Test LQ. HQ jako vysoká Hi-Fi kvalita a LQ jako nízká, z našeho pohledu ta nejnižší kvalita, kterou bychom chtěli vysílat. Posluchači si mohou tyto testy naladit, aby si porovnali tu kvalitu zvuku, hrají tam streamy s hudbou, u toho Hi-Fi testu je využit datový tok 160 kb/s AAC-LC, tedy opravdu něco, co lze označit jako CD kvalita, navíc je využit velmi kvalitní zdroj signálu. Dlouhodobě je tak vysoký datový tok neudržitelný, ale máme v síti zatím místo, a tak si posluchači mohou vyzkoušet, jakou maximální kvalitu DAB+ umí. Hudební výběr, který tam běží, potěší hlavně fanoušky hudby 80. let. Druhá testovací pozice jede v 64 kb/s a kodeku HE-AAC-v2 s SBR a PS, tedy v té maximálně úsporné konfiguraci, ale zvuk je subjektivně i přes nízký tok slušný. Zkoušíme si na těchto dvou pozicích i různá zabezpečení a další nastavení enkodéru a multiplexeru, prostě si hrajeme. Testy vydrží do doby, než případně naplníme multiplex řádně vysílajícími rádii, pak ten datový tok uvolníme pro ně.
Pokrytí multiplexu COLOR DAB+ z pražského Strahova (příjem na prutovou anténu)
Plánujete další rozvoj sítě a další vysílací lokality, mohou se posluchači těšit na váš multiplex i v dalších částech České republiky?
To je aktuálně složitá otázka, která vychází i ze stavu v koordinaci kmitočtů pro DAB+ vysílání. Vlastně všichni soukromí provozovatelé nyní vysílají na individuálně přidělených kmitočtech, které nejsou finální a které mají nejen výkonové omezení na 1 kW, ale i různá směrová omezení, nejedná se o finální silné kmitočty, které se teprve připravují k rozdělení. Jedinou sítí, která vysílá na definitivním kanále a s plnými výkony, je multiplex Českého rozhlasu. Zkoordinovat další kanály, zejména v pohraničních oblastech, je aktuálně problematické až nemožné i s ohledem na okolní státy, a platí to třeba i pro Brno, kde měl velké problémy s koordinací kanálu konkurenční provozovatel, to samé třeba na Ostravsku, kde jsou ta omezení ještě mnohem větší kvůli Polsku. Takže zatím prostor k rozšíření nevidíme a jsme rádi, že se nám podařilo pustit Prahu a střední Čechy na kanále 7C. Ale do budoucna bychom s multiplexem COLOR DAB+ určitě rádi expandovali, pokryli i další oblasti a přinesli tamním posluchačům zajímavý výběr rádií. Hodně to záleží na podmínkách, které nastaví Český telekomunikační úřad.
Pokrytí COLOR DAB+ z pražského Strahova (model se směrovou anténou ve 20 m)
Druhý vysílač u Benešova spustíte kdy?
Na rozhledně Špulka už máme skoro vše připraveno a čekáme na poslední technickou součást k vysílači, pak spustíme testovací režim. Možná už do konce roku, nebo hned začátkem ledna. Naše vysílače Praha-Strahov a Benešov-Špulka poběží v jednofrekvenční síti, anglickou zkratku SFN budou možná čtenáři znát z televizních síti DVB-T2, a tu následně musíme sladit tak, aby se oba naše vysílače maximálně vzájemně doplňovaly. Není to jednoduchá věc, je tam nutná synchronizace pomocí GPS, řešili to všichni provozovatelé DAB+ multiplexů, řeší se to i u zmíněného digitálního televizního vysílání DVB-T2. Se spuštěním Špulky také zvedneme výkon v Praze, tam aktuálně máme o něco nižší výkon, než je povolený 1 kW, takže se mírně zlepší i pokrytí Prahy a okolí ze Strahova.
Pokrytí COLOR DAB+ z vysílače u Benešova (příjem na prutovou anténu)
Pokrytí COLOR DAB+ z vysílače u Benešova, model pro příjem na externí anténu
Plánujete váš multiplex nějak propagovat, případně propagovat i DAB+ jako technologii, třeba na nějakých akcích, partnerstvím s prodejci digitálních rádií a podobně?
My jsme už celkem aktivní na sociálních sítích. Informujeme fanoušky digitálního rádia ve dvou větších skupinách na Facebooku, které kolem toho jsou. Spustili jsme vlastní facebookový profil www.facebook.com/colordabplus, kde informujeme o změnách a plánech naší sítě, a také web www.colordab.cz, kde máme také aktuální informace, aktuální seznam stanic, mapky pokrytí naší sítě a podobně. Web je prozatím ve výstavbě, ale základní informace tam už jsou. Pokud bude zájem, tak samozřejmě navážeme různá partnerství, tam chceme být i aktivní z naší strany. Co se propagace DAB+ týče, hlavní propagací by mělo být naše vysílání a kvalita, kterou hodláme nabízet. Já osobně jsem na téma digitálního rozhlasu a jeho příjmu napsal vícero odborných článků, které si lze dohledat na internetu, třeba kolem problematiky antén, výběru rádií nebo zkušeností s příjmem. Aktivní jsem i ve zmíněných skupinách jako soukromá osoba, snažím se tam dělat nějakou osvětu a předávat know-how, třeba i kolem dálkového příjmu DAB+ a podobně. Za multiplex COLOR DAB+ budeme také rádi, pokud by se do propagace digitálního vysílání zapojila i rádia, která u nás budou, zatím ve svém vysílání tuhle technologii propaguje vlastně jen veřejnoprávní rozhlas. Třeba v Německu je o DAB+ ve veřejném prostoru mnohem víc informací, probíhají tam na veřejnoprávních i soukromých stanicích například soutěže o přijímače a tak dále. Tohle se u nás snad postupně také rozběhne.
