Odpověď na názor

Jo jo část dnešní novinařiny se změnila v literární kroužek pro lidi, kteří si spletli komentář s povídkou a názor s kompetencí. Data, analýza a základní orientace v tématu jsou považovány za přežitek, nebo elitářství, zatímco "kreativní psaní“ je vydáváno za novinářskou ctnost. Výsledek? Plochý texty, které se tváří hluboce jen proto, že autor používá metafory místo faktů.

Tihle lidé hystericky vymezují se proti generativní AI spolu s jinými "umělci". Ne proto, že by jim šlo o kvalitu veřejné debaty, ale protože poprvé někdo konkuruje jejich hlavní kvalifikaci. Škrábat dlouhý texty bez obsahu. AI jim nastavuje zrcadlo a to bolí. Ukazuje totiž, že glosu založenou na dojmech, bez dat a bez kontextu, dnes zvládne stroj rychleji, levněji a často i čitelněji.

Mentálně mnozí z těchto autorů zůstali v devadesátkách. Internet vnímají jen jako megafon pro vlastní ješitnost,. Né jako prostředí, který vyžaduje ztrojování a schopnost práce s informacemi. Stále tak vystupují v roli "starýho strejce“, který poučuje o době, kdy byl mladej, jel grunge, měl cigaretu a pocit výlučnosti. Jenže nostalgie není analýza a zkušenost není argument.

A absurdita? Ti samí lidé varujou, že AI "neví, o čem píše". Přesně to samý jako roky předvádějí sami. Místo aby se drželi oblastí, kde má subjektivní pohled smysl jako některá kultura, literatura, osobní eseje . Tak s naprostou samozřejmostí komentují ekonomiku, technologie , nebo společenské jevy, jimž evidentně nerozumí víc než K.Cobain po party. . Neznalost statistik nahrazují pocitem, kontext dojmem a argument tónem.

Jo dobrý novináři jsou stále třeba.