Tak já nevím. Nemyslíte si, že je prakticky nemožné, aby byl nějaký člověk nestranný? (Tedy asi bych připustil, že je to možné u osobností s prvky autismu.) Nebylo by lepší prostě přiznat, že novináři jsou taky jen lidé, tudíž nejsou nestranní a i když mají v popisu práce se k nestrannosti alespoň přibližovat, že se to do jejich výtvorů stejně občas nějak promítne? (A ano, ono se to vážně promítne.) Nebylo by lepší prostě s tímto vědomím přistupovat ke čtení novin? Řekl bych, že mentálně vyspělí jsme na to povětšinou dost. Jen nebýt líní přemýšlet...
A dodatková otázka: jak se člověk může stát nezávislým teoretikem Webu 2.0? Je na to nějaká škola, nebo to je rytířský titul udělovaný královnou? :-)
Tak jsem rád, že nejsem jediný, komu to zní trochu divně. :-) (A taky se mi ulevilo, že to skutečně není nějaký "titul" nebo dokonce název profese.) :-)
S panem Pálešem musím souhlasit. Osobně mám raději stranné novináře, u kterých vím, jestli kopou za křesťanské hodnoty nebo za socialistické hodnoty, než mlhu, ve který si musím u každých novin a u každého jména domýšlet, na kterou lobby teď může/nemůže být napojen nebo jestli onen text je asi jen náhodný PR článek... (myslím především masmédia jako masdeníky apod.)
Nejhorší je pak častý pocit, že nezávislost je pro některé pouhou nezávislostí na faktech :-(((
Ale ano, mate pravdu v tom, ze nikdo nemuze byt dokonale nestranny. Nosna uvaha v textu ovsem znela preci jenom trochu jinak. Jde o toto. Pokud ma nekdo v etickem kodexu sve profese predepsany pouze urcity akceptovatelny zpusob verejneho projevu, mel by ho v ramci moznosti dodrzovat take v ramci socialnich medii, protoze by bylo blahove se domnivat, ze predstavuji neco jineho, nez dalsi rozsireni tohoto verejneho prostoru.
A co se samotne namitky tyce, je sice pravda, ze nikdo nedokaze byt absolutne nestranny,
nicmene z toho jeste neplyne, ze by se o to novinari meli prestat snazit :)