názor někoho z oboru kdo jenom nebrečí, ale přijímá realitu takovou jaká je a pracuje s tím. Palec nahoru!
Má naprostou pravdu, nemusíme se situací souhlasit, ale to je tak vše co se dá dělat. Rád čtu, a od té doby co jsem si pořídil čtečku už nečtu knihy jinak, už jenom z důvodu pohodlí. Ano vůně papíru je fajn, ale pohodlí je zajímavější. Nemusím knihy skladovat, tahat sebou když je chci přečíst mimo domov, super.
E-knihy jsem začal stahovat a hned potom, co se objevila možnost nakupování průběžně nakupuji u všech e-shopů, které existují, kromě Wooky (DRM). Důvod je jasný, knihy kupuji celý život a protože je mi 70 let, mám samostatný pokoj, kde mám 3 K knih. Další se tam prostě nevejdou a e-knihy mě proto nesmírně vyhovují. Vyhovuje mě také to, že mě rozumné e-shopy (Kosmas, e-Reading, Palmknihy, kniha Zlín) automaticky posílají mailem své nabídky a já mohu přes virtuální kartu okamžitě zaplatit a do 5 minut mám knihu ve čtečce. Dříve jsem jezdil na dovolenou s 5 knihami v kufru, dnes by mě to s ohledem na vahové limity leteckých společností dělalo problémy - ve čtečce mám v souč, době celou knihovnu a kdybych chtěl něco dalšího, z tabletu si to stahnu kdekoliv je WiFi. To všechno jsou výhody. Nevýhod je ovšem také pár. Chápu, že žádný vydavatel nebude ochoten udělat ediční plán e-knih dopředu, protože by těžko prodával knihy papírové. Ovšem je otázka, zda bych si tutéž knihu, co si stáhnu, koupil v papíru - nemám místo. Kdežto takhle je to dílem náhody - kniha se mi líbí, ale čekám, jestli výjde jako e-kniha a riskuji, že když nevyjde ani časem, papírovou už nedostanu. Kromě toho - čtečky jsou samostatný problém.
Když začínaly, měl jsem nejprve PDA, ale nedaly se tam číst knihy .pdf, neuměly transformovat velikost písma na stránku. Potom přišla čtečka Hanlin a byl jsem šťastný, že se s tím dalo ledacos přečíst, i když taky žádná sláva. Potom jsem koupil Kindle,tuším DX, prostě tu velkou, ale těžkou a když odešel display, hledal jsem dál. Nakonec jsem koupil výbornou čtečku Prestigio PER 5162BEN a mám už druhou verzi. Jenže tyhle čtečky (a řada dalších) má tendenci stále zhoršovat kvalitu a vlastnosti. První typ - snad Library nebo tak nějak byla optimální, odešel display, servis nebyl a já koupil stejný typ, jenže Nobile, mírně horší, ale pořád OK. K tomu kožené pouzdro, snad i sluchátka a nabíjecí kabel v ceně. Teď jsem chtěl pro vnučku koupit něco nového s podsvícením - O pouzdru jsem si mohl nechat zdát, kvalita v parametrech nic moc - některé z nich funkce jako reflow pro úpravu .pdf vůbec neumějí, některé neumějí měnit velikost písma, údajně nejlepší čtečka s podsvícením Star od eReading zase neumí velká písmena, ale vyžaduje heslo a když máte zavedené heslo s velkými písmeny, je to problém - prostě nechápu proč firma Prestigio, když už vyvinula něco kvalitního to kazí a dává na trh spoustu novinek a ustupuje od kvalitních modelů, jestli jde o cenu, tak ať to vylepší, udělá lepší WiFi (nikdy jsem ho u čtečky nepotřeboval, knihy raději stahuji PC nebo tabletem, ale budiž) a zdráží, když to jinak nejde. Jinak řečeno - zaplať bůh za e-knihy a pořádné čtečky, jen je ještě trochu vylepšit a vydávat vždy souběžně papírové vydání a e-knihu. Jako to bývalo kdysi dávno u paperbacků, které také kdysi bývaly výrazně levnější a také to nikomu nevadilo.
Pane laiku domácí uživateli, máte s tímto modelem nějaké praktické zkušenosti? Já bohužel ano. Výsledkem je kniha plná gramatických, slohových i faktických chyb, která se nedá číst. Autor si sice model chválí, protože z ceny knihy má poměrně slušný podíl a nikdo mu nekecá do toho, že "tohle je blbost, tamto uprav, těchto sto stran škrtni", ale za sebe říkám, že už tuto zkušenost opakovat nechci. To radši zaplatím řetězci příživníků za kvalitně zpracovanou knihu.
Živím se mimo jiné i jako překladatel technické literatury a to s tím Wordem a zlatým podnosem mě docela dostalo. Právě tyto paskvily (výstupy překladatelských agentur) byly impulsem k tomu, že jsem se na překladatelství dal.
Takže na zlatém podnose to nosím já - v InDesignu, i s obrázky. Tisk knihy z Wordu si nějak nedokáži představit.
A ten Google translator - tak teď fakt nevím, byla to co jste napsal nějaká ironie? Já ji nepochopil.
To je normalka ... staci se podivat na preklady ... trebas her. Casto jsou ty delane fanousky gratis o nekolik radu kvalitativne jinde ... proste proto, ze to ty lidi hrajou, vedi kdy a kde se dany text objevuje, v jake souvislosti ...
"Profi" preklad pak vetsinou vypada tak, ze prekladatel dostane hromadu zcela nesouvisleho textu, o kterem tak maximale vi, ze je to ze hry (nekdy ani to ne) ... a prekladej.
Pokud těch 40-45% zůstane doma, zlepší se bilance zahraničního obchodu, navýší se kurz koruny, zboží ze zahraničí bude levnější a ten rozdíl ti zůstane pro další spotřebu.
Navíc zdanění celé částky proběhne v této zemi, takže bude vyšší výběr daně, což čistě matematicky znamená možnost daně snížit a tobě zůstane zase o fous víc.
Výše jmenované úspory pak můžeš použít třeba na své ekonomické vzdělání, čímž se zde uživí víc učitelů, klesnou dávky v nezaměstnanosti, opět můžeš ušetřit na zdanění atd., atd., atd......
displej čtečky má technologii zvanou elektronický papír. Tím se zásadně liší od tabletu či monitoru s LCD, CRT, LED, OLED..., Čumění na displej čtečky je stejně náročné jako čumění na knihu, neb její displej je pasivní. Možná čumění na čtečku je ještě méně fyzicky náročné, protože ve většině případů je čtečka mnohem lehčí.
A smysl KNIHY je v textu, ne ve vnější formě, bazírování na papíru je (ve většině případů) svého druhu snobismus..
Pokud je to pokus o trolling, tak sis měl vybrat nosnější téma...
Pokud to myslíš vážně, tak potěš koště...
Ta hodnota těch 45% prostě z ČR zmizí a tím to hasne. Země je o tu hodnotu chudší, její měna je tím pádem slabší a přestože to exportérům zlehčí pozici, tak v porovnání se zahraničím jsme jednoduše zchudli. Prostě tu byla jakási hodnota, kterou ty peníze reprezentovaly a mi tuto hodnotu poslali pryč. Samozřejmě za ty koruny někdo něco koupí, ale to, co za ty peníze tady koupí, to fyzicky odtud odejde. Zatímco, pokud by prodejce neposlal půlku k čertu, tak by si za to mohl koupit třeba koště. Při současném stavu zákazník zaplatí 100 Kč, a má knihu. Vydavatel má 50 Kč, prodejce košťat má 50 Kč a třeba Google nebo Apple má koště. Pokud by se prodalo bez zprostředkovatele, tak zákazník má knihu, vydavatel 50 Kč a koště, prodejce košťat 50 Kč. V obou případech tedy peníze zůstaly zde, tak jak tvrdíš ty, ale v tom prvním je americká společnost bohatší o koště, které mohl mít přímo vydavatel. Ta hodnota toho koštěte prostě zmizela v zahraničí a to, že celá stovka korun zůstala doma, na tom nic nemění.
Co je na tom k nepochopení?
No, v prvé řadě moc neušetří. 40-50 Kč není takové terno, ale budiž. Každopádně uvědomte si, že tu je asi 2000 nakladatelů. Z těch je asi 200, kteří pravidelně publikují. I kdyby e-booky dělal jen zlomek z nich, není nad Vaší sílu sledovat je jednotlivě. Proto přes Palmknihy či jiné prodám daleko více než přes svůj web.
Problém je spíše ten, že tištěnou knihu když půjčím, tak ji nemám. Elektronickou když někomu zkopíruji, tak ji můžeme číst oba. Takže buď někomu půjčím knihu i se čtečkou - s tím by neměl problém žádný nakladatel - nebo by to muselo být uděláno tak, že když čte soubor někdo jiný, já se k jeho obsahu nedostanu.
No, domluvit se mezi sebou - někdo to musí udělat, někdo to musí spravovat, rozvíjet. I Palmknihy, které mají jednu z největších nabídek a člověk by řekl, že tedy asi nejvíce prodají, si musely najít investora, protože náklady na takovouhle věc jsou vážně hodně vysoké. Vážně taková věc stojí za to, aby se prodávaly e-knihy o 30 Kč laciněji?
takový e-book, jaký nabízíte by nikdo soudný nekoupil, protože:
bych si jen nemohl pohodlně přečíst ve čtečce
nefungovalo by mi vyhledávání (což je např. u odborné literatury dost na houby)
díky překladu a lá lepší google translator bych přišel o 20% vtipů atd...
o spoustě pravopisných chyb, překlepů a faktických chyb nemluvě
za to mi těch uspořených pár korun nestojí abych dostal šunt a polotovar
Mě na tomto fascinuje jedna věc. To někomu leží tolik v žaludku, že někdo na knize vydělá 20 nebo 50 Kč? Vy také pracujete za vzduch a vodu?
A propó, to vás spravedlivé netočí, že si kupujete své Samsungy, iPhony za cenu o několik stovek procent vyšší než je výrobní cena či dokonce hnusné, plastové výlisky z Číny, se kterými si hrají vaše děti, s cenou dokonce o tisíce procent vyšší oproti ceně výrobní? ;-)
Nadneseně musím říci, že je vidět, že doba se nezměnila a duševní práce prostě není stále na úrovni toho, když vezme dělník do ruky rýč a lopatu a udělá starou, dobrou, poctivou jámu :-))
To by mohlo fungovat u velkých nakladatelů - ale ti mají na to, aby si normálně postavili vlastní eshop.
U malých nakladatelů to fungovat nebude, protože o nich nikdo nebude vědět => nikdo k nim nakoupit nepřijde. Knihkupectví totiž srovnávají rozdíly mezi velkými a malými: knihy všech nakladatelů leží vedle sebe v jednom obchodu. Kdybych měl pro každou knihu chodit do jiného obchodu, tak se o spoustě knih ani nedozvím, že existují - nebudu mít kde si jich všimnout...
Jenže vydavatelé nechtěj aby se elektronické knihy prodávaly, oni nechtěj aby elektronické knihy vůbec existovaly. Pro ně je to zlo vynucené warezením digitalizovaných knih kterému jsou nuceni konkurovat v prostředí které nechápou s jinými postupy než na které byli roky zvyklí.
Dá se uživit psaním žádostí o EU dotace, či v Bruselu přímo psaním evropských směrnic. :-)
Řekl bych, že lidí dobře ovládající cizí jazyk je výrazně méně, než lidí ovládající rodnou češtinu. A to ještě počet lidí ovládajících rodnou češtinu je zlomek Čechů.
Nebo naopak, počet zahraničních zákazníků schopných číst knihy v češtině není příliš velký.
Mám Kindle a protože oficiální e-knihy jsou PŘEDRAŽENÉ, čtu co mi na netu přijde pod ruku. V den kdy jsem čtečku rozbalila jsem si pomocí Google vyhledala i jednoduchý prográmek schopný konverze prakticky čehokoli na cokoli. Při mé spotřebě cca 5 knih týdně se mi už čtečka zaplatila stokrát. A nakladatelé s papírem mi mohou vlézt na záda, nebudu vydělávat jen na knihy. Až bude veškerá vydávaná literatura oficiálně dostupná za rozumný paušál, pak se opět uvidíme. Dřív ne.
A s tím upravováním "aby se to dalo číst"? Zbytečnost, po jedné dvou knihách si oko zvykne a tyhle věci vůbec nevnímá. Naopak, když teď vezmu do ruky něco tištěného, mám tendenci hledat tlačítko kterým si zvětším písmenka. :-D
BTW - pamatujete kolik ze začátku stál paušál za připojení k internetu? A dnes? Za stovku dvě jste připíchnutí k síti a dostupné je cokoli. Se divím že ještě někdo něco vydává fyzicky, považuji to za naprostou zbytečnost a anachronismus...
Po formální stránce máte pravdu a chtělo by výrazně změnit pravidla.
Po praktické stránce není odstranění DRM (ať už od Adobe nebo od Amazonu) zase takový problém. A osobně nemám žádné výčitky z toho, že jsem nakoupené e-booky uložil do knihovny v Calibre bez DRM. Z dlouhodobého hlediska nevěřím žádnému prodejci, že u něj budu mít nakoupené knihy na věky věků...
Neni ani tak kacirsky, je rekneme spis vetsinovy, rekl bych, ze je spise mylny. Jestli mate pravdu ja nebo vy muze kvalifikovane rozsoudit jen to, ze se vydate na trh, prijdete s jeho inovaci a uspejete na nem.
K tem otazkam:
1) Jiste ze staci. Pokud bude autor zaroven i redaktor, korektor, sazec, obchodnik, programator a ucetni, pak je to jista nadeje, ze by vse jak je to dnes zustalo pri starem a nemuselo se pro ctenare nic zmenit. Snad jen, ze autor bude mit na psani ponekud mene casu.
2) Verim, ze knihu prodava marketing a ten ma spousty slozek, jsou pripady, kdo prodava jmeno autora, kdy moda a kdy jde o zasluhu vydavatele...
Pokud jsou me informace spravne, tak podil z trzby vydavatelu a distributoru je nekde kolem 40% (pocitano samozrejme tak, ze prvnich 21% ukousne DPH a ostatni se deli o zbytek). Pokud by se vydavatel a distributor spokojili s polovicnim prijmem, stala by kniha napr. nikoli 160 ale 130 korun. Bylo by to ve vasich uvahach neco, co by zasadnim zpusobem ovlivnilo trh, zejmena jeho elasticitu?
Pane Hlavenko, je veliká škoda, že jste svůj článek obohatil takovým množstvím dezinformací. Možná jste článek z našeho blogu, na který odkazujete, přečetl jen velmi letmo (muselo to tak být, protože jinak byste si všiml, že ona kalkulace se týká pouze tištěné knihy, nikoli e-booku:-). Co je k nepochopení na rozdílu mezi procentuálním podílem zálohy na pořizovacích nákladech (47,3%, nikoli 43%, jak jste se poněkud přepsal) a procentuálním doplatkem z prodaného výtisku? Jak jste z tohoto prostého srovnání vykalkuloval marži? Žasnu, přiznávám!
Doufám jen, že všichni čtenáři, které jste takto zdatně zmátl, si můj článek rozkliknou, aby zmateni přestali být.
Chápu, že jste mimo nakladatelskou branži už nějaký ten rok, a tudíž vám uniklo, co všechno se za tu dobu změnilo (a bylo toho hodně, věřte!). Ačkoli kdo ví - možná jste v CP skutečně započítávali rabat do pořizovacích nákladů... Možná jste skutečně platili doplatek 7% z velkoobchodní ceny. A možná jste dělali i leccos jiného, co já vím.
Ať už jste do svého článku všechny zavádějící či zcela zcestné informace zanesl z ledabylosti nebo z neznalosti, je mi to nesmírně líto. Váš článek zbytečně vnesl chaos tam, kde vládlo mnoho nejasností i před vaším dnešním počinem.
Vyzkoušel jsem obě cesty. Jednu knihu jsem vydal přes nakladatele a druhou od začátku do konce sám. Raději už bych šel jen tou druhou cestou.
Kromě toho nesnáším Word/LibreOffice/jakýkoli-kancelářský.textprocesor, a každý nakladatel začíná tím – dodejte mi podklady ve Wordu. Už to mě odrazuje od psaní knih přes nakladatele.
Dnes už si chci knihy sázet sám od napsání až po konečné PDF, které předám tiskárně. Není to nic složitého, a je pravdou, že nějaké znalosti to chce. Ale výsledek je mnohem lepší, než co udělá nakladatel.
Dělal jsem si sám i korektury i grafiku. Jsem s tím velmi spokojen.
S češtinou nemám vážnější problém, včetně typografie. Učil jsme se to rád, bavilo mě to. Navíc řada lidí z toho dělá „neuvěřitelně složitou věc“ – ale přitom je to velmi přirozené a intuitivní. Je třeba se jenom vyhnout marketinkově střeleným knihám o vytváření knížek, těch je bohužel naprostá většina.
Miloslav Ponkrác
Jako člověk hojně píšící v plain XeTeXu, kdysi v LaTeXu, vím, o čem je (La)TeX.
Proto říkám, abyste přestali snít a probrali se do reálného světa.
TeX a odvozené jsou určeny na tiskovou sazbu. Ano, v LaTeXu je jakýs takýs pokus o definování struktury dokumentu.
A ano, na čistou beletrii to i funguje.
Doporučuji vám tedy, abyste začali hromadně vyrábět e-knihy se širokou škálou formátu na základě LaTeXu a vyzkoušeli si vaše tvrzení v praxi. A až si nabijete ústa, můžete se vrátit k diskusi.
Čtečkové formáty nejsou čisté HTML. Proto jsem psal „znásilněné HTML“. Podkladem pro generování čtečkových e-knih je standard OPF (Open Packaging Formát), kde jedna zčástí je upravené HTML (tedy mírně jiné, než pro web). Kromě toho potřebujete ještě řadu dalších souborů v XML formátech.
Na jedné straně čtečky nejsou s to pobrat veškeré HTML ani CSS, oproti mnohem univerzálnějšímu webovému browseru. Což není divu, přeci jenom čtečka má slabší hw. Na straně druhé obsahuje toto HTML řadu rozšíření, které zase nezná standardní HTML a který nepobere webový browser.
Kromě toho čtečka má nějaká specifika, která se musí i při výrobě zohlednit.
Takže až mi ukážete pár desítek e-knih takto univerzálně vyrobených, budu se s vámi bavit dále.
Sám jsem e-knih vyrobil pro sebe i přátele spoustu, možná i několik stovek. Znám celý proces na všechny formáty jako vlastní boty.
Pohádky o bezproblémovosti generování papírových knih, PDF, čtečkových formátů, atd. na jeden zátah – na to už jsem starý a na Ježíška nevěřím, stejně jako na Mikuláše.
Doma mám jenom knihy, které chci mít a to samé ve čtečce. A počet těchto knih se mi v pohodě do bytu vejde, knihovna na ní je levnější, než elektronická čtečka – kupoval jsem poměrně velkou knihovnu před pár měsíci ve slevě z JYSKu. Z IKEY by byla asi ještě výrazně levnější.
To, co mi chybí u čtečky je možnost číst knihy ve vaně. Zatím se nevyrábí čtečka odolná proti vodě, zatímco s trochou opatrnosti čtení ve vaně knihu neohrozí.
Kupodivu se koupu mnohem častěji, než létám letadlem.
Stejně tak je papírová kniha na pláži trochu odolnější proti písku, než čtečka.
Počet knih, které chci mít, se pohybuje do tisícovky kusů. Víc jich nepotřebuji ani ve čtečce ani doma, protože průměrně z 40 knih těch 39 vyhodím či daruji či smažu, protože o ní nestojím.
Jinak Amazon posílá do Kindle všechny knihy s tvrdým DRM, a to dokonce i knihy zdarma. A jak vidět, lidem to nevadí, ti samí lidé chválí Amazon až na půdu, a zároveň se druhým dechem vyjadřují, že knihu s DRM by si nikdy nekoupili. Jen aby byla legrace do diskuse.
Děkuji za upřesnění.
Nicméně gró toho, co jsem psal je, že všichni se tu bijí z prsa, že DRM nikdy, ale řada z nich si DRM knihy z Amazonu kupuje a vůbec jim to nevadí.
Možná je to i součást české národní povahy, že tuzemský obchodník je kritizován, ale americký je vždy jednčka.
Přidám jednu poznámku: DRM v Kindle formátu umožňuje sdílení mezi až 6 zařízeními, není to vázáno na jedno zařízení.
Uvedené odkazy jsem četl a opravte mě prosím, pokud něco píši špatně: Daný příklad, který uvádíte na (svých?) stránkách je nereprezentativní, je tam příklad finančně náročné autorky, která vědoma si svého úspěchu požaduje po vás velmi vysoké peníze. Tedy výjimečný případ, který se možná bude týkat marginálního počtu titulů, ale běžné knihy jsou rozpočtově i procenty na to či ono zcela jinde. Mám pocit, že daný příklad na vašich stránkách byl vybrán zcela účelově a není to nejspíše běžný ani průměrný případ.
Sám vím, kolik je na knihách práce, protože jsem jich řadu vytvořil, většinou pro známé a přátele. Korekturoval jsem, ografikoval i vysázel jejich knihy.
Cítím se uražen tím, že když někdo dává rovnítko mezi stahování zdarma a pirátství. Sám si většinu knih stahuji zdarma, a jsou to knihy zahraničních univerzitních profesorů, kteří tyto knihy poskytují svým čtenářům zdarma.
Navíc je těžké apelovat na morálku, když vnitřně lidé cítí, že autorské organizace jako je OSA, Dilia, Integram a další je (sice s požehnáním zákona, ale přesto) okrádají. A to přes různé autorské poplatky za kde co.
To, co se děje ve všech segmentech – včetně knih (papírových i e-knih) v Česku je jak přes kopírák. Není téměř nic k sehnání, vše se musí shánět přes čerty a ďábly. Prodejci prodávají (to jim nezazlívám) jen pokud možno silně prodejné věci. Ve výsledku tak obrovská spousta lidí zůstává nabídkou neuspokojena a buď si to sama vyrábí nebo kupuje v zahraničí. Je jedno, jestli jezdí do Rakouska či Německa pro kvalitní potraviny či drogerii. Jestli kupují na Amazonu knihy. Jestli objednávají elektroniku v zahraničí. Atd. Dokud nebude možné v Česku koupit širokou nabídku zboží, bude se kutit, improvizovat, a ano – i pirátit. To je neviditelná ruka trhu.
Proboha, už to nepijte ani ředěné!
Vaše „velice dobrá představa“, jak plainTeXová makra určená pro tiskovou sazbu na přesné místo převádíte do HTML značek.
Necháme toho – jednoduše to předveďte. Napiště program, který převádí plainTeX do HTML. Zřejmě jste velký borec a žampión TeXového světa.
Škoda, že jeden z největších českých machrů na TeX, pan Olšák, ne a ne najít nástroj, který by plainTeX do HTML uspokojivě převedl.
A pan Olšák na rozdíl od Vás za léta předvedl v TeXu hodně. Zatímco Vy jste jen baron Prášil, jak je vše easy peasy. Tak předveďte něco.
http://www.abclinuxu.cz/clanky/tex-5-priklad-makra-pro-generovani-html
Autor je možná šikovný v psaní, pokud autora berete jako heslo v encyklopedii.
Reální lidé nebývají tak vyhranění.
Kromě toho čeští obchodníci mají kdejaké móresy. Sám si vzpomínám na marné pokusy jedné mé známé knihu dostat do knihkupecké sítě. Zdůrazňuji kvalitní knihu. Trvali na tom, že knihy neberou, pouze přes velkoobchody. A když se dozvěděla, kolik si ukrojí marže velkoobchod, kolik maloobchod, tak se na obchodníky vybodla. Knihu si prodala sama a velmi rychle se po ní zaprášilo.
Problém je, že v Česku jsou služby na pendrek, asi tak jako v Africe. A u obchodníků to platí zrovna tak.
Tedy nejde jen o to, kdo co umí, ale také motivaci, zda je ochoten rozumně spolupracovat. Pokud na tom není enormně velký vývar, český obchodník nezvedne zadek ze židle.
Možná nevidíte jemné významové rozdíly, tak to pro jistotu napíšu vedle sebe:
Bill Gates: „Bude počítač na každém stole, v každé domácnosti“
Pergill: „Existovaly rodinné počítače“. Napovím, že existence rodinných počítačů neznamená ani zdaleka to, že by byly v každé domácnosti (to ani náhodou) ba ani to, že by výrobci či stavitelé těchto počítačů doufali, že budou jednou v každé domácnosti.
Kdyby Vám stále nedocházel rozdíl, tak zkusím trknout: „Jednou budou atomové elektrárny v každém bytě“ versus „Už dnes existují atomové elektrárny“. Je to stejný významový rozdíl jako u těch počítačů, a nic to neříká o ambicích lidí prosadit atom/počítač do každého bytu.
Microsoft IMHO urychlil vývoj odvětví. Před ním existovaly jen nesmírně předražené unixové systémy. A pak také IBM OS/2, jehož cena byla tak silně přestřelená, že se chytal za hlavu i Microsoft co ten IBM dělá za koniny. Ostatně IBM chtěl OS/2 mnoho let zničit a zákazníci IBM pokaždé uprosili, aby ještě chvíli vyvíjel a prodával OS/2 dále.
Bill Gates to vyhrál cenou za operační systém. Možná se to dnes nezdá, ale Microsoft prudce snížil ceny operačních systémů. Doporučuji Vám najít si, kolik stál unix a kolik stála OS/2.
Jednoduše, Bill Gates vyhrál především cenově. Nebýt Microsoftu, tak si dnes kupujete do PC operační systém za nějakých odhadem 80 tisíc Kč. Což by tak byla cena bez zásahu Microsoftu.
Mimochodem, počet citací není měřítkem kvality.
Základní Mendělejevovoa práce, na základě které vznikla celá genetika, má pouhé dvě citace, a bude je mít setsakramentský problém je najít.
Zřejmě Mendělejev je podle Vás žabař, co by se měl bodnout.
Ona pravda se nedá odhlasovat. Příroda má svou pravdu bez ohledu na metriky vědeckých frčků. DNA existovala v době, kdy evřolučně ještě lidé neexistovali. Což je problém, protože nikdo o nich necitoval.
Základní zásada serióznosti zní nebrat jako zdroje bulvár.
Když Vy napíšete článek o tom, jak správně časovat slovesa ve svahilštině, tak to pravdědpodobně bude pěkný blábol (omlouvám se, pokud jste ve svahilštině na úrovni C2). A pokud na to někdo odkáže, tak to stále bude blábolem.
A to samé je Kneslův článek. Tedy bulvár.
Chcete-li diskutovat o vědě, velmi rád budu diskutovat ze zdrojů vědeckých. Mám pocit, že vřědeckých článků je dostatek, pokud potřebujete člověka, který nevystudoval ani jednu univerzitu, ani nedělá vědu – ale přesně vří, jak jí dělat, totiž pana Knesla, co se takhle třeba uklízečky zeptat na parametry Higgsova bosona a omlátit to fyzikům o hlavu?
Takže znovu, chcete-li diskutovat o vědě, není třeba citovat Afa, Blesk, Knesla, a podobné.
Mimochodem, fyzika je také věděcká a třeba klasická mechanika to dělá jinak, než Hamiltonova mechanika, a zase jiný postup je u kvantové mechaniky. Zřejmě – měřeno vaším stylem myšlení – je fyzika nevědecká.
Jak ktera (dusevni prace). Kdyz radni vezme tuzku a podepise Tunel, je to taky dusevni prace a zarobi na tom teda fest :)
Ale vazne.. Primer s mobily: ano, toci. Ale v kontextu je to michani jablek s hruskama. Mobil nema a nebude mit ciste SW verzi.
A navic - me opravdu netoci, ze nekdo vydela na knize "na chleba". A proti cene papirove knihy nijak zvlast neprotestuji. U ebooku ano. Prave proto, ze zde odpadaji naklady na tisk, skladovani, dopravu, najem prodejni plochy, energie, prodavace a jejich managery atd. Ale souhlasim s auterm, ze pokud se kniha vydava jako ebook i papir, nemuze stat ebook vyrazne mene, protoze pak se toho papiru proda minimum, a nakladatel bude nakonec v minusu s haldou neprodanych papirovych knih.
Ad platba ... nic vam nebrani si (klidne primo z webu) nastavit do platby prislusne symboly - jeden jako UID knihy (= vite za co dotycny plati) a druhy jako mail (= vite kam to poslat). Da se z toho klidne primo na monitor vygenerovat QR ... se kterym si hromada lidi dneska pomoci sveho telefonu a fotaku vpohode poradi. Zadne rucni parovani ... vsechno muze resit nejaky automat. A co vic, je to daleko jednodussi (pro prodejce) nez resit platby kartou. Jiste vite jak to vypada, kdyz vam banka nejdriv posle avizo ... ze vam prislo celkem 100k ... a teprve za 14 dnu vam prijde rozpis ... kde jsou IDcka plateb, ktera pak musite parovat.
Web zdarma není vhodný pro široce navštěvovanou službu:
a) si všichni budou stěžovat že je hrozně pomalý a přetížený
b) za pár měsíců vás provozovatel vyhodí, protože mu trvale přetěžujete servery. Ale za těch 300/měsíc už myslím dostanete použitelný "HW".
Co se týká správy - pokud se má ten systém také alespoň trochu rozvíjet, potřebujete na to alespoň jednoho šikovného člověka nejlépe naplno, minimálně na půl úvazku (+ nějakou zálohu, pokud prvního přejede auto).
Není to jen o dodávání dat, to si můžou nakladatelé ve slušně navrženém systému udělat sami, ale o opravách chyb systému, řešení problémů a hlavně rozvoji toho webu podle přání a odezvy zákazníků.
Aby to alespoň trochu za něco stálo, vidím v tom tedy náklady 20-30 tisíc měsíčně. Což by pro 60 nakladatelů byla 500,-/měsíc.
Web zdarma = jeden z mnoha systemu na GPLlike licenci. Nebyla rec o hostingu zdarma. Web delany (i za hodne velke) penize neni absolutne zadnou zarukou kvality ani pouzitelnosti.
A neco rozvijet muzu v situaci, kdy na to mam $$$ => funguje to a vydelava to. Ovsem na druhou stranu, pokud neco funguje, neni dobre to nijak zvlast menit.
Blbě se to počítá, protože nevíme, z jakých cen paní vyházela (s DPH/ bez DPH). Pokud by těch 300 bylo bez DPH a paní počítala procenta z částek bez DPH tak by to bylo takto:
7% je z koncové ceny (300) ... tedy 21 Kč. Těchto 21 Kč dělá 40% výrobní ceny knihy. Výrobní cena je tedy 52,5 Kč. Rozdíl prodejní a výrobní ceny je 247,5 Kč. To je částka, která jde na marže (82,5% z koncové ceny). Takže pokud jsem to dobře pochopil, tak paní se dost blbě "prokecla" :-) Otázkou je co to DPH...
Je zajímavé že nikdo v diskusi nereaguje na to nejpodstatnější co p. Hlavenka zmiňuje v analogii s hudbou: subscription model a la Deezer, Spotify atd. Podle mého je toto budoucnost mainstreamového obsahu - platíš paušál a máš přístup k do knihovny. Ostatně, Amazon Prime už to má.
akorat fenomen pravnicke literatury nejak nechapu, jsou to s prehledem radove nejdrazsi tituly na trhu od domacich autoru, cena byva v jednotkach tisicu Kc, staci jedna novela zakona a muzete vyhodit do kose jako zastarale .. nevim jestli proste trh je rozdelen mezi par velkych hracu ktery nikoho mezi sebe nepustej (C.H.Beck, ..), stejne si myslim ze autor ma z knihy almuznu na prilepseni ke svym prijmum ze zcela jinych zdroju resp. ma moznost si tim titulem "udelat jmeno\" tak mozna nedostane temer nic, muze byt rad ze mu C.H.Beck dovoli napsat komentar pro svou vlajkovou lod "sede komentare"
Ale vždyť to pan Hlavenka zmiňoval, že by pro nakladatele bylo dobré se domluvit a udělat jeen slušný eshop/web. No, ovšem domluvit se je opravdu těžké. Nechme ale být "co by mělo"
Za sebe osobně mohu napsat, že je to takto
- ebook nemá hodnotu papírové knihy a nikdy ji mít nebude. Důvody jsou jednak právní ( půjčování, dědění a obecně vlastnictví knihy, to je téma na článek ) a jednak časové ( ebook je prostě dočasně použitelná věc, obzvláště s DRM ). Objevuje se zde také hledisko "licence", které všichni yvdavatelé rádi zavádějí ( tedy , že knihu nevlastním, ale jen mi dají licenci na přeštení/čtení/dočasnou atd. ). Tohle osobně považuji za přímý podvod, protože podobná logika užívaná u CD/DVD je směšná ( už jste viděli někoho, jak Vám vrací "licenční poplatky" z DVD, když si ho kupujete podruhé ? )
- ebook si čtu na Kindle a nemá to chybu. Omezení Amazonu mi moc nevadí až na neschopnost zobrazit epub/rtf, proto bude příští čtečka jiná.
- cena ebooku musí bý významně nižší, než u papírové vázané knihy. Osobně vnímám rozdíly na úrovních archvní skvost - vázaná kniha - paperback - ebook. Ebook je prostě text k přečtení, obrázky v podstatě ruší, smysl mají pouze tehdy, když jsou nutné k textu. Typografické úpravy jsou víceméně blábol, protože čtečky jsou ideální pro prostý text a vzhledem k různé veikosti displejů a jejich formátu a možnosti přepínat fonty písma na čtečce a jejich velikost dle míry slepoty uživatele se jaksi typografie nedá. Takže z redakční práce zbyde pouze kontrola pravopisu po autorovi a případně překlad. To je celé.
- co se týče distribuce ebooků, tak zde je vidět ubohost stávajícího knižního systému a nefunkčního systému právních licencí. Protože idea "Českého Amazonu" tedy jednoho veleweboeshopu je hezká, ale autorovi, který tam dá svoji knihu k prodeji nabídne velmi pravděpodobně horší podmínky a finanční výsledky, než když to autor vzdá, udělá si selfpromo na svém webu a ebooky prodá přímo, zcela mimo stávající distribuční systémy. Zatím jsem viděl dva reálné případy a oba dopadly ve výsledku pro přímou distribuci. Diskuse, zda si Amazon ponechá víc a je vyžírka jsou mimo, zajímavé je pouze, kolik se Vám jako autorovi vrátí za knihu. Pokud autor mimochodem není úplný trotl, tak knížku napíše v něčem textovém ( třeba Word ) a má gramatiku bez podstatných chyb. Z nákladů pak zbývá pouze gramatická kontrola a překlady.
zřejmě ne každý je nadšený z toho, že bude nonstop čumět na displej čtečky. Navíc spousta lidí ani neví že taková možnost existuje, považují třeba za zbytečnost vlastnit obrovskou dotykovou placku zvanou "mobilní telefon", doma mají možná nějaký starý počítač když jednou za čas chtějí na internet (množí ani to ne) a čtečky, tabletky a další "zbytečnosti" je vůbec nezajímají. Zato si večer rádi sednou do křesla a čtou si KNIHU. Možná proto se vydává spousta papírových knih (a taky protože není tak snadné je ukrást jako ve vašem případě). Vy jste ze čtečky nadšená proto, že nemusíte platit. Ne proto, že by to byl kdovíjaký zázrak techniky. Ale pokrytecky to svádíte na to, že papír je historie.
Nejak kdyz jsem to s kamarady delaval, byt ne v garazi ale ve sklepe smichovskeho cinzaku, tak mi to nejak tezke neprislo, ani to sehnani vybaveni. A taky to podle toho vypadalo:-) Ale knihu bych rozhodne v te dobe nenapsal, natoz abych ji dokazal pustit mezi lidi. Jinak samozrejme to, ze hudba se pro vas zrejme rovna kytara, basa, bici je mozne, ale nekomu staci i ten pocitac:-)
Spatne pochopeno:-)
Na tom pocitaci to cte konkretne pan Robert, ale jinak ADE je kompatibilni s vice Os (jabka, replikanti) a hlavne se spoustou ctecich zarizeni, ktere nemaji vlastni proprietu. Tady je seznam znacek ctecek, na kterych ty knihy rozjedete: http://blogs.adobe.com/digitalpublishing/supported-devices
Na youtube je spousta kanalu, kde je trebas muzika - normalne kompletni pisnicka ... a pod ni trebas 10odkazu kde muzete autorovi prispet. MUZETE ... a nemusite samo. Presto nektery ty kanaly fungujou spoustu let a doticni se tim zivi - proste proto, ze se zjevne najde dost lidi, kteri jim nejaky ten $ poslou.
Fakticky jde jen a pouze o to, ze pokud si nekde stahnu dobrou knizku/poslechnu dobrou muziku/prohlidnu dobry film ... tak jsem ochoten autorovi nejakym jednoduchym zpusobem nejaky ten baksis poslat.
Ale jednoduse minula prechodna doba, kdy se platilo za zajice v pytli. Kdyz bude v e-booku odkaz "tuhle mi muzete neco poslat, pokud se vam libilo" a nebude to operace na 14 dnu registrovani ... a overovani ... tak autorovi 10, 20, mozna i 50Kc poslu.
Ebooky s DRM si strcte za klobouk. Leda mozna ze by ke kazde autor dodal zlatou cihlu ...
Nějak jste to nepochopil. Kouzlo myšlenky je v tom, že se nakladatelé dohodnou na nevýdělečném e-shopu, jehož provoz si budou hradit. O žádném podnikatelském záměru třetí strany tedy nebyla řeč.
Ale je pravda, že v té kalkulaci něco podstatného chybí - ještě je nutné zahrnout náklady na platební bránu a obchodní systém redistribuce tržeb, protože bez toho by byl podobný projekt mrtvý od narození.
Tak jsem si přečetl článek i diskusi. A řekl bych asi tolik. Nejsem od fochu, ale dostal jsem možnost se dostat se do fóra, kde se scházejí nakladatelé, prodejci i čtenáři a debatuje se. Třeba o cenách. Já jsem byl velice překvapený faktory, které ovlivňují cenu ebooku. Jako nejzásadnější považuji cenu licence za ebook. Je omylem se domnívat, že koupí licence na papírové vydání, máte licenci i na ebook. Někdy ano. Ale šokoval mne jeden nakladatel, který prozradil, že licence na eknihu může být až 2x tak drahá, než na papír.
Další věcí je, že zástupce majitele práv přímo nakladateli přikáže, že ebook nesmí být prodáván pod 70% ceny knihy v papíru.
Takže najednou se nám to jeví v tomto světle trošku jinak.Myslím, že by bylo vhodné, aby nakladatelé se podělili veřejně s problémy, které je při vydávání ebooků potkávají. Ona to bude i osvěta veřejnosti, která má o této činnosti dost zkreslené představy.
"A pomalu se to dostava k fazi, kdy autori si u nas budou platit zato, abychom vysli."
A vidíte, v případě vědeckých časopisů je toto naprosto normální (a ty částky jsou řádově v tisících EUR/USD za publikaci článku s několika obrázky). A to si ještě vědci "své" publikované výsledky vlastně musí kupovat zpět v předplatném časopisů a přístupů do různých databází. Loni a předloni o tom byly (i v českých médiích) docela zajímavé polemiky, zda je tento systém v pořádku nebo ne (nemluvě o praktické monopolizaci tohoto "trhu" několika vydavatelstvími).
Co jsem pochytil jinde na diskusích, tak samotný tisk dělá snad 10%. Distribuci už nevím procenta, ale více méně je to podobné u papírových i elektronických knih. Na e-knihy je vyšší DPH, zase se prodávají levněji, tudíž jsou absolutní částky u e-knih nakonec nižší, než u papírových knih...
Navíc, co vím, tak jakkoliv se současný obrat v eknihách zdá velký, tak jse to zlomeček papírovek a pro nakladatelství to není žádné terno, ale spíš pilotní projekt, aby nezaspali dobu.
Tvrdý DRM je v Čechách prakticky mrtvý. Většinu nakladatelů se podařilo přesvědčit, že to snižuje prodeje. (Nemusíte děkovat.) S DRM vydává jen Grada a osttní jen pokud je to překlad a majitel práv na tom trvá. NeDRMovanou knihu si můžete kopírovat jak a kam je vám milo. A ještě vám ji eshop skladuje a nabízí v různých formátech.
Jak už tu kdosi psal ... když budete mít knih víc, budete muset pořídit knihovnu, pak druhou a pak větší byt. Do čtečky se vám jich vejde spousta a nepřekročíte s ní váhový limit v letadle.
Já už nějakou dobu do překládání fušuju ve volném čase a za překlad středně těžkého textu bych si účtoval asi 300 korun za normostranu. Ale jedině za překlad typu "Jirásek", odfláknuté překlady nedělám. Jak moc se k tomu "Jiráskovi" blížím, si můžete přečíst třeba tady: https://babel.pirati.cz/projekty/swarmwise (tuhle knížku aktuálně překládám a plánuji to dokončit někdy v dubnu; procent vedle odkazů si nevšímejte, přeloženo je skoro do půlky 7. kapitoly). Jestli se vrhnu na profesionální dráhu překladatele, uvidíme za rok a půl.
Já myslím, že 300 Kč je nehoráznost. Jsou tací, co to udělají za částku třikrát nižší. A pak to vypadá asi takhle: http://www.chleboun.cz/chlebounoviny/prekladatelka-ufon.
Je tak velký problém si dotazem v tiskárně zjistit, za kolik vám vytisknout knihu takovou a takovou? Budete v obraze.
Já jsem knihu vydal, a tak mám představu.
Pokud se vám podaří knihu vytisknout (v běžném nákladu) za pouhých 10 % ceny běžné prodejní ceny – tak jste hodně hodně dobrej machr kouzelník, a prosím o kontakt na takovou tiskárnu.
P.S.: Nemám s nakladateli nic společného.
300 Kč za normostranu je z mé zkušenosti za kvalitní překlad trochu pod cenou, ale pokud to je jako brigáda pro studenta, tak asi ok.
Ale v literárním překladu se na tuto cenu rozhodně nedostanete, byť nemám osobní zkušenost, tak si pamatuji, že to bylo někde 100-150, pokud byl nakladatel štědrý + případná procenta z prodeje, pokud to byl fakt bestseller. A stejně, formální přepočet ceny na normostrany neodráží tu přidanou hodnotu, kterou by měl překlad mít, neboť každý překladatel musí být tak trochu polyhistor, že? Byť díky internetu je mnohem jednoduší prověřovat různé slangové termíny, idiomy, citace a aluze než bylo dříve, pořád vyžaduje kvalitní překlad knihy více času než návod k TV, kde si to překladatel stejně s velkou pravděpodobností jen zkopíruje ze své CAT databáze. A je otázkou, kolik z té masy vydavatelů "spotřební" beletrie je natolik osvícených a ochotných dát překladateli tolik času, kolik potřebuje? A kolik čtenářů vybírá knihy podle toho, kdo je překládal? Mám obavy, že se nyní trochu vrací to, co zde bylo počátkem 90. let, kdy se říkalo, že každá holka, co se vrátila po roce au-pairování v Londýně, si myslí, že je překladatelka, protože nikdo jiný anglicky neumí. Teď je situace podobná, jen těch překladatelů je tolik, že rozhoduje cena. Kvalita až někde v xtém parametru...
Což je logické, protože EPUB je prostý zip zdrojáků knihy. EPUB je v podstatě open source, stačí rozzipovat. :-) Klidně si to zkuste, a uvidíte, jak vám v EPUB nakladatelé dávají zdrojáky knihy se vším všudy na dlani.
A teď vážně. EPUB je hloupý a náročný na výkon čtečky. Právě proto, že čtečka si musí hrát na to všechno, co má MOBI formát už připraveno.
MOBI je podle mého daleko promyšlenější formát. Čtečka má připravena data v MOBI přirozeně tak, jak je čte a jak je potřebuje. MOBI je předkousaný formát tak, aby s tím čtečka měla málo práce.
Jediná škoda je, že MOBI uzmul Amazon, tím pádem je MOBI ztracen a stává se vendor lockem.
Udělat sociální DRM do MOBI je jednoduché, snadné a prosté. MOBI je na to dobře připraven. Pokud ovšem nakladatelé pokaždé celé MOBI konvertují ze zdrojáků sakum pikum celé – pak se nedivím, že je to zatěžuje.
Jo, ještě mě napadla druhá varianta, která je dost častá (resp. mám pár známých, co to tak dělali), že si překladatel přeloží tzv. do šuplíku něco, co má on sám rád, a pak hledá vydavatele, který bude ochoten vyřídit všechny náležitosti a dílo vydat. Tam je pak cena za překlad skutečně spíše almužna, zvláště v případě nějakého minoritního nebo exotického jazyka, kde by "tabulková" cena překladu byla i řádově vyšší...
Ano, i já se domnívám že pro tisk je možná LaTeX prima a převod do PDF je perfektní. Nicméně e-ebook v běžné podobně je utrpením. Zkrátka e-book je založen na přeformátování textu dle požadovaného rozlišení a fontu nastaveného uživatelem. S tím si TaTeX poradí mnohem hůř jež jiné publikační systémy.
Amazon je úspěšný proto, že knihy začal prodávat velmi záhy a věřil jim. Udělal to v době, kdy to asi bylo považováno za šílenství. Jinak řečeno, hodně riskoval a vyšlo mu to.
Stejně jako jiný šílenec, Bill Gates, měl vizi počítače na každém stole v době, kdy IBM tvrdilo, že na celém světě je místo pro 5, max. 6 počítačů.
Dnešní nakladatelé se chovají tak, že chtějí nastoupit až do vlaky, který je jistý a bezpečný.
Většinou ale strategie prvního, pokud to nezmastí, vyhrává.
Spíš by byla docela legrace, kdyby si na online knihovnu došlápla policie a soudy a uložila by (dočasné/trvalé) zabavení veškerého majetku knihovny.
To by najednou stát dostal čteček!
Nebo by se majitel či firma dostala do konkursu a prodaly by se v aukci i čtečky, které ofiko vlastní.
Případně by správce konkursní podstaty při zadlužení majitele/firmy se mohl dovolávat neplatnosti prodeje čteček knihovny lidem za 1 Kč u soudu a soud by to odsouhlasit s tím, že jde o záměrné poškozování věřitele prodávat lidem čtečky silně pod cenou.
Ještě dodám, že když jsem v minulosti potřeboval o MOBI něco vědět, detaily o formátu jsem si zjistil rychle a bez problémů.
Najít popis formátu MOBI je otázkou minuty. A zkountrolovat, že se MOBI podle toho chová, a to chová.
Ostatně to, že to jde – notoricky užívaný nástroj na převod formátů Caliber – je open source a umí MOBI formát načíst i vytvořit. Tedy formát je znám.
Původní formát MOBI (Mobipocket) je shodný s formátem .PRC (Palm Resource Code) z Palm OS (Palmy koupil a poslal do kopru HP).
V roce 2005 koupil MOBI Amazon a zrušil původní zmatené DRM Mobipocketu, a nahradil to svým DRM. Kromě toho MOBI formát zjendodušil, například vypustil JavaScript. Plus přidal možnost komprese, která velmi účinně sníží velikost souboru. A celý výsledek nazval AZW.
To, že MOBI soubory vytváříte pomalu vcelku není divu také proto, že Kindlegen je program v Javě. Je to tedy spíše vlastnost Javy, než nutně formátu.
Kromě toho, kdybych byl nakladatelem, tak nemusím nutně vytvářet MOBI s kompresí, čímž celý proces zrychlím, a navíc se pak MOBI dá vytvořit jednoduchým C prográmkem, který je schopen napsat student po úvodní lekci programování. A konverze je rychlá jako blesk. A to, jestli výsledný soubor má 3 MB namísto 1 MB nikoho tak moc nezajímá. Tedy pokud je vaším problémem zátěž kvůli generování MOBI.
Stejně tak doplnit sociální DRM do MOBI je jednoduché. MOBI je organizován do bloků (chunks), stačí si nevšímat bloků, které jsou textem knihy, ale pouze bloky, které přidáte jako jméno zákazníka aka sociální DRM.
Jinak řečeno, pláč nakladatelů zde vnímám opravdu spíše jako podvod.
Mapku, škoda, že jste si nepřečetl i můj článek a rozhovor, na které pan Hlavenka reagoval a pak z nich naprosto nepřesně cituje. Vlastně necituje, úplně to překroutil naruby. Argumenty z článku o tištěné knize použil pro text o elektronické knize...
Voláte po informacích a ty v obou těch článcích jsou. Naprosto otevřené, psala jsem to s kalkulací u klávesnice. Přečtěte si je a zjistíte, že tuto svou reakci byste nemusel psát, protože v mých textech najdete vysvětlení mnohé z toho, čeho se zde dotýkáte.
Kdybych se orientoval podle kampaní, tak jedinou knížku, kterou si koupím je „Padesát odstínů šedi“. Tou knihou jsem listoval v Tescu, a nic horšího jsem nečetl. To i stupidní texty u propagace porna jsou inteligenčně o 10 tříd výše.
Na jinou knihu jsem nikdy kampaň neviděl, nezažil. Kromě vysokoškolských učebnic profesorů na univerzitě.
Obvykle když něco hledám, dívám se přes vyhledávač.
Kampaní na knihy jsem – kromě výše uvedeného braku (a to ještě brakovou literaturu haním) – nikdy nebyl svědkem.
Tvrdé DRM na Amazonu záleží na rozhodnutí nakladatele pro každou konkrétní knihu, stejně jako u nás. Pokud je v detailu knihy uvedeno „Simultaneous Device Usage: Unlimited“, znamená to že tvrdé DRM neobsahuje (jinak by se kniha nedala volně kopírovat mezi zařízeními, což se některé opravdu dají, i ty koupené za peníze, z několika desítek zakoupených knih z Amazonu mám takových většinu).
"Časem" závisí na tom, kdy to začne chtít dostatečná masa voličů. Což bude souviset s nějakou kritickou hranicí rozšířenosti eknih/čteček. Druhým faktorem je politická kultura ("slibem nezarmoutíš") a třetím cosi, co má blízko k náhodě (složení sněmovny po volbách - při vhodné konstelaci stačí např. pár pirátů, aby se téma dostalo vládě na stůl).
Přepočítat to na roky by bylo věštěním z křišťálové koule - může to být cokoliv mezi rokem a 20 lety. Osobně tipuji, že v nás i v tomto ohledu přeběhne (a tedy zachrání) závazná evropská legislativa.
Zkuste se projít Tescem a zeptat se výrobců, za kolik prodávají. Od toho odečtěte asi 7 poplatků, různé regálovné, apod. A spočítejte si marži Tesca.
Velmi vysokou marži najdete také nejspíše i u OBI a Hornbachu.
OBI si navíc zisk vylepšuje tím, že ochranka OBI krade zákazníkům řádně zaplacené zboží a opět ho podruhé prodává. Alespoň mě se to v OBI stalo, volal jsem na OBI policii a řešil to po úřadech. Takže klidně mohu naplno říci, že ochranka OBI krade zákazníkům zaplacené zboží – mám to úředně potvrzené. Tehdy jsem psal dokonce do německé centrály, a zřejmě jim to přišlo v pořádku.
Takže u OBI si musíte ještě přičíst zisk okradením zákazníků, kteří se neumí bránit.
Jádro toho, co jsem chtěl říci, že dnes výroba zboží je zlomek ceny. Obchodníci si nabalují neskutečné marže. Na to nepotřebujete diskuse z obchodníky. Na to se stačí projít Českem a vidět, jak prosperují výrobci zboží a jak prosperují obchodníci a supermarkety. A bude vám asi jasné, kde zůstává hodně za nehty.
Jeden konkrétní soubor je vázaný na jedno konkrétní zařízení. 6 simultánních zařízení znamená, že když si knihu na Amazonu koupíte, můžete si ji poslat do 6 zařízení registrovaných u Amazonu (z rozhraní amazon.com), s tím že si při posílání nebo generování souboru pro uložení na disk z menu vyberete, na kterém konkrétním z 6 povolených zařízení chcete knihu číst a na něm bude fungovat. Ale když už ten hotový soubor od Amazonu dostanete, nemůžete ho jen tak zkopírovat na jiné zařízení, bude nečitelný. Zařízení můžou být i softwarová, například když máte Kindle pro PC na dvou počítačích, pro každou instalaci si musíte na Amazonu vygenerovat jinou kopii (každá půjde číst jenom v jednom konkrétním PC). Pokud zakoupená kniha DRM neobsahuje (neomezený počet zařízení), můžete soubor zkopírovat kam chcete, převést si ho v Calibre do jiného formátu atd. a fungovat bude všude.
Nic vam nebrani pouzit paypal - netreba zadny slozitosti, naimplementovat si to na web zvladne kazdej. A kupec necht si klidne vybere, jestli zaplati marzi paypalu a bude cist hned nebo posle prevod, a bude cist zitra. Porad z heldiska prodejce 1000x lepsi varianta, nez resit nejakou podelanou platebni branu, kde stejne nevim, jestli ten clovek vlastne zaplati.
Jako člověk hojně píšící v plainTeXu mám velice dobrou představu, o čem píšu. Vestavěná plainTeXová makra (resp. ta, která jsou na něco podobného potřebná) jsou vcelku jednoduše převoditelná na příkazy html. Složitější makra by bylo možné bez problému napsat tak, aby se to dalo převést na +- ekvivalent v html (nebo jiném formátu). Zejména, pokud by s tím člověk předem počítal. Na beletrii IMHO vcelku zbytečné, snad vyjma vložení obrázků.
V LaTeXu, XeTeXu a podobných nádstavbách a zprzněninách bych se do toho nepouštěl, protože tam bych "bojoval" s tím, že uvedený SW pro něco podobného není určený.
V tom, že je naprostá většina čteček SW neplnohodnotná, s vámi naprosto souhlasím, proto bych podpořil spíš to pdf optimalizované pro +- A6, což je formát většiny čteček, případně zvětšení písmenek pro "slepejše", které by bylo čitelné i na mobilu, a k tomu něco +- jako normální tisk na A4, což by se dalo číst na monitoru, nebo i vytisknout.
nejsem si jistej ze jde o nejakou slevovou akci moc to nevypada ...
https://dl.dropboxusercontent.com/u/39461901/2014-01-22-Wed-09-38-52-screen.jpg
Pokud bych to dělal jako OSVČ bez živnosti (což by byl asi nejvhodnější model pro spisovatele "na plný úvazek") tak by se to asi řešilo paušálem. Ale je otázkou, zda se projem ebooků za pár (desítek) Kč vůbec dostanu na takovou úroveň příjmů, aby se na mě daňová povinnost vztahovala...
No, kdyby to platil stát... Většina našich příjmů jsou tvrdě vysoutěžené grantové peníze (národní, evropské, mezinárodní) pro které bychom mohli mít smysluplnější využití než je dávat Springeru. Proto taky je takový tlak evropských orgánů v nových programech na open access
Jako časopis v oblasti fotografie můžete žádat dotaci nebo grant na Ministerstvu kultury, kraji nebo z různých nadací nebo z evropských peněz, stejně jako to dělají vědci u svých grantových poskytovatelů... "Zdroje tu jsou." jak říká klasik.
No, měl třeba překvapilo, že tak zásadní "výzkum", není prakticky nikde citován kromě vámi uváděné záhadologické příručky a mnoha psi/astrologických webů. Trochu jako se konspirační teorie odkazují na jiné weby konspiračních teoretiků.
Viz třeba zde: http://www.knesl.com/articles/view/jak-nedelat-vedu
Mimochodem, když je ta astrologie tak vědecká, jaktože ji v Číně, Indii nebo jižní Americe provozují podle úplně jiných principů a evidentně stejně úspěšně jako je provozována v euro-americkém prostoru?
Když jsem viděl, jak vysázelo mou knihu nakladatelství, tak autorská slepota v sazbě, bohužel už v hotové knize, výsledek dost zdegradovala.
Pořád mi vychází, že sám samotinký jsme nejlepší, co se týká výsledku. To není sebechvála, to je smutné, velmi smutné, že to tak je. Že ubohý amatér, jako jsem já, je lepší, než banda mnohem lépe placených „profesionálů“.
A zkoušel jsem už mnoho cest. Protože jsem sázel a zajišťoval knihy mnoha známým, vyzkoušel jsem si lecjaké cesty.
Proti autorské slepotě bojuji tak, že si text vytisknu, a přečtu ho s časovým odstupem. A potom ho dám přečíst několika lidem. Vzhledem k tomu, že jsem řadě lidí zdarma sázel knihym, oni pro mě zdarma udělají opravu autorské slepoty. Někteří z nich jsou studovaní češtináři a učitelé češtiny.
Co je ePub mi nemusíte vysvětlovat.
Pokud nakladatel požaduje, aby to kdo, kde a kdy si tu knihu koupil bylo v knize vidět, tak je mi přidání jakýchsi nezobrazovaných bloků houby platné.
Pokud bych neměl mobi (respektive verzi pro Kindle) vytvářet konverzí až po watermarkování, pak bych musel být schopen owatermarkovat jakékoli .mobi, které od nakladatelů dostanu a to tak jak to nakladatelé chtějí - tedy i viditelně. Tedy skutečné původní mobi, azw i KF8. Komprimované.
A mimochodem ... Calibre nekonvertuje o moc rychleji nez KindleGen.
> 300 Kč za normostranu je z mé zkušenosti za kvalitní překlad trochu pod cenou, ale pokud to je jako brigáda pro studenta, tak asi ok.
Zatím jsem nedělal překlady za peníze, takže je to jen hrubý nástřel podle času potřebného na překlad. Počítám s tím, že tu cenu budu muset měnit, ale ještě nevím, kterým směrem.
Jen pro úplnost, výše odkazovaný Swarmwise rozhodně není středně těžký text. Za podobně náročný překlad bych si účtoval minimálně dvojnásobek.
> Ale v literárním překladu se na tuto cenu rozhodně nedostanete, byť nemám osobní zkušenost, tak si pamatuji, že to bylo někde 100-150, pokud byl nakladatel štědrý + případná procenta z prodeje, pokud to byl fakt bestseller.
Nemám v úmyslu překládat pro tradiční nakladatele. Mám podstatně bláznivější nápad. Dost bláznivý na to, aby to vyšlo.
> Jednoduše, Bill Gates vyhrál především cenově. Nebýt Microsoftu, tak si dnes kupujete do PC operační systém za nějakých odhadem 80 tisíc Kč. Což by tak byla cena bez zásahu Microsoftu.
80. léta by se sice v západních zemích odehrála podstatně jinak, ale já bych místo dnešních OS za 80 000 korun čekal spíš masivní vzestup BSD a Linuxu už od začátku 90. let. Naštěstí si Microsoft svoji dominanci v posledních letech úspěšně podkopává, takže jsem v tomhle směru optimista.
Nebyl to Mendělejev, ale Mendel.
Ty dvě citace budou jen "urban legend", patrně vzniklá tím, že SCI sahá jen po určitou dobu zpět.
Druhou věcí je, že relativně obskurní sborník, ve kterém Mendel své výsledky publikoval, byste po knihovnách asi těžko sháněl. O jednom vím, že je v muzeu v domku Ch. Darwina (a dodnes vede ke hlubokomyslným úvahám odborníků, zda tu práci Darwin četl, nebo ne). Morgan a spol. objevili Mendelovy zákony zcela nezávisle, až dodatečně zjistili, že objevili Ameriku.
Vážený pane Ponkráci,
děkuji za vaši reakci. Je vždy příjemné natrefit v internetových diskusích na věcnou argumentaci.
Bez znalosti kontextu je skutečně možné domnívat se, že článek na našem webu byl vybrán účelově. Tedy - on skutečně byl vybrán účelově, ale účel byl jiný, než se domníváte. Snažila jsem se v rámci diskuse o nelegálním stahování (pomiňme nyní slovíčkaření) poukázat na to, jak se ekonomicky projeví konflikt mezi oprávněnými nároky bestsellerové autorky (vysoká záloha) a nízkými tržbami (způsobenými právě nelegálním stahováním).
Mrzí mě, že se cítíte uražen rovnítkem mezi stahováním zdarma a pirátstvím. Problém je v tom, že tyto dva termíny vnímá každý člověk jinak. Pojďme se tedy shodnout na tom, že mně vadí, když si někdo námi vydané knihy stahuje zdarma. Argument, že podle české legislativy se nedopouští ničeho špatného, považuji za morálně problematický.
Zcela jiná situace pochopitelně nastává v okamžiku, kdy je dílo autorem dáno k dispozici. Já jako nakladatel jsem se ovšem smluvně zavázala, že poskytnu "našim" autorům veškerou ochranu jejich autorských práv na daném teritoriu. Jinými slovy - že nebudu mlčky přihlížet, jak si je lidi stahují zdarma...
Máte také pravdu v tom, že autorské organizace mohou u celé řady uživatelů internetů vzbuzovat pocity křivdy. Položme si ale otázku, jestli je správné, aby jako kompenzace sloužila knižní nakladatelství, která z činnosti zmíněných organizací nemají žádný prospěch ani profit.
Za nakladatelství DOMINO můžu jen znovu opakovat, že máme svou ediční politiku, kterou v průběhu let pochopitelně modifikujeme podle čtenářského zájmu. Mrzí mě, že vy osobně v naší nabídce nenacházíte tituly, které by vyhovovaly vašemu čtenářskému vkusu. Troufám si však říct, že minimálně v našem segmentu je v českém překladu dostupné vše, co stojí za přečtení.
Tak ono jde o to, že ten dovážený zisk netvoří všechny peníze co se protočej, ale jen jejich část, zbytek jsou náklady na prodávané zboží, které odpovídá hodnotě co z toho má druhá strana. Takže i když se vám podle nominálu směny dolarů na koruny zdá že se to srovná, tak ten zisk se ve skutečnosti přelévá na jednu stranu a ta druhá pochopitelně chudne.
Ano, navrhuji elektronická zařízení a kontroluji návrhy jiné. A protože se používají stále nové a nové obvody do kterých nás tlačí výrobci (nový obvod má obvykle nižší cenu než prodejně zaběhnutý obvod, proto se cenově vyplatí pro velké série dělat návrhy s novými obvody), tak nezbývá než u těchto obvodů číst datasheet, application note, errata, reference manual a podobné zhůvěřilosti. Takže toho počtení mám denně opravdu dost :-( Jen pro ilustraci, dnes má nový mikrořadič i té nejobvyklejší řady ARM k sobě datasheet na cca 100 stran a nějaký podrobnější popis na cca 900-1500 stran. Blbé je, že si to takový objem nemůže člověk zapamatovat, takže to třeba za měsíc musím číst znova abych si tam něco našel.
Jednak to je obhajoba jiné astrologie, a hlavně se to s námitkami nevypořádalo.
namátkou bod 18 -
žádné testy neprokázaly ....
odpověď - zkušený astrolog by toho měl být schopen
LOL
Ale což, i přes zjevnou neprůkaznost se ovečky pro takové pavědy vždycky najdou. Poskytovatelé těchto služeb se nemusejí bát
A hotovo.
Tyhle jevy by měly být studovány, jinak dojde poměrně snadno k vylití vody z vaničky i s dítětem.
Mimochodem, autoři souborů přesných poloh planet byli obviňováni také z podvodu, protože naměřené hodnoty nesouhlasily s výpočty na základě geocentrického modelu (a problémy měl i model heliocentrický).
Budete se divit, ale já automatické korektory u officoidních aplikací také vypínám, protože 90 procent toho, co mi vnucují, nebo dokonce automaticky opraví, jsou nesmysly a je nutno to vyhledat a opravit zpět. Je nutno si uvědomit, že tyhle programy pracují se slovníky velmi primitivní "zdeúřední" češtiny a jakýkoli literárně kvalitnější text je mimo jejich možnosti. Další věcí je, že vám např. neopraví chybu ve shodě podnětu s přísudkem, nebo překlepy, jejichž výsledek je smysluplné slovo.
Psal jsem o souboru, ne o knize (ve snaze vysvětlit jak z uživatelského pohledu funguje to jejich DRM). Když si pořídíte novou čtečku, musíte si nechat vygenerovat novou kopii, soubor zkopírovaný z jednoho Kindle na druhý Kindle nepřečtete, i když máte oba navázané na svůj účet (pokud kniha používá DRM). Ale pochopitelně je to zadarmo a ztrátou čtečky o nic nepřijdete jak píšete.
Celá léta jsme poslouchali že papírové knihy jsou drahé protože je nutné zaplatit tisk a distribuci (chápu že tiskař i knihkupec chtějí být živi ), ale u e-knih kde toto odpadá se najednou dozvídáme že tisk a distribuce byly nepodstatnou položkou v ceně papírové knihy. Je vidět že vydavatelé knih se nepoučily z chyb které udělali vydavatelé CD a DVD.
P.S.Levné knihy jsem navštěvoval taky, a koupil jsem tam i věci které jsem jinde marně sháněl.
Stále je důležité mít tam profesionální překlad (např. od http://profipreklady.cz/ ), takže se sice ušetří na distribuci, ale cena zase nemůže být tlačena úplně brutálně nízko.
Pokud chce nakladatel sám prodávat e-knihy, nabízí se jednoduchý model: čtenář zaplatí na účet, nakladatel mu obratem pošle knihu e-mailem. Veškeré náklady na technické kapacity nula celá nula nic. Není to kdovíjak komfortní, ale zákazník to jistě překousne, pokud tím výrazně ušetří.
Co chcete na úzce zaměřeném katalogu knih rozvíjet? Co se podívám na katalogy nabídky prodejců elektronických knih, tak zpravidla vypadaj stejně (nebo s nepodstatnými změnami) několik let i když funkčně stojej za starou bačkoru a nikoho to netrápí. Tak proč to řešit až když je to argument proti? A pokud se ukáže, že má ten katalog potenciál pro další rozvoj, tak si na to nejspíš sám vydělá, jinak to nemá cenu.
to si myslim, ze je budoucnost, autor sam sobe autorem nakladatelem vydavatelem obchodakem i knihkupectvim. Ten prepjaty duraz na sazbu, korekce .. ne nemyslim si ze vetsina tohle nezbytne potrebuje a je ochotna nalezite zaplatit, stejne brzy budou "one-click" e-shopy na free webhostingu ... neni potreba si delat kdovijakou kampan, google to zaindexuje a pak si ten titul lehce dohledam kdekoliv, stejne vetsinou to ze si chci neco koupit je vysledkme ze jsem na autora v nejaky souvisloti narazil na webu (neco pise ...), pokud to autor proste nebude cely obsluhovat s jednou statickou web strankou pres mail rucne coz mne osobne neprijde jako nemozny, uvedomte si ze mluvime tak mozna o jednotkach tisicu prodanych knih, vic tezko
Ta cena za preklad mne zajimala kolik v % tak cini z vyrobni ceny e-knihy, mluvim o technicke literature... malokdy je nejaka beletrie ktera stoji za preklad resp. nikdo to neprelozi prave proto ze vi, ze na tom nejspis prodela..coz by presne u e-knihy nemuselo platit
Driv taky byly velkoprodejny s CD, velkovideopujcovny a dnes nejsou .. presne tak muze dopadnout Palac knih Neoluxor a vetsina kamennych knihkupectvi ... ja si na amazonu (.co.uk, .de, .com) kupuju uz roky "used" knihy v anglictine, cena byva 0,01 a k tomu postovne do 120,- Kc (prepocteno).
Nerozumím, jaké "sledování" máte na mysli.
Před pár dny jsem například chtěl koupit knihu Jiřího Hájíčka Rybí krev. Za použití Googlu trvalo asi tak 11 vteřin, než jsem zjistil, že ji můžu koupit přímo od nakladatele, což jsem taky hned udělal. Že šlo o knihu papírovou a ne elektronickou, nehraje roli.
krome ctecky kindle je podporovano vse (ios, android ..), ja to ctu na laptopu ..
http://www.nkp.cz/katalogy-a-db/licencovane-db/prehled-lic-zdroju/ebrary-vypujcky
lol .. on server stoji vic, nez sklad o par hektarech?
Rekneme, ze si koupim HW za 200 000Kc... To mi bohate vystaci na DVA servery (jeden zalozni, se zivou replikou) + to budu semo tamo zalohovat na nejaky externi disk(y). Na tomto HW muzu nabizet ... nikoli desitky ci stovky knih, ale miliony ...
Laskave si uvedom, ze i kdyby stredni velikost knizky byla 10MB (coz zcela jiste neni), tak milion knih zabere cca 1TB prostoru - tedy smesne malo.
Ono to presne tak trivialn i a levne je, ale nevim, proc bych ja nebo libovolny potencielni zajemce mel nekomu resit jeho problem s tim, ze neni chopen se prizpusobit technologii soucasnosti. Ja o nic neprichazim ... ja si ten e-book stahnu kdekoli mi jej nabidnou a je mi zcela uprdele ze to sou """"pirati"""", protoze ti casto do vyroby toho e-booku unvestovali desitky hodin vlastniho casu. A presto za to nechteji penize.
Zaujala mne myšlenka centralizovaného obchodu s e-booky (alespoň v ČR). Domnívám se, že dnes je opravdu roztřížtěnost hlavní překážkou rozvoje trhu. Normální uživatel čtečky se ji naučí ovládat, pak se zaregistruje na nějaký e-shop s e-booky a konec. Doživotně je omezen na nabídku tohoto obchodu, protože už nemá síly regitrovat se v 10 dalších.
Proč je asi Amazon venku úspěšný?
Rozumnou malou provizi? Co jsem našel, tak provize kterou si Google vezme je 30%. Pořád lepší než Apple, ten si bere skoro 40%.
Tedy 30% provize pro Google nebo 40% pro Apple za to, že si smíte cosi kamsi nahrát. Google/Apple tak maximálně zkontroluje jestli to není dětské porno. Nebo nějakých 40% provize prodejci, za to, že vám pomůže s konverzí, zařadí to do patřičných kategorií, inzeruje to ve výkladních skříních, seznamech bestsellerů, doporučených knihách a podobně a ještě, když s tím má nějaký zákazník problém, tak za vás zařídí telefonickou podporu.
Je čas udělat dětem pápá!
Zde s panem Hlavenkou moc nesouhlasím. Nakladatelé se nedomluví protože eknihy nechtějí. Z jejich pohledu jim eknihy parazitují na prodejích tištěných knih, které je živí. Pokud nakladatel prodá eknihu, tak v noci se hrůzou budí s představou kolik lidí si kvůli jedné eknize nekoupí jeho tištěnou knihu. Vznikne konkurenční e-knihkupectví, které nebude mít smlouvy s nakladateli, ale zejména s autory a které bude děsit nakladatele tištěných knih podobně jako Maivald. Amazon také v USA převálcoval mnoho malých nakladatelství.
Mě trvalo asi dva roky než jsem si na čtení eknih zvykl. Teď po dlouhé době jsem musel nastudovat tištěný manuál a samotného mě překvapilo, jak mi to připadalo nepohodlné proti čtečce. Blbé je, že kvůli práci musím denně nastudovat několik set stran nového textu, takže jsem se dostal k tomu že když vidím v textu nějaké nakladatelské finesy tak je to pro mne negativum. Ideální je jednotný text bezpatkovým písmem jedné velikosti, maximálně s bold zvýrazněním. Žádné půlčíky a čtverčíky a typografické mezery :-(
Za sebe dodám, že dokud budou existovat pokusy nasadit na e-booky DRM, budu se od čtečky držet co nejdále. Počínaje tím, že jde o obtěžující věc (již tradičně jen) pro platící uživatele a tím, že se může obsah knihy změnit konče (http://www.root.cz/zpravicky/male-zmeny-v-textech-knih-jako-alternativa-k-tvrdemu-drm/). Nemluvě o tom, že některá zařízení chráněný obsah prostě nepřečtou.
Na klasickou knihu (narozdíl od hudby z CDčka/MP3 nebo filmu na BluRay) nepotřebuji žádné zařízení, jen světlo a oči. To je podle mého výhoda k nezaplacení. Kniha má z médií největší šanci zůstat i ve fyzické podobě a držím jí palce, aby to tak bylo co nejdéle.
Problém je, že se spousta věcí do vědeckých časopisů nedostane. Mj. proto, že jsou poplatné inzerentům (protože předplatné a koupě jednotlivých kusů je neuživí). V zásasdě není možné ve vědeckém časopise uveřejnit cokoli, co by poškodilo zájmy jejich pravidelných inzerentů, např. náhrada vysoce instrumentalizované metody něčím jednodušším a neskonale levnějším. Bez ohledu na to, jak bohatou a precizně zpracovanou statistiku na toto téma budete mít.
Další bariérou je světový názor: Astrologie je v podstatě v rozporu s křesťanstvím (dtto judaismus a islám). To, že v současné době nejsou astrologové chytáni a upalováni na hranicích, je spíš historická anomálie než normální stav (a např. v islámských zemích jsou rozsudky smrti nad astrology apod. běžné). A většina vědeckých časopisů má redakční rady poplatné buď křesťanství nebo judaismu. Tu a tam někde (v bývalém východním bloku) přežívají i ortodoxní marxisté, do jejichž paradigmatu chápání světa astrologie také nepatří. Dostat se přes tuto bariéru je opět prakticky nemožné.
Řada vlivných "vědců" dodnes popírá např. vliv magnetického pole na lidský organismus, ačkoli byl opakovaně prokázán a jsou na tomto principu založeny a provozovány prokazatelně fungující lázeňské a rehabilitační metody (a statistiky úmrtnosti v souvislosti s poruchami geomagnetického pole také existují a prokazují kladný vztah). A dokonce existují na expozici lidí magnetickému poli závazné hygienické limity.
Naklady na "takovou vec" jsou naprosto smesne ... web se da sehnat klidne i zdarma ... a na jeho provozovani staci tak 0,01 admina + rekneme 0,1 nejakyho cloveka kterej to obsluhuje (= dodava tam data). Nechtejte mi tvrdit, ze v podminkach CR vyjde kazdy den tolik knizek, aby jejich umistenim na web stravil jeden clovek 8 hodin prace.
Mno a technicky naklady na nejaky ten hosting/vps +- 300Kc ...
Takze kdyby se dohodlo nekolik desitek subjektu, bude se jednat o maximalne jednotky tisicikorun mesicne pro kazdeho.
A uz vubec nemuze byt reci o 30Kc ... protoze presne jak je popsano v clanku, odpoadne distribuce a koncovy prodej, coz jsou 2/3 nakladu + samo jeste tisk, ktery spada do te "vyrobni" 1/3. Tudiz knizka, ktera se v papiru prodava za 500 by se uplne klidne dala prodavat za mene nez 150Kc - a to s tim, ze autor i vydavatel by dostali presne stejne penize. Pokud by si to pak autor vydal sam, tak klidne jeste mene.
Do budoucna je stejne nevyhnutelne, ze autori si sve knihy budou prodavat sami. Ti popularni nepotrebujou vubec nikoho, protoze za nimi jejich ctenari pujdou, ti mene popularni to budou prodavat na Google Play nebo jine podobne sluzbe, ktera si bere rozumnou (malou) provizi. Nakladatelum se udela pa pa. Kterej autor to nepochopi, zkrachuje spolu s nakladatelem, jeho boj.
Vážený pane Hlavenko,
ano, věcná argumentace je vskutku lepší než útok. Na útok, za který váš článek ale de facto pokládám, je obtížné reagovat věcnou argumentací, tedy alespoň v prvním momentu...
I já jsem vydala ve svém nakladatelství přes tisíc knih, nadále v tom pokračuji a pokračovat hodlám. I proto jsem se pustila do této mediální "osvěty", protože mě mrzí, jak málo lidé vědí, kolik práce stojí za knihou (a tudíž mnohým nečiní problém si knihy stahovat zadarmo).
Ano, právě toto byl primární důvod k sepsání mého článku - že i světově bestsellerová autorka se může přiblížit hranici rentability, pakliže je hojně stahována zadarmo. Toť vše. Chtěla jsem poukázat na to, jak se v kalkulaci projeví autorčina oprávněná očekávání (vysoká záloha) a nízký náklad (důsledek onoho stahování). Upřímně mě mrzí, že jste tolik údajů z mého článku překroutil, případně dezinterpretoval na základě vašich zkušeností z nakladatelské práce, které - odpusťte tu upřímnost - už jsou poněkud zastaralé. Věřte, že za tu dobu, kdy se na vydávání knih aktivně nepodílíte, došlo k celé řadě změn, což váš text politováníhodně nereflektuje.
Ujišťuji vás, že ve firemních financích i ekonomických pojmech mám jasno (disponuji k tomu potřebným vzděláním i dlouholetou praxí). Nechci být litována (proč bych měla - dvacet let vydávám knihy, což byl vždycky můj sen). A nezkrachovala jsem - to vám sděluji jako člověk, který ve svém nakladatelství vydal přes tisíc knih a hodlá v tom pokračovat.
Ale abychom se dostali z této roviny víceméně neplodné diskuse... Právem v mé reakci postrádáte argumenty. Abych to napravila (a abych také narovnala pokřivený obrázek o Dominu i mně samé, který by si snadno mohli čtenáři z vašeho článku vytvořit), dokončuji svůj vlastní článek, v němž už bude argumentů dostatek. Pevně věřím, že se s ním budou moci čtenáři Lupy v nejbližších dnech seznámit.
Za zpřeházené stránky může tiskárna, resp. příslušný stroj, který špatně poskládal tiskové archy. S takovými knihami se dalo potkat i za bývalého režimu i dříve, kdy se tiskařina byla spíše umělecké řemeslo a na kvalitu se opravdu dbalo. Horší bylo, když některé stránky chyběly a jiné zace byly dvakrát.
http://www.tisknu.cz/uzitecne-informace/formaty-a-vyseky/skladani-archu
Velká knihovna v bytě zabírá hodně místa, virtuální knihovna ve čtečce skoro nic. No jo, ale co s virtuální knihovnou, ke které mi došly licence?Pokud by knihy měly tvrdé DRM, tak teoreticky - pokud dobře chápu systém licencí Adobe DRM, tak mám dnes k dispozici poslední volnou licenci ke své virtuální knihovně. Jak je to možné? Měl jsem smůlu a chytil jsem poruchový tablet, který byl za rok 3x na reklamaci - pokaždé řešeno výměnou, tj. 3 licence v nenávratnu. Dále telefon a PC. Mám tedy hypoteticky poslední volnou licenci, když se něco stane, moje virtuální knihovna bude mít na rok zavřeno - to mi Adobe milostivě udělí 1 novou licenci. Chápu to dobře?
To je to, co mi přijde divné - za něco zaplatím, ale není to moje. Je to vlastně dlouhodobý pronájem někým, kdo mi určuje, zda si knihu smím ještě přečíst nebo jestli už to stačí. Samozřejmě jestli se to v Čr nepoužívá je jenom dobře, možná to časem zkusím koupit si nějakou e-knihu.
s autorem víceméně souhlasím, nezapomněl ale na "levné" čtečky, velebnosti ?
v současné době totiž nejlevnější čtečka stojí asi jako 5 dobrých papírových knih... vydrží tak dva roky...
tak ještě aby vydyvatelé dávali ke svým "levným" ebookům čtečky zdarma a je vyhráno... ono totiž většinová populace nejsou geekové, kteří mají každou novinku hned doma...
Objevilo se tu pár témat, kterých jsem se nedotkl v článku, tak zareaguji:
1) Copy and paste z wordu stačí atd. Tady jsem silně přesvědčen že nestačí. Možná "ajťákům", kteří čtou knihy na počítači a úprava, formátování, typografie - to nejsou věci,které považují za podstatné, dovedou se soustředit jen na obsah. Ale naprostá většina čtenářů ne, a kvalitní "řemeslo" i v tomto ohledu vyžaduje. Navíc mezi autorem a čtenářem ještě skutečně musí být korektor, jazykový a často i obsahový. Ani nejlepší autor na světě se bez toho neobejde, má-li být i dílo špičkové. (Nárůst self-publishingu ovšem zcela jistě přijde).
Málo se také doceňuje organizační práce ve vydavatelství: redaktoři tráví půl času tím, že někoho honí, urgují, domlouvají, vyjednávají. To je práce, která se "sama neudělá" a kterou někdo musí vždy zaplatit.
2) Ceny za překlad, ceny za práv k překladu. Od zahraničního vydavatele kupujete (resp. platíte) pouze za autorská práva k publikaci, zřídkakdy něco dalšího. Překlad je v režii vydavatele, a ceny jsou různé - levnější je překlad jednoduchého technického manuálu (například: "návod na Windows"), dražší je překlad kvalitní beletrie nebo poezie. Ceny za překlad (měřeno na normostranu) se liší až několikanásobně, protože i rozdíly v náročnosti této práce jsou několikanásobné. Překladatel ale není zrovna špičkově placený člověk, můžete si jeho odměnu představit zhruba jako hodinovou mzdu řemeslníka. Ale platí, že co si vydavatel s překladatelem domluví, tak to je.
Obecně se dá říci, že překlad poměrně dost zdražuje zahraniční knihu oproti domácí - autorský honorář se totiž moc neliší u zahraničního a domácího autora, překlad je "náklad navíc".
3) Otázka darování, půjčování atd. elektronických knih: tohle je samozřejmě na hraně, protože zde z jedné kopie vznikají dvě, případně deset tisíc, když to půjčování vezmete přes Ulož.to. Myslím, že dojde časem technicky (a kodifikací do zákonné normy) to, že bude možné nakoupené a přečtené knihy dále prodávat "antikvárním" způsobem, tedy přes jakýsi webový bazar. Například u software už toto je možné dnes a cosi se na tomto trhu i děje.
4) Zaplacení na účet a poslání souboru e-mailem vypadá jednodušší, než je. Vždy je tam totiž účetní agenda, která v tomto případě nebude automatizovaná - musel by někdo ručně "spárovat" zboží s platbou, zaúčtovat, to jsou nákladově desetikoruny. "Ručně" by taky někdo musel vytvářet variabilní symboly, aby šlo platbu identifikovat, a pak by ji někdo zase ručně musel identifikovat. To může fungovat, když se nakladatel rozhodne prodat 1 knihu 1 čtenáři. Ale ne jako systém, tam je samozřejmě už lepší e-shop, který je provázaný z účetnictvím a toto dělá automaticky.
Nehledě na to, že platba převodem není moc komfortní pro zákazníka.
5) Otázka (speciaizovaných, e-inkových) čteček: zdá se, že toto bude menšinový směr, možná až silně menšinový, ať se nám to líbí nebo ne. Majorita knih se bude číst přes tablety.
" z ceny inkasuje 40 – 45 % zahraniční firma se sídlem v daňovém ráji, tedy zcela bez náhrady odčerpává skoro polovinu peněz, které měly dále kolovat v domácí ekonomice, a kromě toho stát přichází o daňový výnos."
Co by asi tak Amazon nebo Google dělal s korunama? Oni je prodají a koupí dolary, což prostřednictvím cenového mechanismu ovlivňuje kurz a vytváří rovnováhu. Aneb když nebudeme schopni dostatečně exportovat, tak to bude pro nás drahý a tím pádem nebude mít co tzv. odtékat. Jako za bolševika. Když padnul tak jsme neměli ve Vídni ani na kafe, potom co jsme se zapojili do mezinárodního obchodu, tak se kurs srovnal.
Shodou okolností jsem se o tomtéž zrovna tuhle neděli bavil s majitelem jednoho malého "jednomužného" nakladatelství, zaměřeného na fantasy a sci-fi literaturu. Náklady jeho knih se pohybují ve stovkách až jednotkách tisíc kusů.
Hodně bodů bylo společných s tím, co uvádí pan Hlavenka:
- Cena tisku činí cca 15-30% z ceny knihy. Zde je ještě potřeba podotknout, že pokud někdo používá data ze zahraničí, například z amerického trhu, tak ten je úplně někde jinde, objemy tam jsou řádově vyšší, takže fixní náklady (editor, sazba, ...) se rozpouští do mnohem většího počtu kusů a tam opravdu mohou být náklady na tisk daného kusu zásadní.
- Objemy prodaných e-knih v ČR (počet kusů od jedné knihy) jsou zatím mizivé
- Z marketingového hlediska je problém prodávat skoro stejný produkt (fyzickou vs. elektronickou knihu) za hodně různé ceny
Další poznatky:
- Z jeho pohledu jsou zákazníci zvyklí na určitou cenovou hladinu a zlevnění žádné pozorovatelné zvýšení prodejů nepřináší (může být dáno specifickým zaměřením vydavatelství)
- Dalším problémem, který jmenoval, je potřeba různých formátů. Ten by e-knihu koupil, ale musí být pro Kindle, jiný chce PDF, jiný Word, ... To přidává další náklady pro e-book verzi.
Z mého pohledu je to trochu začarovaný kruh - je třeba vybudovat infrastrukturu (katalog, prošlapat konverze do různých formátů), což vyžaduje investice, které ale za současného poměrně nízkého zájmu budou mít hodně dlouhou dobu návratnosti. Takže je to o tom, až přijde ten okamžik, kdy vybudování takové infrastruktury dokáže zásadně zvýšit prodeje elektronických knih.
Rád se podívám na zajímavou knihu, ale za 300 a více nemá cenu ani nakouknou o co se jedná. Sem tam dobrou a pěknou knížku koupím do knihovny, ale stáhnou elektronickou knihu za 300 a po 10 minutách zjisti že je to blbost mě osobně vůbec nebere. Dobrý je že třeba 1 kapitola knihy je zdarma a pak se rozhodnu buď knihu koupit, či ne, Doposud jsem ale za 300 a více nic nekoupil ( v elektronické podobě )
Jenze cesti nakladatele, resp.tvurci/konstrukteri e-knihoven nechteji jit do Adobe (ADE), nebot je 1)drahe 2)uzivatelsky neprijemne 3)velmi snadno prolomitelne.
Takze vyviji kazdy svuj vlastni system se svym vlastnim DRM.
To, ze v NK neplatis, je proto, ze licence k tem ekniham, resp.balicku, plati knihovna.
Tento model (s jakymkoliv zpusobem DRM) bude fungovat tedy tehdy, az budou mit knihovny spousty penez. Nebot licence za eknihu pro pujcovani jsou drazsi, nez pro koncoveho uzivatele (vim o jake eknihy jde, nepracuji v NK, ale v jine odborne knihovne a tuto eknihovnu tez vyuzivame. Ted jsem se koukla na 1 eknihu, kterou jsme pro vypujcku kupovali, stala 300 dolaru, na Amazonu-tedy pro koncoveho zakaznika stoji 100dol).
A to je jen jeden bod, ty ostatni uz byly probirany a kritizovany, faktem je, ze nakladatele - a nejen cesti!- nejsou prilis nadseni z eknihoven, nebot to fakticky bude rozdavani knih, zadny DRM neni neprolomitelny.
Diky za odkaz na vas blog. Je vyborne napsany. Technicky, a jasne a bez narku. Takhle by to melo vypadat.
Jinak: ja delam do fotek. Budte rada, ze u vas porad jeste existuje, byt pokriveny, ale alespon nejaky obchodni model.
My vydavame casopis zcela zadarmo a platime autorum nulove honorare.
Tam to dospelo. A pomalu se to dostava k fazi, kdy autori si u nas budou platit zato, abychom vysli.
dodejme, ze psat pro radost neni tak snadne, jako se sejit v tatove garazi? to určitě ne sehnat zesík, kytaru, bicí, bedny, mixák.. to je mnohem nákladnější než notebook na kterém jde spustit "Word" A v čem je to náročnější? kliknout na ikonu a psát nebo zapojovat kabely nastavit mixák v tovrbě? jako že složit písničku (noty+text) je jednodušší než napsat básničku?
No, asi takto:
a) ty zásadní novely, kvůli kterým by to bylo třeba "hodit do koše" zas tak často nevychází (průběžné novelizace zákonů jsou většinou drobnosti) a je nutné brát v úvahu i to, že starý zákon neznamená neplatný zákon - právní skutečnost či jednání se (pokud není dáno jinak) posuzuje podle úpravy platné v době vzniku, takže i starý komentář se často hodí
b) každý právník si to nekupuje (stačí v podstatě jeden výtisk na kancelář, pokud se nejdená o nějaké megaspolečnosti, který si kancelář stejně s největší pravděpodobností odečtete z nákladů; pokud ne, při běžné ceně za právní služby se taková kniha zaplatí za dvě, tři hodiny práce)
c) prakticky každý právník má nyní přístup do informačního systému (aspi, codexis...), kde s největší pravděpodobností bude obsažena elektronická verze těchto publikací, která se dá aktualizovat dle potřeby
Server, datové úložiště (ne každá kniha má mega), přenosová kapacita, uživatelská podpora, někdo kdo ten systém naprogramuje nebo alespoň přizpůsobí a bude udržovat, pokud nakladatel (třeba ten zahraniční) trvá na tvrdém DRM, pak statisícové náklady (ne jen pořizovací ale každoroční) za Adobe Content Server a cca 5Kč za KAŽDOU prodanou knihu.
Krom toho i tu čistě elektronickou objednávku je třeba vyúčtovat, i tu elektronickou knihu musí někdo přidat do katalogu, napsat anotaci, zařadit do kategorií, zpropagovat, domluvit s nakladatelem za kolik se bude prodávat.
Jestli si myslíte, že je to tak triviální a levné, vytvořte eshop, domluvte se s nakladateli, že jim to budete prodávat s menší marží a hajdy prodávat!
ad 2) ... kolik lidi si necha sit boty nebo obleceni na miru? Presto sem si nevsim, ze by se dnes a denne psalo v mediich o tom, jak jsou na tom sevci a svadleny spatne ... ze nemaji prakticky co zrat.
=> zadny problem neexistuje, autor se bud psani uzivi, a pak je to nejspis dobry autor, nebo neuzivi ... a pak si muze psat pro radost a zivit se necim jinym. A ze pritom vetsina vydavatelu/nakladatelu ... krachne? No a? Koci dneska taky asi moc prace nenajde.
Ono je to jednoduché. Já vám i věřím, že vaše marže je nízká. Na druhou stranu dokud nesdělíte, kolik procent dělá na knize samotný tisk a její fyzická distribuce, tak se nikam nepohneme.
Vzhledem k tomu, že se všichni v oboru už léta propíchnutí této informace bojíte, jako by vám distribuci dělala italská mafie, tak ta částka bude asi šokující. Pravděpodobně by tím padly ty kecy o tom, že e-book nemůže být nějak zásadně levnější, jak papírová kniha.
To by samozřejmě znamenalo, že lidé si budou kupovat hodně elektronické knihy a méně ty tištěné. Na to by samozřejmě reagovali knihkupci a dané "práskačské" vydavatelství by potopili.
Dělám ve firmě, která je z nějakého historického hlediska závislá na velkoobchodu. Když vidím, co ze sebe musíme dělat za blbce, protože páni "velkoobchodníci" se naučili nějak fungovat a oni to přeci měnit nebudou, tak se mi dělá šoufl. Ale můžeme je poslat k čertu? Můžeme nabídnout konečnému spotřebiteli férovou cenu? Nemůžeme, protože než by se dostala informace o nenažranosti pánů "obchodníků" a výhodnosti nákupu přímo od nás k tomuto konečnému spotřebiteli, tak je po nás...
Dost mi přístup vás vydavatelů tento náš taneček připomíná a za sebe prostě nevěřím, že elektronická kniha nemůže být třeba za polovinu nebo i méně, než tištěná (pár procent úspory) a distribuovaná přes kamenné prodejny (úspory v desítkách procent).
Tak jasně, oni všechny ty servery, disková pole, obslužný SW, platební brány... to je zadarmo, že jo? ;-)
Teď vážně. Jako platící zákazník jsem rád, že tu je (pro mě) solidní nabídka e-knih a server jako třeba zrovna Palmknihy, kde si můžu vybrat, zaplatit a číst. A to dokonce "ihned" při platbě kartou. Jo, jo, lenost je draze placená "vášeň". Anebo je to platba za ušetřený čas?
Samozřejmě, že levnější knihy bych uvítal, ale než aby to dopadlo, jako když jsem před cc 25 lety přestal kupovat knihy nakladatelství AND Classic (nebo podobně), protože se prostě nedaly číst díky množství překlepů a hrubek (!sic), to si raději připlatím. Mimochodem, když si někdo stěžuje na kvalitu knih, měl by si všimnou kdo to vydal, napsal, přeložil... Prostě, kdo na té mizerné knize pracoval a pak si na tu partu dát pozor. :-)
Kdyby, opakuji kdyby, to tak jednoduche a levne bylo, tak by to nekdo udelal, nasadil polovicni marze proti Kosmasu a Palmkniham a pohadkove na tom zbohatl. Nejak k tomu nedoslo. Asi ho komando žoldáků placené současnými eshopy našlo, strčilo do sudu a potopilo do Lipna.
Mimochodem víte co třeba na Kosmasu zabírá co se eknih týče nejvíc místa? MOBI. Ona totiž konverze do MOBI (zkuste si to někdy!) trvá klidně taky dvě, tři a víc minut. Zároveň je MOBI (tedy všech těch několik různých formátů co se pod tím skrývá) mizerně dokumentovaný a komplikovaný formát. Tedy pokud na základě dohody s nakladatelem musíte do knih zapisovat kdo, kdy a kde si je koupil (jejda, komplikace se kterou jste určitě nepočítal), tak vám v případě mobi nezbývá než owatermarkovat epub a ten zkonvertovat. Tu konverzi ovšem nemůžete dělat až v momentě kdy si někdo bude chtít knihu stáhnout, to by vám pokaždé skončilo timeoutem. Tedy předgenerováváte. Šlaka. On byl potřeba programátor a vesele si zaplácáváte místo na disku.
Jo a ty vaše miliony ... ano, pokud prodáváte na anglofoním trhu, tak skutečně můžete prodávat miliony a ty fixní náklady se vám krásně rozpočtou na miliony prodaných knih. Počet zatím letos prodaných eknih na Kosmasu: 3455.
Samozřejmě, že o nic nepřjdete, když si tu knihu někde ukradnete. Tím méně se toho prodá a na tím menší počet kusů se fixní a na počtu titulů závislé náklady rozpočtou.
I anglicky čtoucí trh má omezené kapacity. Druhou věcí je, že převod jakéhokoli jazykověji kvalitního textu do téhle hatmatilky znamená jeho podstatnou degradaci (pokud to nenapíšete tolkienovskou angličtinou, která je pro většinu rodilých mluvčích cízím a téměř nesrozumitelným jazykem; mají s ní podstatně větší problémy než třeba my s veleslavínskou nebo vančurovskou češtinou).
V době, kdy BG přišel se svou "vizí", už existovaly běžně rodinné počítače (8 bitové). A už víc než desetiletí existovaly kroužky fanoušků, kteří si počítače sami stavěli (a západní státy, zejména USA, je v tom podporovaly). Microsoft obecně zbrzdil rozvoj tohoto odvětví o celá léta.
Já kdybych musel přečíst několik set stran denně, tak jsem vděčný za každý typografický nesmysl, který byl někdo ochoten vložit do textu.
Promiňte že jsem zvědavý, ale kde pracujete? Napadl mě jen cenzorský úřad nebo něco podobného, protože jinou práci, kde se denně musíte prousat stovkama stran textu a je to smysluplná práce, opravdu neznám.
Samozřejmě hypoteticky může knížku prodávat už sám autor, ale byl by hloupý, pokud by to dělal. Autor je totiž šikovný v psaní a bude-lisvůj čas věnovat psaní, využije ho lépe, než když bude (špatně) dělat obchod. Dobře ho dělat nebude, od toho jsou obchodníci. Takže já jako autor samozřejmě raději půjdu do rozumné dělby práce. A stejně je to s hudbou, filmem a čímkoli dalším.
Co je ještě důležitější: Někdo si myslí, že existuje něco jako nepřímá úměra mezi cenou a počtem prodaných kusů. Ale není to pravda, resp. pravda se má asi takhle: Každá kniha/nahrávka/film má nějakou cílovou skupinu. A ta má jakési pevné jádro a měkké okraje. Bude-li cena moc vysoká, nekoupí ani to jádro, pokud klesne na první kritickou hranici, nakoupí ji jádro mé cílové skupiny. Tedy pokud současně dokážu oslovit (tedy mj. musím do ceny knihy započíst náklady na reklamu) celou cílovou skupinu. Pokud cena bude klesat, bude v určitém úseku stoupat počet prodaných kusů. Ale ne vždy a nejde o lineární nárůst. A v okamžiku, kdy pokryji svou cílovku, je už úplně jedno, jestli zlevňuju dál - další kusy neprodám. A to mluvíme o ceně zboží, ale ne o marži nakladatele. Protože při zlevňění knížky třeba o 10% nedojde o poklesu marže o 10%, ale třeba o 50%. A to proto, že d ceny knížky musím započíst fixní náklady, které nejsou závislé ani na ceně ani na počtu prodaných kusů. Že se při snížení 10% může počet kusů zvýšit o 20% (a k překvapení laiků, skoro jistě se to nestane), stejně povede ke ztrátě na straně nakladatele. A stejné je to u jiných médií - hudby, filmu. Prostě elektronické knihy mohou být levnější než tištěné, ale určitě ne tak, jak si představuje autor článku.
Milá paní Lednická. Čekal jsem věcnou argumentaci, dočkal jsem se útoků ad hominem - Hlavenka je takový a makový, nepřečetl si, nepochopil, nevstřebal. Argument žádný.
Nicméně k tomu zisku. Pokud vydavatel tvrdí, že jeho "kalkulovaný zisk" na knize,, tedy vlastně jakýsi optimální zisk v případě, že vše dopadne dobře činí 5% (tak jako to tvrdíte vy), pak platí jedna z následujících možností: a) vydavatel nemá moc jasno ve firemních financí a v pojmech, b) vydavatel lže, aby ho ostatní politovali, jak chudák na tom nevydělává, c) vydavatel dávno zkrachoval.
To vám sděluji jako člověk, který má za sebou asi 1000 vydaných knih ve svém nakladatelství, tedy je do tohoto podnikání aspoň trošku zasvěcený.
Původně jsem Vám chtěl napsat, proč se mi nelíbí zpracování té statistiky, ale vzhledem k tomu, že vysokoškolsky vzdělaný člověk neví jaký je rozdíl mezi Mendelem ("zakladatelem" genetiky) a Mendělejevem, podle kterého je zpracována nejpoužívanější tabulka chemických prvků, považuji to za zbytečné a házení hrachu na zeď.
Dál si "znalostma", oblbujte zákazníky ve věšteckém stanu, ale na veřejnost s tím radši nechoďte.
Nebudu se po vás vozit jako ostatní kvůli Mendel-Mendělejv, to beru jako přeřeknutí.
Kdybych chtěl vědecké citace, tak si je najdu... Ale pokud vámi uvedený "výzkum" cituje záhadologická kniha a pak už jen astrologické weby a nikdo jiný, tak nemusím být vědec, abych si řekl, že něco možná není v pořádku... A znovu opakuji - pokud je to tak zásadní důkaz pro pravdivost astrologie, musely by toho být plné knihy o astronomii, medicíně, vědecké metodologii a kdo ví, kde ještě jinde. Četl jsem jich dost a nikde jsem na to nenarazil. Ale rozumím, všichni vědci se spikli proti astrologům a bojují proti pravdě...
Jo, mimochodem, argumentací proti osobě protivníka a nikoliv proti jeho názorům (v tomto případě poukazováním na nevzdělanost pana Knesla nebo uklízečky) se dopouštíte dost výrazného argumentačního faux pas. Jak nás učí třeba Big Bang Theory, on i ten uklízeč může být teoretický fyzik, že :-)
A o swahilštině bych se asi mohl bavit, lingvistika je můj koníček a exotické jazyky zvláště.
Neco jinyho sou automaticky opravy (ktery zmrvej na co sahnou) a neco jinyho je zvyraznovani toho, co se nelibi, coz kazdymu normalnimu cloveku staci ke zhodnoceni, jestli je to nebo neni chybka.
Ale vzhledem ke kvalite vyplodu, je to vlastne jedno, protoze i pokud by se to protlacilo nejakym automatem, kterej by 80% slov nahodne zmenil, ve vysledku to nebude znat.
Máte zde celkem jednoduchou možnost vyčíslit, jaké procento nákladů vás stojí autorský honorář, příprava podkladů, tisk, distribuce, atd... - a to nikoliv u extrémního, nýbrž u průměrného případu vydání knihy.
Zdá se, že se tomu vyhýbáte, přestože jste k tomu opakovaně vyzývána.
Nic by nerozptýlilo všelijaká podezření snadněji. Najdete k tomu odvahu?
Proto jsem napsal, že vydavatelé musejí přestat přistupovat k tvorbě e-booků se "zatokopeckou mentalitou": co nejrychleji narejžovat a zbytek hodit do stoupy, ale změnit paradigma svého přístupu a uvažovat o tom jako o dlouhodobé investici, která ponese výnosy desítky let.
Ja si dovolim podotknout, ze trh papiru a e-booku spolu sice souvisi, ale jen velmi volne. Jinak receno, pokud jsem uzivatel ctecky, tak si proste papirovou knizku nekoupim, a pokud je elektronicka predrazena, tak si nekoupim ani tu - proste si ji zdarma stahnu. Stejne tak osoby, ktere si kupuji papir, zase zcela nezajima cena e-booku, proste proto, ze chteji papir.
Takze v tomhle naopak s autorem nesouhlasim.
Je to totiz zhruba totez, jako kdyz budete tvrdit, ze rekneme skodovka prece nemuze prodavat auto za 200k ... a vedle auto za 2M. A ze nejde o totez? Ale jde, oboji vas z mista A na misto B odveze uplne stejne.
taky si myslim ze to je budoucnost, jiz dnes si muzete jako registrovny ctenar Narodni knihovny v Klementinu pujcovat zahranicni tituly (e-booky), je to drm na 14 dnu, cte se to v proprietarni ctecce "Adobe Digital Editions", takhle neplatim nic jen rocni predplatne do Klementina, tohle ma doufam budoucnost ...
To je pravda, protoze nevi jak. Paradoxne oproti tistene knize je tady je vyhoda, pokud to pise ve wordu (nebo libre/openoffice), protoze (hlavne pro beletrii) staci jen par znacek, ktere uz jsouv drtive vetsina pritomne (muj lowriter se otevira v rezimu, kde mam dostupne znacky pro psani knihy out-of-box. Vysledkem je pomerne jednoduchy dokument, ze ktereho lze validni epub a mobi jednoduse vygenerovat nastroji dostupnymi zdarma (kindlegen,alkinea,calibre,writer2epub plugin). Jasne, v tomto pripade se musi autor vzdat vyberu pisma a nejake slozitejsi sazby a nechat to na tom, jak si to prebere kazda ctecka, ale co tak pozoruju kolem sebe, lidem je to uplne sumak, pokud to neni sazone nejakym fontem znesnadnujicim pohodlne cteni, coz u ctecky nenastane, pokud to nepodelal vyrobce. Pokud jde o me, tak si radeji vyberu ebook za 100, kde budou metadata, obalka, obsah, pripadne rejstrik s hyperlinkama a ctecka mi to ukaze ve fontu, na ktery jsem zvykly, pred ebookem za 300, ktery bude typograficky vyssi divci, ale obsah bude vlastne stejny.
V zasade pricetny a poctive argumentovat se snazici clanek. Mam ale dve trochu souvisejici a spise vazne vyhrady:
1) Cenu knihy pro koncoveho zakaznika urcuje autor a/nebo ten, kdo pri jeho vedomi zastupuje jeho vuli - agent, agentura... (s tim, ze nakladatel si muze vymoci pravo nejakych casove omezenych akci apod.)
Pri vedomi tohoto faktu mam neodbytny pocit, ze se JH obraci vice na nakladatele a/nebo koncove prodejce (nebo na nejake abstraktni jsoucno:), cimz place na nespravnem hrobe.
2) Prodej hudby a knih ma mene souvislosti, nez by si jeden mohl myslet a jakekoli srovnavani se nebezpecne blizi tomu o holinkach a hodinkach.
Ten, kdo vytvari hudbu jinak nez pro radost a zabavu (tady dodejme, ze psat pro radost neni tak snadne, jako se sejit v tatove garazi), az na netypicke vyjimky nezije z prodeje nosicu nebo dat, ale ze vstupneho, koncertu, radii, merchandisingu. Kolik je autoru, kteri mohou pocitat s vynosy z autorskych cteni a/nebo prodeje filmovych nebo televiznich prav?
Hudba ma pocet potencialnich zakazniku nesrovnatelne vetsi, nez knihy s vyjimkou nekolika nejrozsirenejsich jazyku.
Dynamika konzumace hudby a je uplne jina nez u knih.
....
Uprimne, nachazim spise paralely s prodejem her a SW obecne nez s papirovymi knihami nebo hudebnimi nosici.
Ano, souhlasim, trh s eknihami je mlady a jiste jeho soucasna podoba neni ustalena, ale je nesmyslne, aby nam uz na pocatku zamlzovaly strizlivy pohled nepresnosti.
I ten trh s hudbou se meni, kde je slava stadionovych kapel 80 a pocatku 90 let a s cenou nosicu to nema co delat:-)
Tak mi vysvětlete, jak je možné, že papírová kniha, která má maloobchodku 300 - 350 Kč koupím na eshopu klidně o 20 - 25% levněji a dokonce levněji než od vydavatele, který dá max 10% (takže si to samozřejmě koupím jinde - buď na internetu nebo v knihkupectví, které mám kousek a pravidelně dělá akce 20 i více procent slevy).
No a ta samá kniha jako ekniha se nabízí cca o 30% levněji než papírová. Čili v konečném důsledku dostanu hmotný produkt se všemi jeho výhodami za stejnou cenu jako elektronickou verzi a přitom půlka nákladů na tisk a distribuci odpadá. Nechápu to.
Prostě e-knihy jsou předražené, to je celé. Pokud vydavatel bude chtít, aby se prodávaly, musí s tím něco udělat. Třeba prodávat sám levněji než eshopy s eknihami (odpadne marže pro ně). Ale když toho nejsou schopni ani u papírových knih, tak to dopadne jako s hudbou...
Jestli můžu radit, tak se úplně vykašlete na to, co tady dnes napsal pan Hlavenka, protože se mu jaksi popletly tištěné a elektronické knihy. A nejen to, popletlo se mu toho v tomhle článku daleko více. Ale to už se stává, když někdo nedává pozor na to, co píše... Pro úplnost: šel jste na celý výpočet logicky, ale bohužel jste vycházel z nesmyslných údajů pana Hlavenky, takže vám vyšel taktéž nesmysl.
"Ta paní" jsem já, a tudíž vím naprosto jistě, že jsem se neprokecla - když si přečtete můj článek na našem blogu, který pan Hlavenka zjevně tak docela nevstřebal, zjistíte, že náš zisk u onoho konkrétního titulu je 14 Kč (před zdaněním) při ceně 289 Kč (včetně DPH 15%). Ano, patnáct, v celém článku se mluví o tištěné knize:-)
Začátkem tohoto týdně zejména díky článkům na Lupě jsem se začal seznamovat s e-booky, konkrétně pro čtení na Androidu. Dle mého postřehu nejméně problémů zřejmě přináší google - to ostatní mi přijde takové - že s tím bude víc starostí, než užitku (počet registrovaných zařízení, zkusil jsem si přenést cvičnou knihu s drm z pc na mobil - nadlidský úkon, nešlo to otevřít atd.).
Další věc jsou náklady na pořízení čtečky - při rozdílu cen cca 30 Kč proti papíru nevidím reálnou návratnost - než se to zaplatí, čtečce skončí záruka a porouchá se.
Nakonec jsem zvolil klasiku - objednal jsem knihu z papíru. Ne z nostalgie nad šustěním - ale je to momentálně volba, která přináší nejméně problémů za přijatelnou cenu (dokud neshoří, půjde to přečíst).
Nejsem ze čtečky nadšená JEN proto že nemusím platit, jak mi podsouváte (a vyprošuji si narážky na kradení - prostudujte si zákony - neříkám že jsou u nás dokonalé, nicméně já je nevymyslela).
Nevím proč je u vás pokrytec ten kdo něco považuje za dobré? Mimochodem, tablet ani placatý telefon nepotřebuji a nemám. Čtečku mám protože to není zbytečnost ale zařízení pro mne veskrze užitečné. Vám bych doporučila si ji vyzkoušet než budete někoho moralizovat.
Soudím že žádnou nemáte, možná byste si pak odpustil řeči o "čumění na dispej", protože zrovna Kindle má tu výhodu (tzv. Elektronický papír) že se na ní text čte stejně jako v klasické knize, nebolí z toho oči jako z tabletu nebo z monitoru.
Mám velkou klasickou knihovnu, další knihy nemám kam dát, a i u původní knihovny jsem už provedla velkou redukci. Knihy co jsem přečetla jen jednou a neláká mne se k nim vrátit putovaly do veřejné knihovny. Prostě papír skladovaný doma je přežitek. Nechala jsem si jen knihy nejoblíbenější z oblíbených... ale stejně je nečtu. :-D
Než knihu ve velké knihovně najdu, mám ji rychleji ve čtečce. A čte se na ní lépe, je lehčí do ruky. Dokonce jsem vyvinula i systém jak na ní číst ve vaně. ;-D
Takže i to co mám v knihovně si raději stáhnu do čtečky. A ani nemluvím o dovolené, fakt někoho baví s sebou tahat kufr knih? Když může mít celou knihovnu v malém zařízení do ruky a pohodlně vybírat na co bude mít zrovna chuť?
Hra na alternativní dějiny je dost nevděčná, ale v zásadě by se dalo očekávat, že by se dál vyvíjely osmi, ale i možná šestnáctibitové počítače se "zadrátovaným" OS na ROM. Pravděpodobně by expanze do domácností proběhla také, byť v pomalejším tempu (tyhle počítače byly dost dlouho levnější než PC a jejich architektura i programové vybavení byly na podstatně vyšší úrovni). PC (na IBM architektuře) bychom možná vůbec neměli, resp. by je znalo jen pár historiků oboru, a nebyla by to žádná škoda.
Pravděpodobně by nenastal jev, který BG vyvolal (a do určité míry i záměrně, jako marketingový tah), totiž vecpání počítačů naprosto nevědomým a nepoučeným uživatelům, kteří absolutně nevěděli, co od toho mají chtít, a tím i tolerovali příšernosti, které poučenější uživatelé od jiných počítačů od začátku kritizovali (ale byla jich, bohužel, menšina).
Patrně bychom neměli příšernosti typu "Office" (jakékoli), ale programy podstatně kvalitnější. Asi by se "přes počítače" neřešil každý prd, případně by se nástup tohoto fenoménu výrazně opozdil.
Berte to tak, že na papírové knihy si taky musíte pořídit nějakou skříňku/knihovnu - a ta vychází dráž než čtečka. Za ty peníze sice vydrží dýl, ale zase se do ní vejde míň knih.
Krom toho dřevěné police si budou cenu držet nebo půjdou nahoru - takže až budete potřebovat druhou, bude stát stejně nebo víc než ta první. Zato čtečky budou rok od roku zlevňovat a zlevňovat.
A nakonec - až budete pořizovat knihovnu pátou, zjistíte, že na ni potřebujete větší byt. A to se teprve prohnete :)
Jediný důležitý rozdíl je podle mě v čase: knihovnu si člověk pořizuje, až když nemá knihy kam dávat. Čtečku je nutno pořídit podstatně dřív :)
Karin Lednická napsala:
"Argument, že podle české legislativy se nedopouští ničeho špatného, považuji za morálně problematický."
Osobně považuji za morálně problematické, pokud někdo poskytuje veřejnosti zavádějící a lživé informace o českých zákonech a zneužívá toho, že jejich doslovné znění spousta lidí nezná.
Pokud je tedy podle českých zákonů stažení kopie díla pro vlastní potřebu zcela legální, pak považuji za velmi nemorální naznačovat opak nebo znění tohoto zákona denunciovat jako "morálně problematické".
Dělají to zcela běžně zástupci lobbistických organizací a to dokonce i ve veřejnoprávních médiích, to ale neznamená, že je to v pořádku.
Dokonce si myslím, že by to mělo být trestné. Napsala jste to sice o něco opatrněji, ale přesto se zjevným cílem manipulovat povědomí veřejnosti o daném zákonu.
Jděte do háje s nějakými E-knihami.
Vymejváte nám zbytečně mozky tak už jděte do prdele!!!!!!!!!!
Nám bohatě stačilo když jsme žili ještě v době komunismu a socialismu, a neřešili jsme takovéhle zbytečné problémy!!!!!!
Stejně na to hodně doplatíte, moderním technologiím vůbec nevěřím!!!!!
Presne tak. Ale prave proto bych naopak tlacil na vyssi redakcni kvalitu.
K Vanocum jsem zene koupil cesky preklad jedne kucharky Nigelly Lawson a byli jsme zdeseni, jak lajdacky je i u takove celkem drahe knizky odbyty pteklad. Spousta receptu nedava ani smysl, protoze suroviny jsou uplne nesmyslne pojmenovany nejakymi novotvary, i kdyz v cestine davno existuji zavedene terminy. To proste prekladal nekdo, kdo sam nevari, coz dobre ukazuje nepouzitelnost obycejneho obecneho prekladatele (nebo prekladace) v odbornejsi literature.
"Dnes už si chci knihy sázet sám od napsání až po konečné PDF, které předám tiskárně. Není to nic složitého, a je pravdou, že nějaké znalosti to chce. Ale výsledek je mnohem lepší, než co udělá nakladatel."
Možná tak u vás. U většiny autorů je výsledek něco, co je, s prominutím, na zvracení.
Tady si buď nerozumíme my dva, nebo vy nechápete toho Olšáka:
Úkol, který vytyčil on, tj. převést libovolný TeXový zdroják do html je skutečně obrovský (v podstatě by se muselo napsat něco, co by automaticky analyzovalo všechna makra, vč. těch, na něž je ve zdrojáku jen odkázáno použitím v jiných makrech, a to mnohonásobně vnořeně, zjistit, jak se to promítá do zobrazení dokumentu, a vytvořit k tomu html kód). To je téměř neřešitelné, v podstatě by se musel napsat nový TeXový program, co do náročnosti možná i složitější než to, co sepsal prof. Knuth.
Mě jde o něco jiného:
I mírně vycvičená opice (na vyšší level si svoje znalosti programování necením) dokáže napsat program, který převede standardní značky typu
\NADPIS{Text} na příkaz pro nadpis html úroveň H1, dtto \Nadpis pro H2 a \nadpis pro H3; \kurziva{text} na html vyznačení kurzívy atd.
Protože především v beletrii je počet takovýchto textových/typografických jevů dosti omezený, a protože pokud to člověk nepíše jako čuně (aby měl ty samé věci označené různě), tak převod takového TeXtu do html skutečně není problém.
Vcelku bych s vámi souhlasil - nebýt toho, že černá listina překladatelů, co mi nesmí do knihovny, protože nezvládají překládaný jazyk ani češtinu, utěšeně roste a zapnout alespoň automatizovanou kontrolu pravopisu se v některých vydavatelstvích zřejmě považuje za těžký zločin. O shodě podmětu s přísudkem či překladu odborných termínů raději ani nepípnu...
A jaký vliv může mít na člověka pohyb planet v naší sluneční soustavě, jejichž magnetické pole končí daleko od země (případně jej vůbec nemají), a jejichž gravitační působení je zachytitelné jen velmi citlivými přístroji a je mnoho řádů nižší než gravitační působení Země ?
Nemluvě o tom, že se v historii měnily kalendáře, aby se srovnala odchylka délky roku a nevím o tom, že by se dle toho třeba upravovaly začátky znamení.
Ale vím, že
nemam Kindle cili mne by bohate stacilo kdyz domaci autor udela tisk z wordu ve kterem to napsal do pdf a na nejakem e-shopu muze zacit prodavat. Odpadaji jakekoliv dalsi naklady v retezci "prizivniku", ceny by mohly byt v radu desetikorun, maximalne zminovanych 100,- Kc, vic za e-book proste nedam, nejde mi o perfektni sazbu atd., jde mi o obsah a to textovy (grafika mne nezajima). U cizojazycnych prekladu by pan Hlavenka si jiste vzpomnel kolik musel Cpress zaplatit za prava k prekladu pocitacove literatury a za cesky preklad prekladateli, pokud vim cesky prekladatel mu to da na zlatym podnose ve wordu a muze se opakovat scenar shora, cili by mne zajimalo
a) cena prav k prekladu
b) cena ceskych prekladatelu za preklad knihy do CZ (opet pripominam ze mi nejde o "Jiraska" ale o lepsi vystup z Google translatoru)
ale pro mě jako spisovatele představuje nakladatel jen jakýsi parazitický mezičlánek (ne-li přímo bariéru) mezi mnou a mými čtenáři. Který si navíc odebere naprosto nehoráznou část zisku z prodeje.
Nebyl by pro mě sebemenší problém své texty po internetu v nějaké formě prodávat sám. Mohl bych měsíčně vydělat +- to, co rozepíšu z autorského honoráře na dobu, kdy knihu píšu (což je +- tisícovka na kus). Jediný problém je minimální daň pro živnostníky (tč. 1800 Kč měsíčně), kterou bych takto nepokryl, a kterou jako autor neplatím, protože právo na vydání textu v nakladatelství prodávám jednorázově a nemusím mít na to živnostenský list.
Buď se časem najde někdo, kdo tuto fašistickou legislativu (z dílny fašístické strany ČSSD) zruší, nebo se to začně obcházet přes nějaká autorská družstva, kde už jsou podmínky jiné. Dá se uvažovat i o přesunu takové firmy do jiného státu, kde podobnou 3,14-inu nemají.
Nicméně v momentě, kdy to někdo udělá (a nakrknutých autorů je čím dál tím víc), tak nakladatelé mají po žížalkách a cena e-booku spadne hluboko pod 100 Kč.
Tak palmknihy jsou kromě katalogu i eshop, vůbec systém na tvorbu těch knih a další, tohle by byl jen katalog.
jak jsem psal, pořád se hledají jen důvody. Jediný problém je chtít a chtít se dohodnout.
Jinak těch 30Kč může být 10 až 20 procent ceny. Obecně se tvrdí, že eknihy nebohou být levnější než o 30 procent, takže by s tímto mohly být levnější o 40 až 50 procent než papír. Pokud čtenáři současné eknihy považují za drahé, tak ano, každých 30Kč za to stojí.
Navíc by podobný katalog umožnil oslovit čtenáře nabídkou i autorům, kteří nenašli nakladatele a pro které je těžké prorazit.
Viz článek, domluvit se mezi nakladateli a zřídit agregátor nabídky, nebo se domluvit s existujícími weby, které se věnují knihám. Třeba jistý katalog knih s warezem odkazuje i na prodejce plus jim dá dobu hájení.
Když sháním jiné zboží na internetu, tak taky neoblejzám ty weby ručně, ale jdu na zboží a podobně a v nalezené nabídce si vybírám shop.
Ono je to taky v tom, jak se říká: kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.