Podle mě není problém v zákoně jako takovém, který je absurdně nesmyslný, ale v tom, že někdo je ochotný se jím řídit. Moje odpověď na jakýkoliv požadavek na vypnutí webu který hostuji nebo spravuji by byla, že to není možné. Poskytovatel hostingu není majitelem webu, a za výpadek služby hostingu může mít poskytovatel sjednanou vysokou pokutu. Pokud úřad nalezne jakékoliv protiprávní jednání na nějakém webu, musí si to vyřídit s majitelem webu. Na druhou stranu chápu že úřad může požadovat nějaké staré verze dat z důvodu dokazování, ale poskytovatel hostingu nemůže nijak ovlivňovat co v těch datech bude, tedy například externí reklama v žádné záloze bohužel nebude. .. Pro mě je to stejné, jako když by chtěli uložit pokuty pronajímatelům garáží když v nich bude stát auto které způsobilo dopravní nehodu. Copak majitel garáže může nějak ovlivňovat jaké auto si tam nájemce postaví? Teoreticky by mohl tam dát kamery a online prohledávat databáze kradených a hledaných vozů, ale není to absurdní? (doufám že si tohle nějaký chytrý úředník nepřečte a nepokusí uzákonit).
když ještě k tomu podáte na soud žádost o předběžné opatření, zrušení žádosti s tím, že blokace by mohla vést na způsobení škody třetím osobám a případnou odpovědnost státu za škodu. Vytvoříte i potřebný tlak na stát. Oni si pak rozmyslí, zda vás budou znovu otravovat. Hloupých, kterých to neudělají bude i tak dost, na těch si pak smlsnou.
Jak říkám, v případě státu, škoda každé rány, která padne vedle. To by bylo, abychom je nevychovali k řádnému chování.o
Výše v diskusi je odkaz na komentář k rozhodnutí evropského soudního dvora (nebo jak se ten orgán jmenuje), že podle evropské legislativy poskytovatel služby musí zajistit, aby jím poskytovaná služba nebyla zneužita k nelegální činnosti. V tomto konkrétním případě, že majitel tržiště odpovídá za to, že trhovci v pronajatých prostorech prodávají padělky. Dovedeno do důsledku, ČEZ může být postižen za to, že jeho elektřina pohání šicí stroje, na kterých jsou ty padělky šity. Takový je současný výklad práva v nejvyšším evropském soudním orgánu.
Ano, ale zároveň tím můžete způsobit škodu, proto je třeba podat návrh na předběžné opatření, abyste té škodě zabránil a náhradu případné škody přehrál na stát, ten ji svým jednáním způsobí. A jakým? Rozhodnutím soudu o zamítnutí předběžného opatření.
Pak je možno jít i k mezinárodní arbitráži na ochranu investic a žádat milionové až miliardové odškodné. Stát přijal zákony, které poškozují a ohrožují vaši investici, učinil kroky, které investici ohrožují (soud zamítl předběžné opatření). Předpokládám, že sankce pro stát by mohly plynout už jen ze samotného ohrožení investice, nejen z jejího zmaření. Ty smlouvy o ochraně investic psali Američané pro ochranu svých zájmů, tak bych se nedivil, že by se daly i takto využít.
Rád bych se zeptal...
Kolik Vy osobně jste takových (obdobných) návrhů na předběžné opatření podal. Kolika soudy se státem jste si prošel, o jaké šlo částky a případně odkazy na tyto causy.
Opravdu by mě to zajímalo. Podle toho co píšete tak s touto činností máte spoustu praktických zkušeností. Můžete se prosím podělit?
Není to z vaší strany jenom takové bohapusté plácání a ideologická nalévárna. Že ne..
Nesmíte se jich tolik bát, obvykle jsou slabí v kramflecích. Ve věci těch návrhů předběžných opaření jde o rutinu, o zásadu. Prostě přijde vám návrh na blokaci, první co uděláte, že dáte návrh na předběžné opatření, aniž byste o tom nějak uvažoval, uděláte to jako standardní akci. O tom, že ho zamítnou není sporu, ale pro případné další soudní spory jste krytý, stát vám znemožnil zabránit škodě. A máte na to rozhodnutí soudu.
U tak velkého poskytovatele, jako je Wedos je potřeba počítat s náklady na tyto účely, cca 500 000 Kč ročně. To máte na 250 podání. To by na odrazení státní správy mělo stačit.
Jinak není moje chyba, že státní správu beru jako nepřítele, to je totiž chyba té státní správy.
Nezkusí. Maximálně vás zahrne dalšími prohlášeními, podobným těm, které sem už napsal. IMO lze pro debatování s I.N. jen s drobnou úpravou, spočívající v záměně jména, použít ze Saturnina vypůjčenou charakteristiku debat s doktorem Vlachem. (Ivan Nový ovšem není ani zdaleka tak zábavný.)
"Mám totiž ustálené mínění o debatách s Ivanem Novým. Kdykoliv jsem se totiž do takové debaty pustil, připadal jsem si jako člověk, který z pošetilosti prorazil zeď údolní přehrady."
Váš dotaz je nesmyslný, nejsem majitelem Wedosu. Kdybych byl, postupoval bych právě takto.
Jednou se mi stalo, že jsem musel dát informace o klientovi soudu, nedal jsem je hned, ale až na výzvu soudu a pod soudem vyslovenou hrozbou pokuty 50 000 Kč a po značných časových průtazích. Bohužel v ČR máme takto vadné zákony a obchodní vztah není svatý. Tehdy jsem rozhodně nevěřil ani soudci a šel jsem si povinnost vydat ty informace ověřit k nezávislému právnikovi.
Oni byrokrati se často tváří, že z moci úřadu mají na něco právo, i když nemají. Vždy je třeba si to jejich právo ověřit. Nikdy nevíte za koho kopou a zda nejsou zkorumpovaní a nedělají to pro konkurenci.
Byrokracii je třeba bít pomocí zákonů všude, kde to jde. Zvláště tu poststbáckou, která se zase dere k moci.
A to zvláště dnes, když postbácká mafie pod záminkou výběru daní sem zavádí nepozorovaně totalitu. Psychologie, ze které vyplynulo EET je toho jasný důkaz. Demokratický stát má být založen na důvěře, nikoliv na dichotomii mocní úředníci a bezmocní ovládaní, ke které zase pomalu spějeme. A našlo by se toho samozřejmě více. Například možnost státu blokovat weby bez rozhodnutí soudu. To je jasný příklon k poststbácké demokracii.
cit."Váš dotaz je nesmyslný, nejsem majitelem Wedosu. Kdybych byl, postupoval bych právě takto."
Ale já jsem se neptal, co by jste udělal na místě majitele Wedosu.
Můj dotaz byl prostý. Kolika soudy se státem jste si prošel, o jaké tam šlo peníze a případně jsem chtěl znát odkazy na ty kauzy.
Tedy, podle toho co píšete... Váš nejtvrdší střet se státem spočíval v tom, že jste nějaké informace dal soudu nikoliv hned, ale až na vás soud udělal bubu?
Přitom zákonům nerozumíte, takže jste si to šel radši svoji povinnost ověřit k právníkovi?
A to tady přitom radíte lidem, že mají jít do ostrých střetů se státem, kde jde o miliony a desítky milionů?
No to je nanejvýš úsměvné.
Snažíte se snad sugerovat, že podání návrhu na předběžné opatření k soudu je už trestný čin?
Samozřejmě s náklady na soudní řízení je třeba počítat. Ale to není hledání spravedlnosti, o tu vůbec nejde. Je to především psychologický boj, právo je jen jeho prostředkem. Prostě je začnete otravovat více, než oni otravují vás. O to tu jde.
Psychologie státních zaměstnanců je poměrně jednoduchá, nemají rádi potíže, jsou líní a pohodlní, proto taky pracují ve službách státu, nemají rádi riziko, sází na jistotu. Pokud je dostatečně rychle odstrašíte rizikem, že se dostanou do situace, kterou ještě nezažili, tak couvnou a budou otravovat někoho jiného, protože ten se bránit nebude. K tomu detailní znalosti zákonů nepotřebujete, není to souboj znalostí, ale psychologický boj.
Já vím, vy taky chcete mít jistotu, nějaké konečné rozhodnutí, které vám ji poskytne, ale nic takového neexistuje, platí, čiň se, nebo zhyň, žádná jistota neexistuje a existovat nebude.
Žádné řešení pro všechny neexistuje. Buď se necháte šikanovat vy, nebo budou šikanovat někoho jiného. Oni bez šikany postrádají smysl vlastní existence, proto se jí nemohou vzdát. Roky se museli přetvařovat, a hrát demokraty, nyní už nemusí, taková doba přichází.
No, jak si to kdo vyhodnotí, je na něm.
Vy byste chtěl žít ve státě, kde podání návrhu o předběžné opatření soudu, vede ke mstě státních orgánů? A někteří tak mstiví přece jsou, že. Logicky z tohoto rozporu plyne, že sklapnutí kufrů jen tak nepomůže :-))) Za takové situace bojovat se státem je holá nutnost. K tomu zcela logicky vede nastolení atmosféry stbácké nedůvěry, kterou zde nastolují některé politické strany.
Nebo byste zase chtěl být nesvobodný, jako za komunismu?
Přece takovou regulaci hazardu, jaká se zde zavádí, nikdo reálně nepotřebuje. Je to stbácký trik k zavedení cenzury. Ukázka východního ruského myšlení, kdy občan je chápán jako sprostý podezřelý. Je to pokus kriminalizovat každého, aby mstivý byrokrat mohl ukázat na kohokoliv prstem. Jako v Rusku.